Bitevní loď

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:HMS Royal Oak (08).jpg|right|thumb|Britská bitevní loď [[HMS Royal Oak (08)|HMS Royal Oak]]]] [[Soubor:Bundesarchiv Bild 193-04-1-26, Schlachtschiff Bismarck.jpg|right|thumb|Německá bitevní loď [[Bismarck (1939)|Bismarck]]]] [[Soubor:Yamatotrials.jpg|thumb|right|Japonská bitevní loď [[Jamato (bitevní loď)|Jamato]] (1941) byla spolu se sesterskou lodí [[Musaši (bitevní loď)|Musaši]] největší bitevní lodí v historii]] [[Soubor:BB61 USS Iowa BB61 broadside USN.jpg|thumb|Boční salva americké bitevní lodi '''[[USS Iowa (BB-61)|USS Iowa]]]] '''Bitevní loď''' je označení pro nejsilnější (co se týče [[pancéřování|pancíře]] a hlavně [[výzbroj]]e) [[válečná loď|válečné lodě]] své doby. Toto označení se používá pro lodě v období 15. až [[20. století]]. Vrchol vývoje těchto lodí nastal v období [[První světová válka|první]] a [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Během druhé světové války byl však jejich význam potlačen rozvojem [[letectvo|letectva]]. Bitevní lodě byly vyvíjeny především k likvidaci nepřátelských plavidel, byly ale také užívány k ostřelování pobřeží. Jako bitevní loď byla původně označována [[řadová loď]] – desítkami [[kanón|děl]] vyzbrojená [[plachetnice]], používající taktiku útoku v řadě. Od druhé poloviny 19. století se začaly řadové lodě opatřovat pancířem a [[parní stroj|parními stroji]]. Stará bronzová zepředu nabíjená děla s hladkou hlavní nemohla prorazit pancéřové desky, a tak bylo nutno vyvinout silnější kanóny. Takovýchto těžších děl mohla nést loď mnohem menší množství, vznikla tedy otázka jak nejlépe umístit tuto omezenou výzbroj. 60.-90. léta 19. století lze označit jako léta hledání nejvýhodnějšího typu bitevní lodi. Vznikaly v rychlém sledu lodě kasematové, s děly umístěnými v bočních kasematech, jež jim umožňovaly větší palebné pole, barbetové lodě, na nichž byla děla umístěna na palubě v ose lodi nad pancéřovou barbetou až nakonec vznikla univerzální bitevní loď přelomu 19. a 20. století. Tyto lodě měly výtlak přibližně 15 000 t, nesly čtyři těžká děla ve dvou dvojitých věžích, [[ráže]] těchto děl byla obvykle 305 mm (12´´). Dále nesly 8 až 12 středních děl, nejčastěji ráže 152 mm a pak množství lehčích děl a kulometů k odrážení torpédových útoků. Byly silně pancéřované, boční pancíř dosahoval síly až 280 mm, rychlost se obvykle pohybovala kolem 18 uzlů. Tato plavidla se účastnila několika významných konfliktů, [[První čínsko-japonská válka|čínsko-japonské války]], [[španělsko-americká válka|španělsko-americké války]] a [[rusko-japonská válka|rusko-japonské války]]. Právě zkušenosti z rusko-japonské války podnítily další vývoj bitevních lodí. Ukázal se význam těžkého dělostřelectva a rychlosti v námořní bitvě. První lodí nového druhu byl britský ''[[Dreadnought]]'' spuštěný roku [[1906]], podle nějž se nazývají všechny obdobné bitevní lodě dreadnoughty. Hlavní novinkou bylo umístění pěti dvojitých dělových věží na této lodi. Boční salvu mohlo pálit sice jen osm těžkých děl, ale přesto to znamenalo dvojnásobnou palebnou sílu oproti všem starším plavidlům. Dále se mírně zvedla rychlost na 22 uzlů. Pancéřování setrvalo přibližně na stejné úrovni. Stále větší a stále silnější dreadnoughty začaly stavět všechny námořní velmoci, [[výtlak]] stoupal až k 35 000 tun, ráže děl až na 381 mm. Tyto bitevní lodě byly hlavní námořní silou [[první světová válka|první světové války]]. Přesto však jejich význam klesal, bitevní loď byla lehce zranitelná [[námořní mina|minami]], musela mít doprovod [[torpédoborec|torpédoborců]] a lehkých [[křižník]]ů proti [[ponorka|ponorkám]] a torpédovkám. Po válce bylo ještě dokončeno několik válečných projektů jako např. třída amerických lodí ''Colorado'' s děly ráže 406 mm, ale poté [[Washingtonská konference]] z roku [[1922]] zastavila stavbu bitevních lodí na 15 let, tedy do roku [[1936]]. [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] se účastnila jednak plavidla postavená za první světové války a těsně po ní, která byla v meziválečném období modernizována a moderní bitevní lodě, stavěné těsně před a v průběhu války. Tyto kolosy dosahovaly výtlaku až 64 000 t, délky téměř 270 m a rychlosti mezi 28 a 33 uzly. Výzbroj tvořilo nejčastěji osm až devět 381mm až 406mm děl (více jen u ''Jamato'' a ''Musaši'') umístěných ve třech trojitých věžích či čtyřech dvojitých, dále 12 středních děl ve věžích na bocích a množství lehkých protiletadlových děl. Ale ani silná protiletecká výzbroj skládající se z desítek děl nejrůznějších ráží nedokázala zajistit dostatečnou obranu proti leteckým útokům. Po druhé světové válce stavba bitevních lodí končí, jejich vůdčí úlohu přebírají [[letadlová loď|letadlové lodě]]. Bitevní lodě přeživší válku byly postupně vyřazovány a šrotovány v průběhu 50. a 60. let. Jedinou výjimkou jsou americké lodě třídy ''Iowa'', které prošly rozsáhlou modernizací a účastnily se [[Válka ve Vietnamu|války ve Vietnamu]] i [[Válka v Zálivu|Perském zálivu]]. I ty však už byly vyřazeny ze služby a dnes slouží pouze jako plovoucí muzea. == Související články == * [[Dreadnought]] * [[Predreadnought]] ==Externí odkazy== * [http://www.chuckhawks.com/super_battleships_projected.htm Poválečné projekty] {{Flickr|Battleship}}{{Commonscat|Battleships}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Bitevní lodě]] [[Kategorie:Válečné lodě]]

Návrat na stránku „Bitevní loď“.