Mladkovská vrchovina

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox reliéf | název = Mladkovská vrchovina | obrázek = | popis1 = | popisek2 = | maxnázev = [[Adam (Orlické hory)|Adam]] | maxvýška = 765 | nadřaz = [[Orlické hory]] | podřaz =[[Pastvinská vrchovina]], [[Bartošovická vrchovina]] | soused = [[Podorlická pahorkatina]], [[Bukovohorská hornatina]], [[Bystřické hory]], [[Deštenská hornatina]], [[Kladská kotlina]] | světadíl = [[Evropa]] | stát = [[Soubor:Flag of the Czech Republic.png|24px]] [[Česko]] | hornina = | poznámka = nejnižší ze tří základních podřazených celků Orlických hor | povodí = [[Tichá Orlice]], [[Divoká Orlice]], [[Kladská Nisa]] }} '''Mladkovská vrchovina''' je podřazený [[geomorfologický celek]] [[Orlické hory|Orlických hor]], nacházející se u hranic mezi [[Česko|Českou republikou]] a [[Polsko|Polskem]] na rozhraní bývalých okresů [[Okres Ústí nad Orlicí|Ústí nad Orlicí]] a [[Okres Rychnov nad Kněžnou|Rychnov nad Kněžnou]]. == Geomorfologie == Mladkovská vrchovina se skládá ze dvou podřazených celků, které od sebe odděluje tok [[Divoká Orlice|Divoké Orlice]] v prostoru [[Zemská brána|Zemské brány]]. === Bartošovická vrchovina === Bartošovická vrchovina leží severně od Zemské brány. Tok Divoké Orlice jí na východě odděluje od [[Bystřické hory|Bystřických hor]], severní hranice se sousedním celkem v rámci Orlických hor - [[Deštenská hornatina|Deštenskou hornatinou]] probíhá přibližně podél zelené [[turistická značka|turistické značky]] z [[Rokytnice v Orlických horách]] do [[Bartošovice v Orlických horách|Bartošovic]]. Pod jižním svahem hlavního hřebenu vrchoviny na ní navazuje [[Podorlická pahorkatina]]<ref>''Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)''</ref>. Jejím nejvyšším vrcholem je [[Přední vrch (Orlické hory)|Přední vrch]] (678 m). Vrchovina má tvar jednoho hlavního [[hřeben (geomorfologie)|hřebenu]] prostého významnějších [[rozsocha|rozsoch]] navazujícího na hřeben Deštenské hornatiny a pokračujícího jihovýchodním směrem. === Pastvinská vrchovina === Pastvinská vrchovina leží jižně od Zemské brány. Na západě ji od Podorlické pahorkatiny odděluje tok Divoké Orlice, na jihu je jejím posledním vrcholem [[Faltusův kopec]] (637 m). Východní hranice s [[Bukovohorská hornatina|Bukovohorskou hornatinou]] sleduje přibližně tok [[Tichá Orlice|Tiché Orlice]]. Na severovýchodě vrchovina v prostoru vsi [[Kamieńczyk]] zasahuje do Polska a navazuje na Bystřické hory a [[Kladská kotlina|Kladskou kotlinu]]<ref>''Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)''</ref>. Vrchovina má tvar jednoho hlavního severojižního hřebenu s výraznou východně směřující rozsochou navazující v prostoru nejvyššího vrcholu Mladkovské i Pastvinské vrchoviny - [[Adam (Orlické hory)|Adamu]] (765 m). Rozsocha bývá některými prameny zařazována již do Bystřických hor<ref>[http://cs.wikipedia.org/wiki/Byst%C5%99ick%C3%A9_hory Česká Wikipedia - Bystřické hory 2. a 3. odst.]</ref>. == Významné vrcholy == Hlubší [[horské sedlo|sedla]] se v rámci hlavního hřebenu Mladkovské vrchoviny vyskytují jen v jeho nejjižnější části. V severní části a na východní rozsoše jsou výškové rozdíly minimální. * [[Adam (Orlické hory)|Adam]] (765 m) - nejvyšší vrchol Mladkovské i Pastvinské vrchoviny * [[Přední Hraniční vrch]] (722 m) - východní rozsocha Pastvinské vrchoviny * [[Studený (Orlické hory)]] (721 m) - Pastvinská vrchovina * [[Přední vrch (Orlické hory)|Přední vrch]] (678 m) - nejvyšší vrchol Bartošovické vrchoviny * [[Faltusův kopec]] (637 m) - Pastvinská vrchovina == Vodstvo == Východní rozsocha Pastvinské vrchoviny tvoří [[hlavní evropské rozvodí]] [[Severní moře|Severního]] a [[Baltské moře|Baltského moře]]. Její severní svah odvodňují levé [[přítok]]y [[Kladská Nisa|Kladské Nisy]]. Zbytek Mladkovské vrchoviny spadá do povodí Tiché a Divoké Orlice. Na Divoké Orlici se pod západními svahy vrchoviny nachází [[vodní nádrž Pastviny]]. == Vegetace == Rozsáhlý zalesněný prostor tvoří hlavní hřeben Bartošovické vrchoviny. V prostoru Pastvinské vrchoviny se větší lesní celky nacházejí v okolí vrchů Adam a Studený. Výskyt luk a polí je zde ale častější. == Ochrana přírody == Území [[Chráněná krajinná oblast Orlické hory|Chráněné krajinné oblasti Orlické hory]] zahrnuje v rámci Mladkovské vrchoviny pouze prostor Zemské brány a k ní přilehlou část Bartošovické vrchoviny až k silnici Bartošovice - [[Kunvald]]<ref>[http://www.orlickehory.ochranaprirody.cz Stránky Správy CHKO Orlické hory]</ref>. == Komunikace == Prostorem Mladkovské vrchoviny procházejí silniční komunikace spíše příčně k hlavnímu hřebenu. Podélné veřejné komunikace se zde prakticky nevyskytují a vedou spíše po jejich obvodu. Nejdůležitější komunikací procházející přes vrchovinu je [[silnice II/312]] ze [[Žamberk]]u do [[Králíky|Králík]]. Údolím Tiché Orlice prochází [[železniční trať Ústí nad Orlicí - Lichkov - Štíty/Międzylesie]]. Zvláštním případem je [[pevnostní silnice]] spojující obec [[Pastviny (okres Ústí nad Orlicí)|Pastviny]] s dělostřeleckou tvrzí Adam. == Stavby == === Trvalé osídlení === Trvalé osídlení se ve vrcholových partiích vyskytuje pouze v jižní části Mladkovské vrchoviny. Přímo na hlavním hřebenu se nacházejí vsi [[České Petrovice]]<ref>[http://www.orlicko.cz/Ceskepetrovice/ Obec České Petrovice]</ref>, [[Vlčkovice (Mladkov)|Vlčkovice]] a [[Studené]]<ref>[http://www.studene.cz Obec Studené]</ref>. === Turistické chaty === V prostoru Mladkovské vrchoviny se nacházejí dvě významnější turistické chaty. [[Orlická chata]]<ref>[http://www.orlickachata.cz Orlická chata]</ref> leží ve svahu severně od Zemské brány, [[Kašparova chata]]<ref>[http://www.chatanaadamu.ic.cz Kašparova chata na Adamu]</ref> severovýchodně od vrcholu Adamu nedaleko silnice [[Mladkov]] - České Petrovice. === Československé opevnění === Větší část hlavního hřebenu pokrývá množství objektů [[Československé opevnění|opevnění]] budovaného před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]] proti [[Nacistické Německo|Německu]]. Nejdůležitějším z nich je [[Adam (dělostřelecká tvrz)|dělostřelecká tvrz Adam]] nacházející se na povrchu a v útrobách nejvyššího vrcholu vrchoviny. Tvrz je veřejnosti nepřístupná. == Turistické trasy == Prostor Mladkovské vrchoviny je protkán turistickými trasami. Po celé délce hřebenu vede červená [[turistická značka]], kterou z větší části kopíruje [[Jiráskova cesta]]. Za zmínku ještě stojí [[Naučná stezka Zemská brána]]. == Lyžařská centra == V prostoru Mladkovské vrchoviny se nacházejí dvě významnější lyžařská střediska. Obě jsou na svazích nejvyššího vrcholu Adamu. Na jeho severním svahu je to areál v Českých Petrovicích, na jihovýchodním svahu v [[Petrovičky (Mladkov)|Mladkově - Petrovičkách]]<ref>[http://www.skimladkov.cz Provozovatel Skiareálu v Petrovičkách]</ref>. == Reference == <references /> {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Geomorfologické celky v Česku]] [[Kategorie:Orlické hory]] [[Kategorie:Okres Ústí nad Orlicí]] [[Kategorie:Okres Rychnov nad Kněžnou]] [[Kategorie:Vrchoviny]]

Návrat na stránku „Mladkovská vrchovina“.