Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví''' se nachází na severu střední Moravy mezi městy [[Olomouc]] a [[Mohelnice]], přičemž přímo prochází městem [[Litovel]]. Správa CHKO sídlí v Olomouci. Vyhlášena byla roku [[1990]] zejména z důvodu ochrany přirozeného meandrujícího toku řeky [[Morava (řeka)|Moravy]] a něj navazujícího komplexu lužních lesů. Území je rovněž chráněno jako [[ptačí oblast]]. [[Image:Litovelske Pomoravi.jpg|right|thumb|400px|satelitní snímek Litovelského Pomoraví. Zřetelné jsou lužní lesy mezi Olomoucí (vpravo dole) a Litovlí (přibližně uprostřed) a lužní lesy a doubravy severozápadně od Litovle.]] ==Zkratky== *LP = Litovelské Pomoraví *CHKO LP = chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví *LP PLA = Litovelské Pomoraví Protected Landscape Area (anglicky) ==Přírodní podmínky== ===Poloha a rozloha=== CHKO Litovelské Pomoraví se nachází na severu střední Moravy mezi městy [[Olomouc]] a [[Mohelnice]]. Většina jeho území leží v okrese [[Olomouc]]. Pouze SZ část CHKO zasahuje do okresu [[Šumperk]]. Jeho celková rozloha je 9600,86 ha. ===Geologie=== Geologický podklad Doubravy tvoří spodnokarbonské droby a [[břidlice]]; pouze v prostoru J od obce [[Králová]] se vyskytují [[fylit|fylity]] devonského stáří. [[vápenec|Vápence]] devonského stáří tvoří vrch [[Třesín]], skalní dno údolí Moravy mezi [[Řimice|Řimicemi]], [[Nové Zámky|Novými Zámky]] a [[Mladeč|Mladčí]] a v ojedinělých výchozech vystupují i podél J úpatí hřbetu Doubravy. Třesínské vápence mají složitou strukturu a je do nich zavrásněno několik pruhů spodnokarbonských břidlic. Nivu Moravy tvoří kvartérní [[sedimenty]]: [[štěrkopísek|štěrkopísky]], [[Písek (materiál)|písky]] a fluviální hlíny. ===Geologické členění=== Neogenní pokyv reprezentují [[neogén]] [[Hornomoravský úval|Hornomoravského úvalu]] (území od Olomouce po Mladeč) a neogén [[Mohelnická brázda|Mohelnické brázdy]] (PR Moravičanské jezero severně od Moravičan). Moravskoslezský a spodní devon reprezentují spodní karbon [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]] (lesní komplex Doubrava) a devon konicko-mladečský (Třesín). ===Geomorfologie=== Reliéfem je většinou rovina s výškovou členitostí do 30&nbsp;m, postupně k severu plochá pahorkatina se členitostí 30–75&nbsp;m až členitá pahorkatina se členitostí 75–100&nbsp;m v jižní části [[Úsovská vrchovina|Úsovské vrchoviny]]. Z geomorfologického hlediska zaujímá střední část Olomoucko-litovelské sníženiny Hornomoravského úvalu, jižní část Mohelnické brázdy a střední část [[Třesínský prah|Třesínského prahu]]. Nejnižším bodem je koryto řeky Moravy na jižní hranici CHKO (210&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.) a nejvyššími body jsou [[Jelení vrch]] (344,9&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.) a [[Třesín]] (344,9&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.). '''Seznam geomorfologických jednotek''': *''Provincie'': [[Západní Karpaty]] **''Soustava'': [[Vněkarpatské sníženiny]] ***''Podsoustava'': [[Západní Vněkarpatské sníženiny]] ****''Celek'': [[Hornomoravský úval]] *****''Podcelek'': [[Středomoravská niva]] *****''Podcelek'': [[Uničovská plošina]] ******''Okrsek'': [[Červenecká rovina]] *''Provincie'': [[Česká vysočina]] **''Soustava'': [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenická soustava]] ***''Podsoustava'': [[Jesenická oblast|Jesenická podsoustava]] ****''Celek'': [[Mohelnická brázda]] ****''Celek'': [[Hanušovická vrchovina]] *****''Podcelek'': [[Úsovská vrchovina]] ******''Okrsek'': [[Medlovská pahorkatina]] ****''Celek'': [[Zábřežská vrchovina]] *****''Podcelek'': [[Bouzovská vrchovina]] ******''Okrsek'': [[Ludmírovská vrchovina]] ===Klimatické poměry=== Jedná se o teplou klimatickou oblast T2. Pouze část Třesína patří do mírně teplé oblasti MT-11. Roční chod relativní vlhkosti vzduchu Olomouckého kraje má kontinentální ráz. Průměrná teplota: 8,4 ºC (Olomouc). V celoročním průměru má území poměrně málo srážek (600 mm), protože se projevuje srážkový stín v závětří [[Zábřežská vrchovina|Zábřežské vrchoviny]] a [[Úsovská vrchovina|Úsovské vrchoviny]]. Průměrný roční úhrn srážek: Olomouc 612 mm, Litovel 566 mm, Mohelnice 619 mm. V letech [[1975]]-[[1990]] poklesla srážková činnost v lesním hospodářském celku Březová o 12 % z 612 mm na 544 mm. ===Půdy=== Půdami jsou glejové [[fluvizem|fluvizemě]] v širokém pásu táhnoucím se podél řeky Moravy. Modální [[hnědozem|hnědozemě]] jsou v oblasti [[Střeň|Střeně]], [[Měník (Bílá Lhota)|Měníka]] a u obce [[Králová]]. V komplexu Doubravy převažují mezotrofní až eutrofní hnědozemní půdy (obecně modální [[kambizem|kambizemě]]). V oblasti [[Nové Zámky]] až [[Nový Dvůr]] jsou výrazné stopy oglejení či pseudoglejení (obecně modální [[pseudoglej|pseudogleje]]). Na velmi malou část území CHKO zasahují také luvické [[černozem|černozemě]] ze [[spraš|spraší]] Z od obce [[Pňovice]]. Na vápencích Třesína se tvoří hnědá [[rendzina]]. ===Hydrologie=== [[Image:Selska hraz Horka 2004.jpg|right|thumb|[[Selská hráz]] severně od obce [[Horka nad Moravou]] umožňuje rozliv povodní v lužním lese a chrání pole a obce. Slouží jako [[protipovodňová hráz]]. Stav těsně po stavbě/rekonstrukci r. 2004.]] [[Image:Vyrovnavaci rameno Horka 2003.jpg|right|thumb|stav lokality před výstavbou]] Unikátní říční síť se řadí mezi anastomózní říční systémy. V lužních lesích se tok větví na boční stálá a periodická říční ramena, která se nazývají [[smuha|smuhy]] (hanácky: smohe). Smuhy během jara postupně vysychají a mění se na periodické tůně. Během léta většinou vysychají úplně. Záplavový (inundační) režim je dosud nenarušen a umožňuje tak přirozené pedogenetické fluviální procesy. V oblasti se nacházejí 2 významné jezy: řimický jez a hynkovský jez. Ochranu sídel zajišťují [[selská hráz|selské hráze]]. Kvartérní štěrkopísky mají vysoké zvodnění a slouží jako zdroje pitné vody. Vodárenské jímání podzemní vody ohrožuje vodní režim v oblasti a v minulosti např. vedlo ke zničení vápnitého slatiniště a prameniště [[Čerlinka]]. * Vodní toky — [[Morava (řeka)|Morava]], [[Mlýnský potok (Střední Morava)|Mlýnský potok]],[[Střední Morava]], [[Malá voda]], [[Mlýnský potok (Střední Morava)|Mlýnský potok]], [[Častava]], [[Cholinka]], [[Benkovský potok]], [[Kobylník]], [[Třídvorka]], [[Odrážka]], [[Pacovka]], [[Čerlinka]], [[Hradečka]], [[Doubravka (Morava)|Doubravka]], [[Mírovka]], [[Újezdka]] * Vodní plochy — [[Moravičanské jezero]], [[Chomoutovské jezero]], [[Podhradní rybník]], [[Rozvišť]], [[Bázlerova pískovna]] * Ostatní — [[Řimické vyvěračky]] ===Potenciální přirozená vegetace=== [[Image:U_spalene.jpg|left|200px|thumb|[[bezkolenec|bezkolencová]] lipová dubohabřina Tilio-Carpinetum molinietosum v PR [[U spálené]]]] Přirozený lesní kryt tvoří na většině území CHKO různé typy lužních a bažinných lesů. Jsou to zejména jilmové doubravy společenstva ''Ficario-Ulmetum campestris'' patřící mezi tvrdé luhy nížinných řek L2.3 a na místech se stagnující vodou mokřadní olšiny L1 společenstva ''Carici elongatae-Alnetum''. Menší část pokrývají dubohabřiny a lipové doubravy. Černýšová dubohabřina ''Melampyro nemorosi-Carpinetum'' v okolí Střeně a Jeleního kopce Z od Střelic patří mezi [[hercynské dubohabřiny]] L3.1. Lipová dubohabřina ''Tilio-Carpinetum'' severozápadněji od Jeleního kopce přes vrch Kukačka směrem k obci Stavenice a území mezi Sobáčovem a Řimicemi patří mezi [[polonské dubohabřiny]] L3.2. Výjimečně na jižních expozicích doznívají z jihu fragmenty acidofilních teplomilných doubrav L6.5 společenstva ''Sorbo torminalis Quercetum''. ===Současná vegetace=== Většina území CHKO se rozkládá v údolní nivě [[Morava (řeka)|řeky Moravy]] s lužními lesy, loukami, [[mokřad]]y, tůněmi a zatopenými pískovnami. Dalšími [[biotop]]y na území CHKO jsou teplomilné chlumní doubravy v severní části a dubohabrové a bukové lesy. V lesích převažuje přirozená druhová skladba. Nadregionální význam má hlavně nezregulovaný přírodní [[meandr]]ující tok řeky Moravy. Na trvale zamokřených místech rostou olšové vrbiny. Tato vzácná společenstva lze nalézt v PR [[Kačení louka]], PR [[Plané loučky]] a fragmentálně také v PR [[Litovelské luhy]]. Nejcennější typ lužních lesů jsou vrbiny jako tzv. měkký [[luh]]. Rostou na náplavech jako iniciální stadium zejména v NPR [[Ramena řeky Moravy]], v PR [[Litovelské luhy]] a v PR [[Novozámecké louky]]. Na vrbiny na pravidelně zaplavovaných místech navazují topolojilmové jaseniny a dále od řeky dubové jaseniny. V místech, která jsou zaplavována jen výjimečně, rostou habrojilmové jaseniny jako tzv. tvrdý luh. Tvrdý luh je chráněn v těchto rezervacích: NPR [[Vrapač]], PR [[Hejtmanka]], PR [[Litovelské luhy]], PR [[Kenický]], PR [[Panenský les]]. Dalšími cennými rostlinnými společenstvy jsou vlhké aluviální louky. Z nich je nejvýznamnější PR [[Plané loučky]] a dále PP [[Daliboř]], PP [[Hvězda]], PP [[Za mlýnem]] a PR [[Novozámecké louky]]. PR [[Kačení louka]] je významná společenstvy ostřic. V nadmořských výškách přibližně od 250 m n. m. nastupují dubohabrové lesy cenné zejména na exponovaných svazích s jižní a jihovýchodní expozicí (NPP [[Třesín]], PR [[Doubrava (přírodní rezervace)]]). Starý bukový les je chráněn v PR [[Bradlec]]. V zatopených pískovnách (PP [[Bázlerova pískovna]], [[jezero Poděbrady]], PR [[Chomoutovské jezero]], PR [[Moravičanské jezero]]) rostou nejrůznější společenstva vodních a mokřadních rostlin v různém stadiu sukcese. Na písčitých náplavech PR [[Moravičanské jezero]] roste kriticky ohrožená přeslička různobarvá ''Hippochaete variegata''. V CHKO rostou také některé nepůvodní druhy a [[neofyt|neofyty]]. Místy se vyskytují v lužním lese nepůvodní smrkové [[monokultura|monokultury]], které byly vysazovány jako úkryty pro bažanty. Výsadby [[Křížení (biologie)|hybridních]] topolů a šíření bolševníku velkolepého ''Heracleum mantegazzianum'' správa CHKO zastavila a zlikvidovala. V PP [[Častava]] a PP [[Malá voda]] jsou zaznamenány výskyty křídlatky ''Reynoutria'' sp. Břehové zóny všech toků zasáhla netýkavka žláznatá ''Impatiens glandulifera'', místy je hojná také netýkavka malokvětá ''Impatiens parviflora'', vrbovka žláznatá ''Epilobium ciliatum'' a slunečnice topinambur ''Helianthus tuberosus''. Šíření neofytů na říčních náplavech je správou CHKO redukováno. Na PR [[Chomoutovské jezero]] se vyskytuje celík kanadský ''Solidago canadensis'' a javorovec jasanolistý ''Negundo aceroides''. ===Biogeografie=== Provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie hercynská, biogeografický region litovelský. ===Fytogeografické členění=== Jedná se o rozhraní termofytika a mezofytika. Fytogeografickou oblast [[termofytikum]] (Thermophyticum) zastupuje území Hornomoravského úvalu. Jde o fytogeografický obvod panonské termofytikum (Pannonicum). [[Mezofytikum]] (Mesophyticum) zastupuje Zábřežsko-uničovský úval a Bouzovská pahorkatina. Jde o fytogeografický obvod českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici). Z fytogeografického hlediska jsou významné lokality hradisko v PR Doubrava a Třesín s výskytem náročnějších rostlinných [[termofyt|termofytů]]. ===Vegetační stupně=== Lesní vegetace odpovídá 1. až 4. vegetačnímu stupni (dubový, buko-dubový, dubobukový, bukový) ve smyslu geobiocenologickém podle Zlatníka. Inverzní rostlinná společenstva 4. vegetačního stupně se vyskytují na strmých SV svazích Třesína. ===Krajinný pokryv=== 56 % lesy, zemědělská [[Půda (pedologie)|půda]] 27 % (louky 9,5 %, ostatní zemědělská půda 17,5 %), vodní plochy 8 %, zastavěné a ostatní pozemky 9 %. Podíl mokřadů je 43 % (stálé vodní plochy 7 %, periodické vodní plochy 36 %). ==Status území== '''[[Chráněná krajinná oblast]] Litovelské Pomoraví''' (anglicky: Litovelské Pomoraví PLA). Vyhlášena [[29. říjen|29. 10.]] [[1990]] vyhláškou MŽP ČR č. 464/1990. Rozloha: 9600 ha. '''chráněná oblast přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy''' '''Mezinárodně významný mokřad''' (Ramsar site), zapsán [[2. listopad]]u [[1993]]. Rozloha: 5 122 ha. Splňuje kritéria 1 (mezinárodně významný, jedinečný příklad v biogeografickém regionu) a kritérium 3 (význam pro biodiverzitu rostlin a/nebo živočichů.) Pravděpodobně splňuje i kritérium 2 (podporuje vzácné, ohrožené a kriticky ohrožené druhy nebo ohrožené ekosystémy). To ale zatím nebylo oficiálně schváleno. '''[[Natura 2000]]''' * '''[[Ptačí oblast Litovelské Pomoraví]]''' [http://ptaci.natura2000.cz/index.php?page=lokalita_detail&LokalitaID=24] je podle nařízení vlády 23/2005 Sb. jedna ze 41 [[ptačí oblast|ptačích oblastí]] ochrany ptáků v České republice. Rozloha: 9318,57 ha, kód: CZ0711018. * Litovelské Pomoraví je navrženo jako '''[[evropsky významná lokalita]]''' (kód: CZ0714073) a je zapsáno na návrhu národního seznamu, který byl schválen 22. prosince 2004 a poslán do Bruselu. ===Biocentra a [[přírodní rezervace]]=== [[Image:Tresin.jpg|right|thumb|250px|[[vápnomilná bučina]] va východní části NPP [[Třesín]]]] *Nadregionální [[biocentrum]] „[[Vrapač]] – [[Doubrava]]“ (1100 ha) *Nadregionální biocentrum „[[Ramena řeky Moravy]]“ nazývané také „[[Litovelské Pomoraví – luh]]“ (1600 ha). *Regionální biocentra: „[[Pňovický luh]]“ (80 ha), [[Třesín]] (120 ha). *Celkem 25 maloplošných zvláště [[chráněné území|chráněných území]] (ZCHÚ): 2 [[NPR]], 1 [[Národní přírodní památka|NPP]], 13 [[Přírodní rezervace|PR]], 11 [[přírodní památka|PP]]. ====NPR==== * NPR [[Ramena řeky Moravy]] * NPR [[Vrapač]] ====NPP==== *NPP [[Třesín]] (NPP 143,08 ha, Naučná stezka - má 5,5 km a 9 zastavení) ====PR==== *PR [[Bradlec (přírodní rezervace)|Bradlec]] *PR [[Doubrava (přírodní rezervace)|Doubrava]] *PR [[Hejtmanka]] *PR [[Chomoutovské jezero]] *PR [[Kačení louka]] *PR [[Kenický]] *PR [[Litovelské luhy]] *PR [[Moravičanské jezero]] *PR [[Novozámecké louky]] *PR [[Panenský les]] *PR [[Plané loučky]] *PR [[Templ]] *PR [[U spálené]] ====PP==== *PP [[Bázlerova pískovna]] *PP [[Častava]] *PP [[Daliboř]] *[[PP Hvězda]] *PP [[Kurfürstovo rameno]] *PP [[Malá voda]] *PP [[U přejezdu]] *PP [[U Senné cesty]] *PP [[U Zámecké Moravy]] *PP [[V Boukalovém]] *PP [[Za mlýnem]] ==Antropogenní vlivy== ===Škodlivé vlivy=== Za posledních 50 let nastaly velmi výrazné změny spíše k horšímu: *Úpravy vodního režimu toků, např. regulace Třídvorky. *Vodárenská exploatace jímáním podzemní vody v jímacím území Litovel – Čerlinka a Olomouc – Černovír pravděpodobně vedla k výraznějšímu poklesu hladiny podzemní vody v území. Porovnání úrovně hladiny podzemní vody s jejím čerpáním a srážkovými úhrny však dosud nebylo provedeno. *Výstavba dálnice v oblasti Třesínského prahu zlikvidovala za hlubokého komunismu (r. [[1972]]) z evropského hlediska unikátní sufózní prameny a z krajinářského hlediska přivodila nevratnou destrukci tohoto území. Stavbou dálnic jsou však podobným způsobem i v dnešní době ohrožována a likvidována jiná CHKO: mokřadní krajina v [[Poodří]] a evropsky unikátní sopečné pohoří [[České středohoří]]. [[Image:Pheasant in Litovelske Pomoravi.jpg|right|thumb|200px|chov [[nepůvodní druh|nepůvodního druhu]] [[bažant obecný|bažanta obecného]] v CHKO]] *V letech [[1962]]-[[1991]] byla v provozu velkobažantnice Střeň – Březová a dosud je v omezené míře v provozu. Celkové vyhodnocení vlivu [[bažantnice]] na biotu není provedeno. *Zejména v minulosti byly půdy silněji zatěžovány imisemi a úlety popílku s těžkými kovy. *Od r. [[1970]] se projevuje na většině území Doubravy systémové virové onemocnění zvané malolistost lip a od r. [[1974]] nabírá již jejich odumírání kalamitního charakteru. Dochází k nahodilé těžbě lip a jejich souší v takové míře, že se porosty značně prosvětlují a v důsledku toho se půda rychle zabuřeňuje. V průměru vznikla mezi léty [[1980]]-[[1989]] každým rokem na polesí Úsov holina o velikosti 12 ha. V místech výskytu onemocnění byla zastavena výsadba lípy. Celkově se zastoupení lip na bývalém polesí [[Mladeč]] a [[Úsov]] v letech [[1970]]-[[1989]] snížilo o 9 %, tzn. o 287 ha. Bylo zjištěno pH půdy mezi 3,3 až 3,9. Jako protiopatření bylo provedeno vápnění 500 ha lesa v dávce 1,1 t • ha-1 a ještě třikrát v dávce 2 t • ha-1. ===Montreux Record=== Území je ohroženo škodlivými vlivy, a proto je zapsáno v [[Montreux Record]]. Zástupce ministra životního prostředí podal [[21. únor]]a [[1997]] [http://www.ramsar.org/w.n.czech_mr.htm žádost na připsání] Litovelského Pomoraví na Montreux Record kvůli ohrožení nedostakem vody, který překračuje obnovnou kapacitu pro tyto přírodní [[ekosystém]]y.[[26. únor]]a [[1997]] bylo Litovelské Pomoraví na tento [http://www.ramsar.org/key_montreux_record.htm list ohrožených mokřadů] připsáno. ===Ochranářská opatření=== ==Živočichové== Bohaté populace ryb a obojživelníků. Pravidelné hnízdění asi 100 druhů ptáků. <br />Příklady výskytu živočichů: *'''Obojživelníci a plazi''': [[skokan štíhlý]], [[čolek obecný]], [[užovka obojková]] *'''Šelmy''': [[vydra říční]] *'''Hlodavci''': [[bobr evropský]] *'''Měkkýši''': [[svinutec zploštělý]], ''[[Anisus vorticulus]]'', ''[[Gyraulus rossmaessleri]]'', ''[[Pisidium pseudosphaerium]]'', ''[[Cochlicopa nitens]]'' *'''Korýši''': [[rak říční]], [[listonoh jarní]], [[žábronožka sněžní]] *'''Hmyz''': **[[krascovití]] - ''[[Lampra mirifica]]'', ''[[Anthaxia deaurata]]'' **[[kovaříkovití]] - ''[[Selatosomus cruciatus]]'' **[[tesaříkovití]] - ''[[Saphanus piceus]]'', ''[[Saperda octopunctata]]'', ''[[Oplosia fennica]]'' aj. ==Reference== * Maňas, M. (2004) Měkkýši (Mollusca) chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. – Dipl. práce, Ms. depon. in: PřF UP, Olomouc, 80 pp., 66 pp. příloh. http://www.mollusca.cz/lp/lp2004.htm ==Externí odkazy== * http://www.litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz/ - Správa CHKO Litovelské Pomoraví * http://www.strednimorava-tourism.cz/cil/chranena-krajinna-oblast-litovelske-pomoravi - turistické informace na oficiálním turistickém portále Olomouckého kraje {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:CHKO Litovelské Pomoraví]] [[Kategorie:Chráněné krajinné oblasti v Česku|Litovelské Pomoraví]] [[Kategorie:Ptačí oblasti v Česku]] [[Kategorie:Chráněná území v okrese Olomouc]] [[Kategorie:Chráněná území v okrese Šumperk]] [[Kategorie:Ramsarské mokřady]] [[Kategorie:Povodí Moravy]] [[Kategorie:Lužní lesy v Česku]]

Návrat na stránku „Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví“.