Karel Ančerl

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Hudební umělec | jméno = Karel Ančerl | obrázek = KAncerl.jpg | popis obrázku = |velikost obrázku = | široký obrázek = | pozadí = neúčinkující osoba | rodné jméno = | jinak zvaný = | přezdívka = | narození = [[11. duben]] [[1908]], [[Tučapy (okres Tábor)]] | úmrtí = [[3. červenec]] [[1973]], [[Toronto]] | původ = | nástroj = | typ hlasu = | žánr = | povolání = [[dirigent]], [[hudební skladatel]], | aktivní roky = | vydavatel = | příbuzná témata = | web = |významný nástroj = }} '''Karel Ančerl''' (* [[11. duben|11. dubna]] [[1908]], [[Tučapy (okres Tábor)]] – [[3. červenec|3. července]] [[1973]], [[Toronto]]), je jedním z nevýznačnějších českých dirigentů všech dob. Aniž bychom sebeméně podcenili obrovské umělecké zásluhy jiných o vytvoření interpretačního slohu [[Česká filharmonie|České filharmonie]], můžeme říci, že Karel Ančerl byl prvním českým dirigentem světové pověsti a že svůj orchestr přivedl k suverénní virtuozitě a světové proslulosti. Nahrávky jeho zpracování děl [[Antonín Dvořák|Dvořákových]], [[Leoš Janáček|Janáčkových]], [[Igor Fjodorovič Stravinskij|Stravinského]], [[Arnold Schönberg|Schönberga]], [[Béla Bartók|Bartóka]], [[Sergej Sergejevič Prokofjev|Prokofjeva]], [[Bohuslav Martinů|Martinů]] či [[Miloslav Kabeláč|Kabeláče]] patří ke zlatému fondu nejen české, ale i světové diskografie vážné hudby. == Život == [[Soubor:Rodný dům Karla Ančerla.JPG|right|thumb|Rodný dům Karla Ančerla (1908-1973) v Tučapech na Táborsku –(v rekonstrukci) foto. 2005]] Narodil se v židovské rodině vyrábějící lihoviny. Studoval skladbu u [[Jaroslav Křička|Jaroslava Křičky]], dirigování u [[Pavel Dědeček|Pavla Dědečka]] a hru na [[bicí]] nástroje. Velký význam pro jeho uměleckou kariéru mělo i studium mikrointervalové hudby u [[Alois Hába|Aloise Háby]], ale zejména pravidelná účast na zkouškách České filharmonie, kde mohl sledovat práci [[Václav Talich|Václava Talicha]]. Poprvé vystoupil za dirigentský pult v roce [[1930]], kdy jako své absolventské vystoupení provedl vlastní symfoniettu. Již tehdy prokázal mimořádnou erudici a zralost. Záhy na sebe upozornil i v cizině, když v [[Mnichov]]ě připravil vzorně pro H.Scherchena Hábovu operu ''Matka'', kterou o šestnáct let později uvedl sám v Praze. Na festivalech Společnosti pro soudobou hudbu ve [[Vídeň|Vídni]] (1932) a v [[Amsterdam]]u (1933) sklidil vynikající kritiky, ale v rozhlase, kam posléze nastoupil, mu ze začátku byla svěřována jen práce režisérská a záskoky v nouzi. Jeden z nich, když ze dne na den převzal dirigování neobyčejně obtížné 3. symfonie [[Sergej Prokofjev|Sergeje Prokofjeva]], vzbudil všeobecné uznání a vynesl mu pozvání k [[Česká filharmonie|České filharmonii]] i na další mezinárodní [[festival]] moderní hudby do [[Barcelona|Barcelony]]. Stál na prahu velké umělecké kariéry, když do jeho života zasáhla [[Druhá světová válka|válka]]. Po obsazení republiky byl propuštěn, pracoval jako lesní dělník poblíž svého rodiště. [[Gestapo|Gestapem]] byl uvězněn v [[Tábor|Táboře]] a pak pracoval jako dělník firmy Teerag v [[Soběslav]]i. 12.11.[[1942]] byl i s manželkou deportován do [[Koncentrační tábor Terezín|Terezína]], kde se podílel na hudebních aktivitách, a po dvou letech byl zařazen do transportu do [[Osvětim]]i, kde přišel o rodinu. [[Soubor:Tucapy_TA_CZ_Karel_Ancerl_plaque.jpg|right|thumb|Pamětní deska Karla Ančerla, odhalena 6.9.1998 na budově radnice v Tučapech. foto 2005]] === Ve vlasti i světě po roce 1945 === Po skončení války byl nejprve ředitelem nově budované Opery 5. května poté opět zaměstnancem Československého rozhlasu, tentokrát jako šéfdirigent [[Symfonický orchestr Českého rozhlasu|Symfonického orchestru]]. Vrcholné období jeho umělecké činnosti začalo v roce [[1950]], kdy byl jmenován uměleckým ředitelem [[Česká filharmonie|České filharmonie]], kterou řídil plných osmnáct let a přivedl ji ke světovému jménu. Ančerl rozšířil její repertoár hlavně o díla klasiků 20. století, Schönberga, [[Béla Bartók|Bartóka]], Stravinského, Prokofjeva, [[Benjamin Britten|Brittena]] a dalších, věnoval se dílu Bohuslava Martinů i soudobých českých skladatelů, kteří v tehdejších podmínkách neměli na růžích ustláno. Uvedl Českou filharmonii do světa velkým zájezdem do [[Austrálie]], na [[Nový Zéland]], do [[Čína|Číny]], [[Indie]] a [[Japonsko|Japonska]] (1959) později i do [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanady]], koncertoval s ní v řadě evropských zemí a sám byl stále častěji zván jako uznávaný dirigent k nejpřednějším světovým orchestrům. Prohlížíme-li programy těchto vystoupení, neujde nám, že vždy zařazoval i skladby českých autorů a sloužil propagaci české hudby. Zdokonalení techniky hudebního záznamu a s tím související rozšíření nahrávací činnosti orchestru znamenalo pro něz znamenalo cestu k nehynoucí slávě. Záhy se jeho nahrávky dočkaly i ocenění prestižními mezinárodními gramofonovými cenami a v moderní reedici na CD stále oslňují svou technickou dokonalostí a nádhernou zvukovostí. === Emigrace === Není sporu o tom, že jeho zásluhou se [[Česká filharmonie]] zařadila do úzké špičky nejlepších světových [[Symfonický orchestr|symfonických orchestrů]] a z jejího umění se stal prvotřídní vývozní [[artikl]]. O to bolestněji [[orchestr]] prožíval, když se jeho [[šéfdirigent]] rozhodl po událostech v roce [[1968]] pro [[emigrace|emigraci]]. Řídil sice ještě v následujícím roce dva koncerty na festivalu [[Pražské jaro (festival)|pražské jaro]] (tím dosáhl celkový počet jeho koncertů s Českou filharmonií čísla 766), ale potom se již nevrátil. Stal se šéfdirigentem symfonického orchestru v [[Kanada|kanadském]] [[Toronto|Torontu]], zajížděl jako vyhledávaný a všeobecně vážený umělec i k jiným americkým orchestrům a stále ve světě prosazoval českou klasickou i moderní hudbu. Se zpožděním se však na jeho zdraví projevily útrapy z války, přidružily se i rodinné starosti, takže se ze života ve svobodné společnosti dlouho netěšil a již 3. července 1973 zemřel. * Po letech byly jeho ostatky převezeny do vlasti a uloženy na „Slavíně“- [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]] v Praze. V roce, kdy si hudební svět připomínal Ančerlovo 90.výročí narození a 25. výročí úmrtí, byla dne 6.9.1998 v Tučapech na budově radnice slavnému rodákovi odhalena [[pamětní deska]]. === Pocta === Jeho [[umělec]]ké výkony byly syntézou uvážené koncepce a minuciézní práce s detaily, byly založeny na dokonalé znalosti partitury a schopnosti vystihnout její architekturu, na vytříbeném slohovém cítění, velké zvukové představivosti a v neposlední řadě i na dokonale srozumitelném dirigentském gestu. Coby poctu géniovi světového dirigentského umění vydal Supraphon kolekci jeho nahrávek na 42 kompaktních discích pod názvem [[Karel Ančerl Gold Edition]]. == Nejvýznamnější nahrávky == * Ančerl Gold 1 Smetana, B. Má vlast / ČF * Ančerl Gold 2 Dvořák, A. Symfonie č. 9 Z Nového světa, V přírodě, Othello / ČF * Ančerl Gold 4 Musorgskij, A.P./Rimskij-Korsakov, N.A Obrázky z výstavy-Noc na Lysé hoře-Španělské capriccio * Ančerl Gold 5 Stravinskij, I. Petruška, Svěcení jara / ČF * Ančerl Gold 6 Mahler, G./Strauss, R. Symfonie č. 1 - Enšpíglova šibalství / ČF * Ančerl Gold 7 Janáček, L. Glagolská mše, Taras Bulba / Domanínská, Soukupová, Blachut, Haken, PFS / Veselka / ČF * Ančerl Gold 11 Kabeláč, M./Hanuš, J. Mysterium času - Hamletovská improvizace - Koncertantní symfonie / ČF * Ančerl Gold 12 Martinů, B. Koncert pro klavír a orchestr č. 3, Kytice / Páleníček, Domanínská, Červená, …PFS/ J.Kühn, KDS / ČF * Ančerl Gold 13 [[Rekviem b-moll, op. 89|Dvořák, A. Rekviem]] / ČF * Ančerl Gold 14 Stravinskij, I. Oidipus Rex, Žalmová symfonie / PFS / Veselka / ČF * Ančerl Gold 19 Dvořák, A. Symfonie č. 6 D dur, Můj domov, Husitská, Karneval / ČF * Ančerl Gold 22 Bartók, B. Koncerty pro housle a orchestr / A.Gertler, E.Bernáthová / ČF * Ančerl Gold 23 Šostakovič, D. Symfonie č. 7 Leningradská / ČF * Ančerl Gold 24 Janáček, L./Martinů, B. Sinfonietta - Fresky Piera della Francesca, Paraboly / ČF * Ančerl Gold 26 Bartók, B. Koncert pro orch., Koncert pro violu a orch. / J.Karlovský / ČF * Ančerl Gold 32 Stravinskij, I. Svatba (Les Noces), Kantáta, Mše / PFS, Veselka, ČF * Ančerl Gold 34 Martinů, B. Symfonie č. 5 a 6 (Symf. fantazie), Památník Lidicím / ČF * Dvořák, A. Best of Dvořák (orchestrální dílo) == Externí odkazy == * http://www.supraphon.cz/cs/umelci/vazna-hudba/ {{Commonscat|Karel Ančerl}}{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Ančerl, Karel}} [[Kategorie:Čeští dirigenti]] [[Kategorie:Šéfdirigenti České filharmonie]] [[Kategorie:Čeští hudební skladatelé]] [[Kategorie:Čeští emigranti a exulanti]] [[Kategorie:Vězni nacistických koncentračních táborů]] [[Kategorie:Židé]] [[Kategorie:Českoslovenští národní umělci]] [[Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě]] [[Kategorie:Židovští hudební skladatelé]]

Návrat na stránku „Karel Ančerl“.