Gruzie

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox stát | genitiv = Gruzie | úřední název = საქართველო (Sakartvelo) | úřední název česky = Gruzie | vlajka = [[Soubor:Flag of Georgia.png|125px]] | článek o vlajce = Gruzínská vlajka | znak = [[Soubor:Coat of arms of Georgia.png|100px]] | článek o znaku = Státní znak Gruzie | mapa umístění = [[Soubor:Georgia (orthographic projection with inset).png|290px]] | rozloha = 69&nbsp;700 km² | rozlmisto = 121 | obyvatel = 4&nbsp;630&nbsp;841<ref name="CIA">[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/GG.html CIA – The World Factbook – Georgia (anglicky)]</ref> | obyvmisto = 118 | obyvrok = [[2008]] | hustota = 64 | hustmisto = 129 | HDI = 0,763 | HDIvývoj = růst | HDIvýše = střední | HDIrok = 2007 | HDImísto = 93 | jazyk = [[gruzínština]], [[abchazština]]<ref>Abcházština je úředním jazykem v&nbsp;Abcházii.</ref> (úřední) | náboženství = [[pravoslaví]], [[islám]] | nejvyšší hora = [[Šchara]] | výška nejvyšší hory = 5&nbsp;201 | státní zřízení = republika | hlavní město = [[Tbilisi]]<br /><small>{{Coor|41_43_N_44_47_E_region:GG|41° 43' s.š., 44° 47' v.d.}}</small> | funkce1 = Prezident | vládce1 = [[Michail Saakašvili]] | funkce2 = Předseda vlády | vládce2 = [[Nika Gilauri]] | článek o hymně = Gruzínská hymna – თავისუფლება (Tavisupleba)<br /><small>Svoboda</small> | hymna = <mp3player width='290' >File:Georgia.mp3</mp3player> | datum vzniku = [[9. duben|9.&nbsp;dubna]]&nbsp;[[1991]] | způsob vzniku = nezávislost na [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] | měna = [[gruzínské lari]] (ლ) | kód měny = GEL | HDP/ob. = 4 200<ref name="CIA"/> | HDP/ob.misto = 143 | HDP/ob.rok = 2007 | Gini = 40,4<ref name="CIA"/> | Ginirok = 2003 | ison = 268 | iso3 = GEO | iso2 = GE | mpz = GE | doména = ge | předvolba = +995 | čas = GMT+3 }} '''Gruzie''' ([[Gruzínština|gruzínsky]]: საქართველო, [[transliterace]]: '''Sakartvelo'''), je stát situovaný v&nbsp;[[Jihozápadní Asie|jihozápadní Asii]]; podle některých názorů na vedení hranice [[Evropa|Evropy]] ovšem malá část gruzínského území zasahuje i do Evropy. Jeho sousedy jsou [[Rusko]], [[Ázerbájdžán]], [[Arménie]] a [[Turecko]]. Leží v&nbsp;[[Zakavkazsko|Zakavkazsku]] při východním okraji [[Černé moře|Černého moře]]. Součástí Gruzie jsou autonomní republiky [[Adžárie]], [[Abcházie]] a [[Jižní Osetie]]; dvě posledně jmenované ovšem usilují o nezávislost a gruzínská vláda nemá jejich území pod kontrolou. 21. května 2008 se v&nbsp;zemi konaly mimořádné parlamentní volby, ve kterých zvítězila prozápadní strana prezidenta [[Micheil Saakašvili|Michaila Saakašviliho]].<ref name="aktualne.cz-volby">[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=605870 Aktuálně.cz – Ve volbách v&nbsp;Gruzii jasně vyhrála strana Saakašviliho]</ref> S&nbsp;59,9 % hlasy pak má v&nbsp;gruzínském parlamentu ústavní většinu.<ref name="aktualne.cz-volby"/> == Název == V některých jazycích se Gruzie řekne ''Georgia'' (například anglicky) nebo ''Georgie(n)'', podle jedné z teorií podle patrona země [[svatý Jiří|svatého Jiří]] (řecky ''Georgios''). Název "Gruzie" pochází z [[ruština|ruštiny]] (Грузия - Gruzija). == Dějiny == {{Hlavní článek|Dějiny Gruzie}} === Období před nadvládou Ruska === V&nbsp;této době byla Gruzie obydlená různými kmeny, nejvýznamnější z&nbsp;nich byly [[Kartvelské kmeny|Kartvelské]], později známé také jako [[Kolchové]] a [[Iberové]]. Ty se dostaly nakonec pod vliv Urartské říše. V&nbsp;1. století n. l. obsadili Římané území dnešní Gruzie, jako jednu ze svých nejvýchodnějších provincií. Po rozdělení na západní a východní část se Gruzie stala součástí Východořímské říše, neboli Byzance. Kolem roku 340 zde bylo přijato [[křesťanství]]. V&nbsp;dobách oslabování Byzantského impéria se tohoto území nejdříve zmocnili Sásánovci, později [[Arabové]]. Jejich vláda byla poté vystřídána [[knížectví]]mi (abchazské, kachetinské, eretínské a tao-klardžetské). Na začátku 13. století už tak byla země sjednocená, přesto však začínala být v&nbsp;ohrožení jak ze západu z&nbsp;[[Osmanská říše|Turecka]], tak z&nbsp;východu z&nbsp;[[Persie]] - ty získávaly postupně vliv v&nbsp;jednotlivých knížectvích. Pod nátlakem těchto dvou velkých impérií se podařilo tak část obyvatelstva [[islamizace|islamizovat]]. V&nbsp;roce 1783 byla uzavřena smlouva jedním z&nbsp;východních vládců o suverénnosti ruského carství nad těmito knížectvími, čímž získali Rusové fakticky nad nimi moc. === Období nadvlády Ruského impéria === Roku 1810 se východní dvě knížectví formálně připojila k&nbsp;[[Ruské impérium|Ruskému impériu]]. Do roku 1864 se podařilo Rusům anektovat celou Gruzii, kromě přístavů [[Suchumi]] a [[Batumi]], které získali až po [[rusko - turecké války|rusko - tureckých]] válkách. Do konce 19. století vliv carství a [[rusifikace]] země natolik zesílil, že se obyvatelstvo začalo bouřit, začal růst gruzínský [[nacionalismus]]. Při nepokojích v&nbsp;roce [[1905]] v&nbsp;Rusku vypukl v&nbsp;Gruzii [[ozbrojený boj]]. === Období revoluce a SSSR === Po vypuknutí [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluce]] moc v&nbsp;zemi rychle získali gruzínští [[Menševici|sociální demokraté]] pod vedením [[Noe Žordanija|Noa Žordaniji]]. Byl ustanoven výbor [[Zakavkazský komisariát]], což byla společná vláda nacionálních stran všech tří budoucích kavkazských sovětských republik. Ten rozhodl o odtržení od Ruska a vytvoření [[Zakavkazská demokratická federativní republika|Zakavkazské demokratické federativní republiky]]. Existovala až do doby, než [[Ázerbájdžán]] začal požadovat politickou i ekonomickou orientaci na [[Turecko]], zatímco s&nbsp;tím nemohli představitelé [[Arménie]] a Gruzie souhlasit. Gruzie po [[Gruzínská demokratická republika|vyhlášení samostatnosti]] požádala [[Německo]] o ochranu, čemuž bylo vyhověno. Roku [[1920]] byla podepsána také [[Moskevská dohoda (1920)|mírová smlouva]] s&nbsp;[[RSFSR]], kterou ruští [[bolševici]] uznali nezávislost Gruzie za podmínky, že bude povolena bolševická strana v&nbsp;Gruzii a pomoc [[bělogvardějci|bělogvardějcům]] zastavena. Ruské bolševické vedení ale porušilo veškeré smlouvy a [[Rudá armáda]] se nakonec [[Invaze Rudé armády do Gruzie|zmocnila země silou]]. Byla vyhlášena [[Gruzínská SSR]] a menševická vláda byla nucena uprchnout do [[Francie|francouzského]] [[exil]]u. V&nbsp;rámci Gruzínské SSR byla zřízena [[Adžarská ASSR]] na jihu, [[Abcházská ASSR]] na severozápadě a [[Jihoosetská autonomní oblast]]. Byl učiněn i pokus o integraci s&nbsp;[[Arménská SSR|Arménií]] a [[Ázerbájdžánská SSR|Ázerbájdžánem]] v&nbsp;[[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika|Zakavkazskou SFSR]], která se však [[5. prosinec|5. prosince]] [[1936]] rozpadla. V&nbsp;roce [[1924]] vypuklo protisovětské [[srpnové povstání]], které bylo potlačeno. === Období pádu [[Sovětský svaz|SSSR]] a vyhlášení nezávislosti === [[Soubor:2OP 50.JPG|thumb|Revoluce růží]] Roku [[1989]] vláda Gruzínské SSR prohlásila, že současný stav je [[okupace|okupací]] a porušením mírové smlouvy. Na jaře roku [[1990]] byly schváleny zákony vedoucí k&nbsp;zárukám vlastní [[nezávislost]]i,<ref name="zemi">{{Citace knihy | příjmení = Kolektiv autorů | jméno = | odkaz na autora = | titul = Všechno o Zemi: Místopisný průvodce světem | vydání = 2 | vydavatel = Výběr Reader's&nbsp;Digest | místo = Praha | rok = 2000 | strany = 226 | isbn = 80-86196-17-8 }}</ref> byla odstraněna vedoucí úloha komunistické strany v&nbsp;zemi; nezávislost pak byla vyhlášena [[14. listopad|14. 11.]] [[1990]]. Gruzie jako jedna z&nbsp;mála nových republik se nestala členem [[Společenství nezávislých států|SNS]], nakonec však z&nbsp;hospodářských důvodů do společenství vstoupila (vystoupila až v roce [[2008]] jako následek tehdejší [[Válka v Jižní Osetii (2008)|války v Jižní Osetii]]). V&nbsp;následujícím roce byl v&nbsp;nezávislých volbách zvolen za prezidenta [[Zviad Gamsachurdia]].<ref name="zemi"/> Protože se nejvyšší [[sovět]] snažil rozhodnutí zrušit, začaly v&nbsp;zemi ne bez přičinění ruských tajných služeb vypukat nepokoje, které se přenesly i do autonomních republik, žádajících také nezávislost, čemuž nebylo vyhověno. V&nbsp;letech [[1991]] a [[1992]] se situace natolik zhoršila, že vypukly mezi [[Oseti|Osety]] a Gruzínci ozbrojené střety, nesoucí znaky [[občanská válka|občanské války]]. Po uklidnění situace v&nbsp;roce [[1995]] se do čela země dostal bývalý [[ministr]] zahraničí [[Sovětský svaz|SSSR]] [[Eduard Ševardnadze]], který se k&nbsp;moci dostal již v&nbsp;roce [[1992]], ale až do smrti Gamsachurdii probíhaly vnitřní boje o moc.<ref name="zemi"/> Vládnout vydržel jako [[prezident]] země až do revoluce v&nbsp;roce [[2003]]. Během této „růžové“ revoluce protestovaly tisíce lidí v&nbsp;čele s&nbsp;pozdějším prezidentem [[Michail Saakašvili|Michailem Saakašvilim]] proti Ševardnadzeho vládě, která nevyřešila základní hospodářské a politické problémy - chudobu a korupci. Roku [[2004]] byl Saakašvili zvolen prezidentem už demokratickou cestou, kdy získal 95% hlasů. Opozice tvrdila, že volby byly zmanipulované a že se na volebním výsledku podepsaly dary od nadací amerického miliardáře [[George Soros]]e a dalších nadací financovaných vládou USA.<ref>http://www.blisty.cz/2005/4/26/art23092.html</ref><ref>http://www.guardian.co.uk/world/2004/nov/26/ukraine.usa</ref><ref>http://www.novinky.cz/clanek/18767-prubeh-voleb-v-gruzii-je-neregulerni.html</ref> Saakašvili po nástupu k&nbsp;moci prosadil úpravy gruzínské ústavy, aby vytvořil „superprezidentský systém“ a soustředil veškeré pravomoci v&nbsp;exekutivě. Gruzínským parlamentem byly schváleny zákony, kterými byla snížena nezávislost soudní moci či podle kterých jsou ústřední i volební komise sestavovány pouze z&nbsp;lidí jmenovaných prezidentem. Postupně byla eliminována plná svoboda tisku, bylo omezeno vysílání.<ref>http://www.osce.org/documents/rfm/2007/06/25176_en.pdf (anglicky)</ref><ref>http://www.osce.org/item/27827.html</ref> V&nbsp;roce 2006 se v&nbsp;Gruzii konaly [[demonstrace]], při nichž lidé žádali odstoupení prezidenta. Policie proti demonstrantům brutálně zasáhla a začala zatýkat představitele opozice. Roku [[2007]] protesty přerostly v&nbsp;masové demonstrace, při nichž lidé kritizovali dramatický pokles životní úrovně a korupci. Prezident vyhlásil „výjimečný stav“, zakázal nestátní média, zakázal veřejná shromáždění a začal podnikat nedemokratické kroky proti svým politickým oponentům.<ref>http://antiwar.com/justin/?articleid=11878</ref> Koncem listopadu 2007 Saakašvili z&nbsp;funkce odstoupil, ale již v&nbsp;lednu [[2008]] se konaly [[volby]], při nichž byl zvolen znovu prezidentem a které opozice označila jako zmanipulované. Mezinárodní organizace kritizují stále přetrvávající nedemokratické praktiky v&nbsp;Gruzii, které pošramotily jak zásahy proti demonstrantům či opozici, tak přetrvávající náboženská nesvoboda. Mezi největší gruzínské skandály, v&nbsp;němž jsou zapleteny politické špičky, patří zavraždění [[Sandro Girgvliani|Sandra Girgvlianiho]]<ref>http://www.lifesandro.org/</ref> V&nbsp;květnu [[2008]] se v&nbsp;Gruzii konaly parlamentní volby, v&nbsp;nichž zvítězila vládnoucí strana prezidenta Saakašviliho [[Sjednocené národní hnutí]], které získalo 63% hlasů. Opozice označila tyto volby za zfalšované.<ref>http://www.lidovky.cz/ve-volbach-v-gruzii-vitezi-prozapadni-vlada-fzc-/ln_zahranici.asp?c=A080521_204455_ln_zahranici_mtr</ref> === Válka v&nbsp;Jižní Osetii === 1. srpna [[2008]] začala [[Válka v Jižní Osetii (2008)|válka v&nbsp;Jižní Osetii]] mezi Gruzií a [[Jižní Osetie|Jižní Osetií]]. Ta pak začala 8. srpna nabírat na síle, když se na stranu [[Osetie]] přidalo [[Rusko]]. Rusové postupně zatlačili Gruzínce zpátky až na gruzínské území. 12. srpna potvrdilo Rusko stažení svých jednotek z&nbsp;Gruzie. [[14. srpen|14. srpna]] [[2008]] schválil gruzínský parlament kvůli [[Válka v Jižní Osetii (2008)|ruské agresi]] vystoupení ze [[Společenství nezávislých států]].<ref>[http://www.cnn.com/2008/WORLD/europe/08/12/georgia.russia.out/index.html CNN.com – Georgia to leave alliance of ex-Soviet states (anglicky)] |</ref><ref>[http://news.xinhuanet.com/english/2008-08/14/content_9320606.htm China View – Georgian parliament votes to quit CIS (anglicky)]</ref> [[26. srpen|26. srpna]] [[2008]] byly [[Rusko|Ruskou federací]] uznány samostatné státy [[Jižní Osetie]] a [[Abcházie]]. Na summitu EU, který probíhal na začátku září prohlásil ruský prezident [[Dmitrij Medveděv]], že [[Rusko]] stáhne své vojáky z&nbsp;Gruzinského území, avšak ponechá ozbrojené síly v&nbsp;[[Abcházie|Abcházii]] a [[Jižní Osetie|Jižní Osetii]]. == Ekonomika == Přibližně 40 % populace pracuje v&nbsp;zemědělství, kde se pěstuje převážně zeleninu, obilí, brambory a zaměřuje se současně i na chov hospodářských zvířat (prasat a drůbeže). 20 % populace pracuje v&nbsp;průmyslovém sektoru, kde převažuje [[potravinářský průmysl|potravinářský sektor]], nad [[strojírenství]]m a [[automobilový průmysl|automobilovým průmyslem]], který je soustředen v&nbsp;okolí hlavního města Tbilisi či ve městě [[Kutaisi]] a [[Batumi]]. Významná část obyvatelstva pracuje ve [[stavebnictví]].<ref name="zemi"/> Gruzie je významnou hornickou zemí, která má bohaté zásoby železných a neželezných kovů, jenž ve velkém [[export]]uje.Významná ložiska manganu se nacházejí v&nbsp;oblasti [[Čiatura|Čiatury]] a řadí se mezi největší na světě. V&nbsp;zemi se nacházejí malá ložiska ropy, plynu a uhlí, ale Gruzie není energeticky soběstačná a musí většinu paliv dovážet a to převážně z&nbsp;[[Azerbajdžán]]u. Rafinace a úpravy surové ropy probíhá v&nbsp;Gruzii v&nbsp;místních rafinériích.<ref name="zemi"/> Přes Gruzii vede významný [[ropovod]], který spojuje oblast [[Kaspické moře|Kaspického moře]] s&nbsp;[[Černé moře|Černým mořem]]. * Urbanizace: 56,5 % * Hrubý domácí produkt (HDP): 12,89 miliard USD, 2&nbsp;200 USD na obyvatele (45 % služeb, 23 % průmysl, 32 % zemědělství) * Nezaměstnanost: 14,9 % * Hospodářský růst: 5,5 % * Inflace: 17 % * Dluh: 1,8 miliard USD Od roku 2005 funguje mezi Gruzií a státy [[Evropská unie|Evropské unie]] bezvízový styk.<ref>[http://www.businessinfo.cz/cz/sti/gruzie-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1001372/ BusinessInfo.cz – Gruzie: Základní informace o teritoriu]</ref> Česká republika vyváží do Gruzie mimo jiné zbraně, za což jí, a dalším státům exportujícím do Gruzie zbraně, bylo pohrozeno sankcemi ze strany Ruska.<ref>[http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=628054 Aktuálně.cz – Medveděv hrozí Česku sankcemi za zbraně v Gruzii]</ref> == Demografie == Obyvatelé Gruzie jsou [[Gruzínci]] (83,8 %), [[Azerové]] (6,5 %), [[Arméni]] (5,7 %), [[Oseti]] (0,9 %), [[Řekové]] (0,3 %), [[Abcházové]] (0,1 %), [[Rusové]] (1,5 %). Většina obyvatel jsou také pravoslavní [[Křesťanství|křesťané]], existuje zde ale i [[Muslim|muslimská]] menšina a v&nbsp;horách originální místní náboženství [[džvarismus]]. == Geografie == {{Hlavní článek|Geografie Gruzie}} [[Soubor:VittfarneGeorgien 155.jpg|300px|thumb|Severní Gruzie]] Gruzie leží v&nbsp;jihozápadní [[Asie|Asii]] v&nbsp;oblasti [[Kavkaz]]u. Podle některých názorů vede hranice mezi Evropou a Asií po hlavním kavkazském rozvodí, které také tvoří severní hranici Gruzie s&nbsp;Ruskem. Podle těchto názorů by Gruzie ležela těsně u hranic Evropy. Při použití v&nbsp;Česku přijímané hranice na řekách Kuma a Manyč patří naopak do Asie i přilehlé části Ruské federace. Zeměpisná šířka Gruzie 41 až 43° odpovídá např. šířce [[Pyreneje|Pyrenejí]], [[Řím]]a, [[Bulharsko|Bulharska]], severního [[Japonsko|Japonska]], pomezí [[Oregon]]u a [[Kalifornie]] nebo třeba [[Nová Anglie|Nové Anglie]]. Zeměpisná délka Gruzie 40 až 47° odpovídá např. délce [[Irák]]u, západního [[Jemen]]u a [[Mozambický průliv|Mozambického průlivu]]. Rozlohou 69&nbsp;700&nbsp;km² je Gruzie jen o málo (např. o 1 kraj) menší než Česko. Pokud bychom uznali nezávislost [[Abcházie]] a [[Jižní Osetie]], byla by rozloha Gruzie jen 57&nbsp;200&nbsp;km² (o málo více než [[Chorvatsko]]), tedy o 18 % méně. Na severu hraničí s&nbsp;[[Rusko|Ruskem]], na jihovýchodě s&nbsp;[[Ázerbájdžán]]em, na jihu s&nbsp;[[Arménie|Arménií]] a na jihozápadě s&nbsp;[[Turecko|Tureckem]]. Země je spjata s&nbsp;[[Kavkaz]]em a podstatná část jejího povrchu je hornatá. Zjednodušeně lze říci, že severní hranice tvoří [[Velký Kavkaz]] a jižní hranice [[Malý Kavkaz|Malý]]. Uprostřed Gruzie jsou oba spojeny Lišským (Suramským) hřebenem. Od něj na západ se táhne široká kotlina řeky [[Rioni]], na východ pak údolí [[Kura|Kury]]. Nejvyšší hora Kavkazu [[Elbrus]] leží kousek od gruzínských hranic v&nbsp;Rusku. Součástí hraničního hřebene je ale několik dalších pětitisícovek, z&nbsp;nichž nejvyšší (a tedy nejvyšší hora Gruzie) je [[Šchara]]. (5201&nbsp;m). Říční síť je rozvinuta nerovnoměrně. Nejhustší je v&nbsp;západní ''Gruzii'' a nejmenší na [[Jurská pahorkatina|Jurské pahorkatině]], což je spojené s&nbsp;odtokem vody (od 80 až 150&nbsp; [[litr za sekundu na kilometr čtvereční|l/s/km²]] v&nbsp;západní ''Gruzii'' do 3&nbsp;l/s/km² na ''Jorské pahorkatině'' a jihovýchodě [[Dolnokartlijská rovina|Dolnokartlijské roviny]]). [[řeka|Řeky]] náleží k&nbsp;[[úmoří]]m [[Kaspické moře|Kaspického]] a [[Černé moře|Černého moře]]. Úmoří ''Kaspického moře'' je zcela tvořena [[povodí]]m řeky [[Kura|Kury]]. Její nejvýznamnější [[přítok]]y jsou zleva [[Velká Liachvi]], [[Ksani]], [[Aragvi]], [[Jori]] a [[Alazani]] (poslední dvě ústí do [[Mingečaurská přehrada|Minčegaurské vodní nádrže]]) a zprava [[Paravani (řeka)|Paravani]], [[Dzama]], [[Tana (Gruzie)|Tana]], [[Tedzami]], [[Algeti]] a [[Chrami]]. Řeky ''Černomořského úmoří'' (západní ''Gruzie'') netvoří žádný systém a ústí do moře každá samostatně. Nejvýznamnější je [[Rioni]] s&nbsp;přítoky [[Cchenisckali]], [[Techuri]] a [[Kvirila]], která protéká na dolním toku [[Kolchidská propadlina|Kolchidskou propadlinou]]. Další významné řeky ústící do ''Černého moře'' jsou [[Inguri]], [[Kodori]], [[Adžarisckali]], [[Bzyb]], [[Chobi]] a [[Galidzga]]. Řeka [[Čoroch]] pramenící v&nbsp;[[Turecko|Turecku]] protéká ''Gruzií'' na dolním toku (26&nbsp;km). Většina řek pramenících v&nbsp;[[Pohoří|horách]] má maximální [[průtok (hydrologie)|průtok]] na jaře v&nbsp;době tání [[sníh|sněhu]]. Řeky, jejichž hlavním zdrojem jsou [[ledovec|ledovce]] (''Kodori'',''Inguri'',''Rioni'') mají největší průtok v&nbsp;létě s&nbsp;výraznými maximy každý den ve večerních hodinách a minimem před úsvitem. Řeky [[Adžarské pobřeží|Adžarského pobřeží]] a severních svahů [[Meschetský hřbet|Meschetského hřbetu]] mají maxima na podzim a v&nbsp;zimě a jsou na nich časté [[povodeň|povodně]] po [[déšť|deštích]]. Horské řeky se vyznačují rychlým tokem a tak zamrzají málokdy. Výjimku tvoří řeky [[Jihogruzínská pahorkatina|Jihogruzínské pahorkatiny]], které tečou pomalu na horním toku a rychle v&nbsp;nížině. Oblasti tvořené [[vápenec|vápenci]] a [[vyvřelina]]mi se vyznačují silně rozvětvenými podzemními systémy s&nbsp;množstvím silných [[zřídlo|zřídel]] (řeky [[Čjornaja]], [[Cačchuri]], [[Rečchi]] v&nbsp;západní ''Gruzii'' a [[Nardevani]], [[Tašbaši]], [[Armutlo]] v&nbsp;jižní ''Gruzii''), které přerozdělují a přirozeně regulují vodní toky. ''Gruzie'' je bohatá na [[hydroenergetika|hydroenergetické]] zdroje. V&nbsp;''Gruzii'' není mnoho [[jezero|jezer]], ale v&nbsp;některých oblastech ([[Džavacheti]], [[Kolchidská nížina]], [[Kelská planina]], staroledovcová zóna [[Abcházie]]) se nacházejí skupiny jezer [[tektonická činnost|tektonického]], [[vulkanická činnost|vulkanického]], [[moře|mořského]], [[říční jezero|říčního]], [[ledovcové jezero|ledovcového]], [[zával]]ového, [[kras]]ového jiného původu. Největší jsou [[Paravani]] (37&nbsp;[[Kilometr čtvereční|km²]]), [[Karcachi]] (26,6&nbsp;km²) a [[Paleostomi]] (17,3&nbsp;km²). Nejhlubší jsou závalová jezera [[Rica]] (116&nbsp;[[metr|m]]) a [[Amtkel]] (72 až 112&nbsp;m podle výšky hladiny) a jezero [[Kelistba]] (75&nbsp;m). Rybí průmysl je rozvinutý na jezerech [[Tabackuri]] a [[Paleostomi]]. === Podnebí === Podnebí je silně ovlivněno složitým geomorfologickým členěním krajiny. V&nbsp;údolích se teplé subtropické podnebí s&nbsp;vysokým podílem srážek, které mohou dosahovat od 1&nbsp;000 až k&nbsp;2&nbsp;500&nbsp;mm. Teplé podnebí umožňuje pěstovat celou řadu teplomilných plodin jako jsou citrusy či čajovník.Směrem na východ země klesá podíl srážek a oblasti jsou zde více suché. Začíná zde převládat [[kontinentální podnebí]]. V&nbsp;oblasti povodí řeky [[Riona|Rioni]] a [[Kura|Kury]] jsou typické mrazivé zimy a teplá léta. Průměrná teplota v&nbsp;Tbilise se pohybuje okolo 1&nbsp;°C v&nbsp;lednu a 24&nbsp;°C v&nbsp;červenci.<ref name="zemi"/> == Související články == * [[Gagra]] * [[Administrativní dělení Gruzie]] * [[Seznam gruzínských měst]] * [[Abcházie]] * [[Jižní Osetie]] * [[Adžárie]] * [[Válka v Jižní Osetii (2008)]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.prsheet.com/rustavi_2.htm Georgia TVNews (anglicky, německy, rusky)] * [https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/GG.html CIA - The World Factbook - Georgia (anglicky)] * [http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/gruzie/1001372/ BusinessInfo.cz - Gruzie (Souhrnná teritoriální informace)] * [http://www.allgeo.org Informace o Gruzii (anglicky)] {{Flickr|Georgia+Asia}}{{Commonscat|Georgia}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Gruzie| ]] [[Kategorie:Státy Asie]] [[Kategorie:Státy Evropy]] [[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Gruzie“.