Izoenzym Z Multimediaexpo.cz stránky Izoenzym Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: '''Izoenzymy''' (též izozymy) jsou [[enzym]]y z jednoho [[Organismus|organismu]], které [[katalyzátor|katalyzují]] stejnou [[chemická reakce|reakci]], ale mají odlišnou strukturu. Jednotlivé izoenzymy se od sebe dají rozlišit různými [[separační metoda|separačními metodami]] (např. [[elektroforéza|elektroforézou]]), [[imunochemie|imunochemickými]] metodami nebo za použití některých dalších technik. Izoenzymy sice katalyzují tutéž reakci, mohou se však lišit v [[reakční kinetika|reakční kinetice]]. Možná odlišná struktura izoenzymů se projeví i v rozdílné citlivosti jednotlivých izoenzymů k podmínkám - např. [[teplota]], [[pH]], [[iontová síla]], citlivost k [[denaturace|denaturaci]], odolnost vůči [[katalytický jed|katalytickým jedům]]. V [[lékařství|medicíně]] mají velký význam především ty enzymy, jejichž izoenzymy jsou [[orgán]]ově, [[tkáň]]ově či [[Buněčné organely a struktury|subcelulárně]] specifické. Stanovení [[katalytická aktivita|katalytické aktivity]] příslušného izoenzymu např. v [[krev|krvi]] (resp. s [[krevní plazma|plazmě]]) lze usuzovat na poškození nebo poruchu konkrétní části těla. Od roku 1966, kdy byla zjištěna vnitropopulační variabilita isoenzymů, se stala elektroforetická analýza též nástrojem ke studiu [[Populační genetika|populační genetiky]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Soltis | jméno = Douglas E. | příjmení2 = Soltis | jméno2 = Pamela S. | titul = Isozymes in plant biology | url = https://books.google.cz/books?id=g3DsCAAAQBAJ&dq=isozymes+in+biology&lr=&hl=cs&source=gbs_navlinks_s | vydavatel = Chapman & Hall | místo = London | rok = 1990 | počet stran = 268 | isbn = 978-94-010-7321-9 | doi = 10.1007/978-94-009-1840-5 | jazyk = anglicky }}</ref> == Klinicky významné izoenzymy == === Glukokináza === Glukokináza je enzym počínající [[glykolýza|glykolýzu]] tím, že jednu molekulu [[glukóza|glukózy]] [[Fosforylace|fosforyluje]] jedním fosfátem z [[Adenosintrifosfát|ATP]] za vzniku [[glukóza-6-fosfát]]u. Vyskytuje se převážně v [[Játra|játrech]] a v pankreatu a funguje především jako [[receptor]] pro glukózu. [[Mutace]] glukokinázy může způsobovat jednu z méně častých forem [[diabetes mellitus|diabetu]] (tzv. MODY 2). Izoenzym hexokináza začíná glykolýzu ve všech tkáních těla. === Laktátdehydrogenáza (LD) === [[Laktátdehydrogenáza]] je [[tetramerní enzym]] skládaný z [[Podjednotka|podjednotek]] M a H. Podle počtu M a H podjednotek (nezáleží na pořadí) lze získat celkem 5 izoenzymů [[Laktátdehydrogenáza|laktátdehydrogenázy]]. Laktátdehydrogenáza je cytoplazmatický enzym, podílí se především na přeměně [[kyselina pyrohroznová|pyruvátu]] na [[kyselina mléčná|laktát]] při [[anaerobní]] glykolýze. * LD1 (HHHH) - srdeční sval, červené krvinky * LD2 (HHHM)- monocyto-makrofágový systém * LD3 (HHMM) - plíce * LD4 (HMMM) - ledviny, pankreas, placenta * LD5 (MMMM) - játra Tkáňová distribuce izoenzymů není příliš specifická, proto se již LD prakticky opouští při diagnostice poruch srdce a jater a nadále se používá především při sledování rozsahu hemolytických anémií a nádorových onemocnění. === Kreatinkináza (CK) === [[Kreatinkináza]] je dimerní enzym skládaný ze dvou podjednotek B a M: * MM - sval * MB - srdce * BB - mozek Funkcí [[Kreatinkináza|kreatinkinázy]] je tvorba a zpětná mobilizace energetických zásob v [[Kreatinfosfát|kreatinfosfátu]] do ATP. Prakticky se používá jen stanovení izoenzymu MB při diagnostice [[infarkt myokardu|infarktu myokardu]] - CK-MB; obvykle se stanovuje hmotnost izoenzymu (CK-MBmass). === Alkalická fosfatáza (ALP) === [[Alkalická fosfatáza]] je membránově vázaný enzym vyskytující se ve formě několika izoenzymů: * střevní ALP * placentární ALP * tkáňová ALP ** jaterní ALP ** kostní ALP ** ledvinná ALP Změny ALP mohou odpovídat poměrně širokému spektru onemocnění. == Izoenzymy jako molekulární markery == Izoenzymy rozlišitelné na základě gelové elektroforézy se staly prvními [[Molekulární marker|molekulárními markery]] využitelnými v populační genetice a fylogenetice.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Cheplick | jméno = Gregory Paul | titul = Approaches to plant evolutionary ecology | url = https://books.google.cz/books?id=7nbhCQAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false | vydavatel = Oxford University Press | místo = New York | rok = 2015 | počet stran = 312 | kapitola = 5 | isbn = 9780190297664 | jazyk = anglicky }}</ref> Vlastní analýza probíhá na gelu ze syntetického polymeru, škrobu nebo agaru. Homogenát biologického materiálu je umístěn do jamky v gelu, načež je napříč gelem vytvořeno elektrické pole. Molekuly proteinů se během putování ke kladně nebo záporně nabité elektrodě oddělují na základě své velikosti a elektrického náboje. Pro vizualizaci konkrétních enzymů se pak používá reakce se specifickým substrátem, při jehož štěpení dojde k barevné změně míst, kam v gelu enzymy domigrovaly - ta jsou pak patrná jako proužky. Na základě vzniklého vzoru, tzv. '''zymogramu''', lze pak rozlišit [[homozygot]]y a [[heterozygot]]y. Počet proužků se dále odvíjí od počtu [[Lokus (genetika)|lokusů]], kterými jsou enzymy kódovány. Jsou-li enzymy kódovány různými [[alela]]mi jednoho lokusu, hovoříme o nich jako o '''allozymech''' - homozygoti v takovém případě mají jeden polypeptidový proužek, heterozygoti různé dvojice proužků. Složitější vzory se objevují, jsou-li enzymy kódovány více lokusy, případně u [[Polyploidie|polyploidních]] rostlin, které obsahují několik genomů.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Briggs | jméno = David | příjmení2 = Walters | jméno2 = Stuart Max | titul = Proměnlivost a evoluce rostlin | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci | místo = Olomouc | rok = 2001 | počet stran = 531 | kapitola = 6 | isbn = 80-244-0186-X }}</ref> <ref>{{Citace monografie | příjmení = Ajmal Ali | jméno = Mohammad | příjmení2 = Gyuali | jméno2 = Gábor | příjmení3 = Al-Hemaid | jméno3 = Fahad M. A. | titul = Plant DNA Barcoding and Phylogenetics | url = https://www.researchgate.net/profile/Mohammad_Ajmal_Ali/publication/310153431_Plant_DNA_Barcoding_and_Phylogenetics/links/5829be9508aeff66e480f4b2.pdf#page=124 | vydavatel = Lap Lambert Academic Publishing | místo = Saarbrücken (Germany) | rok = 2015 | počet stran = 321 | kapitola = 7 | strany = 107–120 | isbn = 978-3-659-28095-5 | jazyk = anglicky }}</ref> == Reference == <references /> == Externí odkazy == {{Commonscat|Isoenzymes}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Enzymy]] [[Kategorie:Biochemie]] Šablony použité na této stránce: Šablona:COinS (ukázat zdroj) Šablona:Citace monografie (ukázat zdroj) Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Izoenzym“.
