Březník (Modrava)

{{Infobox sídlo
  | název = Březník
  | foto = Soubor:Březník.JPG
  | popisek.foto = Pohled od bývalé myslivny do Luzenského údolí
  | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Březník| position=right |lat_deg=48 |lat_min=58 |lat_sec=16 |lon_deg=13 |lon_min=28 |lon_sec=57|float=center | caption= }}
| charakter = zaniklá samota
  | obyvatelé = -
  | č.p. =
  | PSČ = 
  | obec = [[Modrava]]
  | okres = Klatovy
  | země = [[Čechy]]
  | k.ú. = [[Filipova Huť]]
  | výměra = 
  | zem.šíř = 48°58′16″ 
  | zem.dél = 13°28′57″
  | nad.výš = 1133
  | mapa =
}}
'''Březník''' ({{vjazyce2|de|''Pürstling''}}) je [[Samota (místo)|samota]], která se nachází v širokém údolí [[Modravský potok|Luzenského potoka]], 7,5 km jihovýchodně od [[Modrava|Modravy]], v katastrálním území [[Filipova Huť]] obce Modrava.
 
== Historie ==
=== Zlatá stezka ===
Luzenským údolím kdysi vedla [[Zlatá stezka]], respektive její pašerácká část, která se v náročném terénu vyhýbala [[mýtné|mýtu]] a [[clo|clu]]. Tato cesta spojovala [[Čechy]] s německým městem [[Pasov]]. 
=== Vznik samoty ===
[[První písemná zmínka]] o Březníku pochází z roku 1787<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Řezníčková 
 | jméno = Zdeňka
 | odkaz na autora = 
 | příjmení2 = Řezníček 
 | jméno2 = Přemysl
 | odkaz na autora2 = 
 | titul = Šumava: příroda, historie, život
 | vydavatel = Baset
 | místo = Praha
 | rok = 2003
 | isbn = 80-7340-021-9
 | kapitola = Místopis
 | strany = 48
 | jazyk = 
}}</ref>. Do hájovny ''Pürstlink'' zasadil Karel Klostermann děj románu [[Ze světa lesních samot]], který se odehrává ve druhé polovině 19. století. Bývalá [[Schwarzenbergové|Schwarzenberská]] hájovna byla v letech [[1998]] - [[2002]] opravena a přeměněna na informační středisko [[Národní park Šumava|Národního parku Šumava]]. 
== Přírodní podmínky ==
Březník se nachází na severním okraji [[Luzenské údolí|Luzenského údolí]] v [[Kvildské pláně|Kvildských plání]], nad soutokem [[Luzenský potok|Luzenského]] a [[Březnický potok|Březnického potoka]], čímž vzniká [[Modravský potok]], který je hlavním [[pramen]]ným [[Vodní tok|tokem]] [[Šumava|šumavské]] [[řeka|řeky]] [[Vydra (řeka)|Vydry]]. Celá lokalita je jedním z nejdeštivějších (dlouhodobý průměr 1522 mm, v roce [[1922]] dokonce 2132 mm<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Strnad 
 | jméno = Emanuel
 | odkaz na autora = 
 | titul = Šumava: příroda, historie, život
 | vydavatel = Baset
 | místo = Praha
 | rok = 2003
 | isbn = 80-7340-021-9
 | kapitola = Podnebí Šumavy
 | strany = 39
 | jazyk = 
}}</ref>) a nejstudenějších míst v [[Česká republika|České republice]]. Nachází se v přísně chráněné zóně parku, okolní [[les]] je však v současnosti silně napadený [[kůrovci|kůrovcem]]. 
== Turistické trasy ==
Z Březníku vede [[les]]em zážitková cesta „Proměna horské smrčiny“. Z údolí se nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na horu [[Luzný]], která leží v [[Německo|Německu]] 300 m od [[státní hranice]].
Po trase bývalé Zlaté stezky vedla do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] turistická stezka. Po [[vysídlení Němců z Československa|vysídlení Němců]] již nebývala používána. Krátce byla tato cesta přístupná po pádu [[komunistický režim v Československu|komunistického režimu]], ale s vyhlášením národního parku se stala turistům z české strany opět nepřístupná kvůli výskytu [[tetřev hlušec|tetřeva hlušce]]. Hraničního přechodu [[Modrý sloup]] tedy bylo až do roku [[2009]] možné dosáhnout pouze z německé strany, i zde se však jedná o přísně chráněnou lokalitu a neznačenou stezku. Od roku 2009 vede z Březníku turistický chodník ke státní hranici, kde se napojuje na přechod Modrý sloup a pokračuje na vrchol [[Luzný]]. Trasa nekopíruje původní Zlatou stezku, vedoucí Luzenským údolím, ale obchází chráněnou lokalitu po úbočí [[Špičník]]u.
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=3243 Březník na webu zaniklé obce]


{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Okres Klatovy]]
[[Kategorie:NP Šumava]]
[[Kategorie:Šumava]]