Flakpanzer 38(t)

{{Bojové vozidlo
|        Jméno= Samohybný protiletadlový kanón Flakpanzer 38 (t)
|        image=
|      titulek=
|      posádka= 4 - 5
|        délka= 4,61 m
|        výška= 2,25 m
|        šířka= 2,13 m
|     hmotnost= 9,8 t
|       pancíř= 10 - 20 mm
|    hl. zbraň= protiletadlový kanón Flak 38 L/122,5 ráže 20 mm
|  sek. zbraně= zbraně osádky
|        motor=  Praga EPA
|  síla motoru= 125 hp
|   suspension=
|max. rychlost= 42 km/h na silnici
|     pw_ratio=  hp/t
|       dojezd= 210 km
}}
Roku [[1943]] se začal v německé armádě projevovat nedostatek účinných protiletadlových prostředků, proto byl přijat plán na sestrojení mobilního protiletadlového [[kanón]]u. Jako nosič byl vybrán osvědčený podvozek původně československého tanku [[LT-38]], který vyráběla firma BMM (předválečná ČKD). V  bojovém prostoru byl instalován na otočném podstavci rychlopalný [[kanón]] Flak 38 L/122,5 ráže 20 mm. Pro obranu osádky byl k dispozici lehký kulomet nebo samopal. Samohybné protiletadlové dělo dostalo název '''2 cm Flak 38 auf Selbstfahrlafette Panzer Kampfwagen 38 (t),''' zkráceně '''Flakpanzer 38 (t)'''. Od posádek tanků dostal stroj neoficiální přezdívku '''Gepard'''. Od listopadu [[1943]] do února [[1944]] bylo vyrobeno zhruba 150 kusů.

'''Panzer Kampfwagen 38 (t)''' sloužil v jednotkách [[Wehrmacht]]u i [[Waffen-SS|Waffen SS]], například u 12. SS Panzer Division Hitlerjugend.


{{Německá vozidla za druhé světové války}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Samohybná děla]]
[[Kategorie:Německá samohybná děla]]