Galaxie v Andromedě

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox galaxie | název = Galaxie v Andromedě | typ = [[spirální galaxie]] | foto = Image:M31 Lanoue.png | foto_popis = Galaxie v Andromedě spolu se svými dvěma satelity | rektascenze = {{RA|00|42|44,3}} | deklinace = +41° 16′ 9″ | zd.magnituda = +4,36 | souhvězdí = [[Souhvězdí Andromedy|Andromeda]] | souhvězdí_lat = And | vzdálenost_ly = 2.54M ±0.06M | pov.svítivost = | úh.velikost = | poz.úhel = 190′ × 60′ | rudý_posuv = -300 ±4 km/s | poloměr = 69 600 ±3900 | abs.magnituda = -20 | označení = M31, NGC 224, PGC 2557, UGC 454, MCG 7-2-16, CGCG 535.17, 2C 56 }}[[Soubor:Andromeda Galaxy 560mm FL.jpg|thumb|250px|Galaxie v Andromedě (2019)]] '''[[Galaxie]] v [[Souhvězdí Andromedy|Andromedě]]''', také '''M31''', '''NGC 224''' nebo '''Velká mlhovina v Andromedě''' - starší texty ji uvádějí jako [[mlhovina|mlhovinu]] - je velká [[spirální galaxie]] v souhvězdí Andromedy. Spolu s [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčnou dráhou]], [[Galaxie v Trojúhelníku|Galaxií v Trojúhelníku]] a asi třiceti malými, satelitními galaxiemi tvoří [[Místní skupina galaxií|Místní skupinu galaxií]]. ==Historie pozorování== První doložený záznam o pozorování Galaxie v Andromedě pochází z roku 964, kdy ji ve své ''Knize stálic'' katalogizoval perský astronom [[Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí|as-Súfí]], který ji popisoval, jako mlhavý obláček a nazval ji ''Malý mrak''. Galaxie však zřejmě byla pozorována podstatně dříve. Ještě v 17. století ji Christiaan Huygens považoval za ''otvor do oblohy'', kterým je možno vidět do ''prostorů nad oblohou''. [[Edmund Halley]] se domníval, že jde o otvor, kterým k nám proniká ''světlo z věčného dne'' - tedy světlo, které podle [[Bible]] vzniklo první den. [[15. prosinec|15. prosince]] 1612, ji německý astronom [[Simon Mayr]] poprvé pozoroval dalekohledem, který ji popsal, ale nepodařilo se mu rozlišit spirální ramena na jednotlivé hvězdy. Mayrův popis převzal Charles Messier, který ji zařadil do svého katalogu jako '''M31'''. V roce [[1923]] poprvé určil [[Edwin Hubble]] její vzdálenost za pomoci [[Cefeida|cefeid]]. Tímto objevem bylo dokázáno, že M31, ale i další ''spirální mlhoviny'' (tak se dříve galaxiím říkalo), jsou obrovské systémy mnoha milionů hvězd, tak jako '''Naše galaxie'''. Jednotlivé hvězdy se – v okrajových částech – podařilo rozlišit roku [[1922]] Edwinu Hubbleovi; v jádře galaxie je rozlišil W. Baade v roce [[1944]]. ==Popis== Galaxie v Andromedě je, po Naší galaxii, nejprozkoumanějším vesmírným objektem. Má průměr kolem 150 000 - 200 000 [[světelný rok|ly]]. Obsahuje více než 450 miliard hvězd. Je dvakrát větší a třikrát hmotnější než Naše galaxie - pro srovnání je stejně těžká jako 360 miliard Sluncí. Rovina galaxie je odkloněná od zorného směru o 15°, díky čemuž plně nevyniknou její spirální ramena. Vzhledem k velikosti galaxie, je její jádro poměrně malé - jen 15x30 ly. Jádro rotuje jako tuhé těleso, dynamicky nezávisle na ostatních částech galaxie. Perioda rotace jádra je 310 milionů roků. Ve větších vzdálenostech rychlost rotace nejprve klesá a potom se opět zvětšuje. Maximální rychlost rotace dosahuje galaxie ve vzdálenosti 42 tisíc ly od jádra - zde dosahuje rotace rychlosti 300km/s. Z jádra vycházejí dvě dlouhé hlavní spirální ramena. Z posuvu jejich spektrálních čar je možno pomocí Dopplerova posunu vypočítat, že Galaxie v Andromedě se k té naší přibližuje rychlostí 266 km/s. To znamená, že se za 1 až 5 miliard let obě galaxie srazí, čímž vznikne jediná galaxie. Srážky galaxií nejsou ve vesmíru ničím neobvyklým. Již samo jádro '''M31''' naznačuje, že i tato galaxie vznikla srážkou dvou menších galaxií. V [[Místní skupina galaxií|Místní skupině]] je M31 spolu s Mléčnou dráhou nejhmotnější a těžiště celé skupiny se nachází mezi nimi. Galaxie v Andromedě je tedy velmi podobná Mléčné dráze. Jde o stejný typ. M31 obsahuje také hvězdy hlavní posloupnosti, obry, veleobry, cefeidy, trpaslíky, [[otevřená hvězdokupa|otevřené hvězokupy]] i mezihvězdnou hmotu. V ramenech jsou i modří obři a veleobři a každoročně se v ní pozoruje 30 [[nova|nov]]. V jádře se nachází také stovky [[kulová hvězdokupa|kulových hvězdokup]]. ==Satelitní galaxie== Podobně jako Mléčná dráha, má i M31 satelitní galaxie, které ji obíhají. Dvěma nejvýznamnějšími jsou '''[[Messier 32|M32]]''' (NGC 221 a '''[[Messier 110|M110]]''' (NGC 205). Dalšími satelity jsou [[NGC 185]], [[NGC 147]], [[Andromeda I]], [[Andromeda II]], [[Andromeda III]], [[Andromeda IV]], [[Andromeda V]], [[Andromeda VI]], [[Andromeda VII]], [[Andromeda VIII]], [[Andromeda IX]] a [[Andromeda X]]. Stále není jisté zda také '''[[Galaxie v Trojúhelníku]]''' není satelitem M31. [[Soubor:DA - Stjärnbilderna - Andromeda.PNG|thumb|230px|Poloha Galaxie v souhvězdí Andromedy]] ==Pozorování galaxie== Galaxii M31 je možno vidět v [[souhvězdí]] [[Souhvězdí Andromedy|Andromedy]] poblíž hvězdy ν And, jako slabý mlhavý obláček 4,8 magnitudy. Pouhým okem i malým dalekohledem jsou však vidět jen nejsvětlejší části. Spirální ramena lze objevit až s pomocí silnějších přístrojů. Nejjasnější hvězdy dosahují 18 magnitudy a lze je tedy rozeznat za pomoci fotografie s dlouhou expozicí. Ovšem čas od času nějaká nova překročí tuto hodnotu, jako tomu bylo např. v roce 1885, kdy v Galaxii v Andromedě vzplanula dokonce [[supernova]], která dosáhla 6 magnitudy, a byla tedy na hranici viditelnosti pouhým okem. == Související články == * [[Seznam objektů v Messierově katalogu]] == Externí odkazy == * [http://www.seds.org/messier/m/m031.html SEDS] {{Flickr|Andromeda+Galaxy}}{{Commonscat|Andromeda Galaxy}}{{Messier}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Objekty v Messierově katalogu|M031]] [[Kategorie:NGC objekty|0224]] [[Kategorie:Spirální galaxie]] [[Kategorie:Souhvězdí Andromedy]]

Návrat na stránku „Galaxie v Andromedě“.