Ejlat

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídla světa | jméno = Ejlat | orig.jméno = אילת | foto = Image:Elath Eilat Israel Strand Hotel datafox.jpg | popisek.foto = Pláž s hotely v Ejlatu | vlajka = | znak = | souřadnice = {{Coor|29_33_40_N_34_57_06_E_region:IL-JM_type:city(719900)|29° 33′ 40″ s.š., 34° 57′ 06″ v.d.}} | kontinent = Asie | stát = Izrael | pojem.vyšší.celek = [[Izraelské distrikty|distrikt]] | název.vyšší.celek = [[Jižní distrikt (Izrael)|Jižní]] | nad.výš = 0 | loc-map = {{LocMap |Izrael |label=Ejlat |position=left |width=150 |lat=29.56 |long=34.95 |float=center |caption= }} | rozloha = 84,789 | obyvatelé = 46&nbsp;900 | rok = 2008 | hustota = 553,13 | starosta = Meir Jicchak Halevi | web = www.eilat.muni.il }} '''Ejlat''' ({{Vjazyce|he}}: אילת) je nejjižnější město [[Izrael]]e, ve kterém v roce 2008 žilo 46&nbsp;900 obyvatel.<ref>[http://www.cbs.gov.il/population/new_2009/table3.pdf Izraelský centrální statistický úřad – Table 3. - Population of localities numbering over 1,000 residents and other rural population (PDF, anglicky, hebrejsky)]</ref> Nachází se v&nbsp;[[Akabský záliv|Akabském zálivu]], v&nbsp;blízkosti leží egyptské město [[Taba]] a jordánský přístav [[Akaba]]. Ejlat pro Izrael představuje jediné spojení s [[Rudé moře|Rudým mořem]] a tím i&nbsp;s&nbsp;[[Indický oceán|Indickým oceánem]]. == Dějiny == Ejlat je zmiňován jako jedna ze zastávek Izraelitů při pochodu z egyptského zajetí. Toto město se nacházelo v království [[Edom]], které dobyl izraelský [[David (král)|král David]]. O Ejlatu se také několikrát zmiňuje [[Starý zákon]]: [[2. kniha královská|2 Kr 14:21-14:22]]: ''„Všechen judský lid pak vzal Azarjáše, kterému bylo šestnáct let, a dosadili ho za krále po jeho otci Amasjášovi. On vystavěl Élat a navrátil jej Judovi, poté co král Amasjáš ulehl ke svým otcům.“''<br /> [[2. kniha královská|2 Kr 16:6]]: ''„Toho času získal Resín, král aramejský, nazpět Élat pro Aram a vypudil Judejce z Élatu. Do Élatu vstoupili Edómci a sídlí tam až dodnes.“'' V římských i byzantských dobách byl Ejlat využíván jako přístav, kudy proudila především měď z nedalekých dolů. V roce 1116 jej dobyli křižáci, v roce 1167 ho získal Saladin, načež toto město postupně ztrácelo na významu. === Moderní dějiny === Za [[První arabsko-izraelská válka|izraelské války za nezávislost]] byl Ejlat obsazen bez boje 10. března 1949 během [[operace Ovda]]. V roce 1967 začala pod vedením egyptského prezidenta [[Gamal Násir|Gamala Násira]] námořní blokáda Ejlatu (Egypt tehdy blokoval [[Tiranská úžina|Tiranskou úžinu]]), což byl důvod pro rozpoutání [[Šestidenní válka|Šestidenní války]]. Ejlat byl terčem palestinských teroristických útoků jen jednou, [[29. leden|29. ledna]] [[2007]], kdy byli v místní pekárně zabiti tři Izraelci. == Geografie a klima == Ejlat leží na jižním okraji [[Negevská poušť|Negevské pouště]] a blízko [[Sahara|Sahary]], [[Sinajská poušť|Sinajské]] a [[Arabská poušť|Arabské pouště]]. Klima je velice horké a suché, letní teploty často překračují 40 °C, zimní 22 °C. Vody [[Rudé moře|Rudého moře]] jsou však relativně chladné (22 °C – 25 °C), což spolu s jeho čistotou vytváří ideální podmínky pro bohatý mořský život, který je velikou turistickou atrakcí. Z přístavu lze vidět čtyři země najednou ([[Izrael]], [[Jordánsko]], [[Egypt]] a [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábii]]). {{Počasí | metric_first= Yes | single_line= Yes | location=[[Ejlat]] |Jan_Hi_°C =20.8 |Feb_Hi_°C =22.1 |Mar_Hi_°C =25.5 |Apr_Hi_°C =31.1 |May_Hi_°C =35.4 |Jun_Hi_°C =38.7 |Jul_Hi_°C =39.9 |Aug_Hi_°C =39.8 |Sep_Hi_°C =37.3 |Oct_Hi_°C =33.0 |Nov_Hi_°C =27.2 |Dec_Hi_°C =22.3 |Jan_Lo_°C =9.6 |Feb_Lo_°C =10.6 |Mar_Lo_°C =13.6 |Apr_Lo_°C =17.8 |May_Lo_°C =21.5 |Jun_Lo_°C =24.2 |Jul_Lo_°C =25.9 |Aug_Lo_°C =26.2 |Sep_Lo_°C =24.5 |Oct_Lo_°C =21.0 |Nov_Lo_°C =15.5 |Dec_Lo_°C =11.2 |Jan_Precip_mm = 3.5 |Feb_Precip_mm = 5.8 |Mar_Precip_mm = 3.7 |Apr_Precip_mm = 1.7 |May_Precip_mm = 0 |Jun_Precip_mm = 0 |Jul_Precip_mm = 0 |Aug_Precip_mm = 0 |Sep_Precip_mm = 0 |Oct_Precip_mm = 3.5 |Nov_Precip_mm = 3.5 |Dec_Precip_mm = 6.0 |source=[[Izraelský centrální statistický úřad|Centrální statistický úřad]]<ref>{{Citace webu | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Monthly Average of Daily Maximum and Minimum Temperature | url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st01_03x.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2009-03-21}}</ref><ref>{{Citace webu | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Precipitation | url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st01_04.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2009-03-21}}</ref> |accessdate = }} == Ekonomika a turismus == Ejlat je důležitý dovozní přístav, kudy do Izraele proudí především [[ropa]] a další paliva. Mírná zima, písečné pláže, bohatý mořský život a extrémně nízké srážky přispívají k veliké turistické atraktivitě tohoto města. Velkou atrakcí je [[delfinárium]] umístěné asi 5 km severně od města, kde mohou návštěvníci plavat mezi delfíny a poznávat podmořský svět Rudého moře. Největšími problémy Ejlatu jsou zásobování vodou a izolovaná poloha v rámci Izraele. Nejbližší izraelské město je 250 km vzdálená [[Beerševa]], v Negevské poušti se nachází jen málo vesnic, převážně zemědělského charakteru. V blízkosti se nenalézají žádné přirozené zdroje pitné vody, ta se získává odsolováním mořské vody nebo vodovody z vnitrozemí. V roce 2002 otevřela Univerzita Ben Guriona (sídlo v Beerševě) v Ejlatu nový univerzitní campus, v roce 2005 zde studovalo 300 studentů a v plánu je zvyšování počtu studentů i studijních oborů. == Partnerská města == {|style="width:80%" |- |width=45%| * {{flagicon|Francie}} [[Antibes]], [[Francie]] * {{flagicon|Francie}} [[Juan-les-Pins]], [[Francie]] * {{flagicon|Chile}} [[Arica]], [[Chile]] * {{flagicon|JAR}} [[Durban]], [[Jihoafrická republika]] * {{flagicon|Bulharsko}} [[Smolyan]], [[Bulharsko]] * {{flagicon|Německo}} [[Kamen]], [[Německo]] |width=45%| * {{flagicon|Nizozemsko}} [[Kampen]], [[Nizozemsko]] * {{flagicon|Kanada}} [[Toronto]], [[Kanada]] * {{flagicon|USA}} [[Los Angeles]], [[Spojené státy americké]] * {{flagicon|Argentina}} [[Ushuaia]], [[Argentina]] * {{flagicon|Slovensko}} [[Piešťany]], [[Slovensko]] * {{flagicon|Maďarsko}} [[Sopron]], [[Maďarsko]] |} == Panorama == {{Panorama1 |Fotovyska=270 |Sirkaobrazku=2000 |Nazevfoto=Eilat panorama.jpg |Popisek1=Panorama města |Popisek2=Panorama města Ejlat}} == Bibliografie == * ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6. * IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém : Ahva Press, 1999. 28 s. * PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha : Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3. == Souřadnice == {{Geo dms|29|33|40|N|s|34|57|06|E|v|type:city_region:IL}} == Reference == <references /> == Externí odkazy == * (hebrejsky) [http://www.eilat.muni.il/ Oficiální internetové stránky] {{Commonscat|Eilat}}{{Jižní distrikt (Izrael)}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Ejlat| ]] [[Kategorie:Města v Izraeli]] [[Kategorie:Jižní distrikt (Izrael)]] [[Kategorie:Přístavy Rudého moře]] [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Ejlat“.