Egoismus Z Multimediaexpo.cz stránky Egoismus Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: '''Egoismus''' (z lat. ''ego'', já) je moderní označení pro [[sobectví]], obvykle ale s méně [[pejorativní]]m významem. Znamená (přílišné) soustředění na vlastní zájmy, nezájem o druhé a někdy i nechuť vůči nim. Odtud také '''egoista''', sobec. == Egoismus ve filosofii == Slovo egoismus vzniklo koncem 18. století a znamenalo původně tolik, co dnešní [[solipsismus]]. Rozšířilo se díky [[Immanuel Kant|Kantovi]], který rozlišil různé významy egoismu, z nich se však ujal pouze význam morální, tj. sobectví.<ref> I. Kant, ''Anthropologie in pragmatischer Hinsicht'', § 2.</ref> Centrální roli hraje egoismus ve filosofii [[Arthur Schopenhauer|A. Schopenhauera]]. Charakterizuje jej zásadou „všechno pro mne a nic pro druhé“ a zároveň tím, že nezná žádné meze. Je to podle něho hlavní motor lidského i zvířecího života, samo jádro individua, proti němuž má [[morálka]] prosazovat [[altruismus]]. Požadavek altruismu ale odmítl [[Max Stirner]], pro něhož je život ze své podstaty egoistický a nemá žádný důvod, proč by se měl omezovat. Na tento názor navázal i [[Friedrich Nietzsche|Nietzsche]], který sice ostře odmítá „pokoutní egoismus“ pokrytců, nicméně soudí, že „vznešené duše mají nárok na to, aby se jim jiní obětovali.“<ref>F. Nietzsche, ''Mimo dobro a zlo''. Aforismus 265. </ref> Radikálním zastáncem egoismu byl britský matematik a filosof [[Herbert Spencer]], hlavní představitel [[Sociální darwinismus|sociálního darwinismu]]. Na něho pak navazuje i současná diskuse, například okolo pojmu „[[sobecký gen]]“ ([[Richard Dawkins]]): čistý altruismus není možný, anebo se ještě spíš vždy jedná o skrytý egoismus. Tradice britského myšlení od [[David Hume|D. Huma]] po [[Adam Smith|A. Smithe]], ovlivněná [[Mandeville]]m, naopak soudila, že člověk prostě tím, že sleduje své vlastní zájmy, zároveň slouží také druhým, jak je to patrné právě v ekonomické směně.<ref>Viz A. Smith, ''Bohatství národů''.</ref> Na rozdíl od předchozích totiž přece jen chápala společenskou povahu člověka a tedy nezapomněla, že sobectví není vlastnost, nýbrž vztah, který není možné připisovat jednotlivcům. Pojmy „čistého“ egoismu i altruismu jsou tedy pouhé konstrukce, které nemají smysl. Ve skutečnosti člověk téměř nikdy nemůže přesně oddělit vlastní prospěch a prospěch druhých a sobectví pak znamená buď to, že se příliš soustřeďuje na svůj vlastní úspěch, anebo že jej druhým nepřeje. == Odkazy == === Související články === * [[Altruismus]] * [[Etika]] * [[Morálka]] === Literatura === * R. Dawkins, ''Sobecký gen''. Praha 1995 * F. Nietzsche, ''Mimo dobro a zlo''. Praha * A. Smith, ''Bohatství národů''. Praha 2001 * R. Spaemann, ''Štěstí a vůle k dobru''. Praha 1999 === Pozámky === __NOTOC__ [[Kategorie:Etické pojmy]] [[Kategorie:Filosofické pojmy]] Návrat na stránku „Egoismus“.
