Michelangelo Antonioni

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[File:Michelangelo Antonioni.jpg|thumb|220px|Michelangelo Antonioni]] '''Michelangelo Antonioni''' (* [[29. září]] [[1912]], Ferrara, † [[31. červenec|31. července]] [[2007]], Řím) byl významný italský filmový režisér a scénárista, společně s [[Federico Fellini]]m a [[Luchino Visconti|Luchinem Viscontim]] jeden z trojice slavných italských režisérů, jejichž tvorba kulminovala v 60. letech. Jeho nejúspěšnějším dílem byla ''[[Zvětšenina (film)|Zvětšenina]]'' ([[1966]]). ==Životopis== Michelangelo Antonioni se narodil ve Ferraře v provincii ''Emilia-Romagna'' na severu Itálie v měšťanském prostředí a od studentských let se amatérsky zabýval divadlem i filmem. Vystudoval techniku na univerzitě v Bologni. Po příchodu do Říma se stal spolupracovníkem nezávislého čtrnáctideníku mladých opozičně smýšlejících tvůrců ''Centra sperimentale Cinema''. V době nástupu [[neorealismus|neorealismu]] se setkal s F. Fellinim a [[Roberto Rossellini]]m, pro něhož vytvořil scénář k filmu ''Pilot se vrací'' ([[1942]]). V téže době je asistentem francouzského režiséra [[Marcel Carné|Marcela Carného]] při natáčení filmu ''[[Návštěva z temnot]]'' na jihu dosud neobsazené Francie. V letech [[1943]] - [[1950]] Antonioni natáčí samostatně řadu dokumentárních filmů a píše scénáře. Až ve svých 38 letech natočil svůj první samostatný hraný film, psychologické drama ''[[Kronika jedné lásky]]'' ([[1950]]). V padesátých letech vytváří řadu zajímavých filmů, ale mezinárodního úspěchu dosáhl až v roce [[1960]], kdy na [[Filmový festival v Cannes|Filmovém festivalu]] v [[Cannes]] uvedl svůj film ''[[Dobrodružství]]'', v němž pro film i pro sebe objevil herečku [[Monica Vittiová|Moniku Vittiovou]]. V roce [[1966]] Antonioni poprvé natáčí mimo Itálii v anglických exteriérech film ''Zvětšenina'', film z prostředí módních fotografů a modelek. Za tento film získal [[Zlatá palma|Zlatou palmu]] v Cannes a byl nominován na [[Oscar]]a. V roce [[1969]] natáčí v USA film ''[[Zabriskie Point]]'', v roce [[1972]] odjíždí natáčet dokument o životě v Číně v produkci italské televizní společnosti RAI, za který se mu dostává od Číňanů ostré kritiky. Antonioni natáčí i na africkém kontinentě. V roce [[1982]] se při práci na filmu ''Identifikace ženy'' seznamuje se svou novou partnerkou a budoucí manželkou Enrikou Fico. V roce [[1985]] je stižen těžkou mozkovou mrtvicí, po níž Antonioni prakticky přestal mluvit. Přesto ještě realizuje za pomoci [[Wim Wenders|Wima Wenderse]] film ''Nad mraky'' ([[1995]]) a ještě v roce [[2004]] se účastní práce na povídkovém triptychu ''Eros''. V posledních dvaceti letech se ale převážně věnoval literatuře. Za svoji celoživotní dílo byl roku [[1995]] odměněn filmovým Oscarem. Michelangelo Antonioni zemřel ve svém římském bytě. ==Tvorba== ===Dokumenty čtyřicátých let=== Čtyřicátá léta jsou pro Antonioniho především érou dokumentární tvorby. Natočil celkem sedm zajímavých filmů. ''Lidé od Pádu'' (Gente del Po) vypráví o plavbě malé loďky na dolním toku Pádu. ''Čištění města'' (N. U. - Netezza Urbana) je neobvyklým pohledem na práci římských metařů za příchodu nového dne. ''Milostná lež'' (L' Amorosa menzogna) si všímá práce autorů tzv. fotorománů, ''Pověrčivost'' (Superstizione) zase pozůstatků pověr na italském venkově. Následoval přírodní snímek z okolí [[Cortina d'Ampezzo|Cortiny d'Ampezza]] ''Lanovka na Faloriu'' (La Funivia del Faloria), tehdy novou technologií výroby umělých vlákem se zabývá film ''Sedm prutů, jedny šaty'' (Sette Canne, un vestito), poslední ''Vila výstav'' (La Villa dei mostri) antropomorfickou výstavou. ===Padesátá léta=== Antonioniovým celovečerním hraným debutem je ''Kronika jedné lásky'' (Cronaca di un amore), psychologické drama lásky bohaté ženy ([[Lucia Boséová]]) k chudému milenci ([[Massimo Girotti]]). V roce [[1952]] byl spoluautorem scénáře k Felliniho slavnému filmu ''[[Bílý šejk]]'', současně natočil povídkový film ''Poražení'' (I vinti), ve třech epizodách porovnávající zločinnost mladých lidí v Itálli, Anglii a Francii. Herečka Lucie Boséová hraje i v dalším Antonioniově filmu ''Dáma bez kamélií'' (La signora senza camelie), [[1953]]. Manžel v tomto filmu chce z krásné partnerky udělat filmovou hvězdu. Téhož roku spolupracuje Antonioni na povídkovém filmu [[Cesare Zavattini|C. Zavattiniho]] ''Láska ve městě'' (L' Amore in città), do něhož přispěl povídkou ''Pokus o sebevraždu'' (Tentato suicido). V prostředí římských módních salónů a krásných žen se odehrává film ''Přítelkyně'' (La amiche) z roku [[1955]], natočený podle románu [[Cesare Pavese|C. Paveseho]]. Hlavními protagonistkami byly herečky [[Eleanor Rosi Dragová]] a [[Valentina Cortesová]]. V roce [[1957]] je natočen psychologický film ''Výkřik'' (Il grido), v němž hrají mj. [[Steve Cochran]], [[Alida Vallidová]] a [[Batsy Blairová]]. ====Dobrodružství==== Ve snímku ''Dobrodružství '' (L' avventura) podal Antonioni burcující obraz života římské smetánky a její citové vyprahlosti. Hlavní role svěřil [[Gabriel Ferzetti|G. Ferzettimu]], Monice Vittiové a [[Lea Massariová|L. Massariové]]. Italská kritika film odmítla, ale po zásahu Francouzů se dočkal uvedení na festivalu v Cannes 1960. Film byl nakonec první částí tzv. „tetralogie citů“ s Monikou Vittiovou. Antonioni poprvé v tomto filmu využívá svoji "[[existencialismus|existencialistickou]] metodu", která zkoumala obrazy lidských krizí, samotu uprostřed davu, odumírání citu u modeního člověka - zbohatlíka. Boří zákony klasické filmové dramatiky, jeho jazyk vzniká z ticha a vyrůstá z napjatého pozorování lidské tváře zakomponované do celkového obrazu. Divák je nucen z tváře číst její dramatiku - odehrávající se vnitřní násilí, depresi, soucit a melancholii. Výsledkem jsou dlouhé filmové záběry, sám Antonioni mluví o snaze "vyjádřit nastupující duch doby lhostejnosti a zároveň úzkosti". Kostrou celého filmu je hledání ztracené ženy, ale ta se nakonec nenajde, protože na její existenci všichni zapomenou. ===Šedesátá léta=== Od roku [[1960]] natáčí Michelangelo Antonioni tři další filmy, v nichž dává vyniknout umění své tehdejší manželky Moniky Vittiové, a které tematicky navazují na ''Dobrodružství''. Film ''Noc'' (La notte) je snímkem z prostředí milánské společnosti a hlavní role kromě Vittiové byly svěřeny [[Marcello Mastroianni|M. Mastroiannimu]] (Giovanni) a francouzské herečce [[Jeanne Moreau]]ové (Lidia). Závěrečná scéna „citové vraždy“, v níž Giovanni znásilní svoji bývalou milenku Lidii, je velmi známá. [[Alain Delon]] je partnerem Vittiové ve snímku ''Zatmění'' (L' eclisse) z roku [[1961]]. Ochablost lidských citů je tu spojena s rušným prostředím peněžní burzy. V okolí Ravenny natáčí Antonioni roku [[1964]] svůj první barevní film ''Červená pustina'' (Il deserto Rosso). Tady svěřil roli partnera Vittiové anglickému herci [[Richard Harris|R. Harrisovi]]. Antonioni využívá barvy k experimentování, zvolená barva má zrcadlit vnitřní rozpoložení hrdinky, jež se nachází v životní krizi. I v tomto filmu jde o zobrazení odcizení lidí v moderní průmyslové společnosti. Roku [[1965]] vzniká úvodní povídka filmu ''Tři tváře'' (I tre volti), napsaná pro herecký debut bývalé íránské císařovny Soraji. Pak se už Antonioni odebírá do Anglie, aby vytvořil svůj nejslavnější film. ====Zvětšenina==== Film ''[[Zvětšenina (film)|Zvětšenina]]'' (Blowup) z prostředí módních fotografů a modelek vznikl v roce [[1966]] s [[David Hemmings|Davidem Hemmingsem]] a [[Vanessa Redgreavová|Vanessou Redgreavovou]] v hlavních rolích. Mladý sebevědomý fotograf Thomas nevědomky vyfotografuje vraždu v parku. Z nejasné [[zvětšenina (fotografie)|zvětšeniny fotografie]] se pak pokouší vypátrat její okolnosti. Divák je nucen pohybovat se ve dvou rovinách - v realitě běžného dne ze života fotografa a krásných modelek s chlapeckými tvářemi a vyprávějící kriminální příběh, ale zároveň se zde poukazuje na přesně definovaný význam fotografie, znázorňující neopakovatelný časový okamžik a dokládající současně pomíjivost času. ===Od konce šedesátých let=== V kalifornském ''Údolí smrti'' se odehrává film ''Zabriskie Point'' natáčený v USA roku [[1969]]. Jde o příběh dvou mladých lidí, studenta Marka ([[Mark Frechette]]) a dívky Darie ([[Daria Halprinová]]), která pracuje ve společnosti, jejímž zájmem je využití kalifornské pouště. Dvojice bezcílně uniká z pochmurné odlidštěné skutečnosti, kterou Antonioni zvýrazňuje např. užitím surrealistických animací obrovských reklamních tabulí. Když Marka na konci příběhu zastřelí policie, Daria reaguje snovou vidinou luxusní vily, symbolu kapitalistického přesvědčení o tom, že vše je možné, a která vylétne do povětří<ref>Tamtéž, str. 565</ref>. Film byl bezesporu ovlivněn tehdejším hnutím [[hippies]]. V roce [[1971]] začíná pracovat Antonioni v Brazílii na filmu ''Technicky sladké'' (Technicamente dolce), ale pro vysoké náklady musí natáčení přerušit. V roce [[1974]] je natočen v italsko-anglické koprodukci film ''Povolání:reportér'' (Proffesion: Reporter), v němž si zahrál [[Jack Nicholson]], hlavní ženskou roli představovala [[Marie Schneiderová]]. Antonioni tvoří další snímky (''Identifikace ženy'') až do záchvatu mrtvice v roce 1985, ale ty již nedosáhly takového významu jako filmy šedesátých let. ==Filmografie== (není uveden střih, asistence režie a produkce) {{Sloupce|2| ===Režie - dokumentární filmy=== * Lidé od Pádu (Gente del Po), 1943 * Čištění města (N. U. - Nettezza urbana), 1948 * Oltre l'oblio, 1948 * Roma - Montevideo, 1948 * Milostná lež (L' amorosa menzogna), 1949 * Bomarzo, 1949 * Ragazze in bianco, 1949 * Sedm prutů, jedny šaty (Sette canne, un vestito), 1949 * Pověrčivost (Superstizione), 1949 * Lanovka na Faloriu (La funivia del Faloria), 1950 * Vila výstav (La Villa dei mostri), 1950 * Tři tváře (I tre volti) – část Il provino, 1965 * Chun Kuo, 1972 * 12 registi per 12 città - část Roma, 1989 * Noto, Mandorli, Vulcano, Stromboli, Carnevale, 1993 * Lo sguardo di Michelangelo, 2004 ===Režie - hrané filmy=== * Kronika jedné lásky (Cronaca di un amore), 1950 * Dáma bez kamélií (La signora senza camelie), 1953 * Láska ve městě (L‘ amore in città) – část Tentato suicido, 1953 * Poražení (I vinti), 1953 * Le Amiche, 1955 * [[Výkřik (film)|Výkřik]] (Il grido), 1957 * Nel segno di Roma, 1959 * [[Dobrodružství]] (L‘ Avventura), 1960 * [[Noc (film)|Noc]] (La Notte), 1961 * [[Zatmění (film)|Zatmění]] (L‘ Eclisse), 1962 * [[Červená pustina]] (Il deserto roso), 1964 * [[Zvětšenina (film)|Zvětšenina]] (Blowup), 1966 * [[Zabriskie Point]], 1970 * Povolání: reportér (Professione: reporter), 1975 * Tajemství Oberwaldu (Il mistero di Oberwald) , 1981 * Identifikace ženy (Identificazione di una dona), 1983 * Kumbha Mela, 1989 * Za mraky (Al di laaa delle nuvole), 1995 * Eros, 2004 ===Scénáře (dokumenty i hrané filmy)=== * I due Foscari, 1942 * Pilot se vrací (Un pilota ritorna), 1942 * Lidé od Pádu (Gente del Po), 1943 * Caccia tragica, 1947 * Milostná lež (L' amorosa menzogna), 1949 * Pověrčivost (Superstizione), 1949 * Sedm prutů, jedny šaty (Sette canne, un vestito), 1949 * Kronika jedné lásky (Cronaca di un amore), 1950 * Lanovka na Faloriu (La funivia del Faloria), 1950 * Vila výstav (La Villa dei mostri), 1950 * [[Bílý šejk]] (Lo sceicco bianco), 1952 * Dáma bez kamélií (La signora senza camelie), 1953 * Poražení (I vinti), 1953 * Le Amiche, 1955 * [[Výkřik (film)|Výkřik]] (Il grido), 1957 * [[Dobrodružství]] (L‘ Avventura), 1960 * [[Noc (film)|Noc]] (La Notte), 1961 * [[Zatmění (film)|Zatmění]] (L‘ Eclisse), 1962 * [[Červená pustina]] (Il deserto roso), 1964 * [[Zvětšenina (film)|Zvětšenina]] (Blowup), 1966 * [[Zabriskie Point]], 1970 * Chun Kuo, 1972 * Povolání: reportér (Professione: reporter), 1975 * Tajemství Oberwaldu (Il mistero di Oberwald) , 1981 * Identifikace ženy (Identificazione di una dona), 1983 * Za mraky (Al di là delle nuvole), 1995 * Lo sguardo di Michelangelo, 2004 * Eros (část "Il filo pericoloso delle rose“), 2004 }} == Citace == * Michael Töteberg, Lexikon světového filmu, Praha 2005, str. 597, ISBN 80-903310-7-6 * Právo, nezávislý deník, 1. srpna 2007, str. 12 == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.csfd.cz/herec/2804-antonioni-michelangelo/ ČSFD.cz – Michelangelo Antonioni] * [http://www.fdb.cz/lidi/17832-michelangelo-antonioni.html FDb.cz – Michelangelo Antonioni] * [http://www.katalog.artfilm.cz/osobnost/OSO215 Životopis (neúplný) dle Myrtila Frýda v Katalogu filmů] * [http://imdb.com/name/nm0000774/ IMDb.com – Michelangelo Antonioni (anglický)] {{Commonscat|Michelangelo Antonioni}}{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Antonioni, Michelangelo}} [[Kategorie:Italský režisér]] [[Kategorie:Italští scenáristé]] [[Kategorie:Držitelé Oscara]] [[Kategorie:Muži]]

Návrat na stránku „Michelangelo Antonioni“.