Kamenné řady Kounov

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[File:Kounov kamenné řady 1.jpg|thumb|230px|Jeden z nejzachovalejších úseků Kounovských kamenných řad]] '''Kamenné řady u Kounova''', zvané též '''Kounovské (kamenné) řady''' se nacházejí v [[Džbán (přírodní park)|přírodním parku Džbán]], na náhorní plošině Rovina nad [[Kounov (okres Rakovník)|Kounovem]] (525 m n.m.), na [[katastrální území|katastru]] obce [[Domoušice]]. Jedná se o památku nejasného stáří, účelu a&nbsp;původu. Řady bývají považovány za pravěkou [[megalit]]ickou observatoř, v Seznamu nemovitých památek jsou zapsány jako „[[kult]]ovní místo“<ref>[http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=155493&oKodKr=42&oNazSidOb=Domou%B9ice&Limit=20 Záznam v seznamu nemovitých památek MonumNet]</ref>; podle některých [[skepticismus|skeptiků]] se jedná o novověké meze [[pole (zemědělství)|polí]]. Existuje i řada dalších teorií. Omezený&nbsp;[[archeologie|archeologický]] výzkum, který před lety na části [[areál]]u proběhl, nepřinesl přesvědčivé důkazy o žádné z nich. Z vlakového nádraží v nedalekých [[Mutějovice|Mutějovicích]] vede na kamenné řady značená [[naučná stezka]]. == Popis lokality == [[File:Kounov kamenné řady 2.jpg|thumb|left|Kounovské kamenné řady]] V současné době se na [[lokalita|lokalitě]] o [[rozloha|rozloze]] zhruba 11 [[hektar|ha]] porostlé [[smíšený les|smíšeným lesem]], [[tráva|trávou]] a [[keř|křovisky]] nachází 14 neúplných [[rovnoběžky|rovnoběžných]] řad, sestavených z více než dvou tisíc neopracovaných [[křemenec|křemencových]] kamenů - podle [[Jaroslav Helšus|Helšuse]] a [[Antonín Hluštík|Hluštíka]] jich na počátku 80. let minulého století bylo 2240<ref>Helšus - Hluštík, 1991, s. 41-4</ref>. Řady mají takřka přesnou severojižní orientaci. [[Vzdálenost]] mezi nimi je nepravidelná, od 11 do 18 m. [[Délka]] řad kolísá od 50 do 350 [[metr|m]], kameny v nich jsou maximálně 50 - 60 [[centimetr|cm]] [[výška|vysoké]]<ref>Helšus - Hluštík, 1991, s. 5, 7, 15</ref>. Lokalitu přetíná lesní cesta. V prostoru řad nebo v jejich blízkém okolí se nalézá jen pět větších balvanů. Kámen, nazývaný ''Pegas'', leží v jihozápadní části areálu mezi druhou a třetí řadou. Kámen zvaný ''Gibbon'' (nebo také ''Gibbon I'') se nachází na severovýchodě areálu, v prostoru za poslední řadou. Další kámen, s přírodní prohlubeninou, slouží v druhotné [[poloha|poloze]] jako krmítko pro zvěř v hájovně západně od řad (bývá označován jako ''Gibbon II''). V poli východně od řad se nacházejí, údajně v nepůvodní poloze, dva samostatné balvany, označované jako [[menhir]]y<ref>Helšus - Hluštík, 1991, s. 65-6</ref>. Mnoho křemencových balvanů, podobných kamenům v řadách, leží v lese pod severním svahem náhorní plošiny. == Historie zkoumání == [[File:Kounov kamenné řady 3.jpg|thumb|230px|Kounovské kamenné řady]] Objevitelem kamenných řad je kounovský [[učitel]] Antonín Patejdl. V roce [[1934]] řady prozkoumal, změřil a upozornil na ně archeology i Památkový úřad. Zároveň o nich [[publikace|publikoval]] první zprávu; vyšla ve [[vlastivěda|vlastivědném]] [[sborník]]u [[Žatec|žateckého]] [[Regionální muzeum K.A. Polánka v Žatci|muzea]] [[Krajem Lučanů]]. Patejdl v ní kounovské řady označil za ''"jedinečnou praehistorickou stavbu nejen u nás, nýbrž v celé střední Evropě"'', která by podle něj mohla být v přímé souvislosti s halštatským [[Domoušice (hradiště)|hradištěm]], vzdáleným od řad jen několik set metrů. Podařilo se mu také zjistit, že ještě na konci 19. století byl patrně u jedné z řad zachován úplný kamenný kruh o [[průměr (geometrie)|průměru]] 5 m.<ref>Patejdl, 1934</ref> V [[září]] roku [[1936]] provedli na řadách nevelký zjišťovací výzkum žatečtí muzejníci. Soustředili se přitom jen na tři ze stovek zdejších kamenů. Jejich vykopávky přinesly údajně jediný významnější objev - bylo zjištěno, že balvany jsou umístěny v lůžkách, tvořených menšími kusy [[hornina|horniny]], a že tedy řady byly vytvořeny uměle člověkem. Stáří ani původ řad objasněny nebyly.<ref>[http://eldar.cz/archeoas/kounov/korelus.html Ještě kamenné řady u Kounova. Vesmír č. 6/1937, s. 170]</ref> Ke kounovským řadám se [[výzkumník|výzkumníci]] vrátili až v 70. letech. Zpočátku šlo jen o [[amatér]]y, děti - členy Kosmického klubu, pracujícího pod záštitou lidové [[hvězdárna|hvězdárny]] v [[Rokycany|Rokycanech]]. Tito mladí badatelé pod vedením učitele [[fyzika|fyziky]] Jaroslava Brejchy kamenné řady v průběhu let [[1973]]-[[1975]] v rámci [[léto|letních]] výzkumných [[expedice (výprava)|expedic]] znovu prozkoumali a zaměřili. Právě oni pojmenovali dva největší kameny v areálu kounovských řad, ''Pegase'' a ''Gibbona''. ''Pegas'' dostal název podle [[puklina|puklin]] na svém [[povrch]]u, připomínajících stejnojmenné [[souhvězdí Pegase|souhvězdí]].<ref>Helšus - Hluštík, 1991, s. 86</ref> Největší z kamenů, asi šestitunový ''Gibbon'', objevený už Antonínem Patejdlem,<ref>Patejdl, 1934, náčrt na str. 7</ref>, byl pojmenován podle ''Zlatého gibbona'', ceny, kterou v roce [[1974]] za jejich výzkumy udělili mladým badatelům z Rokycan [[redakce|redaktoři]] [[rozhlas]]ového pořadu [[Meteor (pořad)|Meteor]].<ref>Kolář, Bohumil: ''Tajemství Kounovských kamenů''. VTM, č.19/1976</ref> Nakonec se rokycanským nadšencům podařilo znovu vyvolat zájem archeologů o lokalitu, když na řadách začala probíhat nešetrná [[kácení|lesní těžba]].<ref>O činnosti rokycanských nadšenců viz např. -Kol-: ''Chvála vytrvalosti'', Československý rozhlas, č. 39/1975 nebo Podzemská, Naďa: ''Senzační přistání v kosmu'', Zemědělské noviny 24.7.1982</ref> V roce [[1976]] proběhl malý [[záchranný archeologický výzkum]], vedený [[Emilie Pleslová-Štiková|Emilií Pleslovou-Štikovou]] a [[Jiří Waldhauser|Jiřím Waldhauserem]]. Ani tento výzkum nepřinesl žádné zásadní objevy a poznatky. Mezi kameny byly zjištěny stopy po [[orba|orbě]] rovnoběžné s řadami, které nebylo možno [[datování|datovat]]. Dále se našly středověké a novověké [[úlomek|úlomky]] [[keramika|keramiky]], vždy v úrovních prokazatelně mladších než byla doba [[konstrukce]] řad. Opět se potvrdilo, že uložení kamenů je dílem člověka. Kameny byly vkládány do 30 cm hlubokého [[žlab]]u, sahajícího až na [[opuka|opukové]] [[podloží]]. Pak k nim byla nahrnuta [[zemina]], vytvářející jakýsi [[val]]ovitý násep, nebo byly podloženy drobnějšími kamínky pro zachování stability. Na obvodu kamene zvaného ''Gibbon'' archeologové zjistili záměrné opracování - výřez ve tvaru rozevřeného písmene „[[V]]“. Doplňkem kopaných [[sondáž|sond]] bylo i [[magnetometrie|magnetometrické měření]], provedené v roce [[1977]]. Zjistilo sice některé [[anomálie]], ty už však nebyly dále ověřovány.<ref>Marek, František – Pleslová, Emilie: ''Domoušice („kounovské kamenné řady“), okr. Louny.'' In: ''Výzkumy v Čechách 1976–77. Bulletin záchranného oddělení Archeologického ústavu ČSAV v Praze.'' Praha 1981, s. 169–170</ref> <ref>Helšus - Hluštík, 1991, s. 11 - 13</ref> V 80. letech 20. století se výzkumu kamenných řad nad Kounovem soustředěně věnoval amatérský badatel Jaroslav Helšus. Výsledkem jeho práce byla první souborná populárněvědecká publikace o kounovských řadách ''Kamenné otazníky aneb Megality v Čechách'' ([[1991]]), kterou napsal společně s [[geolog]]em [[Antonín Hluštík|Antonínem Hluštíkem]]. Roku [[1996]] byly v prostoru řad odebrány [[vzorek|vzorky]] pro [[pyl]]ovou [[analýza|analýzu]], kterou provedla [[palynologie|palynoložka]] Vlasta Jankovská. Tato analýza přinesla zjištění, že v době, kdy řady vznikaly, nebyla náhorní plošina porostlá [[les]]em - rostl zde jen [[vřes]] a v blízkosti byla pole. Datovat dobu vzniku se však opět nepodařilo.<ref>Jankovská, Vlasta: ''Záhada kamenných řad u Kounova a pylová analýza - první výsledky a jak dále? Archeologické rozhledy XLIX,'' Praha 1997, s. 345-353. Iniciátory akce byli publicista a soukromý badatel Jan Zeman, archeolog Jiří Waldhauser a Nadace pro studium a výzkum hraničních jevů.</ref> == Hypotézy == [[File:Kounov kamenné řady 4.jpg|thumb|230px|Kounovské kamenné řady]] Původně se předpokládalo, že jde o geologický úkaz. Později ale bylo zjištěno, že celý kopec je složený ze zvětralé [[opuka|opuky]], zatímco kameny jsou z křemence, původem mnohem staršího, než samotný kopec. V minulosti se uvažovalo i o tom, že by snad mohlo jít o [[menhir]]y, což se ukázalo jako málo pravděpodobné – kameny tvořící kounovské řady jsou ploché a ze země vyčnívají minimálně. V jejich okolí se údajně menhiry vyskytovaly, dnes je ale už nenajdete. Dnešní kounovské řady jsou pozůstatkem minulosti – v osmdesátých letech se na nich podepsala hlavně lesní těžba – a to i přes to, že jde o chráněné území (od roku [[1976]]). Co vedlo pradávné obyvatele k vytyčení více jak desítky kamenných řad z více jak 2000 kamenů, není dodnes spolehlivě známo, podobné kameny je možno nalézt v místě vzdáleném třicet kilometrů. Teorie jejich vzniku jsou různé: *pravěké posvátné závodiště (kameny by pak vyznačovaly jednotlivé závodní dráhy) *pravěký kalendář a observatoř (s tzv. [[vizír]]em) *středověké rozhraničení jednotlivých parcel lesa, resp. polí *navigační systém pro [[UFO]] Nejčastěji bývá uvažována druhá možnost. Je podpořena tím, že spojnice mezi určitými význačnými kameny – promítnuty na obzor – ukazují na postavení některých nebeských těles ([[Slunce]], [[Měsíc]], [[Polárka]] atd.) ve významné dny v roce (např. místo, kde vychází Slunce o [[Slunovrat|zimním slunovratu]] apod.). Dnešní umístění kamenů uvnitř mlází, lesa a vzrůstajících stromů je navíc potřeba si odmyslet a představit si něco takového, jako nabízí například perokresba ze serveru [http://www.kounov.cz/images/big/kon_kam_01_big.jpg www.kounov.cz]. == Naučná stezka == [[Soubor:Kounovské kamenné řady.JPG|thumb|230px|Kounovské kamenné řady]] První návrh [[naučná stezka|naučné stezky]] '''Kamenné řady u Kounova''' ze 70. let dvacátého století, zaměřený pouze na historické a astronomické aspekty lokality, nebyl realizován<ref>Kocourek, 1990, s. 8</ref>. Uspěl až pozdější návrh stezky, který zahrnoval také [[panel]]y s přírodovědnou a [[ochrana přírody|ochranářskou]] tématikou. V této podobě byla naučná stezka otevřena v [[červen|červnu]] roku [[1987]]. Stezka měří 2 km a má jedenáct zastavení s informačními tabulemi. Tři z nich se týkají přímo kamenných řad a jeden panel je věnován nedalekému [[Domoušice (hradiště)|hradišti]] z doby halštatské. Ostatní informační tabule popisují přírodní [[společenstvo|společenstva]] náhorní plošiny Rovina a obecně [[Džbán (přírodní park)|přírodního parku Džbán]], zvířata i květenu, geologické poměry lokality a také její [[mineralogie|mineralogické]] a [[paleontologie|paleontologické]] zajímavosti. Úvodní zastávka naučné stezky se nachází u silnice z Mutějovic do Kounova, asi půl kilometru západně od [[železnice|železniční]] zastávky [[Mutějovice]] (leží na trati [[Most]] - [[Rakovník]]; železniční stanice Mutějovice-zastávka na trati [[Praha]] - [[Chomutov]] je od úvodní zastávky naučné stezky vzdálena vzdušnou čarou více než tři kilometry). Prakticky ze stejného místa jako naučná stezka, ale jinou trasou, vede lesem na náhorní plošinu Rovina s kamennými řadami i žlutě značená turistická stezka. Kamenné řady v posledních dvaceti letech zaznamenávají veliký nárůst počtu návštěvníků. Je patrná jejich občasná údržba, místy je vykácen les a některé řady jsou dobře zřetelné. Na největší kameny - ''Gibbona'' a ''Paegasa'' - upozorňují tabulky. == Zajímavosti v blízkém okolí kamenných řad == * Barokní, původně románská [[Kaple svatého Vojtěcha (Kounov)|kaple sv. Vojtěcha]] nad Kounovem, podle pověsti postavená v místech, kde [[svatý Vojtěch|sv. Vojtěch]] v době velkého sucha vyprosil od Boha déšť <ref>Helšus - Hluštík, 1991, s. 32</ref>. * Zřícenina hradu [[Džbán (zřícenina)|Džbán]] nad Mutějovicemi. Hrad je od středověku pustý. Jedná se o jednu z prvních hradních staveb s věží typu [[donjon]] u nás, byl však patrně postaven příliš nakvap a brzy se začal rozpadat. Zbyl z něj patrný příkop a val a základy věží. * [[Halda|Haldy]] po těžbě [[uhlí]] nad obcemi Mutějovice a [[Hředle]]. Pahorkatina Džbán byla druhotně vyzdvižena. V druhohorách to bylo dno velkého mělkého [[jezero|jezera]]. Z [[močál|močálů]] na jeho březích vznikla kounovská [[uhelná sloj]], táhnoucí se hřbety Džbánu. Nad Mutějovicemi ještě nalezneme na tabulkách s turistickými značkami odkazy na Perun I. - IV., což byly [[šachta|šachty]]. Na starých haldách se nachází úlomky i větší desky [[sapropelit]]u - [[švartna|švartny]]. Těžba byla v okolí [[Krušovice|Krušovic]] a Mutějovic zastavena v roce [[1964]]. Uhelná sloj byla známa již v době železné. * Zřícenina hradu [[Pravda (hrad)]] === Literatura === * Antonín Patejdl: ''Hradiště a kamenné řady na Rovině u Kounova.'' Krajem Lučanů, č. 1–3/1934, s. 5–8. * [[Karel Sklenář]]: ''Slepé uličky archeologie''. [[Praha]]: [[Československý spisovatel]], 1977, s. 122-126 (2. přepracované vydání, [[Hořovice]]: Mht, 1995, s. 112-114). * Karel Svoboda: ''Tajemné megality''. Praha: Horizont, 1990, s. 50-52, 146-7. * [[Petr Holodňák]]: ''Střepy přinášejí nejen štěstí.'' [[Ústí nad Labem]]: Severočeské nakladatelství, 1990, s. 21-33. ISBN 80-7047-020-8 * Pavel Kocourek: ''Průvodce Naučnou stezkou Kamenné řady u Kounova.'' [[Rakovník]]: Okresní úřad v Rakovníku – referát životního prostředí a Kulturní centrum v Rakovníku, 1990. * Jaroslav Helšus - Antonín Hluštík: ''Kamenné otazníky aneb Megality v Čechách.'' Praha: Svojtka a Vašut, 1991. ISBN 80-85521-01-6 * [[Anna Bauerová]]: ''Keltové v Čechách''. Praha–[[Litomyšl]]: Paseka, 1996, s. 83-4. ISBN 80-7185-054-3 * Radko Šarič – Petr Štěpánek: ''České megality - průvodce''. Materna (místo ani rok vydání neuvedeny), s. 52-55. ISBN 80-238-3303-0 * Karel Sklenář - Zuzana Sklenářová - [[Miloslav Slabina]]: ''Encyklopedie pravěku v Čechách na Moravě a ve Slezsku.'' Praha: [[Libri]], 2002, s. 79. ISBN 80-7277-115-9 * [[Otomar Dvořák]]: ''Kamenné otazníky české historie. Nejen nové objevy o Kounovských řadách''. Praha: [[Ivo Železný (nakladatelství)|Ivo Železný]], 2003. ISBN 80-237-3780-5 == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.kounov.cz/kamen.html www.kounov.cz] * [http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-kounov.htm Naučná stezka Kamenné řady u Kounova na www.stezky.info] * [http://www.arsys.cz/cajovna/okr.html#kou4 www.arsys.cz] * [http://www.ilouny.cz/index.aspx?show=art&id=873 Z Loun na kole ke kamenným řadám] * [http://www.eldar.cz/megality/kounovske_rady.html www.eldar.cz] * [http://www.pooh.cz/pruvodce/a.asp?a=2004621&db=444 Průvodce na www.pooh.cz] {{Commonscat|Kounovské kamenné řady}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Přírodní zajímavosti]] [[Kategorie:Okres Rakovník]] [[Kategorie:Okres Louny]]

Návrat na stránku „Kamenné řady Kounov“.