Druhá Maďarská republika

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Druhá Maďarská republika''' byla státním útvarem vytvořeným z [[Maďarské království|Maďarského království]] po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a existujícím až do vyhlášení [[Maďarská lidová republika|Maďarské lidové republiky]]. == Historie == [[Soubor:Hungary_map.png|thumb|250px|left|Území [[Maďarské království|Maďarského království]] za [[Druhá světová válka|Druhé světové války]]: {{legenda|#ffff8b|Mađarské území po roce 1918 a 1946.}} {{legenda|#aaff8a|Území získané v letech 1938 – 1941.}}]] Dne [[1. únor]]a [[1946]] bylo Maďarsko vyhlášeno republikou. Státní suverenita byla následně obnovena mírovou smlouvou z [[10. únor]]a [[1947]], územní rozsah státu se vrátil do podoby podle [[Trianonská smlouva|Trianonské smlouvy]]. Nově utvářené orgány státní správy měly od počátku lidově demokratický charakter. Prvním prezidentem byl zvolen malorolník [[Zoltán Tildy]], přívrženec [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], naopak premiérem se stal rovněž malorolník [[Ferenc Nagy]], stoupenec západních demokracii. V letech [[1945]] až [[1948]] bylo na základě zákona o pozemkové reformě přiděleno bezzemkům a drobným zemědělcům 1 800 000 hektarů velkostatkářské a církevní půdy a v letech [[1945]] až [[1949]] došlo po etapách ke znárodnění hlavních hospodářských odvětví – průmyslu, dopravy, obchodu a finančnictví. Těmito změnami se upevňovalo lidově demokratické zřízení v zemi. Novou maďarskou měnou byl od května [[1946]] ustanoven forint. Jen ze státní správy bylo působením komunisty [[László Rajk]]a odstraněno více jak 60 000 „''pravicových živlů''“. Komunistická kampaň proti [[Béla Kovács|Bélovi Kovácsovi]] (tajemník malorolnické strany) skončila jeho zatčením v únoru [[1947]] a následnou deportací do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Maďarský premiér [[Ferenc Nagy]] byl nucen, pod výhrůžkou obvinění ze spiknutí, odstoupit z funkce a následně emigrovat. Srpnové volby v roce [[1947]] byly nejúspěšnější pro koalici v čele s komunisty, kteří získali 22 % hlasů a stali se tak nejsilnější stranou v parlamentu. Poté se dvě vedoucí politické strany [[Magyar Kommunista Párt|MKP]] a [[Magyarországi Szociáldemokrata Párt|MSZDP]] [[12. červen|12. června]] [[1948]] sloučily do jednotné [[Magyar Dolgozók Pártja|MDP]]. Následně došlo ke druhé vlně masivního znárodňování a násilné [[kolektivizace]]. Květnové volby roku [[1949]] se již nesly v duchu jednotné kandidátky lidové fronty, která získala 95 % veškerých hlasů. [[15. srpen|15. srpna]] [[1949]] byla vyhlášena [[Maďarská lidová republika]] a [[20. srpen|20. srpna]] Národní shromáždění přijalo zákon o nové socialistické ústavě. === Zdroje === * KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. * PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států MAĎARSKO. Praha : Nakladatelství Libri, 2005. 145 s. ISBN 80-7277-269-4. === Související články === * [[Maďarsko]] * [[Dějiny Maďarska]] * [[Seznam významných událostí dějin Maďarska]] {{Dějiny Maďarska}} {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Dějiny Maďarska]] [[Kategorie:Zaniklé státy Maďarska]]

Návrat na stránku „Druhá Maďarská republika“.