Galaxie Mléčná dráha

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{| class="wikitable" cellpadding="2" align="right" |- ! style="background:#F0F8FF;border-color:#191970;border-bottom-width:2px;border-top-width:2px;" ! colspan=2 | Základní vlastnosti Galaxie |- | colspan=2 | [[Soubor:236084main MilkyWay-full-annotated.jpg|212px|thumb|center|Pravděpodobná podoba naší galaxie při pohledu k&nbsp;pólu (dle [[NASA]])]] |- | Počet [[hvězda|hvězd]] | align=right | > 200 miliard |- | [[Absolutní hvězdná velikost]] | align=right | -20,5 mag |- | Stáří <nowiki>[</nowiki>miliardy let<nowiki>]</nowiki> | align=right | 13,6 ± 0,8<ref>{{Citace elektronické monografie | autor=Pasquini, L.; Galli, D. | titul=How Old is the Milky Way? | vydavatel=European Southern Observatory | jazyk = anglicky | datum přístupu =2007-09-23 | url=http://www.eso.org/outreach/press-rel/pr-2004/pr-20-04.html | datum=2004-08-17 }}</ref> |- ! style="background:#F0F8FF;border-color:#191970;border-bottom-width:2px;border-top-width:2px;" ! colspan=2 | Rozměry <nowiki>[</nowiki>[[Parsek|kpc]]<nowiki>]</nowiki> |- | Průměr galaktického disku | align="right" | ~28 |- | Průměr galaktického hala | align="right" | ~40 |- | Průměr galaktické korony | align="right" | ~200 |- | Velikost centrální příčky | align="right" | 3,5 ± 0,5 |- ! style="background:#F0F8FF;border-color:#191970;border-bottom-width:2px;border-top-width:2px;" ! colspan=2 | Hmotnost <nowiki>[</nowiki>[[Sluneční hmotnost|M_☉]]<nowiki>]</nowiki> |- | Hmotnost centrální části | align=right | 200 miliard |- | Hmotnost včetně hala | align=right | 400 miliard |- | Hmotnost včetně koróny | align=right | 3–6 biliónů |- |} Naše galaxie '''Mléčná dráha''' či '''Galaxie''' je [[galaxie]], v níž se nachází [[Slunce]] spolu se [[Sluneční soustava|sluneční soustavou]]. Naše Galaxie je velká [[spirální galaxie s příčkou]] typu '''SBc''' dle [[Hubbleova klasifikace galaxií|Hubbleovy klasifikace]]. Jde o rozměrem druhou největší galaxii (po galaxii [[Galaxie v Andromedě|M31]] v&nbsp;[[Andromeda (souhvězdí)|Andromedě]]) v&nbsp;[[Místní skupina galaxií|Místní skupině galaxií]]. Její [[hmotnost]] je pravděpodobně v&nbsp;této skupině největší. Průměr disku Galaxie činí přibližně 28&nbsp;000 [[Parsek|pc]], což je přibližně 8,6×10¹⁷&nbsp;[[kilometr|km]]. Jde o výrazně plochý systém – v&nbsp;místě, kde se nachází [[Slunce]] je tloušťka galaktického disku asi 920&nbsp;pc. Poměrem průměru a tloušťky by se tvar Galaxie dal přirovnat k&nbsp;hudebnímu [[Kompaktní disk|CD]]. Z&nbsp;disku pouze vystupuje středová příčková výduť – [[galaktické jádro]]. == Struktura Galaxie == Galaxie má tvar plochého disku o průměru přibližně 28&nbsp;000&nbsp;pc. Disk má výraznou spirální strukturu a je tvořen rameny ve tvaru [[Logaritmická spirála|logaritmických spirál]]. Spirální ramena vycházejí z&nbsp;galaktické příčky, která vystupuje ze středu Galaxie - galaktického jádra. Spirální disk a střed obklopuje galaktické halo ve tvaru elipsoidu s&nbsp;poloměrem přibližně 20&nbsp;000&nbsp;pc. Za galaktickým halem se rozprostírá galaktická koróna o průměru okolo 200&nbsp;000&nbsp;pc. Naše Galaxie se rozměrem i tvarem podobá galaxiím [[Messier 61|M61]] nebo [[Messier 83|M83]]. === Ramena Galaxie === Podle zatím posledních dostupných údajů tvoří disk Galaxie několik galaktických ramen ve tvaru logaritmických spirál. V&nbsp;nich se nacházejí především [[hvězdy populace I]], [[difuzní mlhovina|difuzní mlhoviny]], kde se tvoří hvězdy a [[otevřená hvězdokupa|otevřené hvězdokupy]]. Jde tedy hlavně o mladé objekty. Ramena ''Galaxie'' jsou pojmenována podle [[souhvězdí]], kde se nachází jejich největší část (čísla označují umístění ramen na obrázku vpravo:) * 2 a 8 – [[rameno Perseus]] * 11 – [[rameno Orion]] (místní rameno – v&nbsp;něm se nachází také [[Slunce]] – číslo 12) * 5 a 9 – [[rameno Střelec]] (rameno Střelec - Lodní kýl) * 4 a 10 – [[rameno Štít - Jižní kříž]] * 3, 6 a 7 – [[rameno Pravítko]] a [[rameno Labuť]] === Jádro galaxie === [[Soubor:Galactic_Cntr_full_cropped.jpg|thumb|220px|Snímek jádra naší Galaxie v infračerveném oboru spektra]] '''Galaktické jádro''' naší Galaxie se nachází ve vzdálenosti přibližně 7,6 kilo[[parsek|parseků]] od [[Země]],<ref>[http://arxiv.org/abs/astro-ph/0502129 SINFONI in the Galactic Center: young stars and IR flares in the central light month]</ref> ve směru k [[souhvězdí Střelce]], ze kterého přichází nejsilnější radioemise. V centru Mléčné dráhy se nachází [[supermasivní černá díra]].<ref>"Seeing a Star Orbit around the Supermassive Black Hole at the centre of the Milky Way", R. Schödel, et al., Nature, Vol 419, pp. 694-696, October 16, 2002</ref> ==== Důkaz o existenci a lokace ==== Jelikož se mezi jádrem a Zemí nachází chladné mračno mezihvězdného prachu, nelze jej proto studovat vizuálně, v [[Ultrafialové záření|ultrafialovém oboru]] a ani v oboru slabého [[rentgenové záření|rentgenového záření]]. Galaktické jádro je tedy nutné zkoumat pomocí [[Gama záření|záření gama]], silného rentgenového záření, [[Infračervené záření|infračerveného záření]], submilimetrových a radiových vln ([[radioastronomie]]). Souřadnice umístění galaktického centra byly poprvé určeny roku [[1918]] americkým astronomem [[Harlow Shapley|Harlowem Shapleym]] v jeho práci, která se týkala rozmístění [[Kulová hvězdokupa|kulových hvězdokup]]. Souřadnice jádra Mléčné dráhy jsou: [[Rektascenze|RA]]: 17h45m40.04s, [[Deklinace]]: -29° 00' 28.1" ([[J2000]]) Téměř přímo v galaktickém jádru se nachází komplex radioemitujích zdrojů zvaný [[Sagittarius A]], jehož součástí je intenzivní radiový zdroj [[Sagittarius A*]], který téměř splývá se supermasivní černou dírou v jádru galaxie. ==== Objekty v blízkosti jádra ==== V „okruhu“ jednoho [[parsek]]u okolo [[Sagittarius A*|Sagittaria A*]] se nachází tisíce hvězd, většina z nich jsou rudé hvězdy [[Hlavní posloupnost|hlavní posloupnosti]]. Galaktické jádro je taktéž bohaté na masivní hvězdy (tzv. [[veleobr]]y). Byla zde také objevena více než stovka [[Wolf-Rayetova hvězda|Wolf-Rayetových hvězd]] a hvězdy spektrální třídy O a B. Tyto hvězdy byly zformovány do jediné formace před několika miliony let. Výskyt „mladých“ hvězd, byl pro některé odborníky překvapením, neboť se domnívali, že [[Slapová síla|slapové síly]] vyvolané blízkou černou díru by měly takovému zformování zabránit. Ještě více pozoruhodné jsou hvězdy, které se nacházejí na velice blízkých oběžných drahách okolo Sagittaria A* jako například [[S2]]. Existují různé teorie vysvětlující tento jev. Jedna z nich tvrdí, že taková formace se mohla vytvořit již dříve mimo galaktické jádro a do současného místa se přesunula již ve zformovaném stavu. === Galaktické halo === [[Soubor:Optical-infrared comparsion of the central parts of the Milky Way.jpg|thumb|220px|Srovnávací snímek naší Galaxie v infračerveném a viditelném oboru spektra (2012)]] Střed a ramena Galaxie obklopuje galaktické halo, které má pravděpodobně tvar [[elipsoid]]u. Jeho poloměr je asi 20&nbsp;000&nbsp;pc, jeho hmotnost je přibližně 200&nbsp;miliard&nbsp;[[Sluneční hmotnost|M_☉]]. Halo je tedy přibližně stejně hmotné jako vnitřní část Galaxie. Halo je pozůstatkem z&nbsp;prvotního vývojového období, kdy se z&nbsp;rotujícího kulového oblaku začaly vytvářet první hvězdy. Nacházejí se zde nejstarší objekty Galaxie – staré [[hvězdy populace II]] a kulové hvězdokupy. Většina kulových hvězdokup z&nbsp;[[Messierův katalog|Messierova katalogu]] se nachází právě v&nbsp;halu. Všechny hvězdy v halu mají malou hmotnost (menší než 0,8&nbsp;[[Sluneční hmotnost|M_☉]]); hmotnější hvězdy zde již vyhořely, protože jejich životnost je výrazně kratší. === Galaktická koróna === Vnitřní část Galaxie a galaktické halo obklopuje obrovský kulový oblak řídkého plynu – galaktická koróna. Obsahuje pravděpodobně velké množství nezářící hmoty, jejíž gravitační vliv je pozorován v&nbsp;pohybu vzdálených hvězdokup a blízkých trpasličích galaxií. Poloměr galaktické koróny je přibližně 100&nbsp;000&nbsp;pc. == Mléčná dráha == Je stříbřitý pás táhnoucí se celou [[obloha|oblohou]] od souhvězdí [[Štír (souhvězdí)|Štíra]], přes [[Orel (souhvězdí)|Orla]], [[Labuť (souhvězdí)|Labuť]] a [[Kasiopeja (souhvězdí)|Kassiopeu]] do [[Jednorožec (souhvězdí)|Jednorožce]]. Jde o průmět ramen Střelce a Oriona na oblohu při pohledu v&nbsp;rovině galaktického disku. == Slunce v Galaxii == : ''Související informace naleznete také v článku'': [[Slunce]]. [[Slunce]] se nachází v&nbsp;rameni Orion (místní rameno) asi 8&nbsp;000 pc od středu Galaxie. Spolu s&nbsp;okolními hvězdami obíhá střed Galaxie v&nbsp;[[galaktický epicykl|galaktickém epicyklu]] přibližně jednou za 220&nbsp;miliónů let. Tento oběžný pohyb směřuje k&nbsp;souhvězdí [[Labuť (souhvězdí)|Labutě]]. Za svoji existenci oběhlo Slunce střed galaxie 20–21×. Bod na obloze, k&nbsp;němuž Slunce vzhledem k&nbsp;okolním hvězdám směřuje, se nazývá [[Apex|sluneční apex]] a nachází se v&nbsp;souhvězdí [[Herkules (souhvězdí)|Herkules]]. Důsledkem toho pohybu je [[Paralaxa (astronomie)#Sekulární paralaxa|sekulární paralaxa]]. == Okolí Galaxie == [[Soubor:M33.jpg|thumb|220px|Galaxie M33 Trojúhelník]] === Místní skupina galaxií === Naše Galaxie se nachází v&nbsp;[[kupa galaxií|kupě galaxií]] známé jako [[Místní skupina galaxií]], kde patří spolu se [[Spirální galaxie|spirální galaxií]] [[Galaxie v Andromedě|M31]] v&nbsp;[[Andromeda (souhvězdí)|Andromedě]] a [[M33]] v&nbsp;[[Trojúhelník (souhvězdí)|Trojúhelníku]] k&nbsp;největším. Galaxii obklopuje několik gravitačně vázaných trpasličích galaxií. Nejbližší z&nbsp;nich je [[trpasličí galaxie Velký pes]], která leží ve vzdálenosti asi 19&nbsp;900 pc<ref>{{Citace elektronické monografie |url = http://www.astro.cz/apod/ap071104.html |titul = Nejbližší galaxie: Trpasličí galaxie Velký pes |datum 2007-11-04 |datum přístupu = 2004-11-08 |vydavatel = Česká astronomická společnost }}</ref> od galaktického středu. Největší satelitní galaxií je [[nepravidelná galaxie]] [[Velký Magellanův oblak]], který má rozměr přibližně 9&nbsp;200&nbsp;pc a je vzdálen 55&nbsp;000&nbsp;pc. Nejvzdálenější galaxie ze skupiny (nepravidelná galaxie GR 8) je vzdálena asi 1&nbsp;595&nbsp;kpc. V&nbsp;Místní skupině galaxií bylo dosud objeveno 42 trpasličích galaxií a 3 velké galaxie (včetně naší). Seznam známých bohatých kup galaxií je uveden v&nbsp;[[Abellův katalog|Abellově katalogu]]. === Místní nadkupa galaxií === [[Soubor:Abell1689 HST 2003-01-a-1280 wallpaper.jpg|thumb|220px|[[Gravitační čočka]] v&nbsp;kupě galaxií Abell 1689]] Místní skupina galaxií se nachází v&nbsp;[[nadkupa galaxií|nadkupě galaxií]] nazývané jako [[Místní nadkupa galaxií]], případně Supergalaxie. V&nbsp;této nadkupě se nachází více jak 150 kup a skupin galaxií. V&nbsp; jejím středu je [[kupa galaxií v Panně]], která je od nás vzdálena asi 18,4 Mpc. Průměr Místní nadkupy je asi 46 Mpc. == Název == Pro naši Galaxii se využívá nejednoznačná terminologie, která se opírá o historický název ''Mléčná dráha'' a současně o zkrácený název ''Galaxie''. Světová terminologie není zajedno a ve světě převažuje používání názvu {{Cizojazyčně|en|Milky Way}} či {{Cizojazyčně|en|Milky Way Galaxy}} a dochází k častému prolínání těchto názvů. Problém vyvstává u Mléčné dráhy, kde se tímto názvem nazýval v historii pás největší vizuální koncentrace hvězd na nebeské sféře. Až později došlo k objevu, že jde o část Galaxie (průmět galaktického rovníku na nebeskou sféru). Termín se přenesl do označení Galaxie, ve které se tento pás nachází a začalo se referovat jako o galaxii Mléčné dráze. Následně se objevila snaha tento termín nahradit názvem Galaxie, který ale narazil na zažité používání a došlo k používání obou těchto názvů.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Klezcek | jméno = Josip | odkaz na autora = Josip Kleczek | titul = Velká encyklopedie vesmíru | vydání = 1 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2002 | strany = 130-131 | isbn = 80-200-0906-X }}</ref> O naší Galaxii se tak nyní v češtině referuje jako o ''galaxii Mléčná dráha'', či ''Mléčné dráze'', ''Galaxii'' či ''naší Galaxii''<ref>{{Citace elektronické monografie |url = http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/98009 |titul = Nenasytná Mléčná dráha |jméno = Miroslav |příjmení = Zimmer |datum = 2003-12-14 |vydavatel = Český rozhlas |datum přístupu = 2007-10-20 }}</ref> a v angličtině jako o ''Milky Way Galaxy'', ''Milky Way'', ''Galaxy'' či ''Our Galaxy''. == Související články == * [[Galaxie]] * [[Galaktické souřadnice]] * [[Messierův katalog]] * [[Abbellův katalog]] == Literatura == * [[Fulvio Melia|Melia, Fulvio]], The Black Hole in the Center of Our Galaxy, Princeton U Press, 2003 * Eckart, A., Schödel, R., Straubmeier, C., The Black Hole at the Center of the Milky Way, Imperial College Press, London, 2005 * [[Fulvio Melia|Melia, Fulvio]], The Galactic Supermassive Black Hole, Princeton U Press, 2007 == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://objekty.astro.cz/galaxie/nase/panorama/pano2.html Interaktivní panoramatický pohled na Galaxii] * [http://www.nasa.gov/centers/marshall/news/chandra/ NASA - sonda Chandra] * [http://www.astro.ucla.edu/~ghezgroup/gc/ UCLA Galactic Center Group] * [http://www.mpe.mpg.de/ir/GC/ Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics Galactic Center Group] * [http://press.princeton.edu/titles/8453.html The Galactic Supermassive Black Hole] * [http://www.icpress.co.uk/physics/p394.html The Black Hole at the Center of the Milky Way] * [http://www.einstein-online.info/en/spotlights/milkyway_bh/index.html The dark heart of the Milky Way] * [http://www.space.com/scienceastronomy/astronomy/boom_times_020610-1.html Dramatic Increase in Supernova Explosions Looms] * [[APOD]]: ** [http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/ap970121.html Journey to the Center of the Galaxy] ** [http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/ap970501.html A Galactic Cloud of Antimatter] ** [http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/ap001220.html Fast Stars Near the Galactic Center] ** [http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/ap051023.html At the Center of the Milky Way] ** [http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/ap000629.html Galactic Centre Starscape ] {{Flickr|Milky+Way+Galaxy}}{{commonscat|Milky Way Galaxy}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Spirální galaxie s příčkou]]

Návrat na stránku „Galaxie Mléčná dráha“.