Cimbál Z Multimediaexpo.cz stránky Cimbál Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Možná hledáte|tento=strunném hudebním nástroji| jiné=[[cymbál]], součást věžních hodin}} [[Soubor:BuikCymbaal.jpg|right|thumb|Cimbál]] '''Cimbál''' je deskový úderný strunný [[hudební nástroj]]. Může být opatřen pedálem. Struny jsou zpravidla naladěné chromaticky v tónovém rozsahu C – a³. Je to jistý druh stolní [[citera|citery]]. Hráč hrající na cimbál se nazývá cimbalista, cimbalistka. [[Struna|Struny]] rozeznívají cimbalisté převážně úderem paličky. Nejčastěji se používají dvě dřevěné paličky nejrůznějších tvarů. Ocelové struny jsou nataženy v rezonanční skříni [[lichoběžník]]ového tvaru. Pro každý jednotlivý [[tón]] jsou nataženy 1 až 4 struny. Struny jsou vedeny střídavě přes [[Kobylka (hudba)|kobylky]]. To umožňuje přesnější úder paličkou. == Historie cimbálu == Nejstarší záznamy o výskytu tohoto nástroje v [[Evropa|Evropě]] pocházejí z 15. století z Německa, Itálie, Polska, Maďarska, Česka, Francie a Anglie. V 17. století se cimbál objevil i ve Skandinávii a ve Španělsku. V průběhu 17. a 18. století se cimbál rozšířil i mimo Evropu. Především do Turecka a jím ovládaných území, včetně Persie. Pod názvem '''santúr''' stal důležitou součástí tamní hudby. Poté, co se v 19. století rozšířilo použití [[klavír]]u, stal se cimbál především nástrojem [[lidová hudba|lidové hudby]]. Objevuje se v hudebních souborech společně s [[housle]]mi a [[kontrabas]]em. Ve východní Evropě se používá cimbál společně s dechovými nástroji (především s [[klarinet]]em) a bubnem. Cimbál se stává nedílnou součástí lidové hudby v Rumunsku a Maďarsku. Na cimbál často hráli [[Romové]]. Z Maďarska se cimbál rozšířil na [[Slovensko]] a později i na [[Morava|Moravu]] jako tzv. '''[[cimbálová muzika]]'''. == Vznik koncertního cimbálu == [[Soubor:Schunda1.jpg|left|130px|thumb|V. J. Schunda ]] Cimbál byl zdokonalen do koncertní podoby v Maďarsku, a to již v osmdesátých letech 19. století. Jeho tvůrcem byl Václav József Schunda (původem z Dubeč u Říčan). V roce 1874 vytvořil Schunda pevný pedalizační systém. Tímto revolučním činem započala éra využívání cimbálu jakožto koncertního hudebního nástroje. Pokračovatelem a posléze také konkurentem firmy Schunda se od roku 1900 stala firma Bohák. Její zakladatel Lajos Bohák se narodil 6. 8. 1870 v obci Kvetná na Slovensku. Už před I. světovou válkou se stal velkým konkurentem V. J. Schundy. Ten uznal jeho nový pedalizační systém a začal ho též používat u svých nástrojů. Po smrti L. Boháka přebral firmu jeho syn Lajos Bohák ml. Profesionální výroba velkých cimbálů v ČR byla zavedena firmou Josef Lídl v Brně roku 1947. Roku 1950 začala výroba velkých nástrojů, konstrukčně inspirovaných osvědčenými instrumenty značek Schunda a Bohák. Na jejich tvorbě se podílel především František Wallinger, Karel Stehlík a poté Jaroslav Rybníček spolu s vedoucím díla M. Kotoulem. Ti postavili okolo 100 nástrojů s firemní značkou PRIMAS. V roce 1960 byla výroba cimbálů zastavena "v rámci plánovaného řízení hospodářství jako bezperspektivní". Nutno podotknout, že tyto nástroje však nedosahovaly koncertní kvality maďarských nástrojů a to především díky konstrukčním změnám ozvučné skříně provedenou nástrojaři firmy Lídl. V rozmezí let 1956-1992 se velké cimbály dovážely do Československa většinou z Maďarska. K obnově výroby došlo až na počátku devadesátých let ve firmách Josef Lídl, Galuška a Holak. <br style="clear: both;" /> == Cimbál ve vážné hudbě == Cimbál se prosadil i ve vážné hudbě zejména díky [[Ferenc Liszt|Ferenci Lisztovi]] a dalším maďarským skladatelům == Hráč hrající na cimbál == [[Soubor:Cimbalistka_Gabriela_Jilkova_05.JPG|170px|thumb|Cimbalistka [[Gabriela Jílková]]]] '''Hráč hrající na cimbál''' se nazývá '''cimbalista''', jedná-li se o ženu, pak '''cimbalistka'''. Cimbalista hraje na cimbál buď úderem paliček, nebo pizzicatem. Cimbalisté a cimbalistky, dříve známí převážně z cimbálových muzik, dnes již mohou studovat hru na [[cimbál]] na základních uměleckých školách, konzervatořích (v Ostravě, Kroměříži, Brně), v zahraničí i na vysokých školách (např. na Akademii Ference Liszta v Budapešti). Takto vystudovaní hráči se poté mnohdy věnují sólové hře na [[cimbál]]. Mezi známé české cimbálové interprety patří Helena Červenková, Jan Rokyta, Kateřina Zlatníková, Ludmila Dadáková, Daniel Skála. Jako příklad nejmladší cimbálové generace lze uvést moravskou cimbalistku [[Gabriela Jílková|Gabrielu Jílkovou]]. === Hra paličkami === ''Paličky'' jsou většinou dvě. Můžou mít úderné hlavice tvrdé nebo měkké, rukojeti pevné nebo pružné, s úchopovou částí pro prsty nebo bez ní. Cimbáloví hráči v České republice, na Slovensku, Ukrajině a v Maďarsku používají dřevěné pružné paličky s ohnutými hlavicemi obalené vatou či plstí a s úchopnou částí pro prsty. === Hra pizzicato === ''Pizzicato'' je způsob [[cimbál|cimbálové]] hry, kdy cimbalista rozeznívá strunu pomocí drnkání, a to většinou vlastními nehty či trsátkem. == Některá díla == * Ferenc Liszt - Ungarischer Sturmmarsch, 1876 * Ferenc Liszt - 6. Uherské rapsodie * [[Béla Bartók]] - Rapsodie č. 1 pro housle a orchestr, 1928 == Externí odkazy == {{Commonscat|Cimbalom}} * [http://cimbalom.profitux.cz/ Konstrukce, hráči, obrázky, ukázky [[MP3]]] * [http://www.cimbalistka.cz/ Sólová cimbalistka, cimbálová muzika, fotogalerie, audio, video, články] * [http://cimbalova-muzika.eu/ Cimbálová muzika, sestavy, hráči, obrázky, odkazy, ukázky[[MP3]]] * [http://www.holak.cz/ Český stavitel cimbálů] [[Kategorie:Chordofony]] {{Článek z Wikipedie}} Šablony použité na této stránce: Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) Šablona:Možná hledáte (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Cimbál“.
