Margaret Thatcherová

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Řád Bílého lva}} {{Infobox Politik | čestný_titul = | jméno = Margaret Thatcherová | ocenění_řády = | obrázek = Margaret Thatcher.png | velikost_obrázku = 200px | pořadí = [[Seznam britských premiérů|Premiérka Spojeného království]] | od = [[4. květen|4. května]] [[1979]] | do = [[28. listopad]]u [[1990]] | panovník = [[Alžběta II.]] | zástupce = | předchůdce = [[James Callaghan]] | nástupce = [[John Major]] | datum_narození = [[13. říjen|13. října]] [[1925]] | místo_narození = [[Grantham]], [[Lincolnshire]], [[Anglie]] | manžel/ka = [[Sir]] [[Denis Thatcher]], [[Baronet|Bt.]] | strana = [[Konzervativní strana (Spojené království)|Konzervativní strana]] | vztahy = | děti = | sídlo = | alma_mater = [[Sommerville College]], [[Oxford]] | profese = [[Chemik|chemička]], [[Právník|právnička]] | náboženství = [[Evangelická církev metodistická|metodistka]] }} '''Margaret Hilda Thatcherová, baronka Thatcherová''', [[Podvazkový řád|LG]], OM, PC, FRS (roz. '''Robertsová'''; * [[13. říjen|13. října]] [[1925]] [[Grantham]]) je [[Spojené království|britská]] politička, bývalá předsedkyně britské vlády a [[Konzervativní strana (Spojené království)|Konzervativní strany]]. Díky svojí nekompromisnosti a rozhodnosti získala přezdívku '''Železná lady'''. Do aktivní politiky se zapojila v 50. letech [[20. století]]. V roce [[1959]] byla zvolena do Dolní sněmovny jako poslankyně za britskou Konzervativní stranu. Následně působila v několika konzervativních vládách. V roce [[1974]] podrobila po prohraných volbách svou stranu kritice a byla následně zvolena její předsedkyní. V roce [[1979]] se Thatcherová stala po předčasných volbách ministerskou předsedkyní, kterou zůstala až do roku [[1990]]. V současnosti zasedá ve [[Sněmovna lordů|Sněmovně lordů]]. Ve svém působení v čele několika britských vlád prosazovala ekonomický [[liberalismus]], snižování daní, omezování [[imigrace]], omezování vlivu [[odbory|odborů]] a samostatnou silnou zahraniční politiku. == Mládí a vzdělání == Margaret Hilda Robertsová se narodila ve městě [[Grantham]] v hrabství [[Lincolnshire]] v [[Anglie|Anglii]]. Její otec [[Alfred Roberts]] vlastnil hokynářství a byl aktivní v komunální politice jako příslušník [[liberál]]ů. Byl též laickým [[Evangelická církev metodistická|metodistickým]] kazatelem. V roce [[1952]] přišel o své křeslo, když ve volbách vyhrála [[Labouristická strana]]. Thatcherová měla sestru Muriel. Navštěvovala základní školu v [[Kesteven]]u a později [[Somerville College]] v [[Oxford]]u. V roce [[1944]] začala studovat [[chemie|chemii]] na [[Oxfordská univerzita|Oxfordské univerzitě]] a nějaký čas poté pracovala jako chemická laborantka. Později vystudovala i práva. == Veřejná činnost == Od začátku 50. let byla aktivní v komunální politice v [[Dartford]]u, v roce [[1959]] byla poprvé zvolena do [[Dolní sněmovna Spojeného království|Dolní sněmovny]]. V době vlády Konzervativní strany (do roku [[1964]]) byla aktivní v oblasti sociálního zabezpečení. Během svého působení v opozici byla postupně mluvčí konzervativců pro oblast bydlení a venkova, stínovou ministryní financí, poté průmyslu a nakonec stínovou ministryní [[školství]]. Jako jedna z mála konzervativních poslanců a poslankyň například podpořila [[Dekriminalizace|dekriminalizaci]] [[Homosexualita|homosexuality]]. === Ministryně školství === Roku [[1970]] byla jmenována [[ministr školství|ministryní školství]] ve vládě [[Edward Heath|Edwarda Heatha]]. Veřejné protesty vyvolalo její zrušení podávání [[mléko|mléka]] zdarma pro školní děti do 11 let. Její činnost v úřadě byla zaměřena na podporu úplného sekundárního školství na úkor prostého základního. Podařilo se jí též uchránit nově zřízenou [[Open University]] před zrušením. === V čele opozice === Po prohře konzervativců ve volbách v roce [[1974]] se stala stínovou ministryní životního prostředí. [[11. únor]]a [[1975]] byla po odstoupení [[Edward Heath|Edwarda Heatha]] zvolena předsedkyní [[Konzervativní strana (Spojené království)|Konzervativní strany]]. V zahraniční politice vystupovala útočně proti [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]], jeden z jejích projevů jí vynesl v sovětských novinách ''Rudá hvězda'' přezdívku ''Železná lady''. Thatcherová přestala podporovat dřívější iniciativy konzervativců k přenesení vládních kompetencí pro [[Skotsko]], kritiku vyvolaly i její výroky o lidech jiné barvy pleti. V zimě [[1978]]-[[1979]] dokázala dobře využít vlny [[stávka|stávek]] a rostoucí [[nezaměstnanost]]i za [[Labour Party|labouristické]] vlády a zvítězila ve volbách v roce [[1979]]. === Předsedkyně vlády === Předsedkyní vlády se stala [[4. květen|4. května]] [[1979]] a jako hlavní úkoly si vytyčila zastavení ekonomického propadu a zeslabení role státu v [[Ekonomika|ekonomice]]. V zahraniční politice se snažila posílit pozici [[Spojené království|Spojeného království]], zejména prostřednictvím spolupráce s [[Spojené státy americké|USA]] vedenými [[Ronald Reagan|Ronaldem Reaganem]]. ==== Domácí politika ==== Počátkem své vlády musela Thatcherová čelit [[Hladovka|hladovce]] přívrženců [[IRA|Irské republikánské armády]], kteří se domáhali obnovení statusu [[Politický vězeň|politických vězňů]] pro své kolegy. Přestože požadavky odmítla, dokázala v Anglo-Irské dohodě z roku [[1985]] připustit právo [[Irsko|Irské republiky]] na dohled nad situací v [[Severní Irsko|Severním Irsku]]. V [[Ekonomie|ekonomii]] Thatcherová byla přívrženkyní [[monetarismus|monetarismu]], zastávala tzv. rakouskou školu ekonomie, jejimž představitelem byl [[Friedrich Hayek]]. Upřednostňovala [[nepřímé daně]] před [[daň z příjmu|daněmi z příjmu]], což vyvolalo skokový růst [[inflace]]. [[Nezaměstnanost]] se oproti [[Labour Party|labouristické]] vládě zvýšila z jednoho milionů na dva, v roce 1983 dosáhla vrcholu (3 miliony nezaměstnaných). Do konce 80. let potom postupně klesala. V druhém volebním období (od roku [[1984]]) se Thatcherová zaměřila na redukci státního vlivu v ekonomice a zahájila rozsáhlou [[Privatizace|privatizaci]] státních podniků. Tyto kroky vyvolaly řadu protestů, [[Oxfordská univerzita]] jí například odmítla udělit [[čestný doktorát]], který zpravidla dostávali její absolventi v úřadu předsedy vlády. Prosadila také přesunutí části daní na lokální úroveň. Jejich výše však byla výrazně vyšší, než očekávala a nepopularita těchto dávek byla pravděpodobně jednou z hlavních příčin jejího politického pádu. Mnoho úsilí věnovala Thatcherová oslabení vlivu [[odbory|odborů]]. Největší protesty vyvolalo rušení dolů v letech [[1984]]-[[1985]]. Jejich porážkou dokázala Thatcherová demoralizovat a ochromit odborové hnutí na několik let. V roce [[1979]] Thatcherová na konferenci v [[Dublin]]u požadovala zaručení příjmů [[Spojené království|Spojeného království]] z [[EHS]] minimálně v takové výši, jaké dosahovaly jeho platby. Od roku [[1984]] potom [[Spojené království|Velká Británie]] dostává roční rabat ve výši 66 % rozdílu mezi platbami do Evropského společenství a příjmy od něj. Spory o jeho redukci jsou vedeny dodnes. Koncem 80. let se dostala do sporu s ministrem financí [[Nigel Lawson|Nigelem Lawsonem]], který připravoval Británii na vstup do [[Evropský měnový systém|Evropského měnového systému]]. Ten byl prvním krokem k ustavení společné evropské měny a zrušení britské libry, což Thatcherová odmítala. ==== Zahraniční politika ==== [[Soubor:Thatcher - Reagan c872-9.jpg|thumb|left|Jak Margaret Thatcherová, tak americký prezident [[Ronald Reagan]] prosazovali deregulaci cen, menší úlohu vlády a větší podíl volného obchodu v řízení ekonomiky.]] V 80. letech vláda Thatcherové podporovala, přes [[embargo]] [[Organizace spojených národů|OSN]], režim [[apartheid]]u v [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]]. [[2. duben|2. dubna]] [[1982]] provedla [[Argentina|argentinská]] armáda invazi na britské zámořské území [[Falklandy]], které si nárokovala od jeho obsazení Brity v roce 1830. Po dvou měsících byly boje ukončeny vítězstvím [[Spojené království|Spojeného království]]. Válka byla spojena se vzedmutím [[militarismus|militaristické]] vlny ve [[Spojené království|Spojeném království]], úloha Margaret Thatcherové ve [[Falklandská válka|Falklandské válce]] válce vzbuzuje dodnes kontroverze, nicméně její preference během války vzrostly a umožnily jí překonat úvodní nepříznivé období jejího vedení země, trápené vysokou nezaměstnaností a inflací. Ve [[Studená válka|studené válce]] trvala Thatcherová vždy na ostře protisovětském postoji. V době masového mezinárodního hnutí za jaderné [[odzbrojení]] a převahy politiky ''[[détende]]'' v [[Západní Evropa|západní Evropě]] svolila k přítomnosti amerických lodí s atomovými hlavicemi v britských vodách. Podle [[Helmut Kohl|Helmuta Kohla]] byla Thatcherová po skončení studené války odpůrkyní [[sjednocení Německa|znovusjednocení Německa]]. Její aktivně angažmá proti sjednocení Německa potvrzují i dokumenty zpřístupnění veřejnosti britským ministerstvem zahraničí v roce 2009.<ref>Thatcher's fight against German unity http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/8251211.stm BBC, 11 September 2009</ref> V roce [[1984]] při návštěvě [[Hongkong]]u dohodla s [[Čína|Čínou]] sjednocení této kolonie s Čínskou lidovou republikou v roce [[1997]] s tou výhradou, že následujících 50 let budou zachovány její ekonomické odlišnosti. Za vlády Margaret Thatcherové byla za britské účasti zahájena [[Válka v Zálivu|druhá válka v Perském zálivu]], jejímž cílem bylo osvobodit [[Irák]]em okupovaný [[Kuvajt]]. == Politický pád == Politický pád přišel v období obecné [[Nepokoje proti dani z hlavy|nespokojenosti s daněmi z hlavy]], zavedenými Thatcherovou. [[1. listopad]]u [[1990]] rezignoval zástupce předsedkyně vlády a její dlouholetý spolupracovník Sir [[Geoffrey Howe]] na protest proti její evropské politice, která byla častou příčinou sporů premiérky s vlastní stranou. [[22. listopad]]u [[1990]] oznámila Margaret Thatcherová svou [[rezignace|rezignaci]]. == Po odchodu z vlády == [[Soubor:Margaret Thatcher Reagan funeral.jpg|thumb|Margaret Thatcherová na pohřbu Ronalda Reagana v roce 2004]] Thatcherová obdržela [[Podvazkový řád]], byla povýšena do doživotního šlechtického stavu (tzv. [[life peer]]) a zasedla ve [[Sněmovna lordů|Sněmovně lordů]]. I nadále zůstala politicky aktivní, kriticky se vyjadřovala například k [[Maastrichtská smlouva|maastrichtské smlouvě]]. Rozpory vyvolala její přátelská návštěva bývalého [[Chile|chilského]] diktátora [[Augusto Pinochet|Augusta Pinocheta]], který ji podporoval během [[Falklandská válka|Falklandské války]]. V roce [[2008]] se objevily zprávy o zhoršujícím se duševním stavu slavné političky - podle lékařů a rodiny dochází k zhoršování jejich duševních schopností. == Rodina == Margaret Thatcherová byla od roku [[1951]] vdaná za [[Denis Thatcher|Denise Thatchera]], který zemřel roku [[2003]]. Měli spolu dvojčata (syna a dceru). === Související články === * [[Thatcherismus]] * [[Studená válka]] * [[Falklandská válka]] * [[Euroskepticismus]] == Poznámky == <references/> == Externí odkazy == * Stránky nadace Margaret Thatcherové s jejím životopisem [http://www.margaretthatcher.org/essential/default.asp] * Článek k jejím osmdesátinám v [[Guardian]]u [http://politics.guardian.co.uk/comment/story/0,9115,1592122,00.html#article_continue] * [http://www.margaretthatcher.org/speeches/displaydocument.asp?docid=107332 The Bruges Speech] - text slavného projevu v Brugách, jednoho ze základních textů [[euroskepticismus|euroskepticismu]]. * John O'Sullivan, (Ideál 2007). PREZIDENT, PAPEŽ A PREMIÉRKA - Reagan, Thatcherová a Jan Pavel II. tvořili trojici, která porazila sovětský komunismus a Říši zla. ISBN 978-80-86995-02-1 {{Commons|Margaret Thatcher}}{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Thatcherová, Margaret}} [[Kategorie:Premiéři Spojeného království]] [[Kategorie:Nositelé Řádu bílého lva]] [[Kategorie:Britští šlechtici]] [[Kategorie:Žijící lidé]]

Návrat na stránku „Margaret Thatcherová“.