De Havilland Sea Vixen

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{DISPLAYTITLE:de Havilland Sea Vixen}} {{Letadlo |název = de Havilland DH.110 Sea Vixen |typ = palubní stíhací a stíhací-bombardovací letoun |výrobce = de Havilland |image = [[Soubor:De Havilland (later Hawker Siddeley) Sea Vixen.jpg|250px]] |text = Sea Vixen na letecké show v roce 2011 |konstruktér = |první let = [[26. září]] [[1951 v letectví|1951]] |zaveden = červenec [[1959 v letectví|1959]] |vyřazen = [[1972 v letectví|1972]] |výroba = |vyrobeno kusů = 145 |charakter = |cena za kus = |varianty = FAW.1, FAW.2 |hlavní uživatel =[[Royal Navy]] |více uživatelů = }}'''de Havilland DH.110 Sea Vixen''' byl britský dvojmístný [[proudový motor|proudový]] [[stíhací letoun]], zařazený do služby u [[Fleet Air Arm]] (letecká složka [[Royal Navy]]). '''Sea Vixen''' přestavoval výkonný stroj pro vzdušnou ochranu loďstva po celá 60. a na počátku 70. let 20. století. ==Vznik a vývoj== Stroj vznikl pod názvem '''DH.110''' jako vysokovýkonný [[stíhací letoun]] vyzbrojený řízenými 1962střelami, schopný operovat za každého počasí. Uživatelem se měla stát [[Royal Air Force]] (RAF) i [[Fleet Air Arm]]. Admiralita požadovala konstrukci stroje pro vzdušnou ochranu loďstva, který by nahradil zastarávající typ [[de Havilland Sea Venom]]. Ačkoli se [[Royal Air Force|RAF]] rozhodla zakoupit stroje [[Gloster Javelin]], konkurenta '''DH.110''', [[de Havilland]] pokračoval v projektu na vlastní náklady. Koncem 50. let přišla objednávka [[Royal Navy]] a letoun byl zařazen do služby u [[Fleet Air Arm]]. Prototyp se dostal poprvé do vzduchu [[26. září]] [[1951]], za řízením seděl [[John Cunningham]]. O rok později byl prototyp zničen při katastrofě na [[Farnborough Air Show]]. Dne [[6. září]] [[1952 v letectví|1952]] demonstroval stroj na veřejnosti schopnost překročit rychlost zvuku, ale po vybrání střemhlavého letu se rozpadl a v jeho troskách zahynulo 31 lidí, včetně dvojčlenné osádky (Zkušební pilot a držitel rychlostního rekordu [[John Derry]], operátor palubní elektroniky Tony Richards).<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = British Flight Test Fatal Accidents — 1946-1970 | url = http://www.davidsiddall.com/testflyingmemorial/1946-70.htm | datum vydání = 2006 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-04-13 | vydavatel = Test Flying Memorial Project | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Havárie byla následně připsána nevhodně konstruovanému hlavnímu nosníku křídla, kdy v ostré zatáčce došlo k odlomení koncové části nosné plochy. Okamžitý posun [[těžiště]] letounu způsobil prudký náklon s [[přetížení]]m 12G, což vedlo k odpadnutí kabiny a ocasní části letounu a vytržení motorů z trupu. Jedna pohonná jednotka dopadla s velkou dávkou štěstí na prázdné parkoviště, zatímco druhá vlétla do zcela zaplněného hlediště mezi diváky a způsobila převážnou většinu smrtelných zranění. Další z návštěvníků byli zasaženi troskami kabiny, které padaly do vyhrazeného prostoru pro návštěvníky podél celé vzletové a přistávací dráhy. Nehoda '''DH.110''' vedla k přijetí velmi striktních pravidel týkajících se pořádání leteckých dnů ve [[Spojené království|Spojeném království]] a od té doby už nikdy v [[Spojené království|Británii]] nedošlo během airshow k úmrtí diváka v důsledku závady nebo havárie předváděného letounu. Na základě vyšetřování příčiny havárie byly do nově postavených '''DH.110''' zapracovány nutné změny konstrukce. V roce [[1955]] vznikl a vykonal první let další již předsériový kus, částečně s námořním vybavením, celkově zpevněným křídlem a upraveným profilem náběžné hrany (ačkoli křídlo stále ještě nebylo možné sklápět). V roce [[1956]] tento stroj provedl úplné přistání na palubě [[letadlová loď|letadlové lodi]] [[HMS Ark Royal (R09)|HMS ''Ark Royal'']]. O rok později vznikl první sériový '''Sea Vixen''', verze '''Sea Vixen FAW.20''' (fighter all-weather, [[stíhací letoun]] pro každé počasí). Později se označení změnilo na '''FAW.1'''. V červenci [[1959 v letectví|1959]], vstoupilo do služby u [[Fleet Air Arm]] prvních více než sto letounů verze '''FAW.1'''. [[Image:10 Sea Vixen landing on Eagle Mediterranean Jan1970.jpg|thumb|230px||Sea Vixen těsně před dosednutím na palubu letadlové lodi ''HMS Eagle''.]] Sea Vixen měl dva nosníky ocasních ploch, stejně jako [[de Havilland Vampire|de Havilland Sea Vampire]] a [[de Havilland Sea Venom]]. Sea Vixen byl první [[Spojené království|britský]] letoun vyzbrojený pouze řízenými či neřízenými střelami nebo [[bomba|pumami]]. Verze '''FAW.1''' nesla čtyři střely vzduch-vzduch [[de Havilland Firestreak]] s infračerveným naváděním, dvě raketnice s neřízenými střelami Microcell ráže dva palce (51 mm) a pod křídlo mohly být zavěšeny čtyři pumy o hmotnosti po 500 lb (227 kg) nebo dvě po 1 000 lb (454 kg). Pohon letounu obstarávala dvojice [[proudový motor|proudových motorů]] [[Rolls-Royce Avon]] 208 s tahem po 50,0 kN, která umožňovala dosažení rychlosti 1 110 km/h, bojový dolet činil 1 000 km. Původní návrh '''DH.110''' (nabízený [[Royal Air Force|RAF]]) měl mít dle prospektu výzbroj tvořenou kanóny. Proběhly zkoušky s kanóny [[ADEN]] ráže 30 mm, ale ukázalo se, že účinky zpětného rázu zbraní trhají jejich úchyty na draku letounu. Řešení se našlo v instalaci zesílení dřevěnými hranoly, které měly zachytit síly zpětného rázu zbraní. Tak se '''Vixen''' stal posledním britským stíhacím letounem, v jehož konstrukci bylo použito dřevo. Nakonec ale došlo k sejmutí kanónů z letounu a zůstalo u výzbroje tvořené pouze řízenými střelami. Pilotní kabina '''Sea Vixenu''' s vystouplým překrytem je posunuta mírně vlevo od podélné osy trupu. Druhý člen osádky (navigátor a současně operátor palubního [[radar]]u) má kabinu vpravo, zcela ukrytou pod povrchem letounu, do které se vstupuje shora dvířky s malým okénkem. U bojových jednotek se této kabině přezdívalo „sklep na uhlí“. '''Sea Vixen FAW.2''' vznikl jako následník '''FAW.1''' a byl v mnoha ohledech vylepšen. Mimo střel [[de Havilland Firestreak|Firestreak]] mohl nosit i modernější [[Hawker Siddeley Red Top|Red Top]], čtveřici raketnic [[SNEB]] nebo protizemní řízené střely [[AGM-12 Bullpup|Bullpup]]. Zvětšené nosníky ocasních ploch přečnívaly mírně nad a před křídlo a tak vznikly nové prostory pro zásoby paliva i systémy ECM (radioelektronického boje). Změny v aerodynamice ale znamenaly, že na stroj už nemohy být zavěšovány pumy o hmotnosti 454 kg. Nejjednodušším rozlišovacím prvkem '''FAW.1''' a '''FAW.2''' jsou právě nosníky ocasních ploch prodloužené před křídlo u druhé z verzí. Prototyp '''Sea Vixenu FAW.2''' vzlétl poprvé v roce [[1962]] a do služby k bojovým perutím [[Fleet Air Arm|FAA]] začal přicházet od roku [[1964]]. Nově bylo postaveno 29 kusů, dalších 67 vzniklo přestavbou starších ''FAW.1'' na standard ''FAW.2''. Vyřazování ''FAW.1'' běželo postupně od roku [[196]]6. Kariéra typu '''Sea Vixen FAW.2''' na palubách britských letadlových lodí skončila v roce [[1972 v letectví|1972]]. Plánovalo se nahrazení '''Sea Vixenů''' [[Spojené státy americké|americkými]] [[McDonnell F-4 Phantom II]], kdy lodě ''Ark Royal'' a ''Eagle'' měly být upraveny k jejich příjmu a hangárování. Protože kvůli úsporám došlo k vyřazení [[HMS Eagle (R05)|HMS ''Eagle'']] ze služby, přestavěna byla jenom ''Ark Royal''. Nevelký počet Sea Vixenů přišel do služby v méně atraktivní roli létajících terčů jako '''Sea Vixen D.3'''. Pouze tato varianta původního '''DH.110''' mohla překročit [[Machovo číslo|rychlost zvuku]] ve vodorovném letu, a to díky podstatně zvýšenému tahu motorů a demontáži mnoha součastí výstroje, pro tento případ zbytečných. Nakonec ale nebyly jako létající terče použity ; jedním z původních '''D.3''' je i poslední letuschopný '''Sea Vixen'''. Další kusy byly upraveny k vlekání cvičných cílů pro vzdušnou střelbu a značeny jako '''TT.2'''. ==Historie operačního nasazení== [[File:13 Sea Vixen landing on Eagle Mediterranean Jan1970.jpg|thumb|230px|Přistání na [[HMS Eagle (R05)|HMS ''Eagle'']] ve Středomoří.]] [[File:07 SeaVixen launchingFromHMS Eagle Jan1970.jpg|thumb|230px|Sea Vixen na palubě HMS ''Eagle'', 1970]] Během služby u [[Fleet Air Arm]] se letouny '''Sea Vixen''' žádného válečného konfliktu nezúčastnily, ačkoli vykonaly mnoho letů v podmínkách téměř bojových. V roce [[1961]] prezident [[Irák]]u [[Abdul Karim Kassem]] vyhrožoval anexí sousedního [[Kuvajt]]u. K[[uvajt]] požádal o zahraniční vojenskou pomoc. [[Spojené království]] vyslalo do [[Perský záliv|Perského zálivu]] velký počet válečných lodí včetně dvou [[letadlová loď|letadlových]], z nichž '''Sea Vixeny''' prováděly hlídkové lety nad celou oblastí. Tváří v tvář mohutným námořním silám [[Abdul Karim Kassem|Kassemova]] útočnost postupně ochabla a hrozící válka byla zažehnána. V lednu [[1964]] došlo k nepokojům ve východoafrickém státě [[Tanganika (země)|Tanganika]], kde se vzbouřily 1. a 2. střelecký pluk na protest proti [[Spojené království|britským]] důstojníkům a poradcům, kteří, přes nezávislost [[Tanganika (země)|Tanganiky]], stále veleli části tamních ozbrojených sil. Vzbouřenci zajali britského vysokého komisaře a obsadili letiště v hlavním městě [[Dar-es-Salaam]]. [[Spojené království]] reagovalo vysláním lehké [[letadlová loď|letadlové lodi]] [[HMS Centaur (R06)|HMS ''Centaur'']], doplněné jednotkou námořní pěchoty. '''Sea Vixeny''' z letadlové lodi ''Centaur'' vykonaly značný počet operačních letů, včetně poskytování vzdušného krytí námořním pěšákům, kteří provedli v Tanganice [[vrtulník]]ový výsadek. Pokus obnovit stabilitu země skončil úspěšně. V témže roce se typ '''Sea Vixen''' opět vrátil do [[Perský záliv|Perského zálivu]], kde letouny ze vzduchu podporovaly [[Spojené království|britské]] jednotky při operacích proti domorodým vzbouřencům ve státě [[Radfan]], včetně útoků raketovými střelami na pozemní cíle. '''Sea Vixeny''' se ve 2. polovině 60. let aktivně účastnily i námořní blokády [[Rhodesie]], operace známé jako [[Beira Patrol]]. Při uvedené akci plnilo [[Royal Navy]] politický úkol zabránit dodávkám ropy do [[Rhodesie]], která vyhlásila nezávislost. [[Royal Navy|Britské námořnictvo]] bezmála deset let blokovalo přístup ropných [[Tanker (loď)|tanker]]ů do přístavů na pobřeží [[Mosambik]]u, tehdy portugalské [[kolonie]], odkud hlavní [[ropovod]] vedl do vnitrozemské [[Rhodesie]]. Blokáda je typickým příkladem zbytečné a příliš drahé operace, která ovšem nemohla být přerušena z politických důvodů. Roku [[1967]], opět v [[Perský záliv|Perském zálivu]], pomáhaly stroje '''Sea Vixen''' krýt ústup britských námořních sil z přístavu [[Aden]]. Mnoho lodí [[Royal Navy]] bylo tehdy poškozeno, včetně letadlových nosičů [[HMS Albion (R07)|HMS ''Albion'']], [[HMS Centaur (R06)|HMS ''Centaur'']] a [[HMS Eagle (R05)|HMS ''Eagle'']] a výsadkové lodi [[HMS Fearless (L10)|HMS ''Fearless'']]. Letouny '''Sea Vixen''' také předváděly akrobacii ve dvou skupinách [[Royal Navy]]: "Simon's Sircus" (vyslovujte se "S") a "Fred's Five". '''Sea Vixen''' s britskou civilní registrací ''G-CVIX'' vystupoval na leteckých dnech v barvách týmu [[Red Bull]] až do roku [[2007]], kdy obdržel kamuflážní schéma 899. námořní letecké peruti [[Fleet Air Arm|FAA]]. ''G-CVIX'' dnes vlastní a provozuje továrna [[de Havilland]] z letiště [[Bournemouth]] v jihoanglickém hrabství [[Dorset]]. Mnoho dalších strojů typu '''Sea Vixen''' se zachovalo v dobrém stavu, ale nejsou letuschopné. ==Uživatelé== [[File:dehav.sea.vixen.folded.arp.jpg|thumb|230px|Sea Vixen v barvách týmu Red Bull na leteckém dni ve Velké Británii, 2004.]] ===Vojenští uživatelé=== ;[[Spojené království|Velká Británie]] * [[Royal Navy]] - [[Fleet Air Arm]] ** [[700. námořní letecká peruť FAA]] ** [[766. námořní letecká peruť FAA]] ** [[890. námořní letecká peruť FAA]] ** [[892. námořní letecká peruť FAA]] ** [[893. námořní letecká peruť FAA]] ** [[899. námořní letecká peruť FAA]] ===Civilní uživatelé=== * [[de Havilland]] (stroj G-CVIX) ==Dochované exempláře== * Sea Vixen FAW.1 XJ476, [[Solent Sky Museum]], [[Hampshire]]. Pouze úsek trupu s kabinou. * Sea Vixen FAW.1 XJ481, [[Fleet Air Arm Museum]], [[RNAS Yeovilton]], [[Somerset]]. Celý letoun, ale některé drobné části chybí. * Sea Vixen FAW.1 XJ482, [[Norfolk and Suffolk Aviation Museum]], [[Suffolk]]. Kompletní stroj, ale není letuschopný. Původně ve stavu akrobatické skupiny [[Fred's Five]]. * Sea Vixen FAW.1 XJ488, [[Robertsbridge Aviation Society]], [[East Sussex]]. Jenom příď trupu. * Sea Vixen FAW.2 XJ490, [[Queensland Air Museum]], [[Caloundra]], [[Austrálie]]. Kompletní drak letounu bez vnitřních systémů a vybavení. * Sea Vixen FAW.2 XJ494, [[Bruntingthorpe Aerodrome]], [[Leicestershire]]. Kompletní stroj, ale není letuschopný. * Sea Vixen FAW.2 XJ560, [[Newark Air Museum]], [[Nottinghamshire]]. Kompletní stroj, ale není letuschopný. * Sea Vixen FAW.2 XJ565, [[de Havilland Aircraft Heritage Centre]], [[Hertfordshire]]. Kompletní stroj, ale není letuschopný. Původně ve stavu akrobatické skupiny [[Fred's Five]]. * Sea Vixen FAW.2 XJ571, [[Solent Sky Museum]], [[Hampshire]]. Udržovaný ve špičkovém technickém stavu. * Sea Vixen FAW.2 XJ575, [[Wellesbourne Wartime Museum]], [[Warwickshire]]. Pouze přední část trupu, po rekonstrukci. * Sea Vixen FAW.2 XJ579, [[Midland Air Museum]], Coventry. Jenom příď trupu. * Sea Vixen FAW.2 XJ580, [[Tangmere Military Aviation Museum]], [[West Sussex]]. Letoun ve velmi dobrém stavu. * Sea Vixen FAW.2 XJ607, [[Queensland Air Museum]], [[Caloundra]], [[Austrálie]]. Jenom příďová část letounu. * Sea Vixen FAW.2 XN647, v soukromém držení. Uložen na letišti [[Bruntingthorpe]]. Jenom příďová část. * Sea Vixen FAW.2 XN650, v soukromém držení, pouze část přídě. * Sea Vixen FAW.2 XN651, v soukromém držení, pouze část přídě. Kompletně rekonstruováno, výjimečně dobrý stav. * Sea Vixen FAW.2 XN685, [[Midland Air Museum]], Coventry. * Sea Vixen FAW.2 XN696, [[Norfolk and Suffolk Aviation Museum]], [[Suffolk]]. Pouze část přídě. * Sea Vixen FAW.2 XP919, [[Blyth Valley Aviation Collection]], [[Suffolk]]. Dle posledních informací z roku [[2005]] je částečně rozřezán. * Sea Vixen D.3 XP924 (v současnosti ''G-CVIX''), [[de Havilland Aviation]], [[Bournemouth]], [[Dorset]]. Letuschopný. * Sea Vixen FAW.2 XP925, [[Sea Vixen Preservation Group]], [[Surrey]]. Pouze část přídě. * Sea Vixen FAW.2 XS576, [[IWM Duxford]], [[Cambridgeshire]]. V dobrém stavu, aktuálně není letuschopný. Plánována kompletní rekonstrukce. * Sea Vixen D.3 XS577, v soukromém držení ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. Pouze část přídě. * Sea Vixen TT.2 XS587 (v současnosti ''G-VIXN''), [[Gatwick Aviation Museum]], [[Surrey]]. Kompletní stroj s civilní registrací, aktuálně není letuschopný. * Sea Vixen FAW.2 XS590, [[Fleet Air Arm Museum]], [[RNAS Yeovilton]], [[Somerset]]. Vynikající stav, aktuálně není letuschopný. ''Zachycen stav k [[10. říjen|10. říjnu]] [[2007]].'' == Hlavní technické údaje (Sea Vixen FAW.2) == *'''Posádka:''' 2 (pilot, operátor palubního [[radiolokátor|radaru]]/navigátor) *'''Rozpětí :''' 15,54 m *'''Délka:''' 16,94 m *'''Výška (na zemi):''' 3,28 m *'''Nosná plocha:''' 60,2 m² *'''Hmotnost prázdného letounu:''' 12 680 kg *'''Vzletová hmotnost:''' 18 860 kg *'''Maximální rychlost:'''[[Machovo číslo|Mach]] 0,91, tj. 1110 km/h u hladiny moře. *'''Dostup:''' 15 000 m *'''Stoupavost:''' 46 m/s *'''Dolet:''' 1270 km bez použití přídavných nádrží nebo [[tankování paliva za letu|doplňování paliva za letu]] *'''Plošné zatížení křídla:''' 313 kg/m² *'''Poměr tahu a hmotnosti:''' 0,54 === Pohonná jednotka === * 2× [[proudový motor]] [[Rolls-Royce Avon|Rolls-Royce Avon Mk.208]] ** '''Statický tah motoru:''' 50 kN === Výzbroj === *'''Radiolokátor:''' [[GEC]] '''AI.18''' pro sledování vzdušných cílů * 4× [[řízená střela]] vzduch-vzduch [[Hawker Siddeley Red Top|Red Top]] nebo [[de Havilland Firestreak|Firestreak]] * 2× 227 kg (500 lb) puma (další varianty výzbroje jsou uvedeny v textu) == Zdroje == * Donald, David and Lake, Jon, eds. ''Encyclopedia of World Military Aircraft''. London: AIRtime Publishing, 1996. ISBN 1-880588-24-2. * Gunston, Bill. ''Fighters of the Fifties''. Osceola, Wisconsin, Specialty Press Publishers & Wholesalers, Inc., 1981. ISBN 0-933424-32-9. * Taylor, John W. R. "De Havilland Sea Vixen". Combat Aircraft of the World from 1909 to the Present. New York: G.P. Putnam's Sons, 1969. ISBN 0-425-03633-2. * Winchester, Jim, ed. "De Havilland DH.110 Sea Vixen." ''Military Aircraft of the Cold War'' (The Aviation Factfile). London: Grange Books plc, 2006. ISBN 1-84013-929-3. == Související články == * [[de Havilland Vampire]] * [[de Havilland Sea Venom]] * [[Gloster Javelin]] * [[Nehoda D.H.110 na Farnborough Airshow 1952]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.seavixen.org SeaVixen.org Contains detailed information on the plane, the squadrons and carriers and those that flew them. Dedicated to the memory of lost Sea Vixen Aircrew. ] * [http://www.dehavilland.net De Havilland Aviation Ltd - operates a number of airworthy de Havilland jet aircraft, including the last remaining airworthy Sea Vixen, ''G-CVIX''] * [http://homepages.ihug.co.nz/~russells/nzrafaa/sbac.html Account of the 1952 Farnborough Air Show crash (with pictures)] * [http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/september/6/newsid_2981000/2981786.stm "On This Day" report for 6 September 1952, subtitled "1952: Dozens die in air show tragedy" (BBC)] * [http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/witness/september/6/newsid_4219000/4219540.stm Various eyewitness accounts of Farnborough crash (BBC)] * [http://www.condor49ers.org.uk/vixen.htm Aeroplane Naval Aircraft Archive - De Havilland Sea Vixen] * [http://www.thunder-and-lightnings.co.uk/seavixen/index.html Thunder & Lightnings - De Havilland Sea Vixen] {{Flickr|DH.110+Sea+Vixen}}{{Commonscat|de Havilland DH.110 Sea Vixen}}{{Britské vojenské letouny po roce 1945}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Palubní letadla]] [[Kategorie:Britská stíhací letadla]] [[Kategorie:Letadla de Havilland]]

Návrat na stránku „De Havilland Sea Vixen“.