Lvovsko-sandoměřská operace

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox válka |Střetnutí= Operace Bagration - Lvovsko-sandoměřská operace |konflikt= [[Velká vlastenecká válka]] | image= [[Soubor:BagrationMap2.jpg|300px]] | komentář= Mapa ofenzívy | trvání= [[13. červenec|20.července]] [[1944]] – [[29. srpen|29. srpna]] [[1944]] | místo=[[Ukrajina]], [[Polsko]] | výsledek=Sovětské vítězství | strana1=[[Sovětský svaz]] | strana2= [[Nacistické Německo|Třetí říše]], [[Maďarsko]] | velitel1= [[Ivan Stěpanovič Koněv]] | velitel2= [[Josef Harpe]] | síla1= ~ 1,2 mil mužů, 2200 tanků, 2800 letadel, 13900 děl a minometů | síla2= ~ 900 tis. mužů, 900 tanků, 700 letadel, 6300 děl a minometů | ztráty1= 198 tisíc | ztráty2= 350 tisíc |}} '''Lvovsko-sandoměřská operace''' byla ofenzíva sovětských vojsk na Ukrajině a v Polsku, jejímž cílem bylo vytlačení německých vojsk z [[Ukrajina|Ukrajiny]] a postup do [[Polsko|Polska]] k řece [[Visla|Visle]]. Jednalo se prakticky o následnou operaci, která navazovala na [[operace Bagration|Operaci Bagration]] a někdy bývá uváděno, že byla její součástí. ==Plány sovětského velení== V roce [[1944]] plánovalo sovětské vrchní velení rozhodující ofenzívu, která měla vytlačit německá vojska z území SSSR. STAVKA naplánovala hlavní útok přes bažinatá území v [[Bělorusko|Bělorusku]], tedy tam, kde to bylo nejméně očekáváno. V těchto místech měli [[Němci]] jen slabé vojenské jednotky, přičemž očekávali útok právě na Ukrajině. Sovětští generálové počítali s tím, že po útoku přes [[Pripjaťské bažiny]] přesune německé velení část svých vojsk z Ukrajiny do prostoru hlavního úderu do Běloruska a po té zaútočí [[Rudá armáda]] i na Ukrajině. 20. resp. 22. června začala [[Operace Bagration]], která Němce dokonale zaskočila. Rychlý sovětský postup, obklíčení německých vojsk a osvobození [[Minsk]]a počátkem července Němce donutilo přesunout část svých jednotek z jihu do míst sovětského útoku, tedy přesně, jak to STAVKA předpokládala. A tak [[13. července]] byla zahájena vojsky '''1. ukrajinského frontu''' ofenzíva zvaná jako '''Lvovsko-sandoměřská operace'''. ==Útok Rudé armády== Sověti měli sice v lidech jen mírnou převahu, ovšem v počtu tanků, děl a letadel Němce značně převyšovali. Již první den pronikla [[Rudá armáda]] do 20km hloubky obrany a postupovala dále, přičemž ohrožovala německé pancéřové divize, kterým hrozilo zničení. Došlo k několika protiútokům, ovšem tlak sovětských tanků se nedal zastavit. 18. července obklíčily sovětské jednotky město [[Brody]], kde zůstalo uvězněno 45 tisíc Němců. Ti se sice pokoušeli o průlom, ale bezvýsledně. 22. července byly obklíčené německé jednotky rozděleny na dvě skupiny a likvidovány, přičemž jen málo vojákům se podařilo uniknout z obklíčení. 27. července osvobodila Rudá armáda za pomoci partyzánů z polské [[Zemská armáda|Zemské armády]] město [[Lvov]] a připravovala se k útoku ve směru na [[Sandoměř]], který začal o dva dny později. Na přelomu července a srpna probíhaly sovětské útoky směrem k řece Visle. Německá vojska podnikala protiútoky, které sice způsobily Rudé armádě ztráty, ovšem dobytí Sandoměře a překročení řeky Visly nezabránily. Válečné operace byly ukončeny 29. srpna, kdy sovětská vojska byla již značně vyčerpána a přešla do obrany. Téhož dne byly ukončeny boje i v rámci celé [[Operace Bagration]]. ==Účast nové techniky== Lvovsko-sandoměřská operace je známá jako bitva, při které byly snad poprvé ve větší míře použity německé tanky [[Tiger II]], které se střetly s novými sovětskými tanky [[IS-2]]. Němci při ní přišli o 12 těchto nových moderních strojů. {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Operace druhé světové války]] [[Kategorie:Bitvy druhé světové války]] [[Kategorie:Velká vlastenecká válka]] [[Kategorie:Bitvy ruských dějin]]

Návrat na stránku „Lvovsko-sandoměřská operace“.