Hustopeče nad Bečvou (zámek)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[File:Hustopeče nad Bečvou.jpg|right|300px|thumb|Hustopeče nad Bečvou-pohled od východu]] '''Hustopeče nad Bečvou''' renesanční zámek se nachází přibližně 10 km východně od [[Hranice|Hranic na Moravě]] na jižním okraji městyse stejného jména - [[Hustopeče nad Bečvou]] v těsné blízkosti silnice I/35 směrem na Valašské Meziříčí. ==Historie== Poprvé se Hustopeče uvádějí v roce 1349, tehdy je jistý [[Milota z Bránic]] přenechal svému bratrovi [[Beneš z Bránic|Benešovi z Bránic]]. Ten je však záhy prodal [[Jan z Kravař|Janu]] a [[Drslav z Kravař|Drslavovi z Kravař]]. Jelikož Hustopeče náležely do konce 15. století rodům, které vlastnily v okolí velké statky a panská sídla, je předpoklad, že se v obci ani bezprostředním okolí nevyskytovala žádná tvrz. Ta zde byla zřejmě postavena až v 16. století, kdy se zde usadila ''starojičínská větev'' [[Žerotínové|Pánů ze Žerotína]]. Existence tvrze je patrná až ze známé [[Fabriciova mapa Moravy|Fabriciovy mapy Moravy]] vydané v r. 1569 a následně upravené v roce 1575. Přibližně kolem roku 1580 započali tehdejší majitelé hustopečského panství [[Karel ze Žerotína]] s manželkou [[Johanka Černčická z Kácova|Johankou Černčickou z Kácova]] s přestavbou staré a již nevyhovující tvrze na nové reprezentační sídlo. Do roku 1596 tak vznikal dvouposchoďový renesanční zámek čtvercového půdorysu se čtyřmi křídly a vnitřním pravoúhlým nádvořím. Renesanční výstavba celého zámku pak byla dokončena nedlouho před rokem 1604. Dokládá to kromě celkového rázu stavby s jemnou kamenickou výzdobou (''pozoruhodný je výjev korunování krále zajíců'') také přímo výskyt erbů [http://www.ahn-cr.info/heraldicka_galerie/z/zierotinove.htm Žerotínů] a [[Černčičtí z Kácova|Černčických]] umístěných v obloukových úhlech prostředních sloupů západního traktu zámeckého nádvoří. <br />V přízemí a v prvním patře nádvoří byly ze tří stran vybudovány lehké renesanční arkády s jónskými hlavicemi štíhlých sloupů s kuželovou balustrádou a s bohatou plastickou reliéfní výzdobou a na průčelí budovy se místy zachovalo sgrafito. Na stavbě se podílely významnou měrou italští kameníci a stavitelé, kteří již tou dobou byly trvale usedlí ve Valašském Meziříčí. Byli jimi [[Petr Minikat Vlach|Petr]] a [[Rudolf Minikat Vlach]] a [[Daniel Tiante Vlach]], původem ze severoitalského [[Lugano|Lugana]]. <br />Čtvrtou stranu nádvoří dnes uzavírá nižší severní křídlo, které bylo přistavěno později a celý objekt částečně rekonstruován po roce 1740 za [[Jan Podstatský z Prusinovic|Jana Podstatského z Prusinovic]]. Toto severní pozdně barokní křídlo bylo členěné reliéfy náznakových arkád s porokokovou ornamentikou, zatímco všechna tři renesanční křídla jsou zdobena bohatými pozdně renesančními psaníčkovými sgrafity. Dílem barokních úprav je též [[šindel|šindelová]] mansardová střecha a dvouramenné schodiště z průjezdu ústící na arkády prvního patra. V přízemí západního křídla byla zřízena barokní kaple, vysvěcená v r. 1758. V r. 1617 získal hustopečské majetky nejmladší syn Karla staršího ze Žerotína - [[Vilém Bedřich]], horlivý evangelík, který se významně podílel na [[Stavovské povstání|stavovském povstání]] v l. 1618-1620. Jelikož však zemřel v r. 1622 - ještě před hrozící konfiskací, byl majetek ponechán vdově po něm – Anně Hoffmanové z Grünbüchlu. Během 17. a 18. století pak Hustopeče často střídaly majitele, a tak stav a význam objektu upadal, neboť sloužil pouze správě. Až v r. 1799 jej koupil rod [[Baillou]]. V polovině 19. století zřídil [[Josef z Baillou]] na zdejším statku vzorné hospodářství. Tento rod pak držel zámek Hustopeče až do r. 1945, kdy byl zestáněn. ===Zajímavosti=== V zámku je umístěn náhrobek [[Viktorín ze Žerotína|Viktorína ze Žerotína]] († 1611) – nejstaršího syna zakladatele zámku Karla (staršího) ze Žerotína. Viktorín byl donedávna pokládán za stavebníka hustopečského zámku. Ve skutečnosti však jen celou výstavbu uzavřel konečnými úpravami interiérů. = ==Expozice=== Prozatím bez expozice ===Exteriéry=== Ve druhé polovině 18. století byl u zámku vybudován okrasný sad, jemuž s největší pravděpodobností předcházela renesanční zahrada. V první polovině 19. století byla zahrada upravena na přírodní krajinářský park. ==Současnost== V letech 1953 až 1964 dostal zámek novou střechu. Do r. 1975 náležel zámek ONV ve Vsetíně. Později se stalo jeho majitelem [[Valašské muzeum v přírodě]] se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, které zde mělo umístěné své [[depozitář|depozitáře]]. V roce 2001 změnil objekt majitele. Dosavadní správce, rožnovské Valašské muzeum v přírodě, jej převedl na hustopečský Úřad městyse. Dlouholetým úsilím o převod tak získal městys právo rozhodnout o budoucnosti zámku a vdechnout zchátralé stavbě nový život. V současnosti zde probíhají již třetím rokem generální opravy celého objektu (stav ke dni 3.2.2009). ==Související články== *[[Seznam zámků v Česku]] *[[Žerotínové]] ==Literatura== ''L. Dědková'', Zámek v Hustopečích n/B, Sborník PP v Sm kraji, Ostrava 3/1977 <br />''O. Pivoda,'' Hustopeče n/B 1201-1971, Listy z kroniky, HnB 1971 <br />''F. Zapletal,'' Renesanční zámek v Hustopečích n/B, Naše Valašsko, 1931 ==Externí odkazy== *Mapa [http://www.mapy.cz/#x=141044350@y=134091481@z=15@mm=ZP@sa=s@st=s@ssq=hustope%C4%8De%20nad%20be%C4%8Dvou@sss=1@ssp=124900261_125994881_146199461_145639297] *Městys [http://www.ihustopece.cz/pn/index.php/] *Czechtourism [http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/hustopece-nad-becvou] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Zámky v Česku]] [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Přerov]]

Návrat na stránku „Hustopeče nad Bečvou (zámek)“.