Lužnice Z Multimediaexpo.cz stránky Lužnice Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Infobox řeka |šířka=200 |řeka=Lužnice |obrázek=Luznice.jpg|thumb|180px |popis1=Lužnice mezi Suchdolem nad Lužnicí<br /> a obávaným jezem Pilař |popis2= |délka=208 |průtok=24,3 |plocha=4226,2 |světadíl=[[Evropa]] |pramen= [[Novohradské hory]] |souřadnice1={{coor dms|48|35|44.1|N|s|14|44|14.9|E|v|region:cz_scale:25000}} |výška1=970 |ústí=[[vodní nádrž Orlík|Orlická přehrada]]-[[Vltava]] |souřadnice2={{coor dms|49|13|50.6|N|s|14|23|23.4|E|v|region:cz_scale:25000}} |výška2=346 |protéká={{vlajka a název|Česko}} ''([[Jihočeský kraj]] - [[Tábor]])'', {{vlajka a název|Rakousko}} ''([[Horní Rakousy|Horní Rakousko]])'' |povodí=[[Atlantský oceán]], [[Severní moře]], [[Labe]], [[Vltava]] |hčp=1-07-01-001 |mapa=Lužnice River (CZE) - location and watershed map.png }} '''Lužnice''' (německy: ''Lainsitz'', ''Luschnitz'' nebo ''Lužnitz'') je [[řeka]] na jihu [[Česká republika|České republiky]] ([[Jihočeský kraj]]) s horním tokem v [[Rakousko|Rakousku]] ([[Horní Rakousy|Horní Rakousko]]). Je to pravobřežní přítok [[Vltava|Vltavy]]. Je dlouhá 208 [[kilometr|km]] a odvodňuje území o rozloze 4 226 [[kilometr čtvereční|km²]]; číslo hydrologického pořadí: Lužnice '''1-07-01-001 1'''; průměrný [[průtok (hydrologie)|průtok]] činí 24,3 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]], oproti ostatním jihočeským řekám má však velmi malý spád a teče pomalu, což se negativně projevuje při [[povodeň|povodních]]. Lužnice také reguluje množství vody mnoha rybníků ve svém povodí (například [[Rožmberk]]u již od dob [[Jakub Krčín|Jakuba Krčína z Jelčan]] nebo napájecím kanálem ''Zlatá stoka''). V minulosti byla na řece provozována [[voroplavba]]. Již panovník Karel IV. stanovil předpisy péče o splavnění Lužnice pro dopravu dřeva (potvrzuje to zápis v archivu s datem 3.8.1366). Lužnice protéká [[Novohradské hory|Novohradskými horami]], [[Třeboňská pánev|Třeboňskou pánví]] a [[Středočeská pahorkatina|Středočeskou pahorkatinou]], celý horní tok Lužnice až k Veselí nad Lužnicí je součást [[Chráněná krajinná oblast Třeboňsko|CHKO Třeboňsko]], jednoho z přírodně nejcennějších území jižních Čech, které je zařazeno do systému biosférických rezervací [[UNESCO]]. Lužnice patří u [[vodák]]ů k oblíbeným českým řekám pro rekreační [[kanoistika|kanoistiku]], zejména v úseku "rychlejší vody" od Tábora k Bechyni. == Pramen == [[Soubor:Spring of Lužnice.jpg|thumb|left]] Lužnice pramení na rakouské straně Novohradských hor, na západním svahu hory [[Aichelberg]] (1054 m), v nadmořské výšce 970 m. Nejlepší přístup k prameni je z obce [[Karlstift]], z níž vede k prameni 2 km dlouhá cesta značená orientačními tabulemi. Nedaleko od pramene vtéká na české území, 3 km tvoří státní hranici a vrací se zpět do Rakouska. Protéká městem [[Weitra]] a u Českých Velenic znovu obrací do Čech a míří do široké Třeboňské pánve. == Města na toku řeky == [[Weitra]] (Vitoraz), [[Gmünd (Dolní Rakousy)|Gmünd]], [[České Velenice]], [[Suchdol nad Lužnicí]], [[Veselí nad Lužnicí]], [[Soběslav]], [[Planá nad Lužnicí]], [[Sezimovo Ústí]], [[Tábor]], [[Bechyně]]. == Přítoky a vedlejší toky == [[Soubor:Lužnice-rozvodí 4.jpg|left|thumb|Rozvodí-vlevo splav do Staré řeky, vpravo Nová řeka, zcela zprava přitéká Lužnice, 8.7.2007 nízký stav vody]] [[Soubor:Luznice a Vltava soutok 1920.jpg|left|thumb|Soutok Lužnice (vlevo) s Vltavou v roce 1920]] [[Soubor:Lužnice-soutok s Vltavou.JPG|left|thumb|Soutok Lužnice (vlevo) s Vltavou (ze směru za kapličkou doprava dolů ; vidět část mostu na silnici Týn nad Vlt.-Neznašov podél Vltavy.]] [[Soubor:Lužnice-mapka soutoku s Vltavou.JPG|left|thumb|Orientační náčrt okolí soutoku Lužnice s Vltavou u Týna n/Vlt.]] U '''Klikova''' do Lužnice pravobřežně ústí říčka [[Dračice]], před [[jez Pilař|jezem Pilař]] z Lužnice doleva odbočuje umělý kanál [[Zlatá stoka]], nedaleko pod jezem se pravobřežně vlévá [[Koštěnický potok]]. Asi 3 km '''za Majdalenou''' se koryto Lužnice dělí (nedaleko Novořecké bašty) vlevo na '''Starou''' a vpravo na '''Novou řeku'''. [[Stará řeka]] [http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=prir/stararek.htm] a [http://www.trebonsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=1578] je původní-hlavní tok Lužnice, [[meandr]]ující, dnes převážně zarostlé a těžko průjezdné řečiště Lužnice, které napájí největší rybník v Česku [[Rožmberk]] a z něj pokračuje k Veselí nad Lužnicí. Před obcí [[Frahelž]] vtéká do Lužnice ''Miletínský-Tisý potok'', který přivádí zejména vodu z ''rybníků Velký a Malý Tisý'' (jižně od [[Lomnice nad Lužnicí]]). [[Nová řeka]] je naopak umělý 13,5 km dlouhý kanál-tok s přímými úseky (zbudovaný v 16. století [[Jakub Krčín|Jakubem Krčínem z Jelčan]]), který slouží zejména k odvádění povodňové vody mimo Rožmberský rybník do řeky Nežárky a ke zmenšení nebezpečí případného protržení jeho hráze. '''Před Veselím se do Lužnice''' z levé strany vrací voda ''Zlaté stoky'' a ve městě (405 m n.m.) se pravobřežně vlévá [[Nežárka]] vracející i vody Nové řeky. Na severním okraji se zleva vlévá [[Bechyňský potok]], který přivádí vody zejména ze známých '''Soběslavsko-veselských blat''', např. od obcí: [[Vyhnanice]], [[Hlavatce]], [[Vlastiboř]] nebo také od [[Komárov (okres Tábor)|Komárova]] a [[Borkovice|Borkovic]]. Z četných menších i malých přítoků na své cestě k Táboru přijímá Lužnice např. před '''Soběslaví''' [[Dírenský potok]] (od rybníku Nadýmač), v městě pak [[Černovický potok]], který pramení v [[Křemešnická vrchovina|Křemešnické vrchovině]], protéká otevřenou rovinatou krajinou a napájí řadu rybníků. Zleva (392 m n. m.) u Plané nad Lužnicí přitéká ''Maršovský potok'' (od obcí [[Ústrašice]], Obora, [[Maršov]]). Před městem [[Sezimovo Ústí]] přitéká u ''jezu Soukeník'' zleva ''Radimovický potok'', v městě potom zprava známý [[Kozský potok]], který přivádí vodu několika potoků ze směru od [[Turovec|Turovce]] a [[Kozí Hrádek|Kozího Hrádku]]. V '''Táboře''' je to [[Tismenický potok]] (soutok 384 m n. m.) (roku 1492 přehrazený – vznikla nádrž [[Jordán (Tábor)|Jordán]], rozloha 50 ha). Dále, asi 7 km západně se pak vlévá, také zprava, [[Vlásenický potok]] a pak nedaleko, opět zprava se u Bredova mlýna vlévá ''Pilský potok'' (přitéká od obcí [[Padařov]] a [[Drhovice]]). Nad [[Dobronice]]mi (pod „Papírnou“) se zprava vlévá [[Oltyňský potok]]. Níže po proudu pak zleva [[Všechlapský potok]]. V '''Bechyni''' se také zprava vlévá říčka [[Smutná]], za městem se zleva připojuje zajímavým kaňonem protékající potok [[Židova strouha]], pramenící jižně od obce [[Bzí]]. Od Bechyně teče nahnědlá voda Lužnice mezi stráněmi dál směrem k Vltavě, u obce [[Rosín]] zprava přitéká ''Koloměřický potok'', protéká obcí [[Koloděje nad Lužnicí]] a pak již míří obloukem k [[Neznašov]]u nedaleko [[Týn nad Vltavou|Týna nad Vltavou]]. Koryta obou řek se tady zásadně změnila jak v šedesátých, tak v osmdesátých letech 20.století po napuštění přehradní nádrže [[Vodní nádrž Orlík|Orlík]] a vybudování přehradního stupně [[vodní nádrž Kořensko|Kořensko]]. Zde voda Lužnice ( v 354 m n. m.) zvolna mizí ve vzduté vodní hladině (soutoku) řeky [[Vltava|Vltavy]]. == Vodní režim == '''Hlásné profily:'''<ref> {{Citace webu | url = http://hydro.chmi.cz/hpps/main.php?kat=HLPRF | datum přístupu = 2010-01-18 | titul = Hlásné profily }}</ref> {| border="1" cellpadding="1" cellspacing="0" style="border-collapse;" class="wikitable" |- valign=top align=right ! width="22%" align=left | místo ! width="11%" | říční km ! width="22%" | plocha povodí ! width="22%" | průměrný průtok ! width="22%" | stoletá voda |- valign=top align=right | align=left | [[Majdalena]] ([[Pilař]]) | 116,40 | 942,28 km² | 6,21 m³/s | 270 m³/s |- valign=top align=right | align=left | [[Frahelž]] | 83,50 | 1536,62 km² | 4,21 m³/s | 145 m³/s |- valign=top align=right | align=left | [[Klenovice]] | 59,70 | 3152,01 km² | 19,70 m³/s | 374 m³/s |- valign=top align=right | align=left | [[Bechyně]] | 10,55 | 4055,13 km² | 23,60 m³/s | 577 m³/s |} == Jezy a mosty == === [[Jez]]y === [[Soubor:Výhled na jez.jpg|rigt|thumb|Lužnice- pohled na jeden z mnoha jezů z výše mostu „Bechyňská duha“]] * [[jez Pilař]] u obce Majdalena – je '''nejnebezpečnější''' jez v Česku, má nejvíce obětí * [[Jez Dráchov]] v obci [[Dráchov]] (před Soběslaví) - velmi nebezpečný jez * jez Čejnov, u chatové osady mezi Dráchovcem a Soběslaví, vyžaduje také maximální opatrnost * jez Steiniger - na západním okraji Soběslavi. * jez Soukeník u Sezimova Ústí, tábořiště, sportovní areál, náročný pro sjezd lodí * jez před Bechyní, pod obloukovým mostem (řeka 360 m n. m.) === [[Most]]y === [[Soubor:Most-bechy%C5%88sk%C3%A1 duha.jpg|thumb|Most „Bechyňská duha“]] * V [[Dráchov]]ě je zajímavý železný most na cestě z E55 do oblasti Blat. * V Soběslavi (pod jezem ''Steiniger'') je silniční most (zv.Bechyňský, z roku 1935, generální oprava 2008) na silnici Soběslav-Bechyně, vede do oblasti [[Soběslavská Blata|Soběslavských Blat]], např. přes obce Vesce, [[Vlastiboř]]. * Po proudu, pod Soběslaví (poblíž Špačkova mlýna) je přes Lužnice lanový most-lávka pro pěší (od.r.1971). * za Soběslaví, na silnici z obce [[Klenovice (okres Tábor)|Klenovice]] (na E55) směrem na [[Rybova Lhota]], [[Želeč (okres Tábor)|Želeč]] je přes Lužnici železobetonový most (z r.1987, délka 100m, nosnost 140 tun), který nahradil kovový most '''Ovčín''' (z roku 1908, 57m dl, 4,5m úzký) * u obce Skalice (u chatové oblasti u jezer bývalé pískovny) je betonová lávka pro pěší a cyklotrasu. * v Plané nad Lužnicí silniční most od E55 na silnici směr [[Malšice]], Bechyně nebo vlevo směr [[Želeč (okres Tábor)|Želeč]], [[Hlavatce]]. * V Táboře je [[Železniční most v Táboře|železniční most (celokovový)]] budovaný v letech 1901-1902 při stavbě první elektrifikované trati ve střední Evropě mezi Táborem a Bechyní. Dílo ing. [[František Křižík|Františka Křižíka]] bylo dáno do provozu v létě 1903. * V Táboře je od roku 1935 přes Lužnici '''obloukový''' železobetonový [[Švehlův most]] na silnici Tábor-Bechyně. * Níže po proudu u chatové oblasti „Riviera“ a lesní restaurace „Harachovka“ - '''oblouková Harrachova lávka''' z roku 1941 (tu původní z roku 1929 strhla 16.3.1940 velká voda a kry) – součást turistické cesty (původně „Harrachovy stezky“ budované od roku 1895) do [[Příběnice|Příběnic]] po levém břehu Lužnice. * Nedaleko obce [[Stádlec]] byl na Lužnici znovu složen a 25.5.1975 otevřen jedinečný '''řetězový''' [[Stádlecký most]], který se až do stavby [[Vodní nádrž Orlík|Orlické přehrady]] a nového mostu (Podolský) tyčil nad [[Vltava|Vltavou]]. * U [[Bechyně]] Lužnici překlenuje unikátní '''obloukový''' most železobetonový most s kolejemi a vozovkou, známý pod poetickým názvem „[[Bechyňský most|Bechyňská duha]]“, který byl slavnostně otevřen [[28. říjen|28. října]] [[1928]] k 10. výročí samostatnosti republiky. * v Kolodějích nad Lužnicí silniční most na silnici Týn nad Vltavou-[[Chrášťany]]. * V [[Dobronice|Dobronicích]] je funkční [[přívoz]]. '''Foto obloukové lávky''' <gallery> Soubor:Harrachovka-lávka 1.JPG|Oblouková lávka na turistické stezce podél Lužnice Soubor:Harrachovka-lávka 2.JPG|Harrachova lávka z roku 1941, přes Lužnici Soubor:Harrachovka-Lužnické údolí.JPG|Tok Lužnice za „Harachovkou“ směrem k Bechyni Soubor:Harrachovka-Turist.JPG|Pomoc turistům u lávky přes řeku Lužnici Soubor:Halamsky_most.jpg|Most mezi obcemi [[Dvory nad Lužnicí]] a [[Halámky]] na silnici č. 103 </gallery> == Zajímavosti == [[Soubor:Ema Destinnova- memorial.jpg|right|thumb|pomník Emy Destinnové na břehu Nové řeky, nedaleko obce Stříbřec (2007)]] * Na břehu Nové řeky nedaleko obce [[Stříbřec]] můžeme navštívil pomník [[Ema Destinnová|Emy Destinnové]], která žila v nedaleké [[Stráž nad Nežárkou|Stráži nad Nežárkou.]] * a v Sezimově Ústí (na levém břehu Kozského potoka u soutoku s Lužnicí) je možno navštívit letní sídlo druhého prezidenta ČSR [[Edvard Beneš|dr.Edvarda Beneše]] - vilu, postavenou v letech 1930-1931 a rozsáhlou zahradu a park, kde je od konce čtyřicátých let hrobka Edvarda Beneše, kterou podle jeho přání vyprojektoval významný čs. architekt [[Pavel Janák]]. Hrob je situován do návrší, jemuž se podle legendy říká Kazatelna(údajně zde kázal mistr Jan Hus). * Koncem padesátých let se u [[Příběnice|Příběnic]] měla stavět [[přehrada]],ale tento plán nebyl realizován. * '''O Lužnici, rybách a vodě''' : ** v Lužnici byl v roce 1934 chycený v Dráchově [[sumec]] o váze 52 kg a délce 217 cm ( byl chycen do slupu - lapadla ryb na jezu, sestaveného ze žlabu a děrované bedny); na udici to byl v únoru 1953 chycený sumec o váze 38,5 kg a délce 208 cm. ** v srpnu 1822 trpěl Tábor a okolí takovým nedostatkem vody, že [[magistrát]] žádal úřady puštěním Rožmberka o zvýšení hladiny v Lužnici. == Velké vody == [[Soubor:Lužnice-jez v Soběslavi-srpen 2002.jpg|left|thumb|Lužnice, jez Steiniger v Soběslavi při povodni v srpnu 2002]] [[Soubor:Smitka-památník povodní.jpg|right|thumb|Památník Jakubu Krčínovi pod bezpečnostním přepadem na východní straně hráze Rožmberka]] [[Soubor:Lužnice-jez v Soběslavi-léto 2007.jpg|left|thumb|Lužnice, jez Steiniger v Soběslavi při extr.nízkém stavu vody v červenci 2007]] * 21.7.1432 - při rozsáhlé povodni na jihu došlo až k zatopení Staroměstského náměstí v Praze. Povodně měly za následek velkou neúrodu, zejména obilí. * 17.8.1501 - velká voda poškodila pole a budovy, a také mnohé rybníky. * 20.8.1544 - velká povodeň z jihu Čech dorazila až do Prahy. Potvrdila opět nutnost stavby vodního díla ( rybníku Rožmberk). * 18.7.1736 - po 28 dnech dešťů se protrhly hráze rybníků (zejména u Tučap a na Dírensku), přišla povodňová vlna z Rožmberka i Nežárky. Nejvíce asi bylo postiženo velkou vodou město Soběslav. * 25.7.1740 - byla na Soběslavsku obdobná situace jako v létě 1736 * 22.2.1865 - při zimní povodni se řeka rozlila z břehů * 20.2.1890 - po deštích a tání byla jedna z největších povodní na Lužnici. (Záznamy o datech a výškách při povodních jsou na zdi [[mlýn Veselý|mlýnu Veselý]] v Táboře) * 1.9.1890 - po vydatných deštích se rozvodnila celá Lužnice, hladina místy stoupla až o 3 metry,zaplaveno bylo mnoho domů a polí. * 16.3.1940 - šla řekou velká voda. V Táboře ledové kry strhly lávku u [[Harrachovka|Harrachovky]], která tam byla od roku 1929. Nová, která slouží dodnes, je z května 1941. * 26.3.1988 - po prudkém tání a deštích bylo na Táborsku zaplaveno na 3 tisíce hektarů zemědělské půdy a asi 30 domů. (zej. Roudná, Klenovice, Bechyně) * 13.8.2002 - po vydatných deštích došlo k [[Povodeň v Česku (2002)|největší zaznamenané povovodní]] v [[Čechy|Čechách]]. 13., 14. a 15. srpna rozvodněná Lužnice, Nežárka, potoky a přetékající nebo protržené rybníky v Jihočeském kraji se rozlily a voda zaplavila nejen tisíce hektarů pozemků, ale i ulice a domy měst a obcí do výše až několika metrů. Hrozilo mj. také protržení hrází rybníku Rožmberk nebo nádrže Jordán – a tím následná katastrofa. Škody na majetku (zničené domy, komunikace, mosty, aj.) nebyly jen na jihu Čech, ale byly nedozírné skoro v celé ČR. Povodeň zasáhla těžce i Prahu, kde došlo k zatopení celých čtvrtí i metra. * 28.3.2006 - při prudkém tání velké vrstvy sněhu a po deštích voda Lužnice a přítoků a v rybnících prudce stoupala a 30.3. došlo k záplavám v celém regionu. Nejvíce bylo postiženo Veselí nad Lužnicí – zatopeno 24 ulic, 270 domů, evakuováno bylo 1200 obyvatel (celkem voda na 150 ha území města, včetně [[silnice E55]]). V Soběslavi voda z řeky a Černovického potoka zaplavila 7 ulic, přes 70 domů, bylo evakuováno100 lidí, škody přesáhly 60 milionů Kč. Postiženy byly obce podél řeky ( Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Bechyně i Tábor-[[Čelkovice]]). Vláda ČR vyhlásila pro Jihočeský kraj nouzový stav (od 2. do 10.4.) (''[[Povodeň v Česku 2006]]'') == Fotogalerie == <gallery> Soubor:Lužnice-rozvodí 2.jpg |Lužnice-stavidlo I do Staré řeky, vyšší stav vody (2005) Soubor:Lužnice-začátek Staré řeky.jpg|Stará řeka pod stavidlem, extrémně málo vody (červenec 2007) Soubor:Lužnice-rozvodí 3 od I splavu.jpg|Stará řeka - začátek, od splavu na rozvodí, vyšší stav vody (2005) Soubor:Lužnice-začátek Nové řeky.jpg|Nová řeka u rozvodí, extrémně málo vody (červenec 2007) Soubor:Nova reka.JPG|Lužnice-Nová řeka, poblíž obce Stříbřec (2007) Image:Rozmberk-Luznice.jpg|Řeka Lužnice po výtoku z rybníka Rožmberk Soubor:Veselí nad Lužnicí-soutok.jpg|Lužnice-soutok s Nežárkou ve Veselí nad Lužnicí, pohled od severu Soubor:Dráchov-most od jezu.jpg|[[Dráchov]]-most na cestě z křižovatky "U sloupu"(E55) směr [[Soběslavská Blata]] Soubor:Tábor-od Lužnice na Staré město.jpg|Lužnice v Táboře pod částí Starého města (2007) Soubor:Tábor B6.jpg|Lužnice v Táboře, v pozadí vpravo klášter Klokoty (pod ním v údolí řeka),v popředí hráz nádrže [[Jordán (Tábor)|Jordán]], 2007 Soubor:Švehlův most přes Lužnici-Tábor.jpg|Švehlův most v Táboře-silniční,oblouk 25 m od hladiny, stavba dokonč. 28.10.1935, projekt arch.V.Slavík. Foto 2007 Image:Pohled na lužnici.jpg|Lužnice-typická scenérie v úseku před Bechyní Image:Zámek-pohled od jezu.jpg|Lužnice pod zámkem v Bechyni-Zářečí </gallery> == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.pvl.cz/portal/sap/cz/mereni_LUBE.htm Bechyně – aktuální vodní stav] * [http://www.mapy.cz/searchScreen?query=t%C5%99ebo%C5%88&sug=1#centerX=134041856@centerY=132041728@typ=turist@zoom=13@vizType=none@vizIds=noneRozvodí Lužnice-Stará a Nová řeka-turist.mapa] * [http://www.pf.jcu.cz/others/okoli/prir/luznice.htm Řeka Lužnice] na stránkách PF [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích|JČU]] * [http://sobechval.ic.cz/pocasi/index.htm Povodňové zpravodajství] - výška hladiny na středním toku. {{commonscat|Lužnice}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Mezinárodní řeky v Evropě]] [[Kategorie:Řeky v Jihočeském kraji]] [[Kategorie:Okres Jindřichův Hradec]] [[Kategorie:Okres Tábor]] [[Kategorie:Okres České Budějovice]] [[Kategorie:Řeky v Horních Rakousích]] [[Kategorie:Novohradské hory]] [[Kategorie:Jihočeské pánve]] [[Kategorie:Povodí Lužnice| ]] [[Kategorie:Povodí Vltavy|*Lužnice]] Šablony použité na této stránce: Šablona:COinS (ukázat zdroj) Šablona:Citace elektronické monografie (ukázat zdroj) Šablona:Citace webu (ukázat zdroj) Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) Šablona:Infobox řeka (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Lužnice“.
