Bristol F.2 Fighter

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Letadlo |název = Bristol F.2 Fighter |typ = víceúčelový letoun |výrobce = [[Bristol Aeroplane Company]] |image = [[Soubor:Bristol F2B D8096.jpg|250px]] |text = Skvěle zrestaurovaný letuschopný<br />Bristol F.2B Fighter, s/n D8096,<br />dochovaný ve sbírkách „Shuttleworth Collection“ |konstruktér = [[Frank Barnwell]] |první let = [[9. září]] [[1916 v letectví|1916]] |zaveden = [[1917 v letectví|1917]] |vyřazen = [[1932 v letectví|1932]] (RAF) |hlavní uživatel = [[Royal Flying Corps|RFC]], [[Royal Air Force|RAF]] |více uživatelů = [[Australian Flying Corps]] }} '''Bristol F.2 Fighter''' byl britský jednomotorový dvoumístný dvouplošník, používaný v druhé polovině I.&nbsp;světové války jako stíhací a průzkumný. Jednalo se o mimořádně výkonný a úspěšný víceúčelový letoun, oblíbený u svých osádek, který vydržel ve službě v britském [[Royal Air Force|Královském letectvu]] (RAF) až do roku [[1932 v letectví|1932]]. == Vznik a vývoj == Typ Bristol F.2 Fighter, osádkami přezdívaný ''Biff'' (přezdívka ''Brisfit'' je podstatně mladší, objevila se teprve v literatuře, a to až v 30.&nbsp;letech) vznikl na základě technických specifikací vypracovaných na podzim 1915. Ty požadovaly náhradu za typ [[Royal Aircraft Factory B.E.2]], který se díky svým nízkým výkonům ukázal jako snadno zranitelný stíhacími stroji protivníka. Nový stroj měl být výkonnější, měl být schopen ubránit se stíhacím letounům a tedy operovat nad nepřátelským územím nezávisle na stíhacím doprovodu. Typ Bristol F.2 vzniká postupným vývojem z konstrukcí R.2A a R.2B (druhý měl být výkonnější, drak byl zmenšen a stroj měl pohánět motor Hispano-Suiza 8A), první z projektů byl vypracován v březnu 1916. Ani jeden z projektů se neuskutečnil, ale R.2B posloužil k dalšímu vývoji poté, co měl být k dispozici zcela nový, ještě výkonnější motor ''Rolls-Royce 190&nbsp;hp, Mk.I'' (ten ve skutečnosti dával vzletový výkon 230&nbsp;hp a dnes je více známý pod pozdějším označením [[Rolls-Royce Falcon|Rolls-Royce Falcon Mk.I]]). Vznikly dva prototypy, jeden s motorem Falcon&nbsp;I a druhý s osmiválcem Hispano-Suiza. První prototyp vzlétl 9.&nbsp;září [[1916 v letectví|1916]] (stroj výrobního čísla 1379 nesl sériové číslo A3303, za řízením byl ''Capt''. Hooper), druhý jej následoval 25.&nbsp;října 1916 (výr. číslo 1380, s/n A3304). Mezitím již firma získala zakázku na stavbu prvních 50 sériových strojů, podepsanou 28.&nbsp;srpna 1916 (měly je pohánět motory Falcon&nbsp;I). Ty nesly sériová čísla A3305 až A3354, šlo o stroje výrobních čísel 1431 až 1480. Stroje byly dodány od 20.&nbsp;prosince 1916 do 23.&nbsp;března 1917. V listopadu 1916 byla podepsána další zakázka, tentokrát na 200 strojů kterým byla přidělena sériová čísla A7101 až A7300. [[Soubor:Ross Smith Bristol Fighter.jpg|thumb|220px|Australský F.2B vyfotografovaný v&nbsp;únoru 1918 v&nbsp;Palestině]] Snad jedinou nectností byl, podle připomínek pilotů, poněkud horší výhled dolů. Na základě připomínek byla překonstruována střední část trupu a spodní křídlo, změny navíc zasáhly i vodorovné ocasní plochy. Do této podoby byl koncem roku 1916 přestavěn druhý prototyp (A3304), a pod označením F.2B se dostal do výroby — v této podobě byly vyrobeny všechny další stroje, počínaje výše zmíněnými stroji s/n A7101-A7300 (měly výrobní čísla 2069 až 2268). Konstrukce byla natolik zdařilá, že typ se bez větších změn udržel ve výrobě až do konce války, největší změnou byla montáž různých motorů, hlavně výkonnějších verzí motoru Falcon (Falcon&nbsp;II o 250&nbsp;hp a Falcon&nbsp;III o 285&nbsp;hp). Na základě zkušeností s novými stroji bylo v červenci 1917 rozhodnuto postupně těmito letouny přezbrojit řadu jednotek, doposud vyzbrojených jinými typy, které již byly, díky svým již nepostačujícím výkonům, snadno zranitelné (kupř. rámové dvouplošníky s tlačným motorem typu F.E.2b a F.E.2d). V září 1917 Bristol (resp. tehdy stále ještě ''British &&nbsp;Colonial Aeroplane&nbsp;Co.,&nbsp;Ltd.'') dostal velkou zakázku na výrobu dalších strojů F.2B. Navíc byly během října a listopadu 1917, kvůli nedostatečné výrobní kapacitě mateřské firmy, zadány další zakázky na celkem 800 strojů firmám ''Gloucestershire Aircraft Co. Ltd.'' (pozdější Gloster), ''Marshall & Sons'' a ''National Aircraft Factory No.&nbsp;3'' sídlící v Aintree. Zpočátku ovšem značně zaostávala výroba motorů Rolls-Royce Falcon, která pokrývala jen výrobu u Bristolu, takže se za ně musela hledat alternativa. Vedle motorů Falcon se tak na F.2B montovaly i jiné motory, volba padla na typy [[Hispano-Suiza 8|Hispano-Suiza&nbsp;8Ab]] (později na zdokonalené a výkonnější verze 8B a 8Ba, vybavené reduktorem) a [[Sunbeam Arab|Sunbeam Arab&nbsp;I]] (koncepčně byly obdobou francouzského typu, ale jednalo se o vlastní konstrukci firmy Sunbeam). Tyto motory ale byly slabší, proto se předpokládalo že budou přednostně dodávány k jednotkám specializujícím se na přífrontový průzkum a jako pozorovací pro řízení dělostřelecké palby (u těchto postupně nahrazovaly mj. typy [[Royal Aircraft Factory R.E.8]] a [[Armstrong Whitworth F.K.8]]). Ovšem ani jejich dodávky nebyly bez problémů — kupříkladu NAF No.&nbsp;3 měla na v licenci stavěné stroje montovat osmiválce Hispano-Suiza, ale motory dodávané francouzskou firmou Brasier byly nekvalitně vyrobené, doslova v katastrofálním technickém stavu a musely před montáží procházet opravami (navíc ty zase byly velice žádané také pro výrobu stíhaček [[Royal Aircraft Factory S.E.5|S.E.5a]], kam navíc přednostně šly i motory vyráběné v licenci i firmy Wolseley). Nakonec ''National Aircraft Factory No.&nbsp;3'' svoje F.2B dodávala s Falcony&nbsp;III. Ve výsledku RAF dávalo vcelku pochopitelně přednost strojům s motory Falcon&nbsp;III, jiné stroje byly buď na méně exponovaných bojištích nebo u jednotek v Británii (kupříkladu k 31.&nbsp;říjnu 1918 mělo RAF ve stavu 721 strojů Type 15 F.2B s motory Arab, ale jen 79 z nich bylo u jednotek ve Francii). Válečné objednávky se vyšplhaly až na asi 5&nbsp;500 kusů, ale krátce po příměří byly okamžitě stornovány dva poslední kontrakty (součet strojů převzatých RFC a následně RAF i tak do konce roku 1918 vyšplhal na 3101 letounů). Vedle jiného se také uvažovalo o licenční stavbě stroje ve Spojených Státech (obdobně jako tam byl stavěn i typ [[Airco D.H.4]]), ale vše bylo více než velmi zkomplikováno požadavkem na zástavbu vlastního motoru [[Liberty 12|Liberty 12]], sice výkonnějšího, ale také těžšího než Falcon&nbsp;III. Nakonec sice bylo vyrobeno menší množství strojů [[O-1]], ale rozhodně nešlo o stejně dobrý stroj jako byla původní konstrukce. Nakonec ještě na základě Fighteru v USA vznikly značně změněné stroje B-3 a B-4 (později přeznačené na [[XB-1]] a XB-2), ale ani s nimi se Američané nedopracovali úspěchu. Protože se ale jedná prakticky o zcela nové stroje, zasloužily by si samostatný popis. == Verze == * Bristol 12 F.2A Fighter ** motor Rolls-Royce Falcon I * Bristol 14 F.2B Fighter ** motory Rolls-Royce Falcon I a Falcon II, R.A.F.4d * Bristol 14 F.2B Fighter II ** motor [[Rolls-Royce Falcon|Falcon III]] * Bristol 15 F.2B Fighter ** motor [[Sunbeam Arab|Sunbeam Arab I]] * Bristol 16 F.2B Fighter ** motory Hispano-Suiza 8Ab, Hispano-Suiza 8B, Hispano-Suiza 8Ba * Bristol 17, 17A, 17B F.2B Fighter ** motor Hispano-Suiza 8Fb, Hispano-Suiza 8F * Bristol 40 F.2B Fighter ** motor [[Siddeley-Deasy Puma|Siddeley-Deasy Puma HC]] (tato verze motoru existovala pouze v prototypech, výkon 290&nbsp;hp/216&nbsp;kW) == Bojové nasazení během I. světové války == První operační jednotkou byla 48. squadrona RFC, jediná která bojovala se strojích F.2A. Po přezbrojení přelétla 8.&nbsp;března 1917 do Francie a 5.&nbsp;dubna se aktivně zapojila do bojů (nasazení nových strojů F.2A a bombardérů [[Airco D.H.4]] bylo pozdrženo, měly být překvapením při letecké podpoře ofenzívy u Arrasu, která měla být zahájena 9.&nbsp;dubna). Prémiéra nového stroje ale příliš nevyšla – šestice strojů, kterou vedl [[William Leefe Robinson]], [[Victoria Cross|V.C.]] (byl mu udělen po sestřelení německé vzducholodi v září 1916), se střetla s pěti [[Albatros D.III|Albatrosy D.III]] od Jasta 11. Čtyři britské stroje byly sestřeleny, včetně vedoucího stroje (W.&nbsp;L.&nbsp;Robinson padl do zajetí). A tyto ztráty nebyly jediné – 11. dubna byly sestřeleny další čtyři stroje, a 16. přistálo všech šest strojů hlídky po vyčerpání paliva za nepřátelskými liniemi. Ztráty byly způsobeny především pasivní taktikou, kdy stroje i po napadení dále letěly v sevřeném tvaru, kdy obrana zůstávala zcela na pozorovateli. Ovšem již koncem měsíce piloti přešli na zcela novou, ofenzivní taktiku, kdy s těmito (poměrně rozměrnými a těžkými, ale díky výkonným motorům rychlými a vcelku i obratnými) stroji začali létat jako s jednomístnou stíhačkou. Přijali manévrový boj a začali sami aktivně střetnutí vyhledávat, využívajíc přitom moment překvapení a vysoké rychlosti svých strojů (navíc díky značné strukturální pevnosti mohli bez obav protivníka přepadnout z převýšení, letem střemhlav). Už 30.&nbsp;dubna si šestice F.2A takto vybojovala cestu domů bez jediné vlastní ztráty. Stroje F.2A byly již mezi květnem a červencem staženy z první linie, kde je nahradily F.2B. Od května 1917 byla na „Biff“ přezbrojována i 11.&nbsp;squadrona RFC (zde létala jedna z nejslavnějších osádek „Biffů“, kanadský pilot Andrew Edward McKeever, DSO, MC & Bar, DFC & Bar a pozorovatel Leslie Archibald Powell, MC & Bar — McKeever sestřelil 31 nepřátelských strojů, Powellovo „skóre“ se vyšplhalo na 19 strojů protivníka). == Přehled squadron RFC a RAF typem vyzbrojených == Poznámka: ''Tučně jsou vyznačeny squadrony typem vyzbrojené v období do listopadu 1918'' * 2. squadrona (únor 1920-leden 1930) ** 1. února 1920 byla 105 sqdn. přečíslována na 2. sqdn. * 4. squadrona (duben 1920-říjen 1929) * 5. squadrona (březen-říjen 1919) ** 48. sqdn. přečíslována na 5. sqdn. (duben 1920-květen 1931) * 6. squadrona (únor-duben 1919, červenec 1920-červen 1932) * 8. squadrona (prosinec 1918-červenec 1919) * '''9. squadrona''' (červenec-říjen 1918, únor-červenec 1919) * '''10. squadrona''' (červen-říjen 1918) * '''11. squadrona''' (květen 1917-říjen 1919) * '''12. squadrona''' (březen 1918-červenec 1922) * 13. squadrona (duben 1924-leden 1928) * 14. squadrona (únor 1920-únor 1926) * 16. squadrona (duben 1924-březen 1931) * '''20. squadrona''' (srpen 1917-květen 1919, červenec 1919-březen 1932) * '''22. squadrona''' (červenec 1917-srpen 1919) * 24. squadrona (únor 1920-červenec 1930) * 28. squadrona (duben 1920-září 1931) * 31. squadrona (červen 1919-duben 1931) * '''33. squadrona''' (červen-srpen 1918) * '''34. squadrona''' (duben-červenec 1918) * '''35. squadrona''' (únor-červenec 1918, září 1918-leden 1919) * '''36. squadrona''' (duben 1918-červen 1919) * '''39. squadrona''' (prosinec 1917-listopad 1918) * '''48. squadrona''' (březen 1917-květen 1919, srpen 1919-duben 1920) ** IV/1920 — 48. sqdn. přečíslována na 5. sqdn. * '''59. squadrona''' (duben 1918-srpen 1919) * '''62. squadrona''' (květen 1917-červenec 1919) * '''67. squadrona''' (leden-únor 1918) ** 6. února 1918 přečíslována na 1. sqdn. AFC * '''76. squadrona''' (červenec-srpen 1918) * '''88. squadrona''' (březen 1918-srpen 1919) * 100. squadrona (únor 1920-březen 1922) * 105. squadrona (prosinec 1918-únor 1920) ** 1. února 1920 byla 105. sqdn. přečíslována na 2. sqdn. * 106. squadrona (leden-říjen 1919) * '''111. squadrona''' (září 1917-únor 1918, leden 1919-únor 1920) * 114. squadrona (říjen 1919-duben 1920) * '''138. squadrona''' (říjen 1918-únor 1919) * 139. squadrona (červenec 1918-únor 1919) * '''141. squadrona''' (březen 1918-únor 1920) * 208. squadrona (říjen 1920-květen 1930) '''Australian Flying Corps''' (od 31. března 1921 ''Royal Australian Air Force'') * '''1. sqdn. AFC''' (únor 1918-květen 1919) ** vznikla 6. února 1918 přečíslováním 67. sqdn. RFC na 1. sqdn. AFC * 7. (training) sqdn. AFC ** do 19. ledna 1918 šlo o ''32. (Australian) training squadron RFC'' == Technická data F.2B (s motorem Falcon III) == * Osádka: 2 muži (pilot a střelec/pozorovatel) * Rozpětí: 11,963 m * Délka: 7,874 m * Výška: 2,972 m * Nosná plocha: 37,62 m² * Hmotnost prázdného letounu: 877 kg * Vzletová hmotnost: 1 261 kg * Maximální rychlost: ** 198 km/h ve výšce 1 524 m ** 182 km/h ve výšce 3 048 m * Dostup: 6 096 m * Čas výstupu do výšky 4 572 m: 21 min 20 sec * Vytrvalost: 3 hod === Pohonná jednotka === * Vidlicový vodou chlazený [[válec (motor)|dvanáctiválec]] [[Rolls-Royce Falcon|Rolls-Royce Falcon III]] ** Výkon motoru: 285 hp === Výzbroj === * 1 [[synchronizovaný kulomet]] [[Vickers (kulomet)|Vickers]] ráže 7,7&nbsp;mm * 1-2 pohyblivé kulomety [[Lewis (kulomet)|Lewis]] ráže 7,7&nbsp;mm ovládané pozorovatelem, lafetované na oběžném kruhu [[oběžný kruh Scarff|Scarff&nbsp;No.&nbsp;2]] * max. 109 kg pum (12 kusů 20liberních pum) == Externí odkazy == * (anglicky) [http://www.militaryfactory.com/aircraft/detail.asp?aircraft_id=136 MilitaryFactory.com: Bristol F.2B Fighter / Armed Reconnaissance Aircraft] * (anglicky) [http://www.historyofwar.org/articles/weapons_bristol_F2.html historyofwar.org: Bristol F-2 Fighter (Bristol Type 12, F-2)] {{Britské vojenské letouny první světové války}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Britská stíhací letadla]] [[Kategorie:Britská průzkumná letadla]] [[Kategorie:Letadla Bristol|F.2 Fighter]]

Návrat na stránku „Bristol F.2 Fighter“.