Metro sovětského typu

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Spo 2side.JPG|right|thumb|Typická mělce založená hloubená stancie, Samara]] [[Soubor:Warsaw Station 3.jpg|right|thumb|Jednolodní stanice ve Varšavě]] Jako '''metro sovětského typu''' se označují ty [[metro|podzemní dráhy]], které byly postaveny technologií, vyvíjenou v bývalém [[Sovětský svaz|SSSR]] od 30. let 20. století. Jedná se o metra v zemích bývalého [[Východní blok|východního bloku]], s výjimkou [[Budapešť|Budapešti]] a [[Bukurešť|Bukurešti]], kde byl použit způsob výstavby jiný, bližší [[Západní Evropa|Západní Evropě]]. == Vývoj konstrukce stanic a linek == První metro v bývalém SSSR bylo otevřeno v Moskvě roku [[1935]]; mělo být [[manifestace|manifestací]] všeho tehdy nejlepšího a ukázkou nové doby, která se podle výkladu [[komunismus|komunistické]] [[ideologie]] měla postupně přibližovat. Kromě toho také byly použity i národní motivy, a to velmi různorodé; zatímco v [[Kyjev]]ě se jedná o tradiční a historickou [[ukrajina|Ukrajinu]], v [[Taškent]]u některé stanice metra nemají daleko ke zdobnosti místních [[mešita|mešit]]. Nejstarší systémy tohoto typu (Moskva, Petrohrad, Kyjev) tvořily hluboko založené, technicky oddělené linky, s raženými, v drtivé většině trojlodními, stanicemi. Ražené tunely pak mají ostění z litinových [[tybink]]ů. Kromě významu dopravního totiž měly plnit také význam obranný (podobně jako v [[Londýn]]ě mělo metro sloužit jako kryt [[Civilní obrana|civilní obrany]] pro případ možné [[jaderná válka|války]]). To se v podstatě nikdy nezměnilo; podzemní dráhy sovětského typu patří k nejhlouběji založeným na světě (například stanice [[Park Pobědy (stanice moskevského metra)|Park Pobědy]] v Moskvě je hluboko 97 m a patří k těm nejhlubším na světě); nové stanice se zakládají ve velkých hloubkách i dnes. Postupně vzniklo několik typů stanic metra (například [[stanice metra petrohradského typu|petrohradský typ]], či [[stanice metra pražského typu|pražský typ]]). Kromě úseků ražených – ty vznikly tak, že byly v jednom směru vyraženy dva traťové tunely, tedy každý pro jeden směr – se objevovaly také i tratě hloubené, někdy i povrchové. Největší rozvoj právě podpovrchových a mělce založených tratí metra nastal v 60., 70., a 80. letech [[20. století]], kdy se budovala nová [[sídliště]]. Ta se nacházela v podstatě na zelené louce, a tak bylo možné trasu nového úseku sladit s rozložením nové výstavby, takže se ji v cestě nenacházely žádné překážky. V 70. letech [[20. století]] se začaly objevovat také i stanice jednolodního typu, a konstrukce trojlodních byla také zdokonalena tak, že již nebylo nutné budovat velké a pro pohyb cestujících nevhodné široké pilíře; zvýšil se tak počet prostupů. Začákem 60. let spolu s koncem [[stalinismus|stalinismu]] také zdobenost stanic klesla, začal se objevovat ve větší míře [[mramor]] a další dekorativní kameny. Ty však časem vytlačily levnější materiály ([[keramika]], [[sklo]], [[Ekrona]]). == Linková vedení == [[Soubor:Secant-system.png|right|100px|Sečnová síť metra s přestupním trojúhelníkem]] V zemích, kde došlo k vybudování podzemní dráhy ve spolupráci s odborníky ze SSSR, nebo přímo v zemích bývalého SSSR, je evidentní určitý shodný postup při tvorbě koncepce a vedení jednotlivých tratí metra. V první fázi se začalo s výstavbou radiálních linek, vedených tak aby propojily hlavní sídlištní oblasti s centrem města. Další linky pak při počtu tří vytvořily tzv. ''přestupní trojúhelník''; tedy mezi všemi třemi linkami byl umožněn přestup, vždy mezi dvěma celkem ve třech stanicích. Mezi města, jejichž sítě se nacházejí ve zmíněném stádiu se řadí například [[Kyjev]], [[Minsk]], [[Charkov]], [[Praha]] nebo [[Taškent]]. Plánovaně má vzniknout toto uspořádání v [[Sofie|Sofii]], [[Jekatěrinburg]]u či [[Kazaň|Kazani]]. [[Soubor:Circle-radial-system.png|right|100px|Okružně-radiální systém metra]] Moskva je jediným městem, kde výstavba a délka sítě pokročila mnohem dále a začalo se s budováním okružní linky. Tato linka obchází centrum města a propojuje všechny radiály. Kromě Moskvy se s linkou podzemní dráhy tohoto charakteru počítá také v [[Petrohrad]]ě<ref>http://www.podzemka.spb.ru/future/3/</ref> a ještě roku [[1990]] se s ní počítalo v horizontu 35 let rovněž i v [[Praha|Praze]].<ref>http://www.metroweb.cz/metro/historie/mapy/MAP005.jpg</ref><ref>[http://metroweb.cz/metro/historie/mapy/metro87.jpg Schéma rozhoje metra z roku 1987]</ref> Pravděpodobným dalším stupněm může být vznik druhé okružní linky, která tak zajistí lepší propojení jednotlivých sídlištních celků na okrajích měst. Právě centralizované uspořádání všech linek metra a tudíž velmi špatná obsluha [[Tangens|tangenciálních]] směrů je velký problém sítí veřejné dopravy měst bývalého [[východní blok|východního bloku]]. == Křížení tratí == === kolejové === Jednotlivé linky jsou propojené pomocí manipulačních spojek, protože neexistují prakticky žádné traťové úseky, kdy by více linek mělo určitou společnou část svojí trasy. === přestupy === Přestupů mezi stanicemi je několik druhů: * '''Přestup se společným vestibulem:''' Nástupiště na stanicích dvou linek, které jsou z hlediska kolejové sítě oddělené jsou spojené pouze společným [[vestibul]]em; tj. neexistuje přímé spojení. Jedná se o nejjednoduší způsob, protože není nutné budovat žádné přestupní chodby a narušovat tak konstrukci staršího nástupiště. * '''Přestup mimoúrovňový:''' Dvě nástupiště, která jsou umístěna v různých úrovních propojují přestupní chodby. V nižším nástupišti je chodba vyvedena z jeho středu přes jednu z kolejí kolmo k její ose. Do vyššího nátupiště pak zaúsťuje také v jeho středu; vychází však zpod její úrovně z jakéhosi přestupního vestibulu. V případě, že jednou stanicí prochází více linek, se přestupní chodby kombinují a složitě kříží. [[Soubor:Kasxirskaja.png|right|100px|Přestupní stanice metra Kaširskaja v Moskvě]] * '''Přestup křížovým způsobem:''' Jedná se o nevelmi rozšířený způsob, který se nachází v [[Moskva|Moskvě]] (stanice [[Park Pobědy (stanice metra v Moskvě)|Park Pobědy]], [[Kitaj-gorod (stanice metra v Moskvě)|Kitaj-gorod]] či [[Treťjakovskaja (stanice metra v Moskvě)|Treťjakovskaja]]), v [[Petrohrad]]u a v [[Nižnij Novgorod|Nižném Novgorodu]] (stanice tohoto typu se vyskytují ale například i ve [[Stockholm]]u či [[Bangkok]]u). Součástí stanice s tímto typem přestupu jsou dvě [[nástupiště]], která se nacházejí paralelně vedle sebe propojená přestupní chodbou. Obě linky se rozdělí tak, že v každém nástupišti je na první koleji první linka a na druhé koleji ta druhá; mají ale obě stejný směr. Tento způsob usnadňuje přestup v jednom směru, znesnadňuje jej ale v tom druhém. == Kritika == Metro sovětského typu bylo (samozřejmě až v dobách, kdy společenská situace jej umožnila hodnotit) kritizované převážně jako systém, který je konstrukčně zastaralý a nemoderní, který neplní svůj úkol ([[metro v Praze]] selhalo v případě protipovodňové obrany, v které mělo podle původních projektů obstát, v zemích bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]] jsou problémy i s [[terorismus|terorismem]]). Mnohá města, která v časech socialismu podzemní dráhu vybudovala ve velkém stylu, mají dnes potíže s jejím vytížením ([[Dněpropetrovsk]], [[Samara]]). Na monumentální výzdobu a velkolepé pojetí mnohých stanic ve stylu [[socialistický realismus|socialistického realismu]] je poukazováno jako na zbytečnost, kterou často podtrhují obrazy nevyužitých [[beton]]ových terminálů uprostřed polí. == Vlaky == [[Soubor:EstacionSerdikaMetroSofia.jpg|right|thumb|Souprava typu 81-71 ve stanici Seredika v Sofii]] Dodavateli souprav pro tyto sítě metra byl závod [[Metrovagonmaš]] (bývalý Mytiščinský závod) u [[Moskva|Moskvy]], nebo také jeho pobočka – závod Jegorova v [[Petrohrad]]u. Mezi provozované typy vlaků se pak řadí hlavně [[Souprava metra E|typ E]], a jeho modifikace ([[Ež]], [[Ev (metro)|Ev]], [[Ečs]]). Novější typ zastupuje [[Souprava metra 81-71|typ 81-71]]. V současné době se všechny země snaží stárnoucí vozový park obnovovat, a to jak vozy západní výroby (jedná se především o země bývalého [[Východní blok|Východního bloku]]) tak i modernizacemi či novými vlaky z [[Metrovagonmaš]]e ([[Rusko]]) == Seznam sítí == Toto je chronologický seznam sítí metra sovětského typu, které se na světě nacházejí: {|class=wikitable align="center" |- !Zahájení výstavby || Otevření || Město || Stát |- | [[1932]] || [[1935]] || [[Metro v Moskvě|Moskva]] || Rusko |- | [[1940]] || [[1955]] || [[Metro v Petrohradu|Petrohrad]] || Rusko |- | [[1949]] || [[1960]] || [[Metro v Kyjevě|Kyjev]] || Ukrajina |- | [[1952]] || [[1966]] || [[Metro v Tbilisi|Tbilisi]] || Gruzie |- | [[1951]] || [[1967]] || [[Metro v Baku|Baku]] || Ázerbajdžán |- | [[1968]] || [[1974]] || [[Metro v Praze|Praha]] || Česká republika |- | [[1968]] || [[1975]] || [[Metro v Charkově|Charkov]] || Ukrajina |- | [[1972]] || [[1977]] || [[Metro v Taškentu|Taškent]] || Uzbekistán |- | [[1972]] || [[1981]] || [[Metro v Jerevanu|Jerevan]] || Arménie |- | [[1977]] || [[1984]] || [[Metro v Minsku|Minsk]] || Bělorusko |- | [[1977]] || [[1985]] || [[Metro v Nižném Novgorodu|Nižnij Novgorod]] || Rusko |- | [[1979]] || [[1986]] || [[Metro v Novosibirsku|Novosibirsk]] || Rusko |- | [[1980]] || [[1987]] || [[Metro v Samaře|Samara]] || Rusko |- | [[1980]] || [[1991]] || [[Metro v Jekatěrinburgu|Jekatěrinburg]] || Rusko |- | [[1981]] || [[1995]] || [[Metro v Dněpropetrovsku|Dněpropetrovsk]] || Ukrajina |- | [[1983]] || [[1995]] || [[Metro ve Varšavě|Varšava]] || Polsko |- | [[1978]] || [[1998]] || [[Metro v Sofii|Sofie]] || Bulharsko |- | [[1997]] || [[2005]] || [[Metro v Kazani|Kazaň]] || Rusko |- | [[1988]] || (projekt zrušen) || [[Metro v Bratislavě|Bratislava]] || Slovensko |- | [[1988]] || (nedostavěno) || [[Metro v Almaty|Almaty]] || Kazachstán |- | [[1992]] || (nedostavěno) || [[Metro v Čeljabinsku|Čeljabinsk]] || Rusko |- | [[1992]] || (nedostavěno) || [[Metro v Omsku|Omsk]] || Rusko |- | [[1992]] || (ve stavbě,<br /> několikrát pozastaveno) || [[Metro v Doněcku|Doněck]] || Ukrajina |- | [[1993]] || (nedostavěno) || [[Metro v Krasnojarsku|Krasnojarsk]] || Rusko |- | [[1997]] || (projekt zrušen) || [[Metro v Ufě|Ufa]] || Rusko |- | [[2005]] || (projekt zrušen) || [[Metro v Permu|Perm]] || Rusko |- | ? || (neotevřeno) || [[Metro v Oděse|Oděsa]] || Ukrajina |} == Související články == * [[Stanice metra]] * [[Metro]] * [[Stanice metra uzavřeného typu]] * [[Socialistický realismus]] * [[Tunel]], [[Tunelovací metody]] == Externí odkazy == * [http://www.metrosoyuza.net/ Sítě metra bývalého SSSR (rusky, německy)] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Metro]]

Návrat na stránku „Metro sovětského typu“.