Metro v Kyjevě

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Kyiv Metro logo.png|right|150px|Logo metra v Kyjevě]] [[Soubor:Kiev metro route map uk en.png|right|thumb|Síť kyjevského metra]] '''Metro v Kyjevě''' tvoří systém tří linek podzemní dráhy pod hlavním městem [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Kyjev]]em. Je to nejstarší systém svého druhu v zemi a třetí v bývalém [[Sovětský svaz|SSSR]]. V provozu je kyjevské metro od roku [[1960]], denně přepraví okolo 1,38 milionu lidí. == Charakter provozu == Kyjevské metro tvoří důležitý prvek v celé [[Městská hromadná doprava v Kyjevě|kyjevské městské dopravě]]. Podobně jako i v jiných městech jej tvoří tři linky uspořádané tak, že v centru města tvoří přestupní trojúhelník. Úseky pod centrální částí města jsou hluboko založené, aby byly v případě [[válka|války]] využitelné jako protiatomové kryty pro civilní obyvatelstvo. Síti slouží celkem dvě depa, v nichž je umístěno celkem přes sto [[vlak]]ů (okolo 600 vozů). Ty přepraví okolo 1,38 milionu lidí denně na 63,7 km tratí (z toho 6 km na povrchu) s 49 stanicemi. {| border="1" cellpadding="3" style="margin: 0 auto; border-collapse: collapse; text-align: center;" |- !#!!Jméno!!Zprovozněno!!Délka!!Počet stanic |- |style="background: red;"|1 |style="text-align: left;"|[[Svjatošynsko-Brovarska (linka metra v Kyjevě)|Svjatošynsko-Brovarska]] ([[ukrajinština|ukrajinsky]] Святошинсько-Броварська ) |1960||22,8 km||18 |- |style="background: blue;"|2 |style="text-align: left;"|[[Kurenivsko-Červonoarmijska (linka metra v Kyjevě)|Kurenivsko-Červonoarmijska]] ([[ukrajinština|ukrajinsky]] Куренівсько-Червоноармійська ) |1976||17,0 km||15 |- |style="background: green;"|3 |style="text-align: left;"|[[Syrecko-Pečerska (linka metra v Kyjevě)|Syrecko-Pečerska]] ([[ukrajinština|ukrajinsky]] Сирецько-Печерська ) |1989||23,9 km||15 |- | |style="text-align: left;"|'''Celkem:''' | ||'''63,7 km'''||'''49''' |} == Historie == První plány na vytvoření systému rychlé dopravy pod městem se datují až od roku [[1916]], tehdy Americko-ruská obchodní společnost plánovala shromáždit velkou sumu finančních prostředků a vytvořit ještě v carském [[Rusko|Rusku]] právě podzemní dráhu. Ve svém úsilí pokračovala i po rozpadu země, v krátkém období kdy byla [[Ukrajina]] nezávislá. Celý projekt vzal však za své s ustanovením [[sovět]]ské moci. V sovětských dobách se začaly první projekty metra objevovat už před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]], ve spolupráci s experty z [[Moskva|Moskvy]]. Dva roky po přesunutí hlavního města [[Ukrajina|Ukrajiny]] z [[Charkov]]a do [[Kyjev]]a předsednictví místního [[sovět]]u zpracovalo analýzu výstavby metra, které se mělo stát součástí přestavby města na moderní metropoli [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|USSR]]. Přestože již realizaci na konci 30. let nestálo téměř nic v cestě, celý projekt musel být vzhledem k válečným událostem zrušen. Po válce bylo město zničené a muselo být opraveno a přebudováno. V rámci této akce se tedy konečně začalo i s výstavbou podzemní dráhy; začalo se v [[srpen|srpnu]] [[1949]] a roku [[1960]] již byl první úsek slavnostně otevřen (jednalo se o prvních 5,2 km mezi stanicemi [[Vokzalna (stanice metra v Kyjevě)|Vokzalna]] a [[Dnipro (stanice metra v Kyjevě)|Dnipro]]). Tyto nejstarší stanice jsou dnes součástí linky spojující východ města se západem známé jako [[Svjatošynsko-Brovarska (linka metra v Kyjevě)|Svjatošinako-Brovarska]]. Roku [[1965]] linka překročila řeku [[Dněpr]] mostem směrem do nových sídlišť na východě, prodlužovalo se také ještě i v letech [[1968]] a [[1971]]. Na západní straně se nové úseky do čtvrtí [[Svjatošyn]] a [[Bilči]] zprovozňoval kyjevský dopravní podnik v letech [[1963]], [[1971]] a [[2003]]. V 70. letech se začala budovat i druhá, severojižní linka známá pod názvem [[Kurenivsko-Červonoarmijska (linka metra v Kyjevě)|Kurenivsko-Červonoarmijska]]. Její první část měla sice jen tři stanice, rychle se však otevíraly další. V 80. letech dorazila až na sídliště [[Obolon]], ležící na sever od centra [[velkoměsto|velkoměsta]]. V letech [[1981]] a [[1984]] proběhla také i prodloužení jihozápadním směrem. Stávající dvě linky na konci 80. let doplnila ještě třetí, [[Syrecko-Pečerska (linka metra v Kyjevě)|Syrecko-Pečerska]]. Stavební práce na jejím prvním úseku započaly roku [[1981]], první 3 stanice byly ukončeny po osmi letech. I tato linka překročila [[Dněpr]], a to roku [[1992]], o dva roky následující dorazila i do nejnovějších sídlišť [[Pozňansky]] a [[Charkivsky]]. Přesto však hospodářská krize 90. let zasáhla stavbu metra i zde; některé stanice byly otevřeny až dodatečně s několikaletým zpožeděním. Na počátku [[21. století]] je také obměňován i vozový park. Zpočátku existovala snaha zastarávající soupravy [[sovětský svaz|sovětského]] původu typu [[Souprava metra E|E]] a [[Souprava metra 81-71|81-71]] nahradit modernizované vlaky – na jejich úpravách se podílela také i [[Škoda Transportation]]<ref>[http://www.skoda.cz/holding/produkty/c31652/menice-pro-vozy-metra-aid114.html Informace na stránkách Škody; kromě pražského metra je uvedena i dodávka pro kyjevské vlaky]</ref> a [[ZREPS]] (opravny vozů metra, specializují se hlavně na [[Metro v Moskvě|moskevské metro]]<ref>[http://zreps.ru/eindex.htm Informace na stránkách podniku]</ref>), nakonec však byla pořízena pouze jedna [[Souprava metra Slavutyč|prototypová souprava]]. Nové vlaky jsou typu [[Souprava metra 81-7021/7022|81-7021/7022]] z Krjukovského závodu ([[Kremenčugská oblast]]), historicky první vyrobené na [[Ukrajina|Ukrajině]]. Na prvních vagonech se začalo pracovat již v roce [[2003]]. === Plány na budoucí rozvoj === V budoucnosti se počítá s vybudováním dvou dalších linek, jejich otevření je plánováno ještě do roku [[2010]]. Ostatní linky, které dnes již slouží veřejnosti se mají rozrůst v horizontu roku [[2020]]. == Jazyk == V [[Sovětský svaz|SSSR]] bylo běžné, že na území převážně neruských oblastí byla právě [[ruština]] preferována jako sjednocovací jazyk. Jinak tomu však bylo právě v [[Kyjev]]ě. Většina dokumentace k metru byla sice vyhotovena v ruštině, provoz metra však z pohledu cestujícího po svém otevření fungoval plně v [[ukrajinština|ukrajinštině]]. K ukrajinským vznikly i alternativní názvy ruské, mezi oběma variantami se plynule přecházelo. V 80. letech pak začala [[rusifikace]], během níž docházelo k postupnému nahrazování ukrajinských názvů a hlášení ruskými. Tento proces se však zastavil v dobách [[perestrojka|perestrojky]], zavedeny byly dvojjazyčné názvy i hlášení. Po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] byla dokonce ruština vytlačena zcela. Na začátku [[21. století]] se objevují místy i názvy přepsané do [[latinka|latinky]], či v [[angličtina|angličtině]]. == Současné problémy metra == Zatímco v zemích [[Západní Evropa|západní]] [[Evropa|Evropy]] je hlavním problémem [[vandalismus]] a [[graffiti]], v Kyjevě jsou to spíše bezdomovci a alkoholici, kteří se objevují ve stanicích a způsobují zde znečištění. Monitorování kamerovým systémem bylo zavedeno teprve až z obav před možnými [[terorismus|teroristickými]] útoky. Jízdné je 1 hřivna 70 kopějek<ref>http://www.metro.kiev.ua/ua/press-centre/news/news3621</ref>. Za tuto cenu se dají koupit žetony, které zajistí průchod turniketem. == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://metro.zarohem.cz/kyjev/ Rozsáhlá fotogalerie a popisky v češtině] * [http://www.metro.kiev.ua/ Oficiální stránky (ukrajinsky)] * [http://www.metropoliten.kiev.ua/ Fanouškovské stránky (ukrajinsky)] * [http://metros.hu/terkep/k/kijev.html Mapa kyjevského metra na metros.hu] {{Commonscat|Kiev Metro|Kyjevské metro}}{{Článek z Wikipedie}} {{MHD na Ukrajině}} [[Kategorie:Metro na Ukrajině|Kyjev]] [[Kategorie:Sítě metra|Kyjev]] [[Kategorie:Kyjev]]

Návrat na stránku „Metro v Kyjevě“.