Na západní frontě klid

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Na západní frontě klid''' (''Im Westen nichts Neues'' [http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Remarque_Im_Westen_nichts_Neues_1929.jpg]) je román [[Erich Maria Remarque|Ericha Marii Remarquea]], německého veterána [[první světová válka|první světové války]]. Popisuje krutou realitu války a hluboké odtržení od civilního života německých vojáků vracejících se z fronty. Román podrobně výstižně představuje válečnou realitu takřka s novinářskou precizitou. Neukazuje heroický boj vojáků na frontě, ale soustřeďuje se na jejich utrpení a nesmyslnost celého konfliktu, zvýrazňuje tragédii generace, „jejíž prvním povoláním bylo vyrábění mrtvol“. První německé vydání se jmenovalo ''Im Westen nichts Neues'' a objevilo se v lednu 1929. Během jednoho roku se prodalo milion exemplářů jenom v Německu, další milion v zahraničí. V češtině kniha vyšla poprvé v roce 1929 v nakladatelství [[Melantrich]] v překladu [[Bohumil Mathesius|Bohumila Mathesia]]. Další překlad učinil v 60. letech [[František Gel]]. Na základě knihy byl v roce 1930 natočen stejnojmenný film, který získal Oskara. Režíroval jej [[Lewis Milestone]]. Podruhé byl román zfilmován v roce 1979. == Děj == {{spoiler}} Kniha vypráví příběhy Prušáka Pavla Bäumera za [[první světová válka|1. světové války]]. Spolu se svými pěti kamarády Tjadenem, Müllerem, Kroppem, Haiem, Kemmerichem je Pavel silným psychickým nátlakem okolí, zvláště třídního učitele, donucen ukončit studium na gymnáziu a dobrovolně se přihlásit k výcviku s tím, že bude brzy odvelen na frontu. Pavel popisuje vše od výcviku plného šikany, války, až po dovolenou a život v [[Kasárna|kasárnách]]. Postupem času se jeho nadšení na válku propadá a i jeho kamarádi jeden po druhém umírají. Všechny scény jsou líčeny z pohledu obyčejného bezvýznamného vojáka, a to do nejmenších detaitů a velmi naturalisticky. Na začátku příběhu mu umírá jeho přítel Kemmerlich, kterého zná už od dětství. Při takových situacích se Pavel zabírá do myšlenek a vzpomíná na staré časy. Potom je zas povolán do [[vojenský zákop|zákopů]] a líčí průběh bitvy, své pocity a příběhy, které tam zažil. Jednoho dne ale dostane na dva týdny propustku a jede domů. Tam zjišťuje, že jeho maminka má rakovinu. Zároveň registruje úplné odtržení od běžného života a psychické důsledky války - je jí zcela deformován. Uvědomuje si také, že se změnil i on sám. Válku už bere jako samozřejmost, a proto už nedokáže komunikovat s lidmi a nebaví ho jeho dřívější zájmy. postupně se začíná psychicky hroutit. Když dostal za úkol s kamarády hlídat sklad s potravinami, postřelili jeho i Kroppa. Díky tomu se dostali do nemocnice, kde zase vypráví svůj příběh. Jenomže Kropp v nemocnici umírá a on je po chvíli zase povolán do zákopů. Uprostřed bitvy se setká s posledním žijícím kamarádem Katczinskym (čtyřicetiletý Polák, který ho doprovází téměř celou knihu). Toho ale postřelí a Pavel ho nese přes celé bojiště k [[polní nemocnice|polní nemocnici]]. Katczinsky nakonec umíra, když dostane střepinou do hlavy a v tuto chvíli Pavlovo vyprávění končí. Citováno z českého překladu:<br /> „Padl v říjnu 1918, v den, jenž byl na celém bojišti tak tichý, že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu: Na západní frontě byl klid.” {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Erich Maria Remarque]] [[Kategorie:Německé romány]] [[Kategorie:Knihy roku 1929]]

Návrat na stránku „Na západní frontě klid“.