Gertrud Fussenegger

'''Gertruda Fusseneggerová''' (* [[8. květen|8. května]] [[1912]] [[Plzeň]] – [[19. březen|19. března]] [[2009]] [[Linec]]) byla [[Rakousko|rakouská]] spisovatelka.

== Život ==
Narodila se jako dcera důstojníka [[c. k.|c. a k.]] armády Emila Fusseneggera. Maturovala roku [[1930]] v [[Plzeň|Plzni]], poté studovala historické vědy, dějiny umění a filozofii na univerzitách v [[Innsbruck|Innsbrucku]] a [[Mnichov|Mnichově]]. Roku [[1934]] promovala a získala titul [[Ph.D.|Dr. phil.]] Z prvního manželství se sochařem [[Elmar Dietz|Elmarem Dietzem]] měla čtyři děti (Ricarda, Traudi, Dorothea a Raimund), z druhého manželství se sochařem [[Alois Dorn|Aloisem Dornem]] syna Lukase. Od roku [[1961]] žila v Linci. Byla členkou rakouského [[Mezinárodní_PEN_klub|PEN-klubu]] a řady dalších kulturních institucí.

== Dílo ==
Jde o autorku historických a společenských próz. Její raná díla se řadí k oficiální literatuře [[Nacistické Německo|Třetí říše]] (''Mohrenlegende''; ''Böhmische Verzauberungen''). Poválečná tvorba je ovlivněna především [[Katolická víra|katolickou]] [[Spiritualita|spiritualitou]] (''Das Haus der dunklen Krüge''; ''Zeit des Raben, Zeit der Taube''; ''Bibelgeschichten'').

== Nacistická kontroverze ==
Zosobňuje dějiny rakouského [[nacismus|nacismu]] a [[antisemitismus|antisemitismu]]. Už roku [[1933]] vstoupila do rakouské pobočky [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]. Když na jaře roku 1934 zazpívala na demonstraci v [[Innsbruck|Innsbrucku]] nacistickou píseň [[Horst-Wessel-Lied|Vlajku vzhůru]] a doprovodila ji pozdravem [[Sieg_Heil|Sieg Heil!]], byla odsouzena k zaplacení pokuty. Od roku 1935 byla členkou rakouské nacistické mládeže. Po [[anšlus|anšlusu]] Rakouska vstoupila znovu do [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] a složila oslavnou píseň na [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] ''Stimme der Ostmark''. Její tvorba z 30. a 40. let, adorující nacistickou ideologii a propojující temný [[antisemitismus]] s [[Katolický tradicionalismus|rigidní katolickou vírou]], byla po roce 1945 vyloučena z [[rakouská_literatura|rakouské literatury]]. Do konce života se od svých antisemitských názorů nedistancovala. Její knihy patří mezi oblíbenou četbu rakouských neonacistů.

== Externí odkazy ==
* [http://www.fussenegger.de/ Stránky věnované autorce]
* [http://diepresse.com/home/kultur/literatur/462515/Autorin-Gertrud-Fussenegger-gestorben- Nekrolog]


{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Fussenegger, Gertrud}}
[[Kategorie:Rakouští spisovatelé]]
[[Kategorie:Ženy]]