Chotěboř

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města| název = Chotěboř | znak = Soubor:Chotebor.png | foto = Soubor:Chotebor pohled.jpg | popisek.foto = Pohled na město Chotěboř kousek od kaple sv. Anny | vlajka = File:Chotěboř vlajka.jpg | status = město | kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]] | okres = Havlíčkův Brod | ob.roz.půs = [[Havlíčkův Brod]] | pov.ob = Chotěboř | NUTS3 = CZ063 | NUTS4 = CZ0631 | NUTS5 = CZ0631 568759 | nad.výš = 515 | země = [[Čechy]] | výměra = 54,05 | obyvatelé = 9&nbsp;906 ''(1.1.2009)'' | zem.šíř = 49° 43' 15" s. š. | zem.dél = 15° 40' 13" v. d. | PSČ = 583 01 | početč = 9 | početk = 9 | početzsj = 24 | počet.m.č = 0 | adresa = Městský&nbsp;úřad&nbsp;Chotěboř<br />Trčků z Lípy 69<br />583 01 Chotěboř | web = www.chotebor.cz | úř.web = www.chotebor.cz | email = mu@chotebor.cz | starostka = Eliška Pavlíková | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Chotěboř |position=top |width=250 |lat=49.720 |long=15.670 |float=center |caption= }} }} '''Chotěboř''' (něm. ''Chotieborsch'') je město v [[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]]. Kousek od Chotěboře je řeka Doubrava . Rozkládá se (vč. místních částí) na 5405 hektarech, centrum v [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 515 m je na 49,72 stupni sev. šířky a 15,67 stupni východní délky. Žije zde necelých 10 tisíc obyvatel. Historické jádro města je [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. == Historie města == Město se rozkládá na západním okraji Českomoravské vrchoviny v oblasti s výskytem [[stříbro|stříbrné]] a [[uran (prvek)|uranové]] rudy. V těchto místech byla odbočka z [[Libická stezka|Libické stezky]] ([[Čáslav]] – [[Žďár nad Sázavou]]) směrem na [[Havlíčkův Brod|Smilův Brod]]. Původní osada s kostelíkem stála podle dochovaných nálezů už ve 12. století. Název obce se odvozuje od ''Chotěborova dvorce'', pravděpodobně šlo o [[Chotěbor ze Vchynic|Chotěbora ze Vchynic]]. První doložená písemná zmínka je z r. 1265, kdy majitel panství [[Smil z Lichtenburka]] věnoval kapli ''sv. Jakuba Většího'' [[Žďár nad Sázavou (klášter)|klášteru]] ve [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]]. Úspěšná těžba vedla k rozvoji osady a posléze i povýšení na městečko ''Chotebors civitas'' r. 1278 za vlády krále Přemysla Otakara II.. Český král Jan Lucemburský městečko r. 1329 koupil a r. 1331 ho udělením jihlavského [[městské právo|městského práva]] povýšil na město. Za vlády jeho následovníka Karla IV. byl r. 1350 Chotěboři udělen [[městský znak]] ([[erb]] zemí ''Koruny české'') a r. 1356 povolení vybudovat hradby. Jako [[Královské věnné město|věnné město]] českých královen byla Chotěboř v majetku královského rodu až do r. 1393. Pohnutou historii zažili místní občané za husitských válek. Nejprve město v lednu r. 1421 dobyl a poškodil táborský kněz [[Petr Hromádka z Jistebnice]]. Brzy ale město oblehlo katolické vojsko a místní husitská posádka se [[2. únor]]a 1421 vzdala za příslib volného odchodu. Obléhatelé ale slovo nedodrželi a 300 zajatců upálili ve stodole. Tragickou událost připomíná malý pomníček. Rozkvět města nastal za vlády ''Trčků z Lípy'', kteří město vlastnili od r. 1497 až do r. 1634, kdy za třicetileté války upadli u císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] v nemilost a panství jim bylo zabaveno. Chotěboř byla poté darována Jaroslavu Sezimovi [[Rašínové z Rýzmburka|Rašínovi z Rýzmburka]], když ochotně vyzradil jednání [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]] se Švédy. Sezima byl dokonce v roce 1638 povýšen do panského stavu. V témže roce zemřel a chotěbořského panství se ujal jeho syn Rudolf Karel Rašín, který se snažil z města vyždímat co nejvíce. Do té doby dávala Chotěboř ročně své vrchnosti 73 kop míšeňských, ale to mu bylo málo. Nespokojenost měšťanů, ale i poddaných vůbec, nevznikala pro již dříve stanovené platby a povinnosti, ale pro jejich neúměrné a nebo lstí provedené zvýšení. Chotěbořští proto vstoupili s Rašínem "ve spor". Rudolf Karel Rašín však zvýšil své požadavky v jiném směru -nutil měšťany odebírat pivo jen z jeho pivovaru. Rašín také zabíral pozemky měšťanům a vyměňoval je za horší a méně výnosné. Stížnosti z Chotěboře došly až na místodržitelství a usmíření měli vyjednat v roce 1657 dva královští komisaři, pochopitelně šlechtici. Kompromis nebyl tak pro Chotěboř příliš výhodný, město se muselo nakonec přece jen zavázat, že z panského pivovaru odebere 150 sudů piva, tj. asi 340 hektolitrů. Z každého vyšenkovaného vědra vína (56,6 litrů) muselo zaplatit 20 krejcarů. Rudolf Karel Rašín žil na zámku v přepychu, vydržoval si dokonce osm děvčat, dva kuchaře, celkem 15 sluhů. Vizitační komise v roce 1654 zjistila, že Chotěboř má 700 obyvatel, kteří svým dílem přispívali k blahobytu zámeckého aristokrata. Další majitelé se rychle střídali. Za zmínku stojí [[Kinští]], za jejichž vlády byla r. 1702 zdejší tvrz přestavěna na barokní zámek později doplněný o anglický park. V roce 1836 ho získali [[Dobřenští z Dobřenic]], kteří jej vlastní dodnes. Rozvoj města v 19. století ovlivnily i požáry v r. 1800 a zejména v r. 1832, kdy byla zničena většina domů na náměstí, vnitřní město i předměstích. Nové kamenné domy už neměly [[podloubí]] a byly také pobořeny i zbylé brány, poslední pozůstatky středověkého opevnění. Po bouřlivých událostech v polovině 19. století a následných reorganizacích byl v r. 1849 zřízen ''Okresní soud v Chotěboři'', spadající pod ''krajský soud v Kutné Hoře''. V roce 1850 pak vzniklo i ''Okresní hejtmanství'' pro ''soudní okresy'' Chotěboř a [[Habry]]. Bohatý byl i kulturní a společenský život té doby. Nevyhovující dvojtřídní a později čtyřtřídní škola byla přemístěna do nové budovy ([[základní kámen]] položen 1865, výuka od r. 1869), později je následovala chlapecká (1876) a dívčí (1890) [[měšťanská škola]], [[gymnázium]] ([[1921]]), střední zemědělská technická škola ([[1960]]) – dnes obchodní akademie a vyšší odborná škola. Postupně vznikaly i různé spolky – dodnes existující Smíšený pěvecký sbor ''Doubravan'' (1862), divadelní spolek Palacký (1869–[[1914]]), sbor dobrovolných hasičů (1878), sokolská jednota (1882), městské vlastivědné muzeum (1885) aj. Po hospodářské stránce byla Chotěboř pod dlouhou dobu zemědělským městem. Postupnému rozvoji průmyslu (především textilní a dřevozpracující) napomáhalo mj. i založení pošty (1850), která zajišťovala přepravu cestujících i zásilek koňskými potahy (do [[Golčův Jeníkov|Golčova Jeníkova]] a [[Hlinsko|Hlinska]]), vybudování silnice do Německého Brodu (1868), dokončení železniční trati Německý Brod–[[Rosice nad Labem]] (1871), zprovoznění městské [[elektrárna|elektrárny]] ([[1911]]) a zavedení autobusových linek ([[1923]]). Z novodobých průmyslových podniků stojí za zmínku Závody elektrotepelných zařízení (ZEZ) Praha, jejichž pobočný závod se v Chotěboři zabýval výzkumem a vývojem vysokofrekvenčních indukčních ohřívačů pro kovárny a průmyslových manipulačních robotů (dnes ROBOTERM). V letech [[1955]]–[[1959]] probíhala v okolí nedalekého ''Horního mlýna'' těžba [[uran (prvek)|uranových]] rud. Pozdější geologické průzkumy v 90. letech minulého století potvrdily nerentabilnost a k obnovení těžby nedošlo. Poslední smutnou kapitolou v historii města byl konec 2. světové války. Dne [[5. květen|5. května]] [[1945]] obsadili povstalci město, odzbrojili místní německý oddíl a následně pak převzali i muniční sklad v nedalekém [[Bílek (Chotěboř)|Bílku]]. Odtud pak byla vypravena dvě auta s mužstvem proti německým oddílům v oblasti [[Ždírec nad Doubravou|Ždírce]] a [[Krucemburk]]u. Nedaleko [[Sobíňov]]a ale narazili na velký německý transport. Došlo k přestřelce s tragickými následky – 29 padlých Čechů a 7 raněných. Německé jednotky pak obsadily město a krutě se mstily až do 9. května, kdy se začaly přesouvat směrem na [[Čáslav]]. {| class="wikitable" style="text-align:right" |+ Vývoj počtu obyvatel Chotěboře<ref>{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 | editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | počet svazků = 2 | svazek = 1 | strany = 552–553 | isbn = 80-250-1311-1 }}</ref> |- !style="background:#ddffdd"|Rok !style="background:#f3fff3"|'''1869''' !style="background:#f3fff3"|'''1880''' !style="background:#f3fff3"|'''1890''' !style="background:#f3fff3"|'''1900''' !style="background:#f3fff3"|'''1910''' !style="background:#f3fff3"|'''1921''' !style="background:#f3fff3"|'''1930''' !style="background:#f3fff3"|'''1950''' !style="background:#f3fff3"|'''1961''' !style="background:#f3fff3"|'''1970''' !style="background:#f3fff3"|'''1980''' !style="background:#f3fff3"|'''1991''' !style="background:#f3fff3"|'''2001''' |- !style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel | 6496 | 6675 | 6254 | 6595 | 7020 | 7154 | 6825 | 6560 | 7736 | 8111 | 9407 | 9352 | 9870 |} [[Soubor:2007_09 040.jpg|thumb|Pohled na náměstí (v pozadí hřbet Železných hor).]] == Významné památky ve městě == === Zámek === {{coor dms|49|43|32|N|s|15|40|25|E|v|type:landmark_region:CZ}} Z původního sídla majitelů chotěbořského panství ([[tvrz]]e) se do dnešních dnů nedochovalo nic. V době, kdy byla Chotěboř v majetku českých králů, a i v pozdějším období, kdy její vlastníci byli představitelé zámožnějších rodů, nebyla využívána jako sídlo majitele, ale především k hospodářsko-správním účelům. Jako sídlo sloužila pak ještě krátce v 17. století chudému rodu [[Rašínové|Rašínů]]. Po smrti posledního z nich r. 1660 tvrz chátrala a pravděpodobně byla zničena požárem r. 1692. Další majitel (''Vilém Leopold Kinský'') se pak rozhodl postavit na místě zničené tvrze nové honosnější sídlo – dnešní zámek. Umístění původní tvrze není spolehlivě doložitelné, ale podle archeologických průzkumů lokality stojí zámek pravděpodobně přímo na jejich základech. Léta kdy stavba probíhala se dají určit jen z chronogramů ''Magno trIno DeoConseCrat'' (=1701) a '''Magno Deo CapeLLa Ista ornata est''' (=1701) v portálu zámecké kaple ''Nejsvětější trojice'' a podle letopočtu ''MDCCII'' (=1702) v portálu hlavního průčelí. Stavba je převážně ve stylu raného [[baroko|baroka]] a má podobu čtyřkřídlé jednopatrové budovy s uzavřeným nádvořím. Další majitelé se rychle střídali. V roce 1836 pak panství přešlo sňatkem do rukou Dobřenských z Dobřenic. Za jejich vlády byla provedena přestavba části prvního patra do [[novorenesance|novorenesančního]] stylu (1865–1870), zřízení rozsáhlého [[anglický park|anglického parku]] se vzácnými dřevinami (1870–1875) a dále pak rekonstrukce po požáru z [[25. únor]]a [[1927]]. Dobřenští vybudovali také rodinný hřbitov, vzdálený asi 1 km od zámku. {{coor dms|49|43|49|N|s|15|40|57|E|v|type:landmark_region:CZ_scale:2500}} Poslední majitelé ([[Jan Maxmilián Dobřenský]] a jeho žena Leopoldina roz. Lobkovicová) v roce 1948 odešli do [[Kanada|Kanady]] a zámek převzal stát. Po roce [[1948]] se využívání zámku měnilo (byty, hudební škola, jídelna státního statku), takže z původního [[mobiliář]]e se mnoho nedochovalo. Od r. [[1952]] je zámek sídlem Městského muzea, které si ho v r. [[1966]] převzalo do správy a nechalo provést nutné opravy. V těch pak pokračovali Dobřenští, kterým byl zámek [[15. červenec|15. července]] [[1992]] vrácen. Městské muzeum zde sídlí dodnes, takže se zámek opět stal kulturním centrem a místem setkávání místních občanů i návštěvníků Chotěboře. == Sport == * Lyžařský areál „Svatá Anna“ – [http://snih.chotebor.cz web zde] * Zimní a letní stadion == Další zajímavosti == * [[Přírodní památka]] [[Písník u Sokolovce]] nad údolím [[Doubrava (řeka)|řeky Doubravy]] * [[Přírodní rezervace]] [[Údolí Doubravy]] – mezi [[Bílek (Chotěboř)|Bílkem]] a ''Chotěboří'' * Vyhlídky na [[Doubrava (řeka)|Doubravu]] – [[Sokolohrady]] a [[Čertův stolek]] * [[Chráněná krajinná oblast Železné hory|CHKO Železné hory]] – hraničící s ''Chotěboří'' * [[Přírodní rezervace]] [[Niva Doubravy]] – mezi [[Bílek (Chotěboř)|Bílkem]] a [[Sobíňov]]em * [[Přírodní rezervace]] [[Mokřadlo]] – u [[Hařilova Lhotka|Hařilovy Lhotky]] katastr [[Bezděkov (okres Havlíčkův Brod)|Bezděkov]] * [[Přírodní rezervace]] [[Zlatá louka]] – u obce [[Podmoklany]], [[Sloupno (okres Havlíčkův Brod)|Sloupno]] a [[Bezděkov (okres Havlíčkův Brod)|Bezděkov]]. == Slavní rodáci a osobnosti == * [[František Sláma (buditel)|František Sláma]] (1850-1917) – slezský buditel, spisovatel a politik * [[Josef Hubáček (novinář)|Josef Hubáček]] (1850-1900) – český novinář a satirický básník * [[Ignát Herrmann]] (1854-1935) – český spisovatel, humorista a redaktor * [[František Xaver Boštík]] (1883-1964) – básník, spisovatel, fotograf * [[Zdeněk Rykr]] (1900-1940) - malíř, ilustrátor, žurnalista == Místní části == * [[Bílek (Chotěboř)|Bílek]] * [[Dobkov]] * '''Chotěboř''' * [[Klouzovy]] * [[Počátky (Chotěboř)|Počátky]] * [[Příjemky]] a jejich součást [[Marieves]] * [[Rankov (Chotěboř)|Rankov]] * [[Střížov (Chotěboř)|Střížov]] * [[Svinný]] == Reference == <references/> === Literatura === * Stanislav Pavlíček (ed.): ''Chotěboř''. Město Chotěboř 2001, 1. vydání, ISBN 80-238-7647-3 (vázané) == Externí odkazy == * [http://www.chotebor.cz/ www.chotebor.cz] – Oficiální stránky města Chotěboř * [http://ichotebor.cz/ ichotebor.cz] – Novinky z Chotěboře a okolí {{commonscat|Chotěboř}}{{Město Chotěboř}}{{Okres Havlíčkův Brod}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Města v Čechách]] [[Kategorie:Obce v okrese Havlíčkův Brod]] [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [[Kategorie:Obce v CHKO Železné hory]] [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [[Kategorie:Svazek obcí Podoubraví]]

Návrat na stránku „Chotěboř“.