Manuel Fraga Iribarne

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Mr. Manuel Fraga Iribarne (Spaanse minister), Bestanddeelnr 914-8477 (cropped).jpg|thumb|240px|Manuel Fraga Iribarne v roce 1963]] '''Manuel Fraga Iribarne''' (* [[23. listopad]]u [[1922]], [[Villalba (Lugo)|Villalba]] [[Provincie Lugo|(Lugo)]], [[Galicie]], † [[15. leden|15. ledna]] [[2012]], [[Madrid]]) byl [[Španělsko|španělský]] a [[Galicie|galicijský]] [[politik]]. Baskické příjmení Iribarne má Fraga po baskicko-francouzské matce. Fraga vystudoval [[právo]] na univerzitách v [[Universidade de Santiago de Compostela|Santiagu de Compostela]] a na [[Universidad Complutense|Complutense]] v [[Madrid]]u (1944). V současnosti je vdovcem, má pět dětí. Jeho politická kariéra začíná v roce [[1951]], během diktatury [[Francisco Franco|generála Franka]]. Fraga byl ministrem informací a turismu frankistické vlády v letech 1962—1969. Byl věrným stoupencem [[diktatura|diktatury]], pokoušel se ji však otevřít a částečně uvolnit; zmírnil například zákon o [[cenzura|cenzuře]] (tzv. ''Ley Fraga'') a pod heslem „Spain is different“ se mu podařilo otevřít Španělsko [[turismus|turismu]]. Příjmy z cestovního ruchu byly záchranou uzavřeného španělského hospodářství. Zároveň se však podílel na procesech proti politickým vězňům, jejichž nejznámější obětí byl [[Julián Grimau]]; jeho zastřelení roku 1963 odsoudil dokonce papež Jan XXIII. Na počátku 70. let Fraga dočasně opustil politiku a byl ředitele [[pivovar]]u ''El Águila'', roku [[1973]] byl velvyslancem v [[Londýn]]ě. Bezprostředně po Frankově smrti (prosinec 1975 – červenec 1976) byl Fraga místopředsedou vlády a ministrem vnitra, ve vládě [[Carlos Arias Navarro|C. A. Navarra]]. Po [[Španělský přechod k demokracii|přechodu k demokracii]] byl zakladatelem konzervativní Demokratické reformy, zárodku pozdější [[Alianza Popular]], která se po svém rozpadu v roce 1989 transformovala v současnou [[Partido Popular]], hlavní pravicovou stranu Španělska. Je také jedním z tzv. otců současné [[Španělská ústava|španělské Ústavy]] z roku 1978. Roku 1982 se postavil proti [[puč]]i ''[[23-F]]''. V 80. letech byl lídrem opozice proti sociálně-demokratické vládě [[Felipe González]]e. V&nbsp;letech [[1990]] až [[2005]] byl pak předsedou autonomní vlády [[Galicie]], odkud (stejně jako Franco) pochází; zároveň byl do roku [[2006]] předsedou galicijské odnože [[Partido Popular]]. V roce 2005 byla tato strana poražena a předsedou galicijské ''Xunty'' se stal socialista [[Emilio Pérez Touriño]]. V současnosti je [[senátor]]em designovaným galicijským parlamentem a jedním z nejstarších aktivních politiků světa. Napsal desítky knih v [[kastilština|kastilštině]] a 2 v [[galicijština|galicijštině]]. Přes zcela odlišné politické postoje je jedním z jeho dorbých přátel [[Fidel Castro]], který má rovněž kořeny v [[Galicie|Galicii]].<ref>Ramonet, Ignacio – Castro, Fidel: Fidel Castro. My life. London: Penguin, 2007, s. 504.</ref> ==Reference== <references /> ==Externí odkazy== * [http://www.todopolitica.com/biografias/?n=manuel_fraga Životopis na todopolitica.com (španělsky)] {{Commonscat|Manuel Fraga Iribarne}}{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Fraga Iribarne, Manuel}} [[Kategorie:Španělští politici]] [[Kategorie:Galicijští politici]] [[Kategorie:Muži]]

Návrat na stránku „Manuel Fraga Iribarne“.