Jakovlev Jak-42

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Letadlo |název = Jak-42 |typ = [[dopravní letoun]] |výrobce = [[Jakovlev]] |image = [[Soubor:Centre-Avia Yakovlev Yak-42 42385 Misko.jpg|250px]] |text = Jak-42D |konstruktér = |první let = [[7. březen|7. března]] [[1975 v letectví|1975]] |zaveden = [[1980 v letectví|1980]] |vyřazen = |výroba = 1979-2002 |vyrobeno kusů = 178ks<ref name="Yak42numbers">[http://www.aerotransport.org/ Yak-42 production numbers]</ref> |charakter = |cena za kus = |varianty = Jak-42D |hlavní uživatel = |více uživatelů = }} '''Jakovlev Jak-42''' (V [[ASCC|kódu NATO]] "'''Clobber'''") je [[Sovětský svaz|sovětský]] třímotorový proudový [[letoun]] z poloviny 70. let 20. století, původně navržený jako náhrada za zastarávající stroje [[Tupolev Tu-134]], [[Antonov An-24|An-24]], [[Antonov An-26|An-26]] a [[Iljušin Il-18|Il-18]]. Vychází z typu [[Jakovlev Jak-40|Jak-40]], oproti kterému je, kromě jiného, větší a mj. disponuje šípovitými křídly. == Charakteristika == Po menším Jak-40 to byl pro smolenskou konstrukční kancelář teprve druhý průnik do sféry návrhu dopravních letadel. Pro letoun byly vyvinuty zcela nové [[Dvouproudový motor|dvouproudové motory]] D-36 s velkým obtokovým poměrem, mající oproti jiným sovětským motorům té doby velmi nízkou spotřebou paliva i velmi příznivé emisní a hlukové parametry. O jejich kvalitě svědčí mj. i to, že jejich pokračovatelé, motory [[Ivčenko D-436]], jsou po roce 2010 osazovány i do nově vyvinutých letounů [[Antonov An-148]]. Letoun byl vybaven na svou dobu pokročilou avionikou, autopilotem, schopným udržovat letovou hladinu s přesností 10&nbsp;m, byl schopen přistávat a vzlétat z nezpevněných [[Vzletová a přistávací dráha|RWY]]. Letoun dokázal přistávat s nezvykle nízkou přistávací rychlostí 210&nbsp;km/h, takže ani nebylo třeba pro posílení brždění na krátkých drahách montovat obraceče tahu motorů. Určitou slabostí byla omezená maximální vzletová hmotnost, takže pro plné obsazení nebylo možné naplnit zároveň i palivové nádrže. Toto bylo později zčásti vyřešeno v rámci modernizace pod označením Jak-42D. Dalšími slabšími stránkami jsou poněkud nižší rychlost i dostup, což však na krátkých letech nepřináší citelná omezení. == Hlavní technické údaje (Jak-42D) == * '''Posádka''': 2 piloti * '''Kapacita''': Do 120 cestujících (obvykle '''8''' v 1. třídě a 96 v ekonomické) * '''Délka''': 36,38 m * '''Rozpětí''': 34,88 m * '''Výška''': 9,83 m * '''Nosná plocha''': 150 m² * '''Hmotnost (prázdný)''': 33&nbsp;000 kg * '''Maximální vzletová hmotnost''': 57&nbsp;500 kg * '''Pohonná jednotka''': 3× [[dvouproudový motor]] Lotarev D-36, každý o tahu 63,75 kN === Výkony === * '''Maximální rychlost''': 810 km/h * '''Cestovní rychlost''': 740 km/h * '''Dolet''': 4&nbsp;000 km * '''Dostup''': 9&nbsp;600 m == Reference == <references/> {{Flickr|Yak-42}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Dopravní letadla]] [[Kategorie:Letadla Jakovlev]]

Návrat na stránku „Jakovlev Jak-42“.