MESSENGER Z Multimediaexpo.cz stránky MESSENGER Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Probíhající vesmírný let}} {{Kosmické těleso| cospar=2004-030A| název=Messenger| obrázek=Soubor:Messenger.jpg| katalog=28391| start=[[3. srpen|3. srpna]] [[2004]]| kosmodrom=[[Eastern Test Range]]| raketa=[[Delta II|Delta 7925H]]| stav=aktivní, na misi| zánik nebo přistání=| zánik=| provozovatel=[[NASA]]| výrobce=JHU-APL,USA | kategorie=planetární sonda| hmotnost=1066 kg}} [[Soubor:MESSENGER Assembly.jpg|thumb|right|Kompletace sondy ve firmě Astrotech]] '''Messenger''' (''MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry and Ranging'' - anglicky „povrch, kosmické prostředí, geochemie a měření Merkuru“; zároveň ''messenger'' - posel) je planetární kosmická sonda [[NASA]] k [[Merkur (planeta)|Merkuru]], první po 35 letech. Byla vypuštěna v srpnu [[2004]]; po složité trajektorii se dvěma průlety kolem [[Venuše (planeta)|Venuše]] a třemi kolem Merkuru má v březnu [[2011]] přejít na jeho oběžnou dráhu a zahájit roční výzkumný program. == Popis sondy == === Vědecké vybavení === ''Informace čerpány z <ref>{{Citace webu | url=http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/view.php?cisloclanku=2004080402 | titul=Cíl mise: Merkur | autor=Michal Václavík | datum přístupu=2007-12-12 | vydavatel=Hvězdárna Vsetín | jazyk=česky }}</ref>'' '''MDIS (Mercury Dual Imaging System)''' Obsahuje dvě CCD kamery, jednu širokoúhlou se zorným polem 10,5° a jednu teleskopickou se zorným polem 1,5°. Širokoúhlá [[kamera]] obsahuje 12 filtrů, přes které lze pozorovat povrch Merkuru ve vlnových délkách od 400 po 1 100 nm (viditelná a blízká infračervená oblast). Multispektrální snímky z této kamery pomohou vědcům určit různé druhy hornin na povrchu Merkuru. Teleskopická kamera bude schopna pořizovat detailní černobílé snímky povrchu s maximálním rozlišením 18 m (u [[Mariner 10|Marineru 10]] to bylo 100 m). '''GRNS (Gamma-Ray and Neutron Spectrometer)''' Obsahuje dva spektrometry – gama a neutronový, s jejichž pomocí se budou získávat informace o chemickém složení Merkurovy kůry. První spektrometr detekuje gama záření, které vyzařují jádra atomů na povrchu Merkuru při dopadu kosmického záření. Umožňuje zjistit přítomnost vodíku, hořčíku, křemíku, kyslíku, železa, titanu, sodíku a vápníku, dále pak přirozených radioaktivních prvků jako je [[draslík]], [[thorium]] a [[Uran (prvek)|uran]]. Neutronový spektrometr detekuje rychlé, termální a epitermální [[neutron]]y, slouží k detekci [[vodík]]u a jiných prvků s nízkým protonovým číslem. '''XRS (X-Ray Spectrometer)''' Rentgenový spektrometr detekuje záření vyvolané dopadem rentgenového záření ze [[Slunce]] na povrch Merkuru. Energetický rozsah XRS je 1 – 10 eV a je schopen registrovat přítomnost [[hořčík]]u, [[hliník]]u, [[křemík]]u, [[síra|síry]], [[vápník]]u, [[titan (prvek)|titanu]] a [[železo|železa]]. Úzké zorné pole (12°) eliminuje možnost ovlivnění detekce rentgenovým zářením hvězdného pozadí. '''MAG (MAGnetometer)''' Magnetometr bude podrobně zkoumat magnetické pole Merkuru, jeho sílu a rozložení v prostoru jak plošně, tak i výškově. MAG je umístěn na 3,6 m dlouhém ramenu, aby se zabránilo ovlivňování senzoru magnetickým polem sondy. Měření se budou provádět po dobu 50 ms každou sekundu s výrazným nárůstem počtu provedených měření v okrajových oblastech magnetosféry. '''MLA (Mercury Laser Altimeter)''' Laserový výškoměr bude mapovat povrch Merkuru pomocí infračerveného [[laser]]u (pracuje na vlnové délce 1 064 nm) s přesností na 30 cm. Společně s RS (Radio Science) pomůže ke studiu gravitačního pole a jádra planety. '''MASCS (Mercury Atmospheric and Surface Composition Spectrometer)''' Obsahuje dva přístroje – [[spektrometr]] pracující v ultrafialové a viditelné oblasti (Ultraviolet Visible Specrometer) a [[spektrograf]] pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast (Visible-Infrared Spectrograph). První z nich bude zkoumat chemické složení a vlastnosti atmosféry s rozlišením 25 km. Druhý bude na povrchu zjišťovat přítomnost minerálů obsahujících železo a titan, a to s rozlišením 3 km. '''EPPS (Energetic Particle and Plasma Spectrometer)''' Spektrometr EPS (Energetic Particle Spectrometer) poslouží k detekci částic urychlených v Merkurově [[magnetosféra|magnetosféře]]. Druhý spektrometr FIPS (Fast Imaging Plasma Spectrometer) ke sledování nízkoenergetických částic přicházejících od povrchu a [[atmosféra|atmosféry]], ionizované [[atom]]y unášené slunečním větrem apod. '''RS (Radio Science)''' Využívá komunikačního systému sondy pro měření její rychlosti a vzdálenosti od [[Země]]. Tyto údaje poslouží k měření [[gravitace|gravitačního]] pole a společně s laserovým výškoměrem LSA k určení velikosti a skupenství Merkurova jádra. == Průběh mise == [[Soubor:Delta 7925H MESSENGER ignition.jpg|left|thumb|Start rakety [[Delta II|Delta 7925H]] se sondou Messenger]] Start sondy MESSENGER proběhl po jednodenním odkladu způsobeném tropickou bouří Alex [[3. srpen|3. srpna]] [[2004]] v 6:15:56 UT pomocí nosné rakety [[Delta II|Delta II 7925H]]. Příhodná startovací okna se otevírala od 2. do 14. srpna vždy na dobu pouhých 12 sekund. Po bezproblémovém startu proběhla aktivace vědeckých přístrojů a kamer, testy užitečného zatížení a několik motorických manévrů, které navedly sondu na správnou trajektorii. ===Průlet kolem Země=== Dráha k Merkuru počítala s několika gravitačními manévry u [[Země]], [[Venuše (planeta)|Venuše]] a [[Merkur (planeta)|Merkuru]]. První proběhl [[2. srpen|2. srpna]] [[2005]] u Země a k největšímu přiblížení došlo v 19:13 UT na vzdálenost 2347,5 kilometrů nad středním [[Mongolsko|Mongolskem]].<ref>[http://messenger.jhuapl.edu/the_mission/MESSENGERTimeline/EarthFlyby1.html JHU/APL – Earth Flyby Highlights (anglicky)]</ref> Přiblížení k Zemi využili technici na kalibraci přístrojů a testy kamer. Během průletu pořídila širokoúhlá kamera několik stovek fotografií, ze kterých byl později vytvořen film zachycující vzdalující se Zemi. Gravitační působení Země změnilo dráhu sondy tak, že namířila do vnitřních částí sluneční soustavy směrem k Venuši. === Gravitační manévry u Venuše=== [[Soubor:MESSENGER trajectory.png|300px|thumb|Trajektorie dráhy sondy]] Další dva gravitační manévry proběhly u Venuše. První setkání proběhlo [[24. říjen|24. října]] [[2006]] s největším přiblížením v 8:34 UT na vzdálenost 2987,3 kilometrů <ref>[http://messenger.jhuapl.edu/the_mission/MESSENGERTimeline/VenusFlyby1.html JHU/APL – Venus Flyby 1 Highlights (anglicky)]</ref>. V době průletu kolem planety nebyla prováděna žádná vědecká měření, protože se v té době nacházela Venuše z pohledu Země za Sluncem a rádiová komunikace mezi sondou a přijímacími stanicemi byla omezená. Druhý průlet kolem Venuše se uskutečnil [[5. červen|5. června]] [[2007]] ve 23:08 UT na minimální vzdálenost 338,2 kilometrů<ref>[http://messenger.jhuapl.edu/the_mission/MESSENGERTimeline/VenusFlyby2.html JHU/APL – Venus Flyby 2 Highlights (anglicky)]</ref>. Tentokrát proběhly vědecké experimenty a pozorování ve spolupráci s [[ESA|evropskou]] sondou [[Venus Express]]. Bylo pořízeno několik set fotografií planety, atmosféru zkoumal spektrometr, laserový výškoměr a další přístroje sondy. Gravitačním manévrem se sonda dostala na správnou dráhu ke svému cíli - k Merkuru. === První průlet kolem Merkuru === [[Soubor:MESSENGER first photo of unseen side of mercury.jpg|thumb|240px|První snímek sondy MESSENGER strany Merkuru, která nebyla spatřena sondou [[Mariner 10]], ze vzdálenosti cca 27 000 km.]] První setkání s Merkurem proběhlo [[14. leden|14. ledna]] [[2008]] ve vzdálenosti asi 200 kilometrů. Vědecký tým se na průlet pečlivě připravoval, protože podle výsledků měření se budou plánovat další experimenty. Nejdříve začala snímat přibližující se planetu širokoúhlá kamera. Poté se ve vzdálenosti kolem 38 tisíc km do měření zapojil spektrometr MASCS (''{{Cizojazyčně|en|Mercury Atmospheric and Surface Composition Spectrometer}}'') ve viditelné a ultrafialové oblasti, který studoval složení povrchu a hledal případnou atmosféru planety. === Druhý průlet kolem Merkuru === Druhý průlet se uskutečnil [[6. říjen|6. října]] [[2008]], při kterém se sonda přiblížila na vzdálenost 200 km od povrchu. Následovat bude třetí průlet kolem planety ([[30. září]] [[2009]]) a ke konečnému navedení na oběžnou dráhu Merkuru dojde [[18. březen|18. března]] [[2011]].<ref>[http://www.astro.cz/clanek/3392 Astro.cz – Messenger podruhé u Merkuru]</ref> == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://messenger.jhuapl.edu/index.php Oficiální stránky mise (anglicky)] * [http://www.lib.cas.cz/www/space.40/2004/I030A.HTM Popis sondy a průběhu jejího letu v češtině v encyklopedii SPACE-40] * [http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=108 Popis sondy a lety v Databázi kosmických sond Antonína Havlíčka] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Sondy k Merkuru]] [[Kategorie:Sondy NASA]] [[Kategorie:Program Discovery]] Šablony použité na této stránce: Šablona:COinS (ukázat zdroj) Šablona:Citace elektronické monografie (ukázat zdroj) Šablona:Citace webu (ukázat zdroj) Šablona:Cizojazyčně (ukázat zdroj) Šablona:Kosmické těleso (ukázat zdroj) Šablona:Probíhající vesmírný let (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „MESSENGER“.
