Elektroencefalogram

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Sleep EEG Stage 1.jpg|thumb|Záznam spícího člověka.]] '''Elektroencefalogram''' (zkráceně EEG) je záznam časové změny elektrického potenciálu způsobeného [[mozek|mozkovou]] aktivitou. Tento záznam je pořízen [[elektroencefalograf]]em. == EEG vyšetření == EEG je standardní [[neinvazivní vyšetřovací metody|neinvazivní metodou]] funkčního vyšetření elektrické aktivity [[centrální nervový systém|centrálního nervového systému]]. [[Sumační signál]]y z neuronů jsou snímány [[elektroda]]mi z povrchu [[skalp]]u. Problémem je, že průchodem přes relativně málo vodivou kalvu ([[lebka|lebku]]) je [[amplituda]] [[signál]]u zeslabena na úrověň řádově desítek [[mikrovolt]]. Vzhledem k tomu, že EEG signál vzniká jako důsledek [[vážená sumace|vážené sumace]] aktivity extrémně vysokého množství neuronů, nejsme již v EEG signálu schopni odlišit jednotlivé [[akční potenciál]]y buněk tak, jako např. v [[elektromyogram|EMG]]. Typický průběh EEG má proto na první pohled dost nepravidelný a chaotický průběh, ve kterém jsme občas schopni zahlédnout vlny s určitou periodicitou. Nejznámější je [[aktivita alfa]] s frekvencí cca 12 [[Hertz|Hz]], kterou sledujeme u dospělých v [[occipitální oblast]]i hlavy při zavřených očích. Pomalejší frekvence (theta a delta) mohou být v bdělém stavu u dospělých [[patologický příznak|patologickým příznakem]]. Během spánku jsou naproti tomu identifikátorem různých spánkových stadií, čehož se využívá ve spánkových laboratořích; u dětí mohou být tyto frekvence měřítkem vyzrálosti [[Centrální nervový systém|CNS]]. Pro rozmístění elektrod na povchu lbi je standardně používán tzv. systém 10/20 (čti deset – dvacet), jehož název vznikl ze způsobu rozměření, kdy je obvod hlavy rozdělen na úseky po 10% a 20%. Analogickým způsobem probíhá rozměření ve zbývajících dvou kolmých rovinách, výsledkem něhož je síť bodů, připomínající průsečíky poledníků a rovnoběžek na zemském [[globus|globu]], podle které jsou pak umísťovány elektrody na standardní místa. Elektrody umístěné nejvíce vpředu nazýváme ''prefrontální'', za nimi je rozmístěna řada elektrod ''frontálních'', dále následují elektrody ''centrální'', pak ''parietální'' a nejvíce vzadu jsou elektrody ''occipitální''. Po stranách umísťujeme elektrody ''temporální''. U EEG se využívá obou základních zapojení elektrod, a to [[unipololární zapojení|unipolárního]] i [[bipolární zapojení|bipolárního]]. U bipolárního zapojení ještě rozlišujeme podle směru, kterými jsou vytvářeny řetězce, zapojení ''longitudinální'' (předo-zadní směr) a ''transversální'' (levo-pravý směr), případně jejich kombinace. == EEG přístroj (elektroencefalograf) == === Diferenciální zesilovač === Elektrické potenciály, snímané elektrodami, mají velmi nízkou amplitidu: u EEG jde o napětí řádově desítek [[mikrovolt]]. Takto nízká napětí je nutno nejprve zesílit, aby je bylo možno dále zpracovat. Problémem, který úzce souvisí s nízkou amplitudou sledovaných signálů, je rušení. V dnešní industrializované společnosti žijeme v prostředí, vyplněném „elektromagnetickým smogem“ všeho druhu; vysílají je nejen televizní a rozhlasové vysílače a mobilní telefony, ale i počítače a prakticky jakékoliv elektrické vedení. V nemocničním prostředí k tomuto rušení přispívá užití řady dalších elektrických přístrojů – [[elektroléčba]], [[operační sál]]y, [[anesteziologicko-resuscitační oddělení]], [[rentgen]]y a další [[zobrazovací metody]] apod. jsou neustálými zdroji [[elektromagnetické rušení|elektromagnetického rušení]]. V minulých dobách bývalo pravidlem, že např. EEG přístroje se umísťovaly ve [[Faradayova klec|Faradayových klecích]]: původně se jednalo o klec z drátěného pletiva nebo drátěné mříže s pečlivě elektricky propojenými spoji a uzemněnou, která slouží jako stínící kryt. Faradayovu klec je možné řešit také umístěním uzemněného drátěného pletiva na omítku anebo pod ní. V současné době se použití takových stavebních úprav omezuje z důvodu finančních nákladů. Proro je nutno minimalizovat indukovaná rušivá napětí jednak konstrukcí přístroje, jednak pečlivým umístěním elektrod na těle pacienta. Pro zesílení malých signálů se používá [[vstupní zesilovač]]. Jedním ze způsobů, jak minimalizovat vliv rušení, je použít k zesílení nízkých signálů vstupní zesilovač v diferenciálním zapojení, zkráceně řečeno diferenciální zesilovač. Jedná se o citlivý zesilovač s velkým napěťovým zesílením a se dvěma vstupy, jedním přímým (aktivním) a druhým invertovaným (referenčním). Diferenciální zesilovač pracuje tak, že zesiluje napěťový rozdíl (diferenci) mezi oběma vstupy: od napětí na přímém vstupu odečte napětí na referenčním vstupu a pak zesílí pouze vzniklý rozdíl. Jeden smysl tohoto zapojení je v tom, že pokud se na oba vstupy přivede signál od elektrod, a na oba vstupy se naindukuje stejně velké rušivé napětí, pak se toto rušivé napětí od sebe vzájemně odečte a na výstupu zesilovače se neprojeví. === Kanály === Výstup příslušně zapojeného zesilovače (ať už se jedná o bipolární či unipolární zapojení) se nazývá kanál. V principu to znamená, že pro každý kanál potřebujeme jeden vstupní zesilovač. Kolika kanály je aparatura vybavena, tolik různých signálů může sejmout a zpracovat. Během postupu signálů jednotlivými kanály je možné signály v elektrické podobě různým způsobem upravovat. Typickou záležitostí je použití nastavitelných filtrů. === Výkonové zesilovače, zapisovací zařízení === Po výstupu z filtrů je biosignál v tradičních aparaturách zesílen výkonovými (neboli výstupními) zesilovači, jejichž výstup má dostatečný výkon na pohybování pisátek v záznamovém zařízení. Záznamové zařízení je tradičně tvořeno válcem s navinutým rastrovaným papírem a mechanikou, která posouvá papír konstantní rychlostí jedním směrem (ven z přístroje). Po papíře se ve směru kolmém na směr pohybu papíru pohybují pisátka, jejichž okamžitá výchylka odpovídá okamžité velikosti biosignálu v příslušném kanálu (pisátek je zpravidla stejný počet, jako je počet kanálů). Tímto postupem dochází k tomu, že se biosignály, proměnlivé v čase, zapisují na pohyblivý papír a vykreslují tam graf příslušné funkce. Tím pádem je časově proměnlivý signál fixován do časově stálé křivky na papíře a může sloužit jako předloha pro vyhodnocení příslušným specialistou. == Použití == Monitorovaní a [[diagnostika]] ruzných stavů a chorob: * vyzrálost CNS u dětí * [[epilepsie]] * poruchy spánku * [[kóma]] * [[mozková smrt]] == Externí odkazy == {{commonscat|Electroencephalography}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Lékařská diagnostika]] [[Kategorie:Mozek]]

Návrat na stránku „Elektroencefalogram“.