Mírová dohoda z Osla

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Stát Izrael}} '''Mírová dohoda z Osla''' je klíčový okamžik [[Izraelsko-palestinský konflikt|izraelsko-palestinského konfliktu]]. Jedná se o první dohodu mezi [[Izrael]]ci a [[Palestina|Palestinci]] a fakticky je to poprvé, co Palestinci uznali existenci Izraele. Dohoda byla podepsána mezi Izraelem a [[Organizace pro osvobození Palestiny|Organizací pro osvobození Palestiny (OOP)]] [[13. září]] [[1993]] ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]], v [[Spojené státy americké|USA]]. Název dohody byl odvozen od hlavního [[norsko|norského]] města, kde probíhala jednání iniciovaná skupinou Norské výzkumné organizace (FAFO). Tato dohoda zahrnovala i autonomii části [[Pásmo Gazy|pásma Gazy]] a [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu Jordánu]]. == Vývoj == Počátek mírového procesu, který vyústil v Dohody z Osla, se datuje k říjnu roku 1991, kdy byla do [[Madrid]]u svolána konference o míru na [[Blízký východ|Blízkém východě]]. Jeho součástí byla bilaterální jednání mezi Izraelem a Palestinci, [[Sýrie|Sýrií]], [[Libanon]]em a [[Jordánsko|Jordánskem]]. V lednu [[1992]] pak probíhala multilaterální jednání v [[Moskva|Moskvě]] na téma ekonomického rozvoje, [[životní prostředí|životního prostředí]], vody a uprchlíků. Celkem mezi Izraelci a Palestinci proběhlo deset kol jednání, avšak bez jakéhokoliv průlomu. Hlavním sporným bodem byla stavba [[politika osadnictví|židovských osad]] na obsazených územích.<ref name="čejka+nedorostová">{{Citace periodika | příjmení = Čejka | jméno = Marek | příjmení2 = Nedorostová | jméno2 = Dáša | titul = Izrael a palestinská území po 11. září 2001 | periodikum = Politologický časopis | rok = 2002 | ročník = 9 | číslo = 1 | strany = | url = http://chunky.webpark.cz/clanekip.html | issn = }}</ref> Dalším problémem byla platnost izraelského zákona zakazujícího přímý kontakt izraelských občanů s příslušníky OOP. [[Soubor:Bill_Clinton,_Yitzhak_Rabin,_Yasser_Arafat_at_the_White_House_1993-09-13.jpg|thumb|left|260px|[[Jicchak Rabin]], [[Bill Clinton]] a [[Jásir Arafat]] po podepsání Mírových dohod z Osla ve Washingtonu 13. září 1993.]] Mimo zmíněná jednání probíhaly tajné schůzky v [[Oslo|Oslu]], za účasi představitelů Izraele a členů OOP.<ref>Zákon o zákazu kontaktů, byl v souvislosti s těmito jednáními zrušen 12. prosince 1992.</ref> Tyto tajné schůzky vyústily nakonec v roce [[1993]] v uzavření dohod nazvaných {{Cizojazyčně|en|''Declaration of Principles on Interim Self-Government Arrangement''}}. Tzv. Mírová dohoda z Osla byla podepsána 13. září 1993 v [[Bílý dům|Bílem domě]] ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]], za izraelskou stranu [[izraelský premiér|premiérem]] [[Jicchak Rabin|Jicchakem Rabinem]] a za palestinskou stranu předsedou [[Organizace pro osvobození Palestiny|OOP]] [[Jásir Arafat|Jásirem Arafatem]]. Za uzavření mírové dohody byla Jicchaku Rabinovi i Jásiru Arafatovi udělena [[Nobelova cena za mír|Nobelova cena míru]]. Z mírových dohod vyplývalo, že má být po přechodnou dobu pěti let ustanovena Palestinská samospráva na území Západního břehu a pásma Gazy. Během tohoto období měly obě strany jednat o závěrečných otázkách týkajících se především otázky [[Jeruzalém]]a, palestinských uprchlíků, židovských osad, hranic a distribuci vody. Konečná dohoda měla být uzavřena v souladu s doporučením rezolucí [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] č. 242 a č. 338. Rozdělení palestinských obsazených území na zóny A, B, C se datuje právě k podepsání Dohod z Osla. Zóna A pak znamená území pod plnou palestinskou samosprávou, zóna B území pod palestinskou civilní správou a pod izraelskou bezpečnostní správou, zóna C pod plnou izraelskou správou.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Gilbert | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Gilbert | titul = Izrael: Dějiny | vydavatel = BB Art | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-7257-740-9 | strany = 552-578 }}</ref><ref name="čejka+nedorostová"/> === Protesty === Podepsání dohod z Osla se však - přestože se jednalo o významný krok na cestě k míru - ukázalo jako dosti kontroverzní krok. Bylo zřejmé, že tento mírový proces situaci značně zkomplikoval. Především na palestinské politické scéně začala sílit opozice a to zejména organizací [[Hamas]] a [[Palestinský islámský džihád]], které se proti [[Organizace pro osvobození Palestiny|OOP]] a smlouvám z Osla začaly vymezovat. Současně se začaly stupňovat i teroristické akce, kterým však v té době nedostatečně vyzbrojená a vycvičená palestinská policie (která v palestinských autonomních oblastech nahradila izraelské vojáky) nebyla schopna účinně čelit. Mírový proces a jeho důsledky vyvolal reakci i v Izraeli, kde se proti dohodám vymezila nejsilnější opoziční pravicová strana [[Likud]] a další pravicová uskupení. Těžkou ránu pro mírový proces zasadil [[25. únor]]a [[1994]] Baruch Goldstein, židovský osadník, který v hebronské hlavní mešitě, [[Jeskyně patriarchů|jeskyni patriarchů]], postřílel 29 modlících se [[Arab]]ů, ve snaze zastavit mírový proces. Palestinští radikálové využili tento incident jako záminku k rozpoutání násilí. Novým jevem se staly [[sebevražda|sebevražedné atentáty]], na které Izraelci reagovali vojenskými zásahy a uzávěrami palestinských území. Tyto ofenzivní akce však palestinskou autonomii, která je na Izraeli ekonomicky závislá, ruinovaly. Mírový proces však i přes tyto problémy pokračoval a mezi Jicchakem Rabinem a Jásirem Arafatem byla s několikaměsíční prodlevou podepsána dohoda o odchodu izraelských jednotek z [[Pásmo Gazy|pásma Gazy]] a z [[Jericho|Jericha]]. Prezidentem Palestinské samosprávy se pak oficiálně stal Jásir Arafat a [[1. červenec|1. července]] [[1994]] přesunul své sídlo z [[Tunisko|Tuniska]] do Gazy.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Krupp | jméno = Michael | titul = Sionismus a Stát Izrael | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 1999 | isbn = 80-7021-265-9 | strany = 196-197 }}</ref> === Přechodná dohoda Oslo II === Po zdlouhavých jednáních byla [[28. září]] [[1995]] ve Washingtonu podepsána dohoda o rozšíření autonomie Západního břehu a Pásma Gazy, tzv. Oslo II, za izraelskou stranu premiérem [[Jicchak Rabin|Jicchakem Rabinem]] a za palestinskou stranu [[Jásir Arafat|Jásirem Arafatem]]. Svatá místa na Západním břehu byla předána do rukou Palestinců s výjimkou [[Jeskyně patriarchů|jeskyně patriarchů]] v [[Hebron]]u a byla formulována speciální ujednání pro hrob [[Ráchel]] v [[Betlém]]ě a [[Josef (patriarcha)|Josefův]] hrob v [[Nábulus]]u. Tato ujednání zaručovala volný přístup ke všem místům. V dohodě se Izrael zavázal zvýšit objem vody pro Palestince na 28 milionů krychlových litrů ročně. Na základě smlouvy mělo být postupně propuštěno 5 až 6 tisíc palestinských vězňů zadržovaných v izraelských věznicích. Proti smlouvě se však zvedla vlna protestů a to jak na palestinských autonomních územích tak v Izraeli. V Izraeli se krajním projevem odporu proti dohodám z Osla stal atentát na [[Jicchak Rabin|Jicchaka Rabina]] spáchaný 4.11.[[1995]] izraelským extremistou [[Jigal Amir|Jigalem Amirem]]. Na palestinských územích pak palestinský [[Palestinský islámský džihád|Islámský džihád]] vyzval k pokračování boje proti Izraeli. Od této doby začal mírový proces stagnovat. Podepsalo se na tom i vítězství strany Likud a jejího lídra [[Benjamin Netanjahu|Benjamina Netanjahua]] ve volbách roku [[1996]], kdy byl poražen Rabinův nástupce a spoluautor dohod z Osla [[Šimon Peres]] ze [[Izraelská strana práce|Strany práce]]. Na palestinské politické scéně došlo k posilování pozic [[Hamas]]u vůči [[Organizace pro osvobození Palestiny|OOP]] Jásira Arafata. Mezi Izraelci a Palestinci nedošlo k žádnému pokroku ani po mimořádných parlamentních a prezidentských volbách v Izraeli [[17. květen|17. května]] [[1999]], kdy zvítězil blok [[Izraelská strana práce|Strany práce]] vedený [[Ehud Barak|Ehudem Barakem]]. Naopak po neúspěchu summitu v [[Summit v Camp Davidu|Camp Davidu]] v červenci [[2000]] došlo k nárůstu nepřátelství, které nakonec vedlo k vypuknutí palestinské [[Druhá intifáda|druhé intifády]] (2000-2005). == Odkazy == === Poznámky === <references/> === Bibliografie === * {{Citace monografie | příjmení = Čejka | jméno = Marek | titul = Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu | vydání = 2 | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Praha | rok = 2007 | isbn = 978-80-87029-16-9 | počet stran = 321 }} * {{Citace monografie | příjmení = Gilbert | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Gilbert | titul = Izrael: Dějiny | vydavatel = BB Art | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-7257-740-9 | počet stran = 668 }} == Související články == * [[Dopisy o vzájemném uznání]] * [[První intifáda]] * [[Organizace pro osvobození Palestiny]] == Externí odkazy == * (anglicky) [http://www.unsco.org/documents.html Úřad zvláštního koordinátora OSN pro Blízký východ] - dokumenty {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Izraelsko-palestinský konflikt]] [[Kategorie:Oslo]]

Návrat na stránku „Mírová dohoda z Osla“.