Curtiss F9C Sparrowhawk

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Letadlo |název = F9C Sparrowhawk |image = Soubor:XF9C-1.jpg |text = Prototyp XF9C-1 po úspěšném zachycení na hrazdě vzducholodi [[Vzducholoď Akron|USS Akron (ZRS-4)]]. |typ = [[stíhací letoun]] |výrobce = [[Curtiss-Wright Corporation]] |první let = březen [[1931 v letectví|1931]] |vyřazen = [[1940 v letectví|1940]] |vyrobeno kusů = 2 prototypy<br />6 sériových F9C-2 |charakter = vyřazen, jeden dochovalý exemplář |hlavní uživatel = [[Námořnictvo Spojených států amerických|US&nbsp;Navy]] }} '''Curtiss F9C „Sparrowhawk“''' (česky: Krahujec obecný) byl jednomístný [[Stíhací letoun|stíhací]] [[dvouplošník]], operující jakožto [[parazitní letoun]] ze [[Vzducholoď|vzducholodí]] [[Námořnictvo Spojených států|amerického námořnictva]] [[Vzducholoď Akron|USS Akron (ZSR-4)]] a [[Vzducholoď Macon|USS Macon (ZSR-5)]]. == Historie typu == Prototyp '''XF9C-1''' (výrobní číslo 8731) vznikl na základě specifikace [[Námořnictvo Spojených států amerických|US&nbsp;Navy]] na malý palubní stíhací letoun z [[10. květen|10. května]] [[1930 v letectví|1930]]. Jeho soupeři v soutěži o nový palubní stíhač byli [[General Aviation XFA-1]] a [[Berliner-Joyce XFJ-1]]. Jednalo se o jednomístný samonosný dvouplošník. Devítiválcový hvězdicový motor Wright R-975C Whirlwind poháněl dvoulistou vrtuli. Trup byl kovový, stejně jako kostra křídel, která byla potažena plátnem. Stavba prototypu byla objednána [[30. červen|30. června]] [[1930 v letectví|1930]] a první let se konal v březnu [[1931 v letectví|1931]]. Záhy se ale ukázalo, že koncepce malého palubního stíhače je nevyhovující a námořnictvo se rozhodlo vydat jinou cestou. Proto se XF9C-1, i když ze soutěže vyšel jako nejlepší, sériové výroby nedočkal. Shodou okolností se ale v té době hledal vhodný kandidát na parazitní stíhačku pro právě US Navy přebíranou novou vzducholoď ''USS Akron (ZSR-4)''. Hlavním požadavkem byly malé rozměry, kvůli velikosti hangáru ''Akronu'' a dobrý výhled vzhůru (kvůli přistávacímu manévru) a dolů (pro průzkumné účely). To XF9C-1 splňoval a tak byl v ''Naval Aircraft Factory'' upraven pro nasazení z mateřských vzducholodí a přesunut do [[Lakehurst]]u v [[New Jersey]]. Úprava spočívala zejména v montáži záchytného háku s vodící lištou nad horní křídlo před kabinou pilota, kterým se měl letoun zavěsit na speciální hrazdu pod vzducholodí. První zachycení pod vzducholodí [[Vzducholoď Los Angeles|USS Los Angeles (ZR-3)]] (ex LZ 126) proběhlo [[17. říjen|17. října]] [[1931 v letectví|1931]]. Firma Curtiss se rozhodla v roce [[1931]] postavit na vlastní náklady ještě druhý prototyp '''XF9C-2''' (v.č. 9264), který byl poháněn motorem Wright R-975E-3. Vlivem úspěchů prvního prototypu pak námořnictvo tento druhý prototyp v roce [[1932]] odkoupilo a zároveň objednalo dodávku šesti sériových '''F9C-2''' (sériová čísla 9056 až 9061) založených právě na druhém prototypu. Na první pohled se od prototypu XF9C-1 lišily podvozkem s ''bačkorama''. Později byl i XF9C-2 přeznačen na F9C-2. [[Soubor:F9C_Sparrowhawk.jpg|left|thumb|F9C-2 Sparrowhawk (9058) za letu nad letištěm Moffett Field, [[Kalifornie]], [[1934]]. Všimněte si záchytného zařízení nad horním křídlem.]] První sériový F9C-2 vzlétl [[14. duben|14. dubna]] [[1932 v letectví|1932]], první přistání F9C-2 na ''USS Akron'' se uskutečnilo [[29. červen|29. června]] [[1932 v letectví|1932]] a všech šest stíhaček převzalo námořnictvo do září [[1932]]. Všechny F9C-2 i prototyp XF9C-1 byly přiřazeny na ''USS Akron'' s domovskou základnou v Lakehurstu. Vzducholoď měla teoreticky (stejně jako později její sesterská vzducholoď ''USS Macon'') nést čtyři stíhačky v hangáru, zavěšené na kolejnicích na stropě hangáru a pátou zavěšenou na výsuvné startovací/přistávací hrazdě. Hangár na ''USS Akron'' se ale ukázal být moc malý a tak vzducholoď nesla zpravidla jenom tři stíhačky zavěšené v hangáru. Na ''USS Macon'' byl hangár zvětšen, takže z ''Maconu'' operovaly většinou čtyři stíhačky. Možnost zavěsit pátou na výsuvnou hrazdu se moc nevyužívala, neboť v případě poruchy motoru by ostatní stíhačky zůstaly zablokovány v hangáru. Po katastrofě ''Akronu'' [[3. duben|3. dubna]] [[1933]] byly všechny stíhačky přiděleny na ''USS Macon''. Pro operace z ''Maconu'' byly některé stíhačky zbaveny podvozku (nebyl potřeba — startovalo se i přistávalo se ve vzduchu) a pod trup byla umístěna přídavná palivová nádrž. Vypuštění letounu probíhalo tak, že letoun byl zavěšen na výsuvnou hrazdu, hrazda byla vysunuta z hangáru pod vzducholoď a letoun se s nastartovaným motorem odpojil. Po startu následoval krátký propad, než letadlo nabralo potřebnou rychlost. Při přistávání byla opět vysunuta hrazda a pilot se snažil zaklesnout hák stíhačky do hrazdy. Kvůli proudění vzduchu kolem trupu vzducholodi a vznikajícím turbulencím se jako nejlepší metoda přistání ukázalo přiblížení zezadu zespodu, kdy ve stoupavém letu stíhačka ztratila rychlost a bylo snažší se poté zaklesnout hákem na hrazdu. Stíhačka pak byla vtažena zpátky do hangáru a umístěna na parkovací místo. Časem se povedlo celý přistávací manévr secvičit tak, že trval pouhých 15 minut — od otevření vrat hangáru po jejich opětovné zavření. Při katastrofě ''USS Macon'' [[12. únor]]a [[1935 v letectví|1935]] byly ztraceny všechny čtyři nesené stíhačky (sériová čísla 9058-9061). O osudu zbývajících strojů (9056, 9057 a oba prototypy) se prameny rozcházejí. Po katastrofě již pro ně nebylo využití a tak jsou postupně vyřazovány a sešrotovávány (během let [[1936]], [[1937]] a [[1940]]). Do dnešní doby se dochoval pouze jeden exemplář v ''Národním muzeu námořního letectva'' ([http://www.aero-web.org/museums/fl/nmna.htm National Museum of Naval Aviation]), NAS Miramar na [[Florida|Floridě]] s výrobním číslem 9056. Je ale možné, že se ve skutečnosti jedná o prototyp XF9C-2 v markingu prvního sériového stroje F9C-2, a nebo o stroj, sestavený z několika strojů (tomu by nakonec i odpovídaly nejasnosti v pramenech, který že ze strojů to nakonec skončil v muzeu)… == Specifikace (F9C-2) == === Technické údaje === *'''Osádka''': 1 *'''Rozpětí''': 7,75 m *'''Délka''': 6,27 m *'''Výška''': 3,34 m *'''Nosná plocha''': 16,1 m² *'''Zátěž křídel''': 78 kg/m² *'''Hmotnost prázdného stroje''': 961 kg *'''Vzletová hmotnost''': 1&nbsp;262 kg *'''Maximální vzletová hmotnost''': ??? *'''Pohonná jednotka''': 1× [[hvězdicový motor]] [[Wright R-975]]-22, 310 kW *'''Výkon/Hmotnost''': 0,24 kW/kg === Výkony === *'''Maximální rychlost''': 283 km/h *'''Dostup''': 5&nbsp;853 m *'''Stoupavost''': 8,6 m/s *'''Dolet''': 475 km === Výzbroj === * 2× 7,62 mm (0,30[[Palec (jednotka)|″]]) [[synchronizovaný kulomet|kulomety]] nad motorem střílející okruhem vrtule == Externí odkazy == * (anglicky) [http://www.history.navy.mil/photos/ac-usn22/f-types/f9c.htm Curtiss F9C „Sparrowhawk“ Fighters - Part I: F9C-2 Ground and In Flight Views] * (anglicky) [http://www.aero-web.org/specs/curtiss/f9c-2.htm Curtiss F9C-2 'Sparrowhawk'] * (anglicky) [http://www.csd.uwo.ca/~pettypi/elevon/baugher_us/f9c-01.html Curtiss F9C Sparrowhawk - Chapter 1: Parasite Fighter] * (anglicky) [http://www.generalaviationnews.com/editorial/articledetail.lasso?-token.key=10475&-token.src=column&-nothing Curtiss F9C by Peter M. Bowers] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Americká stíhací letadla]] [[Kategorie:Letadla Curtiss|F9C Sparrowhawk]]

Návrat na stránku „Curtiss F9C Sparrowhawk“.