Kočkodan talapoin

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{ Taxobox | barva = pink | jméno = Kočkodan talapoin | obrázek =Zwergmeerkatze-drawing.jpg | popis obrázku = Kočkodan talapoin | šířka obrázku = 258px | status = LC | říše = [[živočichové]] (Animalia) | kmen = [[strunatci]] (Chordata) | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) | třída = [[savci]] (Mammalia) | řád = [[primáti]] (Primates) | nadčeleď = [[úzkonosí]] (Catarrhini) | čeleď = [[kočkodanovití]] (Cercopithecidae) | rod = [[kočkodan]] (''Miopithecus'') | druh = '''kočkodan talapoin''' (''Miopithecus talapoin'') | druh popsal = [[Johann Christian Daniel von Schreber|Schreber]], [[1774]] | binomické jméno = Miopithecus talapoin | sesterska = [[talapoin severní]] (''Miopithecus ougouensis'') }} '''Kočkodan talapoin''' (''Miopithecus talapoin'') (angl. Southern Talapoin Monkey) je [[úzkonosí|úzkonosý]] [[primáti|primát]], je to jeden ze dvou [[druh (biologie)|druhů]] [[rod (biologie)|rodu]] ''Miopithecus'' Geoffroy, 1862. Kočkodan talapoin je také znám pod jménem [[talapoin angolský]]. Žijí ve vlhkých oblastech, jako jsou [[mokřad]]y, pobřežní oblasti řek, [[mangrovy|mangrovové porosty]] a [[galeriový les|galeriové lesy]], centrální [[Afrika|Afriky]] do [[nadmořská výška|nadmořské výšky]] 700 m v [[areál (biologie)|areálu]] od [[Demokratická republika Kongo|Demokratické republiky Kongo]] do [[Angola|Angoly]]. == Popis == Kočkodan talapoin je nejmenším [[kočkodan]]em. Dospělí jsou dlouzí od 35 do 55 cm a váží 0,8 až 1,9 kg, ocas mají dlouhý od 30 do 45 cm. [[Samice]] jsou menšího vzrůstu a jsou lehčí. Hlavu mají v poměru k tělu poměrně velkou. Mají nápadně velké oči a krátké [[čelist]]i. [[Srst]] bývá na horní části těla olivově žlutohnědá a na spodní straně je bílá až šedá. Obličej je lysý, lososově růžový, čenich mají obklopen řídkými černými chlupy.Po tváři se táhnou od nosu ke spánku pruhy černé srsti, na nose mívají černou skvrnu. Velké uši jsou také černé. Licousy jsou světle žluté. Končetiny jsou z vnitřní strany žlutošedé a z vnějšku žlutozelené. Dolní část končetin je slabě osrstěná černými chlupy, pod kterými prosvítá červenavá kůže. Ocas je šedavý, horní část je tmavší než spodní, přičemž špička je žlutočerná. Dospělý [[samec]] je vždy tmavěji vybarven než samice nebo mladí samci. Žije poměrně skrytě. == Stravování == Z hlediska potravy se talapoin řadí mezi [[Všežravec|omnivory]]. Převážnou část potravy, asi 60%, tvoří kořínky, oddenky, semena, plody rostlin, traviny a vodní rostliny. Zpestřením jsou vejce, hmyz, housenky a drobní obratlovci. Jsou největšími [[hmyzožravci]] mezi úzkonosými opicemi. Dokáži najít potravu i pod vodní hladinou. == Život v tlupě == Tvoří mnoho samco-samicová společenstva s 70 až 100 jedinci pouze v období [[Kopulace|páření]]. Společenství je vedeno několika [[dominantní]]mi samci, kteří jsou vůdci denních skupin. Při nočním odpočinku samice, mláďata a [[adolescence|adolescenti]] tvoří centrální část skupiny, kdežto samci hlídají na okrajích. Skupina je velice pohyblivá. Přes den se společenstvo rozdělí na malé skupinky, s několika samicemi s mláďaty, vedené jedním samcem. Mimo [[Rozmnožování|reprodukční]] období při denním hledání potravy tvoří ostatní samci samostatné skupiny. Území, které si nárokuje jedna skupina nebývá velké, avšak je úzce vázáno ke zdroji vody. Jsou dobrými plavci a potápějí se. Při obraně proti dravcům nebo když reagují na nějaký neznámý předmět, obklopí [[predátor]]a či neznámou věc a provedou skupinový útok. Skupiny samic se chovají [[Agrese|agresivněji]] než skupiny samců. Mohou žít bez rozmíšek s [[kočkodan Allenův|kočkodanem Allenovým]] Vzájemná [[dorozumívání|komunikace]] je stejně jako u ostatních kočkodanů [[optika|optická]], [[akustika|akustická]], [[dotek|doteková]] a [[chemie|chemická]]. Hlasový projev je v porovnání s ostatními kočkodany mnohem chudší, ale je intenzivní a opice ho často používají. Chemická komunikace se omezuje na období páření. Mezi kočkodany je zvláštností, že při výhružném posunku vyceňují zuby, jako by s nimi někoho kousaly. Tento projev je u úzkonosých primátů neobvyklý. == Rozmnožování == Samice se [[Kopulace|páří]] převážně s jedním dominantním samcem. Období [[Estrální cyklus|říje]] je asi 30 dnů, mezi květnem a zářím. [[Březost]] trvá 155 – 165 dnů. Mezi listopadem a březnem se rodí jedno mládě o průměrné hmotnosti 200 g. Je kojeno jen šest týdnů. Vývoj mláďat je rychlý. Třetím dnem vnímají prostředí a události, jež se dějí v jejich bezprostředné blízkosti. Po dvou týdnech si troufnou vzdálit se od matky, po měsíci už je matky nepřenáší a pohybují se sami a do tří měsíců se zcela osamostatní. [[pohlavní dospělost|Pohlavní dospělosti]] dosahují samice mezi čtvrtým a šestým rokem života, kdežto samci až mezi pátým a sedmým rokem. Samice se mohou pářit každoročně. Jelikož se často vyskytují v blízkosti zemědělsky obdělávaných polí, kde se živí ovocem, [[maniok]]em a obilím, nemají je místní zemědělci v oblibě. Stávají se kořistí [[levhart|leopardů]], [[Ženetka tečkovaná|ženetek]] a [[sokolovití|sokolovitých]] i [[jestřábovití|jestřábovitých]] dravců. Jsou ohrožování ničením lokalit svého přirozeného výskytu, zapříčiněného [[dřevorubectví|těžbou dřeva]] a rozrůstající se zemědělskou činností. V zajetí se dožívají až 28 let, rozmnožují se však zřídka. == Sesterský druh == Druhým druhem rodu [[kočkodan]] ''Miopithecus'' Geoffroy, 1862 je [[kočkodan severní]] ''Miopithecus ougouensis'' Machado, 1969 (angl. Northern Talapoin Monkey) známý také pod jménem [[talapoin gabonský]]. Žije v areálu od [[Kamerun]]u do Demokratické Republiky Kongo ve stejném prostředí a obdobným způsobem jako předešlý druh, má ale vůči němu světlejší uši a nozdry. == Odkazy == === Literatura === * Luděk Dobroruka, Zvířata celého světa, Státní zemědělské nakladatelství, sv. 5, 1979 == Externí odkazy == * http://www.afrikaonline.cz/view.php?cisloclanku=2009052201 {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Kočkodanovití]]

Návrat na stránku „Kočkodan talapoin“.