Estonská města

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

V [[Estonsko|Estonsku]] se v současnosti nachází 47 sídel, která mají status [[město|města]]. Z nich 33 je samostatných [[statutární město|statutárních měst]] (úředním označením ''omavalitsusstaatusega linnad'', tedy "města se samosprávným statusem"), zatímco zbylých 14 je správně i samosprávně včleněno do obcí, zahrnujících kromě samotného města též další okolní sídla (úředním označením ''vallasisesed linnad'', tedy "vnitroobecní města"). ==Estonská města před vznikem Estonské republiky== [[Image:View_from_Toompea.JPG|thumb|right|Tallinnské městské opevnění dodnes upomíná na středověké městské privileje]] Sídla městského typu začala vznikat v Estonsku až ve středověku v souvislosti s [[Německo|německou]] a [[Dánsko|dánskou]] kolonizací ve 12. století. Ze současných estonských měst tehdy vznikla města [[Haapsalu]], [[Kuressaare]], [[Narva]], [[Paide]], [[Pärnu]], [[Rakvere]], [[Tallinn]], [[Tartu]] a [[Viljandi]]. Status samostatného města měla i [[Toompea]], dnes patřící k Tallinnu, a [[Vana-Pärnu]], dnes součást Pärnu. Z roku 1296 máme navíc zmínku o dvou městech založených [[Helmold de Lode|Helmoldem de Lode]]: jedním bylo ''Lodenrodhe'', ležící poblíž dnešního [[Paldiski]] a opuštěné pravděpodobně ve 14. století, druhým ''Cogkele'', pravděpodobně dnešní [[Koila]].<ref name="estonica">{{Citace webu| url = http://www.hot.ee/helmoldi/dlxiiib.html | titul = Helmold von Lode, Ritter, ertheilt den Lübeckern Befreiung vom Zoll und Ungeld, so wie vom Strandrecht, den 25. Mai 1296 | jazyk = latinsky| datum přístupu = 2008-02-01}}</ref> Ve středověku a v počátku novověku se estonská města od jiných sídel odlišovala jak svou městskou podobou, tak panovníkem přidělenými městskými právy. V průběhu dalších staletí se postupně právní status města stal nezávislým na podobě sídla, vypovídal však o jeho politickém významu. Městská práva tak postupně obdržela [[Valga]] (1584), [[Paldiski]] (1783) a [[Võru]] (1784). 1782 získaly status města též [[Pečory]], které patřily k Estonsku v letech [[1919]]-[[1941]]. [[Image:ValgaTownHall.jpg|thumb|left|Dřevěná radnice ve Valze je ukázkou tradiční dřevěné městské architektury]] Ve srovnání se středoevropskými městy se estonská města od svých počátků vyznačovala vyšším podílem dřevěné architektury, což bylo dáno jednak snadnější dostupností dřeva a horší dostupností kamene, jednak dobrými izolačními vlastnostmi dřeva, vhodnými pro chladnější severské klima. Dřevěné stavby převažovaly i mezi novostavbami při velkém růstu měst na sklonku 19. a počátku 20. století, kdy v jiných severských městech byla dřevěná architektura na ústupu — v Tallinnu bylo v roce 1890 7313 budov, z toho 3617 obytných, a z nich jen 851 kamenných a 2500 dřevěných. V roce [[1913]] měl Tallinn 13&nbsp;094 budov, z toho 7151 obytných, a z nich jen 1386 kamenných a 5467 dřevěných.<ref name="sirp">{{Citace webu| url = http://www.sirp.ee/Arhiiv/10.09.99/Kunst/kunst1-1.html | titul = Palkmajad, pilpakülad ja kodutute katedraal — Eesti puitarhitektuuri ajaloost | příjmení = Hallas | jméno = Karin | datum vydání = 1999-09-10 | vydavatel = Sirp | jazyk = estonsky | datum přístupu = 2008-02-02}}</ref> ==První Estonská republika== [[Image:Saue_tanav.jpg|thumb|right|V řadě estonských měst převažuje zástavba složená z jednotlivých, často dřevěných rodinných domků, obklopených zahradami (Saue)]] Převratné změny doznala sestava estonských měst za první estonské republiky. Počátkem roku [[1920]] bylo v Estonsku dvanáct sídel se statusem města (Haapsalu, Kuressaare, Narva, Paide, Paldiski, Pečory, Pärnu, Tallinn, Tartu, Valga, Viljandi a Võru) a osm [[městys]]ů. Během pěti let pak bylo dalších čtrnáct sídel povýšeno na městys a některé někdejší městyse začaly požadovat povýšení na město. V roce [[1926]] pak městyse [[Nõmme]], [[Põltsamaa]], [[Tapa]] a [[Türi]] skutečně obdržely status města, roku [[1927]] se k nim připojila [[Tõrva]] a v roce [[1936]] [[Otepää (město)|Otepää]]. [[1. květen|1. května]] [[1938]] vstoupil v Estonsku v platnost nový zákon o městech, který zrušil status městyse. Čtrnáct městysů bylo prohlášeno městy ([[Antsla]], [[Elva]], [[Jõgeva]], [[Jõhvi]], [[Kallaste]], [[Keila]], [[Kilingi-Nõmme]], [[Kunda]], [[Kärdla]], [[Mustla]], [[Mustvee]], [[Mõisaküla]], [[Sindi]] a [[Suure-Jaani]]), městys [[Narva-Jõesuu]] byl připojen k Narvě jako [[městská část]] a městys [[Võõpsu]] byl vřazen jako vesnice do obce [[Räpina vald|Räpina]]. Všechna města byla nyní rozdělena do čtyř kategorií: *hlavní město (''pealinn'') — Tallinn; *město prvního stupně (''esimese astme linn'') — město s více než 50&nbsp;000 obyvatel — Tartu; *město druhého stupně (''teise astme linn'') — město s 10&nbsp;000 až 50&nbsp;000 obyvatel — Narva, Pärnu, Nõmme, Rakvere, Valga a Viljandi; *město třetího stupně (''kolmanda astme linn'') — město s méně než 10&nbsp;000 obyvatel — Antsla, Elva, Haapsalu, Jõgeva, Jõhvi, Kallaste, Keila, Kilingi-Nõmme, Kunda, Kuressaare, Kärdla, Mustla, Mustvee, Mõisaküla, Otepää, Paide, Paldiski, Pečory, Põltsamaa, Sindi, Suure-Jaani, Tapa, Tõrva, Türi a Võru. ==Města za sovětské okupace== [[Image:Sillamae sej.jpg|thumb|right|Za sovětské doby uzavřené "uranové město" Sillamäe je příkladem městského sídla nepodobného středověkým městům ani severským zahradním městům]] K dalšímu rozvoji měst došlo po válce, kdy se začala ve východním Estonsku (v dnešním kraji [[Ida-Virumaa]]) sídla rozrůstat vlivem zvyšování těžby živičných břidlic. Pro nově vznikající sídla městského typu byl znovu zaveden status městyse, a největší z nich byla prohlášena městy — v roce [[1946]] [[Kiviõli]] a [[Kohtla-Järve]], v roce [[1953]] [[Ahtme]] a [[1957]] [[Sillamäe]]. Města Ahtme a Jõhvi však byla roku [[1960]] připojena ke Kohtla-Järve. Roku [[1979]] byla statusu města zbavena Mustla, roku [[1980]] se městem stalo [[Maardu]]. Na konci [[Sovětský svaz|sovětské]] doby v roce [[1990]] tak bylo v Estonsku 6 měst podléhajících přímo svazové republice, 27 měst podléhajících krajům a 3 města spravovaná městskými sověty jiných měst (Maardu, Kiviõli a Sindi). ==Města po znovuzískání nezávislosti== Po obnovení estonské suverenity usilovala řada sídel, během sovětské doby připojených k jiným, o znovuzískání samostatného statusu. V roce [[1991]] se jako města opět osamostatnily Jõhvi a Ahtme, ovšem Ahtme již v roce [[1993]] o status města opět přišlo. V témže roce se městy staly [[Abja-Paluoja]], [[Karksi-Nuia]], [[Kehra]], [[Lihula]], [[Loksa]], [[Põlva]], [[Püssi]], [[Räpina]], [[Saue]], [[Tamsalu]] a [[Võhma]]; rovněž městys Narva-Jõesuu se opět osamostatnil od Narvy a byl prohlášen městem. Roku [[1994]] bylo Paldiski zbaveno městské samostatnosti a připojeno ke Keile, ovšem už v roce [[1996]] mu byl status samostatného města vrácen. V následujících letech se ovšem v několika případech ukázalo, že samostatná správa menších měst je neefektivní, a tato města byla včleněna do rozsáhlejších obcí jako sídla bez vlastního statutu, aniž ovšem ztratila status města. Roku [[1998]] se tak město Abja-Paluoja stalo součástí [[Abja vald|obce Abja]]; roku bylo [[1999]] město Antsla připojeno k [[Antsla vald|obci Antsla]], město Karksi-Nuia k [[Karksi vald|obci Karksi]], město Lihula k [[Lihula vald|obci Lihula]], a město Otepää vytvořilo spolu s [[Pühajärve vald|obcí Pühajärve]] novou [[Otepää vald|obec Otepää]]; roku [[2002]] bylo město Kehra včleněno do [[Anija vald|obce Anija]], město Rapla do [[Rapla vald|obce Rapla]] a město Räpina do [[Räpina vald|obce Räpina]]; roku [[2005]] pak bylo obdobným způsobem spojeno město Tamsalu s [[Tamsalu vald|obcí Tamsalu]], město Jõhvi s [[Jõhvi vald|obcí Jõhvi]], město Tapa s obcemi [[Lehtse vald|Lehtse]] a [[Saksi vald|Saksi]] v [[Tapa vald|obec Tapa]], město Suure-Jaani s [[Suure-Jaani vald|obcí Suure-Jaani]], město Kilingi-Nõmme s [[Saarde vald|obcí Saarde]] a město Türi s [[Türi vald|obcí Türi]]. ===Souvisící hesla=== *[[Administrativní dělení Estonska]] *[[Seznam estonských měst]] *[[Seznam estonských statutárních měst]] ==Externí odkazy== *[http://www.estonica.org/est/lugu.html?menyy_id=1249&kateg=7&alam=33&leht=3 Vývoj estonských měst (stránky Estonského institutu)] (estonsky) *[http://www.estonica.org/est/lugu.html?menyy_id=1249&kateg=7&alam=33&leht=4 Správní změny od roku 1990, I. část (stránky Estonského institutu)] (estonsky) *[http://www.estonica.org/est/lugu.html?menyy_id=1249&kateg=7&alam=33&leht=5 Správní změny od roku 1990, II. část (stránky Estonského institutu)] (estonsky) *[http://www.rk.ee/symb/linn.html Vlajky a znaky estonských měst na stránkách Státní kanceláře] (estonsky) {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Města v Estonsku| ]]

Návrat na stránku „Estonská města“.