Minsk

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídla světa | jméno = Мінск | orig.jméno = Minsk | foto = | znak = Soubor:Coat of Arms of Minsk, Belarus.png | vlajka = Soubor:Flag_of_Minsk,_Belarus.png | pojem.vyšší.celek = Stát | název.vyšší.celek = [[Bělorusko]] | pojem.nižší.celek = Hlavní město | název.nižší.celek = Minsk | admin.děl = 9 [[rajón]]ů | rozloha = 256 | obyvatelé = 1 800 000 | rok = 2007 | hustota = 7 030 | etnické.složení = [[Bělorusové]] (79,3 %) [[Rusové]] (15,7 %) [[Ukrajinci]] (2,4 %), [[Poláci]] (1.1 %), [[Židé]] (0.6 %){{Malé|(1999)}} | nábož.složení = [[Pravoslaví]], [[katolictví]] | souřadnice = {{coor dms|53|54|8|N|s|27|33|41|E|v|type:city(1800000)}} | nad.výš = 280,4 | PSČ = 220001-22141 | telefon = +375 17 | starosta = Michail Pavlov | web = www.minsk.gov.by | mapa = Soubor:Minsk-pos.jpg|thumb }}[[Soubor:Belarus 3891-Above the Mall-DJFlickr.jpg|thumb|240px|Náměstí nezávislosti (2009)]] [[Soubor:Victory-square.jpg|thumb|240px|Vítězné náměstí, centrum Minsku]] [[Soubor:Belarus 3898-House of Government-DJFlickr.jpg|thumb|240px|Vládní budova (2009)]] [[Soubor:Belarus 3920-Palace of the Republic-DJFlickr.jpg|thumb|240px|Palác republiky (2009)]] '''Minsk''' ([[běloruština|bělorusky]]: Мінск; [[ruština|rusky]]: Минск; [[polština|polsky]]: Mińsk) je hlavní a největší město [[Bělorusko|Běloruska]]. V Minsku žije 2 020 600 lidí (leden 2020) na ploše 256 km². Město se administrativně dělí na 9 obvodů ([[rajón]]ů). Město je hlavním hospodářským i kuturním centrem Běloruska a sídelním městem [[Společenství nezávislých států]]. == Geografie == Minsk leží v mírně zvlněné a lesnaté krajině ve střední části Běloruska; průměrná nadmořská výška je 280 m, průměrné roční [[srážky]] 646 mm. Minsk je křižovatkou hlavních dopravních tepen [[východní Evropa|východní Evropy]]. V rámci územního dělení Běloruska má zvláštní status a je centrem [[Minská oblast|Minské oblasti]] ({{cizojazyčně|be|Мiнская вобласць}}) a Minského rajonu ({{cizojazyčně|be|Менскі раён}}). Minsk leží na řekách [[Svislač (přítok Bereziny)|Svislač]] a [[Njamiha]] ({{cizojazyčně|be|Няміга}}) na 53° 54' 8" [[zeměpisná šířka|s. š.]] a 27° 33' 41" [[zeměpisná délka|v. d.]] == Historie == === Středověk === První zmínka o Minsku je z roku 1067. V roce 1326 se Minsk stal součástí Velkovévodství litevského a roku 1499 získal městská práva. Od roku 1569 byl hlavním městem Minského vojvodství v Polsko-Litevské unii ([[Rzeczpospolita]] Obojga Narodów). Na začátku 18. století jej zničili Švédové. Jako důsledek tzv. [[druhé dělení Polska|druhého dělení Polska]] byl roku 1793 anektován [[Rusko|Ruskem]]. === Sovětská éra === [[File:Bundesarchiv Bild 101I-137-1010-37A, Minsk, deutsche Truppen vor modernen Gebäuden.jpg|thumb|240px|Němečtí vojáci pochodují centrem města (srpen 1941)]] Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], během níž jej okupovali tři roky [[Němci]], byl sice Minsk přestavěn, ne však ale [[rekonstrukce|rekonstruován]], jako jiná města. Ruiny staletých starých domů ustoupily [[stalinismus|stalinistické]] [[architektura|architektuře]] – objevily se tak velké bulváry a velkolepé budovy. Díky rozvoji [[průmysl]]u město zaznamenalo velký růst. Již v roce [[1972]] překročilo 1 milion obyvatel, o dalších čtrnáct let později to bylo 1,5 milionu. Noví obyvatelé Minsku byli většinou venkované z celého [[Bělorusko|Běloruska]], kteří se sem nastěhovali za prací. Pro ně tak vznikla velká panelová sídliště; město několikrát muselo posouvat své hranice. V dubnu a květnu roku [[1991]] zde probíhaly masové [[demonstrace (protest)|demonstrace]] na podporu [[politika|politických]] a [[ekonomika|ekonomických]] požadavků při přestavbě skomírajícího [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Od prosince téhož roku zde sídlí koordinační orgány [[Společenství nezávislých států|SNS]]. === Nová doba === Během 90. let a po pádu [[Sovětský svaz|SSSR]] se Minsk začal měnit. Stal se [[hlavní město|hlavním městem]] země, vznikla nové [[velvyslanectví]], z budov bývalých úřadů [[Sovětská socialistická republika|SSR]] se staly úřady vládní. V 90. letech také došlo v zemi k [[ekonomika|ekonomické]] krizi, která město poznamenala. Muselo být zastaveno mnoho velkých projektů, objevila se [[nezaměstnanost]]. Od začátku [[21. století]] však investic opět přibývá; staví se nové obytné domy, [[silnice]] i [[metro]]. Většinu těchto aktivit vykonává vláda, jelikož [[soukromý sektor]] není vzhledem k politické situaci dostatečně rozvinut a je omezován. == Hospodářství == === Průmysl === Minsk je hlavním průmyslovým centrem Běloruska. Ve městě se nachází přes 250 továren a elektráren. Jeho průmyslový vývoj, který začal v 60. letech 19. století, byl následně podpořen výstavbou [[železnice]], která proběhla v letech 70. Většina průmyslového vybavení města byla ale zničena během [[první světová válka|první.]] a zejména [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Po válce byl rozvoj města spojen s rozvojem průmyslu, zejména odvětví spojených s [[věda|vědou]] a [[výzkum]]em. Minsk se stal hlavním centrem [[strojírenství]] (zejména výroby [[dopravní prostředek|dopravních prostředků]]), [[chemický průmysl|chemického průmyslu]] (gumárenství) a [[elektrotechnický průmysl|elektrotechniky]] (výroba [[Televizor|televizí]], [[rádio|rozhlasových přijímačů]]). Kromě těchto klíčových oborů zde došlo také k rozvoji [[Zpracovatelský průmysl|zpracovatelského]], [[Potravinářský průmysl|potravinářského]] a [[Textilní průmysl|textilního]] průmyslu. K nejznámějším podnikům patří '''[[MAZ]]''' (Minský automobilový závod),''' [[MTZ]]''' (Minský traktorový závod) nebo '''[[BELAZ]]''' (Běloruský automobilový závod). Tyto závody jsou věhlasné výrobou osobních i nákladních [[automobil]]ů, [[autobus]]ů, ale i [[tramvaj]]í, [[trolejbus]]ů, [[zemědělství|zemědělské]] techniky atd. Jejich filiálky jsou po celé zemi. Během sovětských dob byl rozvoj průmyslu úzce svázán s dodavateli a odběrateli z [[Sovětský svaz|SSSR]], což vedlo po rozpadu svazu v roce [[1991]] k vážným ekonomickým problémům. Po přijetí [[neokeynesianismus|neokeynesiánských]] opatření Alexandra Lukašenka v roce [[1995]] byla ale většina průmyslové produkce obnovena. Díky tomu neprošel Minsk v 90. letech 20. století masivní vlnou deindustrializace jako ostatní města [[Společenství nezávislých států|SNS]] a východní Evropy. Kolem 40% procent ekonomicky aktivních je stále zaměstnáno ve strojírenském průmyslu. Přes 70% produkce je exportováno, především do Ruska a ostatních členských států SNS. Oživení průmyslové výroby nevedlo ale k obnově vybavení (mj. v důsledku odrazování zahraničních investorů), proto není průmysl příliš konkurenceschopný na mezinárodním trhu. == Vysoké školství == V dnešním Bělorusku mají asi '''32 univerzit''', z toho '''12''' se nachází právě v Minsku. Mezi nejznámější patří '''Běloruská státní technická univerzita''' nebo '''Běloruská státní univerzita'''. == Doprava == Minsk je jedním z hlavních dopravních uzlů [[východní Evropa|východní Evropy]]. Železniční tratě odtud vycházejí sice jen do 4 směrů, jde však o hlavní evropské magistrály ve směru jihozápad - severovýchod ([[Berlín]] - [[Varšava]] - [[Brest (Bělorusko)|Brest]] - Minsk - [[Orša]] - [[Smolensk]] - [[Moskva]]) a severozápad - jihovýchod ([[Riga]] - [[Vilnius]] - [[Maladzečna]] - Minsk - [[Homel]] - [[Kyjev]]). Ve stejných směrech vedou i hlavní [[Evropská silnice|silniční tahy]], přičemž další významné silnice vedou na [[Sluck]] a [[Polock]], resp. [[Vitebsk]]. Silnice a dálnice ve městě jsou v dobrém stavu. V Minsku se nachází mezinárodní letiště ''Minsk-1'', zhruba 40 km od centra města pak leží vnitrostátní letiště ''Minsk-2'', otevřené roku [[1992]]. Hlavním osobním nádražím je [[Minsk Passažyrskij]]. === Městská doprava === {{viz též|||||||Metro v Minsku|Tramvajová doprava v Minsku|Trolejbusová doprava v Minsku|Městská autobusová doprava v Minsku}} Městskou hromadnou dopravu v Minsku tvoří [[metro]], [[autobus]]y, [[trolejbus]]y a [[tramvaj]]e. [[Metro v Minsku|Minské metro]] má v současné době 20 stanic; do roku 2015 by jich mělo být již 25, konečný počet by pak měl činit 48 stanic. Městská hromadná doprava disponuje 8 tramvajovými linkami s 50 zastávkami a 70 trolejbusovými linkami s 330 zastávkami. == Partnerská města == Minsk navázal přátelské vztahy s mnoha partnerskými městy v různých zemích: * {{flagicon|Nepál}} '''[[Káthmándú]]''', [[Nepál]] * {{flagicon|Brazílie}} '''[[Belo Horizonte]]''', [[Brazílie]] * {{flagicon|Indie}} '''[[Béngalúru]]''', [[Indie]] * {{flagicon|USA}} '''[[Detroit]]''', [[Spojené státy americké]] * {{flagicon|Nizozemsko}} '''[[Eindhoven]]''', [[Nizozemsko]] * {{flagicon|Francie}} '''[[Lyon]]''', [[Francie]] * {{flagicon|Rusko}} '''[[Murmansk]]''', [[Rusko]] * {{flagicon|Velká Británie}} '''[[Nottingham]]''', [[Spojené království]] * {{flagicon|Rusko}} '''[[Novosibirsk]]''', [[Rusko]] * {{flagicon|Japonsko}} '''[[Sendai]]''', [[Japonsko]] * {{flagicon|Německo}} '''[[Postupim]]''', [[Německo]] * {{flagicon|USA}} '''[[Bakersfield]], [[Kalifornie]]''', [[Spojené státy americké]] * {{flagicon|Arménie}} '''[[Jerevan]]''', [[Arménie]] * {{flagicon|Írán}} '''[[Teherán]]''', [[Írán]] == Související články == * [[Metro v Minsku]] * [[Tramvajová doprava v Minsku]] == Externí odkazy == * [http://gominsk.org/ Photos of Minsk, Belarus on GoMinsk.org] * [http://minsk.the.by/ Weather of Minsk - minsk.the.by] * http://www.belorusko.cz/view.php?cisloclanku=2005082001 * http://www.belorusko.cz/view.php?nazevclanku=beloruska-mesta-minsk-2&cisloclanku=2005082601 * http://www.belorusko.cz/view.php?nazevclanku=beloruska-mesta-minsk-3&cisloclanku=2005090702 * http://www.belorusko.cz/view.php?nazevclanku=beloruska-mesta-minsk-4&cisloclanku=2005100301 {{Flickr|Minsk+Belarus}}{{Commons|Minsk}}{{Šablona:Město-hrdina}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Minsk| ]] [[Kategorie:Města v Bělorusku]] [[Kategorie:Minská oblast]] [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]

Návrat na stránku „Minsk“.