Křečov Z Multimediaexpo.cz stránky Křečov Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Infobox sídlo | název = Křečov | foto = | popisek.foto = | charakter = vesnice | obyvatelé = | domy = 58 | PSČ = 331 41 | obec = [[Štichovice]] | okres = Plzeň-sever | země = | k.ú. = Křečov | výměra = 3,62 | zem.šíř = 49°58'25 | zem.dél = 13°19'22 | nad.výš = | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Křečov| position=right |lat_deg=49 |lat_min=58 |lat_sec=25 |lon_deg=13 |lon_min=19 |lon_sec=22|float=center | caption= }} | web = }} '''Křečov''' je [[vesnice]] v severní části [[Okres Plzeň-sever|okresu Plzeň-sever]], část obce [[Štichovice]]. Ve vsi žije okolo 22 obyvatel, její [[katastrální území]] je 361,59 ha a [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] všech adres je 331 41. Křečov je součástí [[Mikroregion Dolní Střela|Mikroregionu Dolní Střela]]. == Poloha == Ves leží 7 km jihovýchodně od [[Manětín]]a v mírně kopcovitém terénu na svahu hřebenu mezi dvěma pravostrannými přítoky řeky [[Střela (řeka)|Střely]]: [[Křečovský potok|Křečovským potokem]] a [[Chladná|Chladnou]]. Jižně od vsi prochází silnice II/201. == Historie == Ves je poprvé písemně připomínána v 1. polovině 14. století, kdy ji od Jetřicha z Brda získala [[komenda johanitů Manětín|komenda johanitů]] v Manětíně. Ve 14. a 15. století byl ve vsi vladycký statek, který byl za husitských válek vypleněn a opuštěn. Roku 1420 získal od krále Zikmunda celé manětínské panství [[Bohuslav ze Švamberka]]. V druhé polovině 15. století je Křečov v držení [[Jan Rokycana|Jana z Rokycan]]. Roku 1587 byl Křečov koupen [[Jeroným Hrobčický z Manětína|Jeronýmem Hrobčickým z Manětína]]. Za třicetileté války bylo z 8 usedlostí 6 zničeno. == Památky == Dominantou vsi je '''kostel sv. Petra a Pavla''', který byl poprvé postaven v polovině 14. století. V průběhu náboženských válek byl pobořen, v letech 1550–[[1567|67]] opraven, ale za třicetileté války znovu zničen. Poslední přestavba byla provedena v letech 1680–[[1567|83]] nákladem [[Karel Maxmilián Lažanský|Karla Maxmiliána Lažanského]]. Kostel tehdy získal předsíň přistavenou k severní straně a věž s cibulovou bání přistavenou k západnímu průčelí. V kostele je oltářní obraz od manětínského děkana a malíře samouka [[Jan František Händl|J. F. Händl]]a. Kostel je obklopen hřbitovem. Náves rozkládající se v drobné údolní nivě pod kostelem je obklopena několika zemědělskými usedlostmi. Na návsi stojí také pozdně barokní fara čp. 1, poblíž ní je velká patrová škola. V hasičské zbrojnici je uložena ruční kolová stříkačka z roku 1899. V usedlosti č. 6 je dochované roubené omítnuté obytné stavení. == Rodáci == * [[Václav Bláha]] == Okolí == Křečov sousedí na severu za řekou [[Střela (řeka)|Střelou]] se [[Strážiště (Mladotice)|Strážištěm]], na severovýchodě s [[Mladotice (okres Plzeň-sever)|Mladoticemi]], na jihovýchodě s [[Ondřejov (Pláně)|Ondřejovem]] a na západě s [[Vladměřice]]mi. Na sever od vsi začíná přírodní park [[Horní Střela]]. <!-- HlavičkaObecNav --><br /> '''Křečov''' | [[Štichovice]] <!-- PatičkaObecNav --><br /> {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Vesnice okresu Plzeň-sever]] Šablony použité na této stránce: Šablona:Infobox sídlo (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Křečov“.
