Kaspické moře

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox jezero |šířkaobr=400 |jezero=Kaspické moře |obrázek=Caspian Sea from orbit.jpg |popis1=Kaspické moře z oběžné dráhy |popis2= |typ= |rozloha=376 000 km² |délka=1200 km |šířka=320 km |objem=78 000 km³ |povodí=3 500 000 |hloubka=1025 |výška=-28,5 |pobřeží=7000 km |přítok=[[Volha]], [[Ural (řeka)|Ural]], [[Terek]], [[Kura]], [[Sumgait (řeka)|Sumgait]], [[Kuma (přítok Kaspického moře)|Kuma]], [[Atrek]], [[Samur]], [[Gorgan]], [[Bolgarčaj]], [[Kyzyluzen]] |odtok= |ostrovy=[[Čečen]], [[Tulení ostrov (Kaspické moře)|Tjulenij ostrov]], [[Tulení ostrovy|Tjulenyje araly]], [[Ogurčinskij]] |sídla=[[Astrachaň]], [[Aktau]], [[Turkmenbaši (město)|Turkmenbaši]], [[Babolsar]], [[Machačkala]], [[Baku]] |státy={{vlajka a název|Ázerbájdžán}}, {{vlajka a název|Írán}} ''([[Golestán]], [[Mázandarán]], [[Gílán]])'', {{vlajka a název|Kazachstán}} ''([[Atyrauská oblast|Atyrauská]], [[Mangystauská oblast]])'', {{vlajka a název|Rusko}} ''([[Dagestán]], [[Kalmycko]], [[Astrachaňská oblast]])'', {{vlajka a název|Turkmenistán}} ''([[Balkan]])'' |světadíl= [[Asie]], [[Evropa]]<ref>K Evropě náleží pobřeží mezi ústími Uralu a Kumy</ref> }}[[Soubor:Caspian Sea from orbit.jpg|thumb|230px|Kaspické moře z oběžné dráhy]] '''Kaspické moře''' ({{vjazyce2|ru|''Каспийское mоpe''}} nebo {{cizojazyčně|ru|''Каспий''}}, {{vjazyce2|fa|دریای مازندران}}, {{vjazyce2|az|''Xəzər dənizi''}}, {{vjazyce2|kk|''Каспий теңізі''}}, {{vjazyce2|tk|''Hazar deňizi''}}, {{vjazyce2|el|''Kaspion pelagos''}}, {{vjazyce2|la|''Caspium Маrе''}}) je umístěno mezi [[Asie|Asií]] a [[Evropa|Evropou]] ([[Rusko|ruskou]] částí ''Evropy''). Někdy se udává, že pojem [[moře]] není správný, protože je to [[největší jezera světa podle rozlohy|největší]] [[slané jezero]]. Se svou rozlohou splňuje charakteristiky moře i jezera. Na jeho březích leží 5 států: [[Rusko]] ([[Dagestán]], [[Kalmycko]] a [[Astrachaňská oblast]]), [[Kazachstán]] ([[Atyrauská oblast|Atyrauská]] a [[Mangystauská oblast]]), [[Turkmenistán]] ([[Balkan]]), [[Írán]] (provincie: [[Golestán]], [[Mázandarán]] a [[Gílán]]) a [[Ázerbájdžán]]. Název je odvozený od dávného kmene [[Kaspijci|Kaspijců]], kteří žili ve východní části [[Kavkaz]]u. Také další historická jména (''Girkanské'', ''Chvalynské'', ''Chvalisské'' nebo ''Chazarské moře'') jsou odvozená od historických [[národ]]ů, které obývaly jeho břehy. Má rozlohu 376&nbsp;000&nbsp;[[Kilometr čtvereční|km²]]. Je ze severu na jih 1&nbsp;200&nbsp;[[Metr#Kilometr|km]] dlouhé a průměrně 320&nbsp;km široké Průměrně je hluboké 184&nbsp;[[metr|m]] a dosahuje maximální hloubky 1&nbsp;025&nbsp;m. Objem vody je 78&nbsp;000&nbsp;[[krychlový kilometr|km³]]. Rozloha povodí je 3&nbsp;500&nbsp;000&nbsp;km². Jeho hladina leží 28,5&nbsp;m pod úrovní [[světový oceán|světového oceánu]]. == Pobřeží == Délka pobřeží je 7&nbsp;000&nbsp;km. Pobřeží není příliš členité. Větší [[záliv]]y jsou na severu [[Kizljarský záliv|Kizljarský]] a [[Komsomolec (záliv)|Komsomolec]], na východě [[Mangyšlakský záliv|Mangyšlakský]], [[záliv Kenderli|Kenderli]], [[Kazašský záliv|Kazašský]], [[Kara-bogaz-gol]] a [[Krasnovodský záliv|Krasnovodský]] a na západě [[Agrachanský záliv]] a [[Bakinská zátoka]]. Na jihu se nacházejí mělké [[laguna|laguny]]. Břehy v severní části jsou nízké, velmi táhlé a charakteristické množstvím vysušených míst. Ta vznikla v důsledku jevů, způsobených velkými [[vítr|větrnými]] [[vlna]]mi. Jsou zde také [[říční delta|deltové]] břehy (''Volha'', ''Ural'', ''Terek''). Celkově se pobřeží na severu zvětšuje, což je důsledek poklesu hladiny. Rychle se zvětšují delty a vydatně roste množství usazeného materiálu. Západní břehy jsou také tvořené převážně usazeným materiálem ([[přesyp]]y, [[kosa (geomorfologie)|kosy]]). Oddělené úseky v ''Dagestánu'' a na [[Apšeronský poloostrov|Apšeronském poloostrově]] jsou tvořené [[rozrušené horniny|rozrušenými horninami]]. Na východě převládají rozrušené břehy tvořené [[vápenec|vápencích]] utvářených přilehlými polopustinnými a pustými planinami. Usazené materiály se zde však vyskytují také. Tvoří [[Karabogazská kosa|Karabogazskou kosu]] (odděluje od moře záliv [[Kara-bogaz-gol]]), [[Krasnovodská kosa|Krasnovodskou kosu]] a [[kosa Kenderli|kosu Kenderli]] a převládají na jihu [[Krasnovodský poloostrov|Krasnovodského poloostrova]]. Na březích se nachází pět [[národní park|národních parků]]. Jsou to v ''Rusku'' [[Astrachaňský národní park]] v deltě ''Volhy'' a [[Dagestánský národní park]] v severním [[Dagestán]]u v ''Kizljarském zálivu'', v [[Turkmenistán]]u pak [[Krasnovodský národní park]], který se skládá ze dvou částí. Jedna obsahuje ''Krasnovodský záliv'' a druhá pobřeží na jihu země v okolí města [[Gasan Kuli]]. V [[Ázerbájdžán]]u se nacházejí [[Kyzylagadžský národní park]] a [[Širvanský národní park]]. == Dno == Podle charakteru dna můžeme moře rozdělit na ''Severní Kaspik'', ''Střední Kaspik'' a ''Jižní Kaspik''. * ''Severní Kaspik'' (rozloha přibližně 80&nbsp;000&nbsp;km²) je nejmělčí část celého moře s hloubkami 4 až 8&nbsp;m. Tvoří okraj [[Přikaspická prohlubeň|Přikaspické prohlubně]] [[Východoevropské deska|Východoevropské desky]]. Dno je tvořené slabě zvlněnými usazenými horninami. Vyskytuje se zde řada mělčin a ostrovů. [[Mangyšlacký práh]] je strukturou svázán s hercynským ztraceným [[val Karpinského|valem Karpinského]] na západě a s pohořím [[Mangyšlak]] na východě. Odděluje ''Severní Kaspik'' od ''Středního Kaspiku''. * ''Střední Kaspik'' (rozloha přibližně 138&nbsp;000&nbsp;km²) je výrazně hlubší. Jeho dno má heterogenní strukturu. Jeho východní část tvoří ponořený díl epihercynské [[Turanská deska|Turanské desky]]. Nachází se zde [[Derbentská propadlina]] (hloubka 788&nbsp;m), okrajová prohlubeň geosinklinály ''Kavkazu''. [[kontinentální šelf|Šelf]] a pevninský sklon je komplikovaný podvodními [[sesuv]]y, [[kaňon]]y a zbytky starých říčních údolí (zvláště na severu). Na jihu je od ''Jižního Kaspiku'' oddělen [[Apšeronský práh|Apšeronským práhem]], na kterém se nachází řada mělčin a ostrovů. Ten byl vytvořen novějším [[vrásnění]]m pohoří [[Kavkaz]] a [[Kopetdaga]]. * ''Jižní Kaspik'' (rozloha přibližně 153&nbsp;000&nbsp;km²) je nejhlubší (1&nbsp;025&nbsp;m). Je charakterizovaný podoceánským vytvářením [[zemská kůra|zemské kůry]]. U západního a jižního (íránského) pobřeží má úzký šelf, u východního pobřeží je šelf výrazně širší. Dno představuje plochou hlubinnou rovinu. Nachází se zde [[žula|žulová]] vrstva o tloušťce až 25&nbsp;km (to ukazuje na velké stáří prohlubně ''Jižního Kaspiku'') a pod ní [[čedič]]ová o hloubce až 15&nbsp;km. Na severu se nachází několik podvodních hřbetů, táhnoucích se ze severozápadu na jihovýchod. Až do pozdního [[miocén]]u bylo ''Kaspické moře'' těsně spojené s [[Černé moře|Černým mořem]]. Poté bylo toto spojení přerušeno a spojení s oceánem bylo obnoveno v pozdním [[pliocén]]u. V antropogéně se v důsledku střídání [[doba ledová|dob ledových]] a [[doba meziledová|meziledových]] ve [[Východní Evropa|Východní Evropě]] ''Kaspické moře'' zvedalo a klesalo. Vznikly tak jezerní [[terasa (geologie)|terasy]] na pobřeží. Na šelfu se nacházejí [[terigenní usazeniny|terigenní]] a mušlovité [[písek (materiál)|písky]], [[mušle]], [[oolit]]ové písky. Hlubinné úseky dna jsou pokryté jílovitými usazeninami s vysokým obsahem [[karbid]]u [[vápník]]u. Na dně se nacházejí bohatá ložiska [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]] (''Apšeronský práh'', dagestánské a turkmenské pobřeží a perspektivně i ''Mangyšlacký práh''). V zálivu [[Kara-bogaz-gol]] se nacházejí naleziště [[síra|síry]]. == Ostrovy == : ''Podrobnější informace naleznete v článku'': [[Ostrovy Kaspického moře]]. [[Ostrov]]y se nacházejí při pobřeží a hlavně v severní části. Celkem jich je asi 50 o celkové rozloze přibližně 350&nbsp;km². [[Soubor:Bay in Baku.JPG|thumb|220px|Pohled na Kaspické moře z hl. města [[Ázerbájdžán]]u [[Baku]]]] [[Soubor:Kasp.-meer-iran2.jpg|thumb|220px|Západ slunce nad Kaspickým mořem v [[Írán]]u]] [[Soubor:TurkmenbashiSea.jpg|thumb|220px|Kaspické moře v [[Turkmenbaši (město)|Turkmenbaši]] v [[Turkmenistán]]u]] == Poloostrovy == * [[Apšeronský poloostrov]] — na severu [[Ázerbájdžán]]u * [[Agrahaňský poloostrov]] — v [[Dagestán]]u * [[Miyānkāle (poloostrov)|Miyānkāle]] — v [[Írán]]u * [[Karabogazská kosa]], [[Krasnovodská kosa]], [[Kenderli (kosa)|Kenderli]] a [[Krasnovodský poloostrov]] — v [[Turkmenistán]]u * [[Mangyšlak (poloostrov)|Mangyšlak]] — v [[Kazachstán]]u == Vodní režim == Největší [[řeka|řeky]] ústí do ''Kaspického moře'' na severu. Jsou to v ''Rusku'' [[Volha]] (největší přítok) v ''Astrachaňské oblasti'' a [[Terek]] na území ''Dagestánu'' a v ''Kazachstánu'' řeka [[Ural (řeka)|Ural]] u města [[Atyrau]] a řeka [[Emba (řeka)|Emba]], která občasně vysychá. Celkový přítok těchto řek tvoří 88 % veškerého říčního přítoku. Dalších přibližně 7 % tvoří západní přítoky [[Sulak]] na hranicích ''Ruska'' a ''Ázerbájdžánu'' a v ''Ázerbájdžánu'' od severu řeky [[Samur]], [[Sumgait (řeka)|Sumgait]], [[Pirsagat]] a [[Kura]]. Zbývajících 5 % tvoří řeky íránského pobřeží. [[Sefīd Rūd]] v provincii [[Gílán]] a v provinciích [[Mázandarán]] a [[Golestán]] od západu řeky [[Rúdháne-je Heraz]], [[Sírín Rúd]], [[Rúdháne-je Neká]] a [[Gorgán (řeka)|Rúdháne-je Gorgán]]. Na hranicích ''Íránu'' a ''Turkmenistánu'' pak řeka [[Atrek]]. Na východě žádné řeky nevtékají. Úroveň hladiny se vyznačuje značnými dlouhodobými výkyvy, především v důsledku změn vodní bilance. Podle geologických, archeologických, historických a geomorfologických pramenů byla hladina na vysoké úrovni (-22&nbsp;m) před 4 až 6&nbsp;tisíci lety, na začátku našeho [[letopočet|letopočtu]] a na začátku 19. století (novokaspická [[transgrese]]). Také je známo že v 7. až 11. století byla úroveň hladiny nízká (zřejmě 2 až 4&nbsp;m pod současnou úrovní.). V r [[1929]] před znatelným poklesem hladiny byla rozloha ''Kaspického moře'' 422&nbsp;000&nbsp;km² (-26&nbsp;m). Poté následovalo snižování hladiny až do roku [[1956]]. Nyní kolísá hladina okolo -28,5&nbsp;m. Příčinou posledního poklesu bylo kromě klimatických změn, zmenšení průtoku přitékajících řek a zvětšení odparu také vybudování [[vodní nádrž|vodních nádrží]] na ''Volze'', využívání řek pro zavlažování a odběr vody pro průmysl. Záporně se projevuje také odtok vody do [[záliv]]u [[Kara-bogaz-gol]], který leží 4 m pod úrovní moře. Na celkovém vodním příjmu v r [[1970]] se podílely srážky 66,8&nbsp;km³, přitékající řeky 266,4&nbsp;km³ a podzemní vody 5&nbsp;km³ a na úbytku vypařování 357,3&nbsp;km³, odtok do ''Kara-Bogaz-Gol'' 4&nbsp;km³ a čerpání vody z moře 1&nbsp;km³. Rozdíl způsobil roční pokles hladiny. Hlavní [[tlak]]ové oblasti, které určují cirkulaci [[vzduch]]u v oblasti moře, jsou výběžek asijské výše v zimě a azorské výše a jihoasijské níže v létě. Klima je [[kontinentální klima|kontinentální]] s převládajícími [[anticyklon]]ovými podmínkami [[počasí]], suchými větry, tuhou zimou (především na severu), velkými výkyvy teploty v průběhu roku a malými [[srážky|srážkami]] (s výjimkou jihozápadní části). V severních a středních částech moře převládají od října do dubna větry východních směrů a od května do září severozápadních směrů. V jižní části převládá [[monzun]]ový charakter větrů. Nejsilnějšími větry se vyznačuje oblast ''Apšeronského poloostrova'' (''bakinský severák'' na podzim). Na pobřeží střední části a v západním díle severní části jsou časté [[bouře (meteorologie)|bouře]], při kterých dosahuje rychlost větru i více než 24&nbsp;[[metr za sekundu|m/s]]. Průměrná dlouhodobá teplota vzduchu v červenci a srpnu je nad celým mořem stejná 24 až 26&nbsp;[[stupeň Celsia|°C]]. Maximum bylo naměřeno nad východním pobřežím (44&nbsp;°C). V zimě je teplota různá od -10&nbsp;°C na severu do 12&nbsp;°C na jihu. Nad mořem spadne průměrně 200&nbsp;[[Metr#Milimetr|mm]] srážek za rok, na západním pobřeží je to 400&nbsp;mm, na suchém východním pobřeží 90 až 100&nbsp;mm a na subtropickém jihozápadě až 1&nbsp;700&nbsp;mm. [[Vypařování]] z povrchu moře je velmi velké až 1&nbsp;000&nbsp;mm za rok, na východě a na ''Apšeronském polostrově'' až 1&nbsp;400&nbsp;mm. == Vlastnosti vody == Na ''Kaspickém moři'' panuje [[cyklonální cirkulace vody]], která je důsledkem přitékajících řek a převládajících větrů. Voda [[proud]]í ze severu na jih podél západního břehu k ''Apšeronskému poloostrovu'', kde se tok rozděluje na dvě větve. Jedna pokračuje podél břehu na jih a druhá protne moře směrem na východ a tam se spojí s tokem směřujícím na sever podél východního břehu. V ''Jižním Kaspiku'' se také vyskytuje cyklonální cirkulace, ale je méně zřetelná. Mezi ''Baku'' a ústím ''Kury'' je pak doplněna místní [[anticyklonální cirkulace vody|anticyklonální cirkulací]]. V ''Severním Kaspiku'' převládají nestálé větrem hnané proudy rozličných směrů. Jejich rychlost je 10 až 15&nbsp;[[centimetr za sekundu|cm/s]], při silných větrech ve směru proudu může dosahovat 30, 40 až 100&nbsp;cm/s. Častá opakovatelnost klidu a silného větru, způsobuje velké množství dní s velkým vlněním. Nejvyšší [[vlna|vlny]] až 11&nbsp;m se vyskytují u ''Apšeronského poloostrova''. [[Teplota]] vody v létě na povrchu dosahuje 24 až 26&nbsp;°C na severu a 29&nbsp;°C na jihu, v ''Krasnovodském zálivu'' až 32&nbsp;°C. U východních břehů se někdy v červenci a srpnu teplota snižuje na 10 až 12&nbsp;°C. Je to způsobeno větrem a stoupáním hlubinných vod. V zimě jsou teploty více rozdílné. Na severu je teplota do 0,5&nbsp;°C a na dva až tři měsíce moře zamrzá. Tloušťka [[led]]u dosahuje 2&nbsp;m. Ve ''Středním Kaspiku'' dosahuje teplota 3 až 7&nbsp;°C a zamrzají zde mělké [[záliv]]y. V ''Jižním Kaspiku'' je teplota 8 až 10&nbsp;°C. Nezřídka se ledy ze severu na jih dostávají vlivem větru podél západního pobřeží. Někdy mohou ledy dosáhnout až ''Apšeronského poloostrova'' a způsobit zde škodu na [[hydroenergetické stavby|hydroenergetických stavbách]] na moři. Průměrná [[slanost]] vody je 12,7 až 12,8&nbsp;‰ maximální (kromě [[Kara-Bogaz-Gol]]) u východního břehu 13,2&nbsp;‰, minimální na severozápadě 1 až 2&nbsp;‰. Složení [[Mořská sůl|soli]] se od [[oceán]]u odlišuje vysokým obsahem [[sulfát]]ů, [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]], [[hořčík]]u a menším podílem [[Chloridy|chlorid]]ů, což je způsobeno charakterem přítékající vody. Vertikální promíchávání vod v zimě se týká celé hloubky na severu a 200 až 300&nbsp;m hluboké vrstvy na jihu. V létě a na podzim se pak týká vrstvy hluboké 15 až 30&nbsp;m. Na této hranici se pak nachází [[teplotní skok]] až o několik stupňů na [[metr]], který brání průniku tepla do větších hloubek. Krátkodobé kolísání hladiny až o 2&nbsp;m může být způsobeno větry. Vyskytují se také dlouhoperiodické vlny s periodami 10&nbsp;minut až 12&nbsp;hodin s amplitudou do 70&nbsp;cm. Během roku se výška hladiny pohybuje v rozmezí 30&nbsp;cm. == Fauna a flóra == V moři nežije mnoho [[druh (biologie)|druhů]], ale ty, které tam žijí, jsou zastoupeny velkým množstvím jedinců. Žije zde 500&nbsp;druhů rostlin a 824&nbsp;druhů ryb a jiných živočichů. Z rostlin převládají [[sinice]] a [[rozsivky]] ([[rhizosolenia]] aj.). Nově se objevilo mnoho červených a hnědých vodních rostlin. Z kvetoucích jsou nejrozšířenější [[vocha mořská]] a [[táhlice]]. Největší rostlinou masu tvoří [[parožnatky]] (do 30 [[kilogram|kg]] na 1 [[čtvereční metr|m²]] dna) Původ živočichů je většinou [[neogén]]ní, které v důsledku častých změn slanosti prošly značnými změnami. Z [[ryby|ryb]] zde patří [[jeseter|jeseteři]], [[sleď|sledi]], [[kilka|kilky]], [[hlaváč]]i a zástupci druhu [[benthophilus]]. Z [[Měkkýši|měkkýšů]] to jsou [[slávičkovití]] a [[srdcovkovití]]. Z [[bezobratlí|bezobratlých]] pak zástupci [[pontogammarus]], [[mnohoštětinatci]], [[Houby (Poryfera)|houby]] a jeden druh [[medúza|medúz]]. Kromě toho zde žije 15&nbsp;druhů přistěhovaných z arktických a středozemních povodí. Významnou skupinu tvoří živočichové sladkovodního původu ([[candát obecný]]). Celkově je zde velmi mnoho endemických druhů. Některé organismy se přistěhovali do ''Kaspiku'' poměrně nedávno ať už na trupech lodí ([[slávky]], [[rhizosolenia]], [[svijonožci]] a také [[krabi]]) nebo přímo prostřednictvím člověka ([[cípal hlavatý]], [[nereidky]] a zástupci [[syndesmya]]). == Lodní doprava == ''Kaspické moře'' má velký význam pro národní i mezinárodní [[Vodní doprava|lodní dopravu]]. Základní náklady převážené po moři jsou [[ropa]], [[dřevo]], [[obilí]], [[bavlna]], [[rýže]] a [[síra]]. Hlavní [[přístav]]y jsou [[Astrachaň]], [[Baku]], [[Machačkala]], [[Krasnovodsk]] a [[Aktau]], které jsou spojené osobní dopravou. Mezi ''Baku'' a ''Krasnovodskem'' funguje [[trajekt|železniční trajekt]]. V ''Íránu'' jsou největší přístavy [[Bandar-e Anzalī]] a [[Bender-Šách]]. == Historie == Zdokumentovaná svědectví o znalostech ''Kaspiku'' a plavbách po něm pocházejí z 9. a 10. století ([[arabština|arabské]], [[arménština|arménské]] a [[perština|perské]] [[rukopis]]y). Pravidelné sledování bylo zahájeno za Petra&nbsp;I., který v letech 1714 až 1715 inicioval expedici pod vedením [[A. Bekovič-Čerkasskij|A. Bekoviče-Čerkasského]], jež prozkoumala východní břehy. Ve 20.&nbsp;letech 18. století zahájil [[hydrografie|hydrografické]] průzkumy moře I.&nbsp;F.&nbsp;Sojmonov a ve druhé polovině 18.&nbsp;století [[I. V. Tokmačjov]] a [[M. I. Vojnovič]]. V 19. století provedl [[Kolodkin]] první detailní zaměření břehů a v jeho díle pokračoval [[N. A. Ivašincev]]. Mapy vytvořené na základě těchto měření sloužily do 30.&nbsp;let [[20. století]]. Pro výzkum moře přinesli velký vklad v 19. století vědci [[P. S. Pallas]], [[S. G. Gmelin]], [[G. S. Karelin]], [[K. M. Ber]], [[G. V. Abich]], [[O. A. Grim]], [[N. I. Andrusov]] a [[I. B. Špindler]]. V roce 1897 byla založena [[Astrachaňská vědecko-výzkumná stanice]]. Následovali [[hydrologie|hydrologické]] a [[hydrobiologie|hydrobiologické]] expedice [[N. M. Knipovič]]e, které pokračovali i po roce [[1917]]. V té době získala na významu [[ropa|ropná naleziště]] na ''Apšeronském poloostrově'', při jež prozkoumali [[geolog]]ové [[I. M. Gubkin]], [[D. V. a V. D. Golubjatnikové]], [[P. A. Pravojelavlev]], [[V. P. Baturin]] a [[S. A. Kovalevskij]]. O průzkum kolísání hladiny se zasloužili [[B. A. Appolov]], [[V. V. Valedinskij]], [[K. P. Voskresenskij]] a [[L. S. Berg]]. == Osídlení pobřeží == [[Soubor:Caspianseamap.png|thumb|220px|Mapa Kaspického moře zahrnující některá sídla na pobřeží, žlutě je vyznačeno jeho povodí]] Města na březích Kaspického moře (ve směru hodinových ručiček) * [[Kazachstán]] ** Atyrauská oblast - [[Zaburunje]], [[Atyrau]] ** Mangystauská oblast - [[Fort-Ševčenko]], [[Aktau]], [[Kuryk]] * [[Turkmenistán]] ([[Bekdaš]], [[Karabogazgöl]], [[Kuuli Majak]], [[Türkmenbaši město|Türkmenbaši]], [[Džanga]],[[Aladža]], [[Okarem]], [[Gasan-Kuli]]) * [[Írán]] ** provincie [[Mázandarán]] a [[Golestán]] – [[Gomíšán]], [[Bandar-e Torkemán]], [[Hazarábád]], [[Bábolsar]], [[Fereidúnkenár]], [[Mahmúdábád]], [[Núr]], [[Núšahr]], [[Čalús]], [[Abbásábád]], [[Tonekábon]], [[Rámsar]] ** provincie [[Gílán]] – [[Čáboksar]], [[Kaláčaj]], [[Rúdsar]], [[Kenár Darjá]], [[Homám]], [[Bandar-e Anzalí]], [[Astara (Írán)|Ástára]]) * [[Ázerbájdžán]] ([[Astara (Ázerbájdžán)|Astara]], [[Lenkoran]], [[Neftčala]], [[Aljat]], [[Gobustan]], [[Primorsk]], [[Baku]], [[Mardakan]], [[Buzovna]], [[Sumgait (město)|Sumgait]]) * [[Rusko]] ** [[Dagestán]] - [[Derbent]], [[Izberbaš]], [[Kaspijsk]], [[Machačkala]], [[Krajnovka]] ** [[Kalmycko]] - [[Lagaň]] ** [[Astrachaňská oblast]] - [[Oranžeri]], [[Astrachaň]], [[Kirovskij]], [[Makovo]]) == Poznámky == <references/> == Literatura == * (rusky) Kolísání hladiny Kaspického moře, Moskva 1956, ''(Колебания уровня Каспийского моря, M., 1956)'' * (rusky) Fedotov P. V., Stratigrafie čtvrtohorních usazenin a historie vývoje Kaspického moře, Moskva 1957, ''(Федоров П. В., Стратиграфия четвертичных отложений и история развития Каспийского моря, M., 1957)'' * (rusky) Geologická stavba podvodního sklonu Kaspického moře, Moskva 1962, ''(Геологическое строение подводного склона Каспийского моря, M., 1962)'' * (rusky) Materiály Všesovětské konference o problému Kaspického moře, Baku 1963, ''(Материалы Всесоюзного совещания по проблеме Каспийского моря, Баку, 1963)'' * (rusky) Zenkevič, O. K., Biologie moří SSSR, Moskva 1963, ''(Зенкевич Л. А., Биология морей СССР, M., 1963)'' * (rusky) Leontěv A. S., Chalilov A. I., Přírodní podmínky formování břehů Kaspického moře, Baku 1965 ''(Леонтьев О. К., Халилов А. И., Природные условия формирования берегов Каспийского моря, Баку, 1965)'' * (rusky) Pachomova A. S., Zatučnaja B. M., Hydrochemie Kaspického moře, Leningrad 1966, ''(Пахомова А. С., Затучная Б. M., Гидрохимия Каспийского моря, Л., 1966)'' * (rusky) Geologie nalezišť ropy a zemního plynu, Moskva 1966, ''(Геология нефтяных и газовых месторождений Азербайджана, M., 1966)'' * (rusky) Kaspické moře, Moskva 1966, ''(Каспийское море, M., 1969)'' * (rusky) Komplexní výzkum Kaspického moře, sbírka statí, č. 1, Moskva 1970, ''(Комплексные исследования Каспийского моря. Сб. ст., в. 1, M., 1970)'' * (rusky) Gjul K. K., Lappalajnen T. N., Poluškin V. A., Kaspické moře, Moskva 1970, ''(Гюль К. К., Лаппалайнен T. H., Полушкин В. А., Каспийское море, M., 1970)'' * (rusky) Gjul K. K., Žilo P. V., Žirnov V. M., Bibliografická příručka o Kaspickém moři, Baku 1970, ''(Гюль К. К., Жило П. В., Жирнов В. M., Библиографический аннотированный справочник по Каспийскому морю, Баку, 1970)'' {{VSE|Каспийское mоpe}} == Externí odkazy == * (anglicky) [http://www.netiran.com/?fn=artd(2277) Informace o historii jmen Kaspického moře] * (anglicky) [http://www.caspianenvironment.org/ Kaspický environmentální program] * (anglicky) [http://globalguerrillas.typepad.com/globalguerrillas/2004/07/long_term_gg_ta.html Cíl: Ropa v Kaspickém moři John Robb, 2004] * (anglicky) [http://www.caspage.citg.tudelft.nl/project.html Změny hladiny Kaspického moře] {{Flickr|Caspian+Sea}}{{Commonscat|Caspian Sea}}{{Ruská jezera}}{{Státy ležící na břehu Kaspického moře}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Kaspické moře| ]] [[Kategorie:Moře]] [[Kategorie:Mezinárodní jezera]] [[Kategorie:Jezera v Rusku]] [[Kategorie:Dagestán]] [[Kategorie:Kalmycko]] [[Kategorie:Astrachaňská oblast]] [[Kategorie:Jezera v Kazachstánu]] [[Kategorie:Atyrauská oblast]] [[Kategorie:Mangystauská oblast]] [[Kategorie:Jezera v Turkmenistánu]] [[Kategorie:Balkan]] [[Kategorie:Jezera v Íránu]] [[Kategorie:Golestán]] [[Kategorie:Mázandarán]] [[Kategorie:Gílán]] [[Kategorie:Jezera v Ázerbájdžánu]] [[Kategorie:Bezodtoká jezera]] [[Kategorie:Povodí Kaspického moře]]

Návrat na stránku „Kaspické moře“.