Dlask tlustozobý

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Dlask tlustozobý''' (''Coccothraustes coccothraustes'') je středně velký [[Ptáci|pták]] z čeledi [[pěnkavovití|pěnkavovitých]]. == Taxonomie == Rozlišuje se 6 poddruhů. Evropu a severní Asii obývá dlask tlustozobý evropský (''Coccothraustes coccothraustes coccothraustes''), Krym, Kubáň, Kavkaz a Malou a Přední Asii dlask tlustozobý kavkazský (''C. c. nigricans''). Další 3 poddruhy žijí ve střední a východní Asii a 1 v severozápadní Africe.<ref name="hudecakol">{{citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=K. a kol.|titul=Fauna ČR. Ptáci 3|rok=2005|vydavatel=Academia|místo=Praha|isbn=80-200-1113-7}}</ref> == Popis == Dlask tlustozobý je dlouhý 16,5–18&nbsp;cm, v rozpětí křídel měří 29–33&nbsp;cm a váží cca 48-62 g. Má nápadně silný kuželovitý zobák, velkou hlavu a krátký ocas. Peří je pestře zbarvené, převážně rezavohnědé a béžové, s černou uzdičkou a skvrnou pod zobákem a leskle modročernými křídly s kapkovitě rozšířenými konci ručních letek. Za letu jsou nápadné bílé křídelní pásky a bílý konec [[ocas]]u. Zobák je v létě šedočerný a v zimě slonovinově bílý nebo světle žlutohnědý. Obě pohlaví jsou podobná, samice je matněji a méně výrazněji zbarvená, s popelavě šedým polem na loketních letkách (u samce jsou letky celé černé). Mladý pták má šedožlutou hruď a tmavě tečkované břicho.<ref name="hudecakol" /><ref name="svensson">{{citace monografie|příjmení=Svensson|jméno=L. a kol.|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydání=2.|vydavatel=Ševčík|místo=Praha|rok=2012|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref> Je velmi ostražitý a plachý, snadno přehlédnutelný, většinu času tráví vysoko v korunách stromů. Létá rychle a obratně v plochých vlnovkách, na zemi poskakuje.<ref name="hudecakol" /><ref name="svensson" /> Při pohledu zdola může být pro svou velikost a statnost lehce zaměněn s [[křivka obecná|křivkou obecnou]]. [[ptačí zpěv|Hlas]] se podobá [[pěnkava|pěnkavímu]], ale je slabší, nemelodický, vábení je zvonivé „ciks“ nebo „citt“, zpěv je "žvatlání" s určitými vábivými motivy. == Rozšíření == Má palearktický typ rozšíření, s areálem sahajícím od Maroka a Velké Británie na západě po Japonsko na východě. V Evropě je souvisle rozšířen v její střední a východní části, kam je také soustředěna většina evropské populace, zatímco na západě je jeho výskyt pouze ostrůvkovitý. Zcela chybí na [[Island]]u, v [[Irsko|Irsku]] a v severní [[Skandinávie|Skandinávii]] (severní hranici tvoří 60° s. š.). Částečně tažný druh. Ptáci z kontinentálních oblastí Ruska jsou tažní, se zimovišti v západní a jižní Evropě a Turecku. Ve zbytku Evropy je k zastižení celoročně, s nejrůznějšími mezisezónními pohyby jednotlivých populací.<ref name="hudecakol" /><ref name="atlasmigrace">{{citace monografie|příjmení=Cepák|jméno=J. a kol.|titul=Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky|vydavatel=Aventinum|rok=2008|místo=Praha|isbn=978-80-86858-87-6}}</ref> Evropská populace je odhadována na 2 400 000-4 200 000 párů a je považována za stabilní.<ref>{{Citace elektronické monografie|vydavatel=BirdLife International|titul=Hawfinch Coccothraustes coccothraustes|url=http://www.birdlife.org/datazone/speciesfactsheet.php?id=8887|datum přístupu=2013-03-06}}</ref> === Výskyt v ČR === V ČR hnízdí převážně v nižších polohách až do [[nadmořská výška|nadmořské výšky]] 950 m, výše je hnízdění řídké a na horách vzácné, ačkoli bývá v hnízdní době výjimečně zaznamenáván i velmi vysoko (v Krkonoších v 1410 m n. m., v Jeseníkách v 1200 m n. m.). Celková početnost byla v letech 1985-89 odhadnuta na 150 000-300 000 párů a v letech 2001-03 na 140 000-280 000 párů.<ref name="hudecakol" /> == Prostředí == Dlask tlustozobý se vyskytuje ve světlých [[listnatý les|listnatých]] nebo smíšených lesích, hlavně ve starších listnatých porostech se zastoupením dubů, habrů, buků, jasanů a jilmů,<ref name="svensson" /> také v parcích, velkých zahradách, sadech a v olivových hájích. == Hnízdění == Hnízdí jednotlivě nebo v malých koloniích. [[Ptačí hnízdo|Hnízdo]] staví většinou samotná samice z drobných větviček, kořenů a rostlin na stromech (méně i v keřích), a to jak blízko u kmene, tak i na koncích větví; zevnitř bývá vystláno lišejníky, štětinami, ovčí vlnou a žíněmi. Hnízdí zpravidla 1x, vzácně 2× ročně v období od dubna do června. Samice snáší průměrně 4-5 (3-6) světle modrošedých, řídce šedohnědě až černě skvrnitých [[vejce|vajec]] o rozměrech 23,9 x 17,4&nbsp;mm. Sedí na nich sama 11-14 dnů a samec jí přináší potravu. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí ve věku 10-14 dnů. Až do stáří 30 dnů jsou ještě krmena mimo něj, ale rodina zůstává pohromadě i poté. Pohlavní dospělosti dosahují ve věku 1 roku. Nejvyšší dosažený věk u kroužkovaného jedince je 11 let a 8 měsíců.<ref name="hudecakol" /> == Potrava == V potravě převažuje rostlinná strava, hlavně semena (slivoně, habru, tisu, hlohu, javoru, třešně aj.). Díky svému mohutnému zobáku, ve kterém dokáže vyvinout sílu až 50&nbsp;kg,<ref name="svensson" /> rozlouskne i ty nejtvrdší pecky. Oklovává také plody třešně, jabloně, hrušně, jeřábu, svídy a hlohu, a na jaře uštipuje pupeny a výhonky stromů a keřů. Nehojně se v jeho potravě objevuje i živočišná strava, hlavně hmyz, dále pavouci, žížaly a plži.<ref name="hudecakol" /> Potravu hledá na zemi i na stromech, má-li příležitost, navštěvuje také [[krmítko|krmítka]]. == Reference == <references /> == Externí odkazy == * Šťastný, K. Drchal, K. Naši pěvci. Praha: SZN. 1984. 176 S. * [http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-a/_zprava/21829 hlasová ukázka z projektu Českého rozhlasu Hlas na každý den] {{Flickr|Coccothraustes+coccothraustes}}{{Commonscat|Coccothraustes coccothraustes}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Pěnkavovití]]

Návrat na stránku „Dlask tlustozobý“.