Hradec nad Svitavou

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Hradec nad Svitavou | status = obec | kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]] | okres = Svitavy | ob.roz.půs = [[Svitavy]] | pov.ob = [[Svitavy]] | země = [[Morava]] | výměra = 24,69 | obyvatelé = 1659 | obyv.datum = 3.&nbsp;7.&nbsp;2006 | zem.šíř = 49° 42’ 41’’ | zem.dél = 16° 29’ 5’’ | PSČ = 569&nbsp;01 | početzsj = 1 | početč = 1 | početk = 1 | adresa = Hradec&nbsp;nad&nbsp;Svitavou&nbsp;230<br />56901 Hradec nad Svitavou | škola = http://www.zsmshradecns.cz | web = www.hradecnadsvitavou.cz | úř.web = | email = ohradecn.sv@iol.cz | starosta = Stanislava Vaněčková | foto = | popisek.foto = | znak = Image:Hradec_nad_Svitavou_CoA_CZ.png | vlajka = Image:Hradec_nad_Svitavou_flag_CZ.png | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Hradec nad Svitavou |lat_deg=49 |lat_min=42 |lat_sec=41 |lon_deg=16 |lon_min=29 |lon_sec=5 |float=center }} | NUTS5 = CZ0533 572691 | NUTS4 = CZ0533 | NUTS3 = CZ053 | nad.výš = 420 }} Obec '''Hradec nad Svitavou''' (něm. ''Greifendorf'')<ref>http://www.zwittau.de/orte/greifendorf/index.htm Greifendorf bei Zwittau</ref> se nachází v okrese [[Okres Svitavy|Svitavy]], kraj [[Pardubický kraj|Pardubický]]. Ke dni 3.&nbsp;7.&nbsp;2006 zde žilo 1659 obyvatel. Obec je součástí [[Mikroregion Svitavsko|Mikroregionu Svitavsko]]. == Historie == Německy ''Greifendorf'' (''Greiffendorf''), do roku 1949 ''Grándorf'', od této doby uměle vytvořený název ''Hradec nad Svitavou'', je zhruba 7 km dlouhá obec 6 km jižně od [[Svitavy|Svitav]]. Podle archeologických nálezů je první pravděpodobné osídlení, byť nemělo trvalejší charakter, doloženo v neolitické době. Ves, resp. hradecká fara s kostelem sv. Kateřiny, je poprvé listinně připomínána v roce 1270 jako biskupský majetek, jejíž farář každých čtrnáct dní vykonával bohoslužbu v kostele v [[Horní Hynčina|Horní Hynčině]]. Název Griffendorf se poprvé objevil v roce 1318, ale zajímavé je, že jižní část osady nesla pojmenování Gratzl a s dalšími pojmenováními Burghügel, Turmhügel dávala předpoklad, že se zde nacházel nějaký hrádek. Už němečtí historikové se domnívali, že tato část obce je českého původu a hrádek, po němž nesla pojmenování, sloužil k ochraně trstenické nebo brněnské stezky, avšak existence tvrziště nebyla archeologicky doložena. První zmínkou obec dokazuje, že byla založena při [[Velká kolonizace|středověké kolonizaci]] koncem 13. století jako léno [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckých biskupů]]. Od roku 1389 byla zahrnuta do [[mírov]]ského panství. Kostel sv. Kateřiny spadal od roku 1559 do správy [[Svitavy|svitavského]] děkanátu a svou nynější podobu nese po přestavbě z roku 1710 v důsledku požáru obce v roce 1673, při níž shořely i nejdůležitější listiny obce – zejména listina o obnovení dědičné rychty potvrzená olomouckým biskupem Stanislavem Thurzem z roku 1535. Rozkvět obce spadal do 15. století, kdy jí byly uděleny výsady ohledně práva várečného, sladovnického, honitby a obchodu se solí, a svá panství zde mělo více vlastníků, z nichž nejvýznamnějšími byli pánové z Hardega a Letovic. Od roku 1567 získal část obce rod Podstatských z [[Prusinovice|Prusinovic]], kteří toto léno v roce 1570 prodali [[olomouc]]kému biskupu Vilému Prusinovskému, který daroval tamnímu faráři právo odúmrti. Během doby část obce mělo v lenním vlastnictví město Svitavy (1580), jíž získalo od Jiřího Kamenohorského z [[Kamenná Horka|Kamenné Horky]] a od roku 1630 pak město Svitavy spravovalo celou obec. Ves byla těžce zasažena [[Třicetiletá válka|třicetiletou válkou]], před jejímž začátkem zde žilo 76 osedlých, ale v roce 1677 při lánové vizitaci pouze 71 osedlých a 5 statků bylo pustých. Právo várečné bylo sice v roce 1651 obci odebráno, ves ztratila i některá další privilegia, ale lze vypozorovat rozvoj mlynářství (v obci pracoval i větrný mlýn), zemědělství a živností. Hradec se stal i vyhlášeným tržním místem obilovin. Součástí svitavského panství zůstal až do roku 1849, ale po správní reformě spadal do moravskotřebovského politického okresu a do soudního okresu Svitavy. Od října 1938 připadl pod svitavský landrat v Sudetské župě, ale po skončení druhé světové války byl obnoven předválečný stav. Do roku 1949 patřil do okresu [[Moravská Třebová|Moravské Třebové]], ale poté byl přičleněn do okresu Svitavy a stal se až do roku 1991 součástí města Svitav. Ačkoliv byl Hradec silně zemědělskou obcí, byly zde ve 30. letech 20. století založeny i průmyslové podniky (strojírny, koželužna a tkalcovny). Řada obyvatel však dojížděla za prací do Svitav. Ze spolků zde působil spolek politický, zemědělský, hasičský, lidový a železničářský aj. První zmínka o škole pochází již z roku 1560, od roku 1871 se zde nacházela trojtřídní obecná škola s německým vyučovacím jazykem a od roku 1926 i česká menšinová škola. == Pamětihodnosti == * Kostel svaté Kateřiny == Osobnosti == * [[Engelmar Hubert Unzeitig]] == Orgány == * [http://www.zsmshradecns.cz Základní Škola a Mateřská Škola] == Reference == <references /> {{Okres Svitavy}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Vesnice okresu Svitavy]] [[Kategorie:Mikroregion Svitavsko]]

Návrat na stránku „Hradec nad Svitavou“.