Junkers Ju 290

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Letadlo |název = Junkers Ju 290 |typ = [[transportní letoun|dálkový transportní]], [[bombardér|bombardovací]],<br />[[Průzkumný letoun|námořní hlídkový letoun]] |výrobce = Junkers |image = [[Soubor:Bundesarchiv Bild 141-2472, Flugzeug Junkers Ju 290 A-7.jpg|240px]] |text = Junkers Ju 290 A-7 |konstruktér = |první let = [[16. červenec|16. července]] [[1942 v letectví|1942]] (Ju 290 V1) |zaveden = |vyřazen = |výroba = |vyrobeno kusů = 65 kusů |hlavní uživatel = [[Luftwaffe]] |více uživatelů = }} '''Junkers Ju 290''' byl dálkový [[Transportní letoun|transportní]], [[Bombardér|bombardovací]] a [[Průzkumný letoun|námořní hlídkový]] [[letoun]] používaný [[Luftwaffe]] během [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Byl předchůdcem pozdějších dálkových transatlantických dopravních letadel. == Vývoj == Junkers Ju 290 byl přímým nástupcem dopravního letounu [[Junkers Ju 90]] upraveným pro vojenské účely. V roce [[1941 v letectví|1941]] se dva prototypy Ju 90 začaly upravovat pro bojové úkoly. V polovině roku [[1942]] byly uvedeny do služby a objednána jejich sériová výroba. Tyto dva prototypy ('''Ju 290 A-0''') a pět prvních sériových strojů ('''Ju 290 A-1''') byly dokončeny jako těžké transportní letouny vybavené nákladovou rampou v ocase a obranými střílnami. Některé z těchto strojů se účastnily vzdušného zásobování jednotek obklíčených ve [[Bitva o Stalingrad|Stalingradu]] v prosinci [[1942]]. Výroba a další vývoj typu Ju 290 se soustředila v závodech [[Letov]] v [[Praha|Praze]], kde byly od roku 1942 stavěny bojové verze počínaje verzí '''Ju 290 A-2''', která nesla vyhledávací radar. Další drobné změny vedly přes verze '''A-3''' a '''A-4''' až ke konečné '''Ju 290 A-5'''. == Operační nasazení == [[Soubor:Ju290-1s.jpg|thumb|Junkers Ju 290 po skončení války s americkým značením]] [[Soubor:Ju290-3s.jpg|thumb|Zadní pohled na otevřenou nákladovou rampu přepravní verze Ju 290]] Německá armáda narazila v zimě 1941 na problém zásobování jednotek, které pronikly hluboko na území [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a vzdálily se tak pozemním zásobovacím základnám. Možným řešením problému bylo upravení civilního čtyřmotorového letounu Junkers Ju 90 na vojenský transportní letoun pod označením Ju 290. Dva prototypy a pět sériových strojů se na přelomu let 1942 a 1943 zúčastnily leteckého zásobování [[Friedrich Paulus|Paulusovy]] 6. armády v obleženém [[Stalingrad]]u. Mezitím se vystupňovala potřeba námořního hlídkového letounu s dlouhým doletem pro vyhledávání zásobovacích konvojů spojenců. Verze Ju 290 A-2 nesla vyhledávací radar typu FuG 200 Hohentwiel měla akční rádius kolem 3000 km a mohla zůstat ve vzduch přibližně 20 hodin. Pro hlídkové úkoly se výborně hodila a brzy začala u bojových útvarů Luftwaffe nahrazovat [[Focke-Wulf Fw 200|Focke-Wulf Fw 200 Condor]]. Verze A-3 a A-4 se odlišovaly menšími změnami ve výzbroji a vedly k verzi A-5, která disponovala lepším pancéřováním prostorů osádky a samosvornými palivovými nádržemi. Postupně bylo dokončeno pouze 65 strojů ve všech verzích, ovšem nikdy nebylo zároveň v činné službě více než 20 z nich. První série letadel nesly kamufláž RLM 65/70/71, stroje určené pro námořní hlídkovou službu nátěr RLM 65/72/73. Pozdější verze letadla vykazovaly velmi slibné vlastnosti, větší dolet, těžší výzbroj a možnost nést protilodní řízené střely. Tři Ju 290 s s přídavnými palivovými nádržemi vykonaly let do Mandžuska bez mezipřistání a umožnily tak výměnu důležitých technických informací se spřáteleným Japonskem. Na zpáteční cestě přepravily do Německa náklad vzácných kovů pro potřebné speciální slitiny. Ju 290 A-9 čísla 0185 byl postaven jako soukromé dopravní letadlo pro Adolfa Hitlera. Měl přetlakovou kabinu a mohl nést až 50 cestujícíh. Tento letoun byl zařazen k I/KG200 ve Finsterwalde a 23. dubna 1945 přeletěl do Barcelony. Velký dolet Ju 290 ho činil skvělým kandidátem pro projekt transatlantického bombardéru a prototypy odvozené verze s ještě větším doletem byly vyvíjeny pod označením [[Junkers Ju 390]]. Po pro Německo nepříznivém vývoji válečných operací, kdy Luftwaffe ztratila výhodné základny v západní Francii byl v říjnu 1944 projekt Ju 390 zastaven. Několik strojů Ju 290 přečkalo válku. Spojenci využily minimálně tři kusy. Jeden připadl Spojeným státům (Ju 290 A-4 výrobního čísla 0165 s baňatým nosem z Letovu a radarem FuG 203) byl využíván k nočním operacím a spodní plochy měl natřeny černou barvou. Britové obdrželi ke zkouškám dva letouny. Ju 290 A-5 čísla 0178 získalo Španělsko. Stroj byl využíván k výcviku posádek v letecké škole v Salamance; ze služby bylo stažen až po nehodě v polovině padesátých let. Jeden letoun Ju 290 byl po válce dokončen v továrně [[Letov]] jako civilní dopravní '''Letov L.290 Orel''' s využitím součástek určených pro prototyp '''Ju 290 B'''. == Operátoři == * [[Luftwaffe]] * [[Lufthansa]] * [[Československé státní aerolinie]] provozovaly poválečný ''Letov L.290 Orel'' na civilních linkách. *Španělské vzdušné síly provozovaly po válce jeden stroj Luftwaffe. == Výzbroj (Ju 290 A-5) == * 6× kanón ráže 20 mm [[MG 151/20]] ve střeleckých věžích a ocasním střelišti * 1× kulomet ráže 13 mm [[Kulomet MG 131|MG 131]] v gondole * [[Radiolokátor|radar]] FuG 200 Hohentwiel == Hlavní technické údaje == === Ju 290 A-5 === * Rozpětí: 42 m * Délka: 28,64 [[m]] * Výška: 6,83 m * Hmotnost prázdného letounu: 33 005 kg * Max. vzletová hmotnost: 44 970 kg * Pohonná jednotka: 4 × hvězdicový vzduchem chlazený motor [[BMW 801]] **Výkon motoru: 1 268 [[Watt|kW]] * Max. rychlost: 440 km/h * Dostup: 6 000 m * Dolet: 6 150 km == Externí odkazy == * [http://airwar.valka.cz/muzeum/nemecko/ju_290/default.htm Informace o Junkers Ju 290 na serveru airwar.valka.cz] {{Commons|Junkers Ju 290}}{{Článek z Wikipedie}} {{Německé vojenské letouny druhé světové války}} [[Kategorie:Německé bombardéry]] [[Kategorie:Německá transportní letadla]] [[Kategorie:Německá průzkumná letadla]] [[Kategorie:Letadla Junkers|Ju 290]]

Návrat na stránku „Junkers Ju 290“.