Lanová dráha Sklené - Podbělka

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox lanovka| | název = Vojenská nákladní lanovka Sklené - Podbělka | mapa umístění = | foto = Behoun.JPG | popisek.foto = Původní běhoun lanovky | typ lanovky = nákladní visutá dvoulanová dráha oběžného systému, tři izolované úseky | umístění pohonu = | systém napínání = | přepravní kapacita = 100 t/den | délka = 4000 m | dolní stanice = 800 m n. m.[[Sklené (Malá Morava)|Sklené]] | horní stanice = 1307 m n. m. [[Podbělka]] | převýšení = 500 m | rychlost = | čas jízdy = | počet kabin = variabilní | počet podpěr = neznámý, dvě mezistanice | výrobce = Bleichert Německo | vlastník = Československá armáda | provozovatel = 1. železniční pluk Pardubice | v provozu = 1937 - 1938 }} Vojenská nákladní '''[[lanová dráha]] ze [[Sklené (Malá Morava)|Skleného]] na [[Podbělka|Podbělku]]''' byla vybudována za účelem dopravy stavebního materiálu na výstavbu objektů [[řopík|lehkého opevnění vz. 37]] a v budoucnu i objektů [[těžké opevnění|těžkého opevnění]] budovaného na obranu proti útoku tehdy sousedního [[Nacistické Německo|Německa]] v prostoru východního [[hřeben (geomorfologie)|hřebenu]] [[Masiv Králického Sněžníku|Králického Sněžníku]]. Lanová dráha byla v provozu od roku [[1937]] do září [[1938]]. Její dolní stanice se nacházela nad vsí Sklené. Trasa stoupala severním směrem na vrchol [[Chlum (Králický Sněžník)|Chlumu]], kde byl konec prvního úseku, vykládací a překládací stanice a složiště materiálu. V tomto místě se lanovka přimykala k budované linii [[Československé opevnění|opevnění]]. Druhý úsek pokračoval jen mírně změněným směrem stále přibližně k severu k vrcholu [[Slamník (Králický Sněžník)|Sviní hory]] (či též ''Slamníku''). Zde končil a navazoval na něj úsek třetí vedoucí na vrchol Podbělky. Prostor stanice na Sviní hoře sloužil stejným účelům, jako stanice na Chlumu. Lanovka používala dvoulanový systém německé firmy ''Bleichert'' při použití jednoho lana nosného a jednoho tažného. Stožáry, za které sloužily často jen seříznuté stromy, nebyly vybaveny kladkami. Zařízení dodal, postavil i demontoval 1. železniční pluk z [[Pardubice|Pardubic]]. Na existenci lanovky dodnes upomínají zbytky stavebního materiálu v prostorech překládacích stanic a na vrcholu Podbělky. Tam se rovněž nalézá zarostlý a špatně znatelný základ vrcholového příhradového stožáru. V nevelké vzdálenosti od něj byl nalezen lanovkový běhoun, který se v současnosti nachází v expozici muzejně zpřístupněné [[Bouda (dělostřelecká tvrz)|dělostřelecké tvrze Bouda]]. Ve vzdálenosti 1,5 km severovýchodně od Podbělky se nachází vrchol [[Sušina (Králický Sněžník)|Sušiny]], kde se nacházela horní stanice shodné [[Lanová dráha Hynčice - Sušina|lanové dráhy z Hynčic]]. Uvažovaná úzkorozchodná železnice spojující obě horní stanice nebyla zrealizována. == Související články == * [[Lanová dráha Pec pod Sněžkou - Luční hora]] * [[Králická pevnostní oblast]] == Literatura == * ''Tomáš Šetina a kolektiv - Králický Sněžník (FortPrint Dvůr Králové nad Labem, 2004)'' == Externí odkazy == *[http://www.zelpage.cz/clanky/vojenske-lanovky-v-obdobi-prvni-republiky Vojenské lanovky v období první republiky] *[http://www.zelpage.cz/clanky/vojenske-lanovky-v-obdobi-prvni-republiky-ii Vojenské lanovky v období první republiky II] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Králický Sněžník]] [[Kategorie:Zaniklé lanové dráhy]] [[Kategorie:Československé opevnění]] [[Kategorie:Okres Šumperk]]

Návrat na stránku „Lanová dráha Sklené - Podbělka“.