Cestovní ruch

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Cestovní ruch''' nebo také '''turismus''' je souhrn přechodných pobytů osob ([[turista|turistů]]) v cílových oblastech (destinacích) a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Tvoří významnou část hospodářství, zejména v některých zemích, a podle [[Světová organizace cestovního ruchu|Světové organizace cestovního ruchu]] [[OSN]] (''UN World Tourism Organization'', UNWTO) jen mezinárodní cestovní ruch tvoří asi 25 až 30 % všech světových služeb a zaměstnává přes 100 milionů osob. Přes hranice cestovalo v roce 2008 922 milionů osob a vznikl tak obrat v objemu 642 miliard EUR.<ref name="jedna"> [http://unwto.org/facts/eng/pdf/barometer/UNWTO_Barom09_2_en.pdf UNWTO World Tourism Barometer červen 2009] </ref> [[Soubor: Touristenmassen auf der Karlsbrücke.jpg|thumb| upright=1.5|Masa turistů na Karlově mostě v Praze ]] == Turista == Klient služeb cestovního ruchu se nazývá [[turista]]. Světová organizace cestovního ruchu OSN (UNWTO) definuje turistu jako osobu, která pobývá nejméně 24 hodin a nejvýše jeden rok mimo svůj obvyklý domov, nemá z této destinace příjem a neruší své právní vztahy s domovem, kam se nakonec vrací.<ref name="jedna"/> Podle této definice mezi turisty nepatří [[migrant]]i, kteří se domů nevracejí, ale ani cizí dělníci nebo brigádníci, kteří mají v cílové zemi příjem. Naproti tomu například obchodní zástupci, účastníci kongresů a školení, vysílaní delegáti a experti se za turisty pokládají (odtud např. označení „kongresový turismus“). Definice UNWTO nerozlišuje, za jakým účelem klienti cestují, nejčastnější důvody bývají poznávací, rekreační, sportovní, ale také profesionální a obchodní. [[Soubor: Trocadéro.jpg|thumb| upright=1.0|Turisté pod [[Eiffelova věž|Eiffelovou věží]] v [[Paříž]]i]] == Služby == Cestovní ruch zahrnuje množství služeb, například dopravních, informačních, stravovacích a ubytovacích, ale také průvodcovských, zábavních, kulturních, pojišťovacích a tak dále. Proto je oblast cestovního ruchu také jedním z největších zaměstnavatelů a poskytuje jak zaměstnání trvalá, tak také sezónní a příležitostná. Na přímé služby cestovního ruchu navazují také různá kulturní a sportovní zařízení, slavnosti a festivaly a mnoho dalších. Pro vysloveně turistické země, jako je [[Španělsko]], [[Řecko]], [[Chorvatsko]], [[Bulharsko]], [[Egypt]], [[Turecko]] nebo [[Thajsko]] je cestovní ruch důležitou částí jejich národního hospodářství. == Cíle (destinace) == Mezi nejoblíbenější cíle rekreačních turistů patří v létě moře a v zimě vysoké hory. Poznávací turismus nejvíce přitahují oblasti bohaté na historické, umělecké a kulturní památky ([[Francie]], [[Itálie]], [[Řecko]]), přírodní rezervace, bohatý kulturní život a ovšem i mimořádné světové výstavy, festivaly, lidový folklor a podobně. Významnou složku tvoří sportovní turismus: olympiády, mistrovství, turnaje. === Nejoblíbenější destinace mezinárodního turismu === {| class="wikitable sortable" style="margin:1em auto 1em auto;" ! Pořadí||||Země|| Region ||IPříezdy<br /> (2009)<ref name=WTO2010>{{Citace elektronické monografie| datum=April 2010| url=http://www.unwto.org/facts/eng/pdf/barometer/UNWTO_Barom10_update_april_en_excerpt.pdf| titul=UNWTO World Tourism Barometer, Interim Update, duben 2010| vydavatel = World Tourism Organization| datum přístupu=2010-05-07}}</ref>||Příjezdy <br /> (2008)<ref name=WTO2010/> ||Příjezdy<br /> (2007)<ref name=WTO2010/>||Příjezdy <br /> (2006)<ref name="WTO2010"/> |- |1|| ||[[Francie]]||Evropa||align="right"|74.2 milionu||align="right"|79.2 milionu||align="right"|80.9 milionu||align="right"|77.9 milionu |- |2||||[[Spojené státy]]||Sev. Amerika||align="right"|54.9 milionu||align="right"|57.9 milionu||align="right"|56.0 milionu||align="right"|51.0 milionu |- |3||||[[Španělsko]]||Evropa||align="right"|52.2 milionu||align="right"|57.2 milionu||align="right"|58.7 milionu||align="right"|58.0 milionu |- |4||||[[Čína]]||Asie||align="right"|50.9 milionu||align="right"|53.0 milionu||align="right"|54.7 milionu||align="right"|49.9 milionu |- |5||||[[Itálie]]||Evropa||align="right"|43.2 milionu||align="right"|42.7 milionu||align="right"|43.7 milionu||align="right"|41.1 milionu |- |6||||[[Spojené království]]||Evropa||align="right"|28.0 milionu||align="right"|30.1 milionu||align="right"|30.9 milionu||align="right"|30.7 milionu |- |7|| ||[[Turecko]]||Evropa||align="right"|25.5 milionu||align="right"|25.0 milionu||align="right"|22.2 milionu||align="right"|18.9 milionu |- |8||||[[Německo]]||Evropa||align="right"|24.2 milionu||align="right"|24.9 milionu||align="right"|24.4 milionu||align="right"|23.6 milionu |- |9||||[[Malajsie]]||Asie||align="right"|23.6 milionu||align="right"|22.1 milionu||align="right"|21.0 milionu||align="right"|17.5 milionu |- |10|| || [[Mexiko]]||Sev. Amerika||align="right"|21.5 milionu||align="right"|22.6 milionu||align="right"|21.4 milionu||align="right"|21.4 milionu |- |36|| ||[[Česká republika]]||Evropa||align="right"| ??||align="right"|6.6 milionu||align="right"|6.7 milionu||align="right"|6.4 milionu |} === Příjem z mezinárodního turismu === {| class="wikitable sortable" style="margin:1em auto 1em auto;" |- ! Pořadí||||Země||Region||Příjem <br />(2009)<ref name=WTO2010/> ||Příjem <br />(2008)<ref name=WTO2010/> ||Příjem <br />(2007)<ref name="WTO2010"/> ||Příjem <br />(2006)<ref name="WTO2010"/> |- |1||||[[Spojené státy]]||Sev. Amerika||align="right"|$94.2 mld.||align="right"|$110.1 mld. ||align="right"|$97.1 mld. ||align="right"|$85.8 mld. |- |2|||| [[Španělsko]]||Evropa||align="right"|$53.2 mld.||align="right"|$61.6 mld. ||align="right"|$57.6 mld.||align="right"|$51.1 mld. |- |3|||| [[Francie]]|||Evropa ||align="right"|$48.7 mld.||align="right"|$55.6 mld. ||align="right"|$54.3 mld.||align="right"|$46.3 mld. |- |4|||| [[Itálie]]||Evropa ||align="right"|$40.2 mld.||align="right"|$45.7 mld. ||align="right"|$42.7 mld.||align="right"|$38.1 mld. |- |5|||| [[Čína]]||Asie||align="right"|$39.7 mld.||align="right"|$40.8 mld. || style="text-align:right;"|$37.2 mld.||align="right"|$33.9 mld. |- |6|||| [[Německo]]||Evropa ||align="right"|$34.7 mld.||align="right"|$40.0 mld. ||align="right"|$36.0 mld.||align="right"|$32.8 mld. |- |7|||| [[Spojené království]]||Evropa ||align="right"|$30.1 mld.||align="right"|$36.0 mld. ||align="right"|$38.6 mld.||align="right"|$34.6 mld. |- |8|||| [[Austrálie]]||Oceánie||align="right"|$25.6 mld.||align="right"|$24.8 mld. ||align="right"|$22.3 mld.||align="right"|$17.8 mld. |- |9|||| [[Turecko]]||Evropa||align="right"|$21.3 mld.||align="right"|$22.0 mld. ||align="right"|$18.5 mld.||align="right"|$16.9 mld. |- |10|||| [[Rakousko]]||Evropa||align="right"|---||align="right"|$21.8 mld. ||align="right"|$18.9 mld. ||align="right"|$16.6 mld. |- |11,12,13...||||není důležité|| |- |32||||[[Česká republika]]|| Evropa||align="right"|---||align="right"|$7.7 mld. ||align="right"|$6.6 mld. ||align="right"|$5.5 mld. |} == Podmínky turistických lokalit == === Přírodní podmínky a atraktivity === * hydrologické poměry * reliéf * fauna * flóra === Klimatické poměry === * teplota * vlhkost vzduchu * množství srážek a jejich rozdělení * délka slunečního svitu V celosvětovém srovnání mají svými hodnotami největší význam pro využití cestovním ruchem dva podnební pásy – mírný a [[subtropický podnebný pás|subtropický]]. V ostatních podnebných pásech jsou klimatické hodnoty pro masový cestovní ruch a dlouhodobější pobytu nevhodné kvůli extrémně vysokým teplotám, přílišné vlhkosti vzduchu nebo naopak velkému suchu. [[Klimatické poměry]] se uplatňují v rozhodující míře na sezónnosti (= časový průběh realizace cestovního ruchu). Hlavní sezónou v subtropickém klimatickém pásu a to hlavně v přímořských polohách je letní období. Celoroční využívání cestovního ruchu se omezilo pouze na některé oblasti, jako jsou např.: [[Baleáry]], [[Kypr]], [[Kréta]], ostrovy egejského a Jaderského moře a další – jedná se především o dlouhodobé pobyty s koupáním a vodními sporty. Přitažlivost subtropického klimatu, zejména v oblastech Středozemního moře je dána vysokými letními teplotami a množstvím slunečního záření – to je odvozeno z rozdělení srážek. Pravidelný chod počasí, umožňuje cestovnímu ruchu kalkulovat s relativně stálým počasím ve vrcholící sezóně. === Hydrologické poměry === Z hlediska realizace cestovního ruchu se stávají stále významnějšími oblasti z vhodnými hydrologickými podmínkami. Dobré [[hydrologické poměry]] patří v globálních poměrech k nejdůležitějším lokalizačním podmínkám. ==== Podzemní vody ==== zpravidla vytvářejí předpoklady pro bodovou koncentraci cestovního ruchu, to platí především o minerálních pramenech s léčebnými účinky. K historicky nejstarším centrům cestovního ruchu patří [[lázeňská střediska]], která vznikla na podzemních vodách. Celoroční provoz jim umožňuje stálé vyvěrání pramenů, letní využitelnost je však vyšší. Většina lázeňských slouží hlavně k potřebám vnitrostátního ruchu. Relativně malý počet těchto středisek díky kvalitě svých pramenů a tradici, se vyvinul v centra mezinárodního významu ([[Vichy]]-Francie, [[Wiesbaden]]-SRN, [[Karlovy Vary]] a [[Mariánské Lázně]]. . . ). Pro cestovní ruch jsou velmi atraktivní [[gejzír]]y (= další typy pramenů podzemních vod). Mezi tři nejproslulejší oblasti patří [[Island]], severní ostrov Nového Zélandu a [[Yellowstonský národní park]] v [[Spojené státy americké|USA]]. ==== Povrchové vody ==== sezónní využitelnost je závislá na teplotních poměrech, které vytvářejí předpoklady pro areálové rozmístění jeho realizace. Jejich hodnotu vytváří řada komponentů jako je například teplota a čistota vody, kvalita pobřežních pláží apod. Jejich znehodnocování má negativní vliv na jejich využití. ==== Moře ==== jsou z povrchových vod nejpřitažlivější a to především z hlediska dlouhodobých pobytů. Z celosvětového srovnání zaujímá nejvýznamnější postavení [[Středozemní moře]] k jehož pobřeží se soustřeďuje polovina mezinárodního cestovního ruchu Evropy. Příčina je v kvalitě jeho pobřežních vod tzn. vysoká teplota - v létě až 24 – 28 oC, vysoká slanost i s léčebnými účinky, vesměs výtečné pláže, exotická mořská, fauna atd. [[Černé moře]] má po této stránce nižší hodnoty s výjimkou teploty do 24 oC. Významnou koncentraci cestovního ruchu mají ostrovy amerického Středomoří a přilehlý jihovýchod USA ([[Florida]]). V Tichomoří se intenzivně využívají [[Havajské ostrovy]], krátké úseky Kalifornského pobřeží USA a Mexika. V Indickém oceánu se v mezinárodním cestovním ruchu uplatňují ostrovy [[Mauricius]], [[Seychely]] a [[Madagaskar]]. ==== Jezera a umělé vodní plochy ==== uplatňují se podobně jako moře, jejich funkční využití určuje zeměpisná šířka. Na intenzitu využití cestovním ruchem má vliv i jejich poloha, více využívaná jsou jezera a nádrže vzdálené od moře. Různorodé využití těchto ploch je rozšířeno prakticky po celém světě. Mezi nejnavštěvovanější oblasti patří jezera alpské oblasti především Švýcarska ([[Ženevské jezero]], [[Bodamské jezero]]), [[Itálie]] (Lago di Como, Lago Maggiore, Lago di Garda), Rakouska a Německa. Významné soustředění cestovního ruchu se vytvořilo u jezer ve Velké Británii, v Polsku, Německu a na jihu Finska. Začínají se prosazovat vodní nádrže ve střední Evropě a na Pyrenejském poloostrově. ==== Řeky ==== zpravidla se uplatňují v uspokojování krátkodobých forem cestovního ruchu. V průmyslově vyspělých zemích je problémem jejich znečištění. Přitažlivost mnohých vodních toků je zvyšována přírodními zvláštnostmi jako jsou kaňony a vodopády, které se v konkrétní situaci mohou stát prvotním zdrojem přitažlivosti. Světově známý je kaňon řeky [[Colorado]] v USA. Nejatraktivnější jsou vodopády – turisticky nejnavštěvovanější jsou Niagárské vodopády na hranicích USA a Kanady a vodopády v Yosemitském národním parku. V Evropě je řada vodopádů v horských oblastech Švýcarska, Francie (Gavarnie na řece Gave du Pau na jihozápadě 422 m – nejvyšší v Evropě), Norska a [[Itálie]]. Velmi atraktivní jsou vodopády na řece Krka u Šibeniku a [[Plitvických jezerech]] v Chorvatsku. Světově proslulé jsou [[Viktoriiny vodopády]] na řece [[Zambezi]]. === Reliéf a morfologické poměry === Pevnina je nezbytnou základnou pro fyzickou existenci člověka. Morfologická rozmanitost povrchu spolu s podnebím stále do značné míry určuje jeho život. Na přelomu 19. a 20. století začaly mít (tvary a celkový charakter reliéfu krajiny) morfologické poměry hodnotu pro využití cestovním ruchem. ==== Horizontální morfologie ==== má konkrétní vliv na charakter a kvalitu pobřeží povrchových vod a tím i na cestovní ruch. Minimální hodnotu mají pobřeží bažinatá, skalnatá, strmá a těžko přístupná z vnitrozemí. Největší hodnotu mají písčité pláže a to podle rozsahu a atraktivit v blízkosti. („černé pláže“ jsou tvoře vulkanickými písky – [[Kanárské ostrovy]], Santorin), ovšem za předpokladu příznivých klimatických podmínek. Náročná kritéria splňují především pobřeží Jaderského moře v Chorvatsku ([[Makarská riviéra]]), francouzská Riviéra, španělské pobřeží na jihovýchodě, egejské pobřeží Řecka včetně ostrovů a jich portugalského pobřeží při Atlantiku. Méně atraktivní, ale jinak vhodné pro rekreační účely jsou pobřeží oblasti Černého moře. Vhodné podmínky mají pobřežní oblasti při Biskajském zálivu, pláže Normandie a jihovýchodní Anglie. Začínají se uplatňovat kvality pobřeží v některých oblastech afrického Středomoří jako je [[Tunisko]] a [[Egypt]]. ==== Vertikální členitost ==== uplatňuje se v cestovním ruchu přes makroformy reliéfu, z jednotlivých prvků má funkční využití především relativní výšková členitost, u středohor nemusí být vázána na nadmořskou výšku, ale i na modelační vliv klimatu. Například v severozápadní Evropě se ostře řezaný reliéf objevuje již od nadmořských výšek 800 m, ve střední Evropě od výšek 1 600 m. Velehory mají zvláštní charakter – ostré hřebeny, skalní štíty a stupně. Obzvláště ty části, které vystupují nad hranici lesů. Drsné klimatické podmínky a charakter reliéfu omezují funkční využití ve vrcholových partiích na náročnou turistiku a horolezectví. Intenzivní využití je poskytováno ve nižších a středních polohách. Pro většinu populace vyspělých zemích, žijících v nížinných oblastech, jsou přitažlivé horské oblasti, protože v horách nachází relativně nedotčenou přírodu. V horách je možné realizovat formy cestovního ruchu, pro které jsou níže položené oblasti nevhodné. K hospodářskému využití v horských a velehorských oblastí výrazně přispěl moderní cestovní ruch. ==== Vrchoviny a středohory ==== využívají se jako odpočinkové oblasti. Nepříliš členěná krajina, využívá se pro pěší turistiku a rodinou rekreaci. Jedná se o plošně rozsáhlejší oblasti a střediska cestovního ruchu jsou v nich většinou rozptýlenější, menší a klidnější. Důležitým doplňkem jsou v nich různé atraktivity jako jsou skalní útvary, krasové oblasti s jeskyněmi a propastmi apod. ==== Vysokohorské oblasti ==== lákají návštěvníky zvláštními útvary, které byly vytvořeny geologickým vývojem, tektonikou, působením ledovců. Vzhledem k tomu, že jejich rozsah v dopravně přístupných oblastech není velký, jsou zpravidla intenzívně využívány. Ve vysokohorských oblastech Evropy ([[Alpy]], [[Pyreneje]], [[Karpaty]]) to vedlo k orientaci zdejšího hospodářství na potřeby cestovního ruchu. V předhůřích a údolích vznikla střediska městského charakteru. Návštěvnost je někdy taková, že s sebou přináší řadu negativních rysů. Proto je nutné regulovat návštěvnost k ochraně přírodních zvláštností. Tyto oblasti slouží především k realizaci zimních sportů a dlouhodobé rekreace ve spojení s masovým rozvojem lyžování, to přispělo k vybudování dalších ubytovacích stravovacích zařízení i speciální dopravní infrastruktury (lanovka, vleky), která se využívá i v letním období pro vysokohorskou turistiku. === Rostlinstvo a živočišstvo === Jako celek má menší vliv na rozmístění cestovního ruchu. Ve vyspělých zemích mají lesní porosty značný význam pro letní rekreaci a turistiku městské části populace. I některé rostlinné druhy a společenstva jsou objektem zájmu cestovního ruchu pokud nejde o oblast se zákazem přístupu veřejnosti. Světově proslulé jsou atraktivní porosty sekvojí v národním parku [[Muir Woods]] u San Franciska, obřích sekvojovců v národním parku [[Sequoia]] v Kalifornii. V České republice se zájem soustřeďuje na [[Žofínský prales|Žofínský]] a [[Boubínský prales]]. Živočišstvo se v cestovním ruchu uplatňuje prostřednictvím chráněné a lovné zvěře. Nejčastější jsou cesty turistů za exotickou zvěří především do afrických národních parků a rezervací. K nejnavštěvovanějším národním parkům patří [[Serengeti]] v Tanzanii a [[Krugerův národní park]] v Jihoafrické republice, sem jsou pořádány fotografické a turistické „[[safari (lov)|safari]]“ – tato forma cestovního ruchu má pro řadu afrických zemí velký ekonomický význam. Daleko významnější pro cestovní ruch je lov a rybolov. == Společenské podmínky a atraktivity == Uspokojují hlavně poptávku po poučení a zábavě, uplatňují se přitom různorodé zájmy účastníků. Ve srovnání s přírodními podmínkami jsou výsledkem společenské činnosti prováděné v různých uměleckých i jiných hodnot a společenských, zábavních a kulturních akcí. Jejich hodnotu zvyšuje také skutečnost, že se vyskytují v oblastech přitažlivých i z hlediska přírodních podmínek, mnohé z nich mohou mít jen doplňkový význam pro jiné formy cestovního ruchu. Jejich rozmístění v určité oblasti je výhodné z hlediska směrování a rozsahu cestovního ruchu (zámky na Loiře, hrady a zámky Českého ráje apod.) – nerozhoduje však jejich kvantita, ale jejich kvalita. === Kulturně-historické památky === Mají největší význam. Jejich využití cestovním ruchem je dáno zvláštností, uměleckou a historickou hodnotou. Velký význam mají jen ty nejcennější a nejproslulejší, ostatní fungují jako doplňující atraktivity. K nejpřitažlivějším patří architektonické díla historických slohu, moderní architektury, ale i různé užitkové stavby jako samostatné objekty nebo soustředěné do určitých komplexů. Předmětem zájmu je také jejich sochařská, malířská a řezbářská výzdoba. Modernizace dopravy umožnila rozšířit dostupnost těchto památek. Díky tomu se rozšiřuje i zájem o kulturně-historické a architektonické památky mimoevropských civilizací. === Kulturní zařízení, kulturní a jiné akce === Kulturní zařízení tvoří soubor atraktivit, většina z nich vystupuje jako doplněk jiných památek. Pro mnohá kulturní zařízení je typický bodový – střediskový charakter rozmístění. Podle typu se pak dělí na zařízení, které soustřeďuje sbírky různého druhu jako jsou muzea, galerie, knihovny aj. a zařízení, jejichž prostřednictvím se realizují kulturní a jiné akce to jsou např. divadelní představení, [[hudební festivaly]], slavnosti, [[kongresy]], náboženské slavnosti a poutě. Největší význam pro cestovní ruch mají muzea a [[galerie umění|galerie]] různých kategorií více či méně specializovaných. Na vedoucím místě je se svoji proslulostí [[Louvre]] – nachází se zde umělecká díla ze sbírky Františka I. s proslulou [[Mona Lisa|Monou Lisou]]. Mezi další světově známá muzea patří např.: [[Britské muzeum]] v Londýně, [[Národní galerie antického umění]] v Římě, muzea ve Vatikánu, muzeum [[Prado]] v Madridu. Význam některých měst znásobují divadelní a operní představení a koncerty, také hudební a jiné festivaly. K světově významným scénám patří: Velké divadlo v Moskvě, Metropolitan Opera v New Yorku, milánská Scala atd. Velký zájem je o různé festivaly – hudební, dramatické, folklorní a jiné např.: Salcburský hudební festival (srpen – září), Vídeňský hudební festival (květen – červenec), [[Pražské jaro]] (květen – červen) a mnoho jiných. Náboženské slavnosti a poutě – měly již v minulosti masový charakter, v dnešní době jim zůstává jejich duchovní charakter, ale jinak jsou doprovázeny rysy, které jsou typické pro moderně organizovaný cestovní ruch. Jejich pověst a přitažlivost je dána tradicí, zjevením a tzv. zázraky. K světově proslulým poutním místům patří např.: [[Lurdy]] v jihozápadní Francii, [[Fátima]] v Portugalsku atd. === Sportovní a zábavní zařízení a akce === V souvislosti s masovou účastí obyvatelstva na podnicích tohoto druhu roste i význam těchto zařízení v cestovním ruchu. Počet diváků je mnohonásobně vyšší než počet těch, kteří se zajímají o náročnější formy společenského vyžití, proto zařízení, která jsou budovaná pro tyto účely dosahují mnohdy kolosálních rozměrů. [[Olympijské hry]], světová nebo regionální mistrovství různých sportů soustřeďují do míst konání velký počet diváků. Řadí se k nim tradiční karnevaly, [[býčí zápa]]sy ve Španělsku a Mexiku atd. V cestovním ruchu si své místo udržují také různé zábavní parky např.: [[Prater]] ve Vídni, [[Tivoli]] v Kodani, [[Disneyland]] na Floridě. <!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. --> * ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie. '' ==Odkazy== ===Literatura=== * HRALA, Václav: ''Geografie cestovního ruchu''. Praha : Oeconomica, 2005, 109 s. ISBN 80-245-0858-3 * PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef: ''Výkladový slovník cestovního ruchu''. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 80-239-0152-4 * ŠTĚPÁNEK, Vít; KOPAČKA, Ludvík; ŠÍP, Jiří: ''Geografie cestovního ruchu''. Praha : Karolinum, 2001, 228 s. ISBN 80-246-0172-9 === Reference === <references/> === Související články === * [[Outdoor]] * [[Rekreace]] * [[Turistika]] * [[Zájezd]] === Externí odkazy === * (anglicky) * [http://unwto.org Stránky UNWTO, World Tourism Organization] [[Kategorie:Cestovní ruch]] {{Článek z Wikipedie}}

Návrat na stránku „Cestovní ruch“.