Bazilika Navštívení Panny Marie (Hejnice)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Hejnice-church.jpg|thumb|right|Chrám v [[Hejnice|Hejnicích]]]][[Soubor:Hejnice-church and monastery.JPG|thumb|right|Bazilika a bývalý františkánský [[klášter]]]] '''[[Bazilika#Basilica minor|Bazilika minor]] Navštívení Panny Marie''' je [[baroko|barokní]] [[kostel]] ve městě [[Hejnice|Hejnicích]] stojící na místě starého [[poutní místo|poutního místa]]. == Historie == === Legenda o vzniku === Podle místní legendy žil v blízké vesničce Lužec (dnes část [[Raspenava|Raspenavy]]) chudý řemeslník – sítař a řešetář – se svou nemocnou ženou a dítětem. Jednoho dne roku 1159 hledal v hejnickém lese dřevo na práci a pod třemi [[Lípa (rod)|lípami]] na břehu říčky [[Smědá|Smědé]] usnul. Ve snu spatřil lípu zalitou září, na větvích seděli [[anděl]]é. Jeden z nich jej vyzval: „''Jsi na zázračném místě, na kterém se zalíbilo Otci. Jdi domů a vrať se s obrázkem Matky Boží, aby každý, kdo v budoucnu půjde kolem, se mohl zastavit a mít účast na milosti. Tobě se pak za odměnu uzdraví žena i dítě''.“ Řemeslník, který byl přesvědčen o tom, že nešlo o pouhý sen, zakoupil při nejbližší návštěvě [[Žitava|Žitavy]] dřevěnou sošku a tu zavěsil na určený strom. A podle [[legenda|legendy]] se jeho žena i dítě skutečně uzdravily. === Původní kaple a kostel === Zpráva o tomto zázračném uzdravení se brzy roznesla a lidé začali na tomto místě prosit o pomoc. V roce 1211 se pak rozhodli lípu pokácet a na jejím místě zbudovat dřevěnou kapličku. Již roku 1252 byla na jejím místě postavena [[kaple]] kamenná. Postupem času však sílil proud poutníků a kaple tak byla neustále rozšiřována. Kostel byl slavnostně vysvěcen [[2. září]] 1498 [[míšeň]]ským [[biskup]]em Janem ze Salhauzenu. To bylo frýdlantské panství již dlouho ve vlastnictví Biberštejnů, kteří jej získali od krále Přemysla Otakara II. roku 1278. Po smrti Kryštofa Biberštejna připadlo panství císaři [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]], který [[Frýdlantsko]] prodal v roce 1558 protestantskému [[šlechta|šlechtickému]] rodu [[Redernové|Redernů]] za 40 000 zlatých. Ti podle tehdejšího práva změnili všechny kostely na svém panství na [[protestantství|protestantské]]. Kvůli četným [[katolictví|katolickým]] poutím z okolních panství to však v případě hejnického kostela nebylo možné a tak kostel rovnou uzavřeli. [[Poutník]]ům nebyl kostel otevřen dokonce ani na nařízení císaře Rudolfa II.. Roku 1609 odvezla [[Kateřina z Redernu]] celý majetek kostela včetně sošky [[madona|madony]] na [[Liberec (zámek)|liberecký zámek]]. Ten [[2. květen|2. května]] 1615 vyhořel, hejnická soška však zničena nebyla a ještě téhož roku byla vrácena zpět. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 Redernové z Čech odešli. === Vybudování kláštera === Panství koupil roku 1622 vojevůdce Albrecht z Valdštejna a kostel znovu otevřel. Vévoda byl zavražděn roku 1634 a panství po něm získali roku 1636 Gallasové. Za jejich panování dosáhla proslulost Hejnic svého vrcholu – na někerých poutích se údajně sešlo až 7000 věřících. Protože těch stále přibývalo, rozhodl se hrabě František Ferdinand Gallas roku 1692 pozvat řádové bratry [[Řád menších bratří|františkány]], aby poutníkům sloužili jak po duchovní, tak i hmotné stránce. V letech 1692 – 1696 byl pro ně vystavěn čtvercový [[klášter]] podle návrhu [[Itálie|italského]] [[architekt]]a jménem Marcus Antonius Canevalle. Po smrti [[hrabě]]te [[4. leden|4. ledna]] 1697 pokračovala jeho manželka Emerenciána v rozšiřování komplexu. Pod samotným místem zjevení byla roku 1698 pod dohledem Jana Václava Gallase zbudována třídílna rodinná hrobka. Jedna ze krypt patří rodu Gallasů, druhá jejich nástupníkům Clam-Gallasům a třetí františkánům. === Barokní chrám === [[Soubor:Bazilika Navštívení Panny Marie.jpg|thumb|left|Bazilika Navštívení Panny Marie]] Roku 1721 bylo požádáno o výstavbu barokního chrámu spolu podle plánů Tomáše Haffeneckera. Podle pozdějších záznamů se však [[bazilika]] stavěla podle plánů Johana Bernarda Fischera z Erlachu. Chrám pro 1 000 poutníků byl slavnostně vysvěcen [[1. červenec|1. července]] 1725. Za vlády Marie Terezie a Josefa II. chrám chátral, stříbrné bohoslužebné nádoby byly odvezeny do [[Vídeň|Vídně]]. [[Bazilika]] byla téměř zcela vybrakována a její dveře byly zapečetěny. Až počátkem [[20. století]] byla zrekonstruována na náklady hraběte Clam-Gallase – ty tehdy dosáhly 200 000 korun. Zároveň také došlo k obnovení tradičních poutí. V letech [[1904]]–[[1906]] byl Andreasem Grollem vymalován strop, od května [[1914]] zvonily ve zvonicích dva nové zvony. Ty však byly za [[První světová válka|1. světové války]] sňaty a roztaveny. Stejný osud čekal kostelní zvony i za [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Po jejím skončení roku [[1950]] byli z kláštera vyhnáni mniši a od té doby chrám opět chátral. Byli v něm internováni mniši a jeptišky, kteří odtud odcházeli pracovat do místní [[porcelán]]ky a textilky. Z kláštera se stala ruina a do baziliky samotné zatékalo. V roce [[1990]] došlo za nového [[farář]]e [[Miloš Raban|Miloše Rabana]] k celkové rekonstrukci kláštera a jeho přeměně na „Mezinárodní centrum duchovní obnovy“. Klášter znovu vysvětil [[5. leden|5. ledna]] [[2001]] [[velvyslanec]] [[Vatikán]]u [[arcibiskup]] [[Giovanni Coppa]]. == Popis stavby == [[Soubor:Bazilika Navštívení Panny Marie1.jpg|thumb|Sousoší Panny Marie s Ježíškem v průčelí]] Chrám je k jihu obrácená [[baroko|barokní]] stavba s dvojicí věží. Má půdorys kříže s postranními kaplemi, příčné rameno kříže je tvořeno zbytky původního [[gotika|gotického]] kostela. Je 50 m dlouhý, 37 široký a 35 m je výška jeho kopule. Soška [[Maria|Panny Marie]] v pozlacené skříňce na hlavním [[oltář]]i pochází zhruba z osmdesátých let 14. století. Vzhledem k její na gotiku neobvykle usměvavou tvář je nazývána '''Mater Formosa''' – Sličná Matka. Samotný hlavní [[oltář]] je dílem sochařů J. Hájka z Mnichova Hradiště a I. Brenera z [[Liberec|Liberce]]. Pozadím oltáře je iluzorní [[freska]] od Josefa Kramolína z Bohosudova z roku 1787. Jen málokterý z návštěvníků si na první pohled všimne, že tu oltář ve skutečnosti nestojí, ale je jen namalovaný. Ve východní boční kapli se nachází oltář používaný jako polní na vojenských taženích [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]] a věnovaný kostelu jeho manželkou Isabelou. Tato kaple se nachází na původním místě zjevení a uvnitř oltáře je údajně dodnes zabudovaný pařez po původní lípě. Nástropní malby vymaloval v letech 1902–1906 vídeňský profesor Andreas Groll, vyučující v té době na umělecké průmyslové škole v [[Jablonec nad Nisou|Jablonci nad Nisou]]. V hlavní kupoli jsou tři výjevy – Nanebevzetí Panny Marie, Ježíšovo ukřižování a Andělé nesoucí Svatý kříž. == Reference == === Literatura === * Nevrlý, M.: ''Kniha o Jizerských horách''. Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem, 1981 == Externí odkazy == * [http://www.mcdo.cz/ Mezinárodní centrum duchovní obnovy] {{Commonscat|Basilica of the Visitation (Hejnice)}} {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Kostely litoměřické diecéze|Navštívení Panny Marie]] [[Kategorie:Barokní kostely v Česku|Navštívení Panny Marie]] [[Kategorie:Baziliky minor v Česku|Navštívení Panny Marie (Hejnice)]] [[Kategorie:Poutní místa litoměřické diecéze|Hejnice]] [[Kategorie:Kostely v okrese Liberec|Hejnice, Bazilika]] [[Kategorie:Jizerské hory|Hejnice, Bazilika]] [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Liberec]]

Návrat na stránku „Bazilika Navštívení Panny Marie (Hejnice)“.