Neapol

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídla světa | jméno = Neapol | orig.jméno = Napoli | foto = File:ViewofNaplesBay.jpg | popisek.foto = Pohled na Neapolský záliv a Vesuv | znak = File:Napoli-Stemma.png | vlajka = File:Flag of Naples.png | stát = Itálie | pojem.vyšší.celek = oblast | název.vyšší.celek = [[Kampánie]] | pojem.nižší.celek = provincie | název.nižší.celek = [[Provincie Napoli|Napoli]] | loc-map = {{LocMap |Itálie |label=Neapol |position=left |width=200 |lat=40.83 |long=14.25 |float=center |caption= }} | rozloha = 117 | obyvatelé = 963&nbsp;522 | rok = 2008 | hustota = 8214 | souřadnice = {{Coor|40_50_N_14_15_E|40° 50' s. š., 14° 15' v. d.}} | nad.výš = 17 | PSČ = 80100 | telefon = + 81 | starosta = | admin.děl = | etnické.složení = | nábož.složení = | web = www.comune.napoli.it }}[[Soubor:MontageofNaples.jpg|thumb|240px|Dominanty města Neapol (2013)]] '''Neapol''' ([[italština|italsky]] '''Napoli''', v nářečí [[Neapolština|nnapulitano]] Nàpule) , hlavní město stejnojmenné [[provincie Napoli|provincie]] a regionu [[Kampánie]], je třetí největší město [[Itálie]] co do počtu obyvatel, ale tvoří, společně se svými předměstími, největší [[Souměstí|konurbaci]] v zemi se&nbsp;3&nbsp;121&nbsp;397&nbsp;obyvateli (údaje založeny na informaci Istat [[2001]]) po aglomeraci [[Milán]], a je na sedmém místě nejlidnatějších metropolitních oblastí [[Evropa|Evropy]] se 4 400 000 obyvatel na sotva 2 228,79 km² (údaje od Svimez). Také budiž zmíněno, že ve městě sídlí 1/5 celkové regionální populace a ½ provinční. „Svůdné město“, podle slov [[Vittorio De Sica|Vittoria De Sicy]] ve filmu z roku [[1954]] ''„Neapolský záliv (La baia di Napoli)“'', je mnohými lidmi považována za jedno z nejkrásnějších měst [[Itálie]], ležící v [[Neapolský záliv|Neapolském zálivu]], mezi [[Vesuv]]em a [[Sopka|vulkanickým]] územím [[Campi Flegrei]]. Historické jádro města, s obzvlášť velkým historickým a architektonickým významem, je cílem domácího i mezinárodního turismu. V roce [[1995]] bylo zapsáno do seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. Neapolské panorama stejně jako zdejší typické produkty se počítají mezi nejznámější symboly [[Itálie]] v mezinárodním kolektivním povědomí. V roce [[2008]] Neapol smutně proslula tzv. odpadkovou krizí, která spočívala v tom, že vedení města ani vyšší státní úřady nebyly dlouhodobě schopny pro nedostatek kapacit skládek a spaloven zajistit odvoz odpadků z města, které se tak hromadily v ulicích.<ref>http://www.euractiv.sk/zivotne-prostredie/clanok/neapol-zasypany-odpadom</ref> == Dějiny == Město bylo pravděpodobně založeno obyvateli řecké osady Cuma asi v 8. století př. n. l., na území v současnosti nazývané zemí ''decumani'', nedaleko od místa, kde stávalo již dříve existující město ''Partenope'', později nazývané ''Palepolis'', «staré město», na dnešní hoře Monte Echia; a z toho důvodu byla nazývána ''Néa-pólis'', «nové město». V roce 326 př. n. l. v průběhu sannitských válek Římané dobyli Neapol. V průběhu staletí hostila Neapol mnoho římských císařů, již tam trávili své volné chvíle mezi vládnutím, zmiňován bývá zejména velmi dlouhý neapolský pobyt císaře Felixe II. Roku 476 n.l. byl poslední římský císař (Romulus Augustus) sesazen gótským králem Odoakrem a uvězněn v [[Castel dell'Ovo]]. V 6. století byla Neapol dobyta Byzantinci pod vedením generála Fabricia III. Poté se město stalo nezávislým [[vévodství]]m. V roce 1137 dobyli Neapol Normané, vévodství zmizelo a bylo nastoleno [[Sicílie|Království sicilské]] s hlavním městem [[Palermo|Palermem]]. Poté město připadlo německému císařskému rodu [[Štaufové|Štaufů]]. V roce 1266 papež postoupil sicilské království [[Anjouovci|Anjouovcům]] (vedlejší větvi francouzského královského rodu Kapetovců), kteří přenesli hlavní město z Palerma do Neapole. Tento přesun hlavního města a přílišné množství daní způsobily nespokojenost sicilského obyvatelstva, které v roce 1282 povstalo. Tehdy vypukla povstání známé jako [[Sicilské nešpory]] (vespri siciliani). V roce 1284 aragonský král Petr III., jenž uzavřel spojenectví se Sicilany, připojil ostrov ke svému království. Roku 1442 Aragonci dobyli také Království napolské. Roku 1501 bylo Neapolské království dobyto Španěly. V průběhu válek o dědictví španělské [[Rakousko]] ovládlo Neapol (1707) a vlastnilo ji až do roku 1734, kdy se království stalo opět nezávislým. Pod vládou rodu [[Bourboni|Bourbonů]] se Neapol stala jedním z nejdůležitějších evropských metropolí. Ke konci 18. století byla Neapol dobyta oddíly [[Francie|Francouzů]] vedenými generálem (a později císařem) Napoleonem Bonapartem, jenž později svěřil království (Neapol) svému bratrovi [[Giuseppe Bonaparte|Josefovi]]. Roku 1815 po úplné porážce Napoleona na Vídeňském kongresu se Neapoli vrátila do rukou Bourbonů. V roce 1860 bylo Království obojí Sicílie (1816–1861) dobyto ''tisícovkou'' Giuseppa Garibaldiho a připojeno k [[Itálie|Italskému království]]. Roku 1973 vypukla ve městě vlivem špatných hygienických podmínek epidemie [[cholera|cholery]], během níž zemřelo 30 osob. == Zajímavá místa == [[Soubor:Napoli-Spaccanapoli-2015-Flickr.jpg|thumb|240px|Velké panorama města]] [[Soubor:Naples panorama.jpg|thumb|240px|Malé panorama]] Neapol je častým cílem turistů jako výchozí bod pro návštěvu pamětihodností v okolí, jako např. [[Pompeje]], Královská rezidence [[zámek Caserta|Caserta]], ostrovy [[Capri]], [[Ischia]] a [[amalfitánské pobřeží]]. Ale i město samotné je bohaté na rozsáhlé umělecké a architektonické dědictví a bylo v posledních letech vyhledávané i díky každoročnímu ''květnu pamětihodností'' (''[[Maggio dei Monumenti]]'') a dalším turistickým a kulturním aktivitám. === Historické paláce a muzea === [[Soubor:Castel D'Ovo-TRFlickr.jpg|thumb|240px|Castel dell'Ovo (HDR)]] [[Soubor:Napoli Castel Nuovo Maschio Angioino, a seat of medieval kings of Naples and Aragon 2013-05-16 14-05-42.jpg|thumb|240px|Castel Nuovo]] Neapol je proslulá svými hrady. Hrad [[Castel dell'Ovo]] (Vaječný hrad, či Hrad zlatého vejce), jenž je součástí slavného panoramatu v zálivu, Hrad [[Kapuánů]] vystavěný [[Vilém I. Sicilský|Vilémem I.]] Zlým (''il Malo''), na konci hlavního Decumánského období, [[Maschio Angioino]] neboli ''Castel Nuovo'' (Nový hrad), jenž vévodí Hradnímu dvoru (Largo del Castello) a Radničnímu náměstí (piazza del Municipio), [[Castel Sant'Elmo|Hrad sv. Eliáše]], který se tyčí nad městem na vrcholku vyvýšeniny Vomero, společně s [[Kartouza svatého Martina|kartouzou Sv. Martina]]. [[Castel dell'Ovo]] se takto nazývá proto, že podle jedné Vergiliovy legendy zde bylo v hradním sklepení ukryto [[vejce]], jež neslo celou konstrukci stavby a ve chvíli, kdy by bylo rozbito, zbořilo by hrad a přineslo zkázu městu. Vejce údajně pochází z ostrůvku [[Megaride]], kde se v VII. stol. př. Kr. vylodili Cumané a založili ''[[Partenope]]''. Bylo tam také vystavěno město Římana Lucia Licinia Luculla, opevněné Valentinianem III., a také hostilo sesazeného posledního římského císaře Romula Augusta, který zde krátce poté zemřel. Po střídavých událostech bylo v XII. století Normany postaveno a později restrukturováno [[Aragonci]]. V současnosti se tam konají výstavy a sympozia. Je zde volný vstup. Za pozornost stojí majestátní pevnosti a terasa s děly. Velmi působivá je rybářská vesnice, která vyrůstá na základech budovy. [[Castel Capuano|Hrad Kapuánců]] byl postaven v roce 1153 Vilémem I. Sicilským, a i když byl zamýšlen jako královského sídla, zažil jen velmi málo z dvorního dění. Vždyť tehdejší [[Sicilské království]] mělo své hlavní město v [[Palermo|Palermu]]. S příchodem Svébů, se Fridrich II. Štaufský často zdržoval v Neapoli a věnoval se opravám opevnění hradu, který byl strategicky posazen na hlavní přístupové cestě do města. Nakonec při příchodu vládců z [[Aragonci|Aragonské dynastie]], byla [[Porta Capuana|Kapuánská brána]] situována přímo před Kapuánský hrad. Ta dnešní, renesanční, byla postavena kousek od sochy krále Ferranta z Aragony, díla mistra [[Giuliano da Maiano|Giuliana da Maiano]]. Za vlády španělského místokrále Dona Pedra z Toleda, byly s hradem spojeny královské soudní budovy. Na dalších 500 let se výraz „Castelcapuano“ stal synonymem Soudu. Teprve před několika lety započalo stěhování Úřadu spravedlnosti do moderních budov dnešního ''Řídícího centra''. Hrad [[Maschio Angioino]], nebo správněji ''Castelnuovo'' (Nový hrad), byl zbudován mezi lety 1279 až 1282 Karlem I. Anjouským a byl postaven jako královský palác pro dynastii z Anjou. Za doby Roberta z Anjou tam pobývali mimo jiné Francesco Petrarca a Giovanni Boccaccio. Po aragonském vpádu, byl hrad zcela přestavěn a ze staré stavby nezbylo nic, s výjimkou kaple Sv. Barbory. Bylo včleněno pět věží a, jež ohraničují silné zdi. Mramorový vítězný oblouk, mezi středovou a strážní věží, byl postaven v polovině 15. století Francescem Lauranou a proslulý vstup Alfonse I. Aragonského v Neapoli [[26. únor]]a 1443. Vodní příkop, dnes vysušený, měl podle jedné legendy hostit [[krokodýl]]a, který žral nešťastníky zavřené v kobkách hradu, se dnes proto nazývá ''krokodýlí příkop''. Monumentální ''Sál Baronů'', kde se dnes konají schůze městské rady, býval také ústřední místností hradu. Byla takto pojmenována protože v roce 1487 zde byli uvězněni [[baron]]i, kteří se spikli proti Ferrantovi&nbsp;I. Aragonskému, jím právě zde shromážděných za účelem oslav sňatku jeho neteře. Dnes zde sídlí ''Městské muzeum''. V jeho ''hlavním sále'', Pietro da Morrone, po nástupu na trůn jako Celestin V., v prosinci 1294 – jak píše Dante - „ze zbabělosti způsobil veliký odpor“, když otevřel cestu pro příjezd Bonifáce VIII., po (konkláve) poradě, jež se konala ve stejné místnosti. [[Castel Sant'Elmo|Hrad sv. Eliáše]] byl vystavěn na vrcholku kopce [[Vomero]] okolo 1275 Karlem I. z Anjou a nesl jméno ''Belforte''. Zcela přestavěna v letech 1538 a 1546 [[místokrál]]em Donem Pedrem z Toleda byla převzata aktuální hvězdicový půdorys. Hrad byl dějištěm posledního zoufalého odporu zastánců Neapolské republiky proti [[Bourboni|Bourbonům]] v roce 1799. Dnes je, díky své prostornosti a impozantnosti a díky nádhernému výhledu na panorama města, dějištěm mezinárodních setkání. [[Královský palác v Neapoli|Královský palác]] byl opěrným bodem neapolské moci od roku 1600 do roku [[1946]]. Vystvěn z vůle místokrále [[Fernando Ruíz de Castro|Fernanda Ruíze de Castro]], pod vedením architekta [[Domenico Fontana|Domenica Fontany]] (di cui particolarmente notevole è la monumentale facciata su Piazza Plebiscito) a několikrát přetvořený dalšími vládci. Sály jsou přepychově zařízené a vyfreskované v často rozdílných stylech v závislosti na panovníkovi, který je zrovna obýval. Obzvláště nádherné je mramorové Scalone d’Onore (Schodiště cti). Exotická zahrada byla realizována v roce 1841. Průčelí bylo na konci 19. stol. obohaceno o veliké sochy neapolských králů: Ruggero II. Sicilský, Friedrich II. Štaufský, Karel I. z Anjou, Alfons V. Aragonský, Karel V. Habsburský, Karel III. Bourbonský, Gioacchino Murat, Viktor Emanuel II. Savojský. Královská rezidence [[Museum a galerie Capodimonte|Capodimonte]] byla postavena za vlády Karla III. v XVIII. stol. v již předtím existujícím loveckém revíru na stejnojmenném pahorku. Zde pobývali Ferdinand IV. a Gioacchino Murat, a v roce [[1950]] byla budova předělána na ''Národní muzeum'', jak bylo původně zamýšleno. V salonech se nacházejí díla od Michelangelo Buonarrotiho, [[Raffaello Sanzio|Rafaella]], Botticelliho, Caravaggia a Tiziana, stejně jako významná sbírka porcelánu. Rozsáhlý park, který dokola obklopuje palác, je považován za zelené plíce města a zároveň je oblíbeným cílem místních rodin o víkendech. [[Národní archeologické Muzeum]] v Neapoli, původně v originále ''Real Museo Borbonico (Bourbonské královské museum)'' bylo původně zamýšleno na Capodimonte jako výstavní síň pro sbírku farnesiánských mramorových soch, jež [[Karel Bourbonský]] zdědil po své matce. Při objevu měst zasypaných při erupci [[Vesuv]]u, [[Pompeje]] a [[Ercolano|Herkulaneum]], velké množství zachráněných nálezů a pozůstatků výbuchu přiměla panovníka k vytvoření Musea di maggior respiro (Muzeum posledního odpočinku) v Largo delle Pigne, budově ze 17. stol., dřívějších kasárnách kavalérie, v té době sídlo University. Adaptační práce se protáhly až do roku 1818 a byl to tudíž [[Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský|Ferdinand I.]], kdo je poprvé spatřil v celé kráse. V současnosti obsahuje rozsáhlou sbírku rukodělných výrobků pocházející z římské epochy, původem z míst v [[Pompeje|Pompejích]] a [[Ercolano|Herkulaneu]], mramorové sochy, mozaiky, stejně jako jednu z nejvýznamnějších egyptských sbírek, včetně několika [[mumie|mumií]], a to těch nejlépe zachovalých. Muzeum je považováno za vůbec nejvýznamnější archeologické muzeum v [[Evropa|Evropě]]. Divadlo sv. Karla ([[Teatro di San Carlo]]), slavnostně otevřené [[4. listopad]]u 1737 je dnes nejstarší činnou operní scénou v Evropě. Svými rozměry a celkovým pojetím se stala prototypem všech ostatních operních divadel. Pro město byla velmi významná také velká [[neapolská hudební škola]]. V roce 1816 byl musel být v důsledku požáru restaurován, a současné průčelí, lodžie a dvorana jsou z té doby. Mezi umělecké šéfy divadla patřili např. [[Gioacchino Rossini]] a Gaetano Donizetti. === Význačné stavby === [[Soubor:NapoliSantaChiaraDaSanMartino.jpg|thumb|220px|right|Pohled na [[klášter sv. Kláry]] z vrcholu [[Vomero]] od [[Certosa di San Martino|kartouzy sv. Martina]]]] [[Soubor:Duomo di Napoli (facciata).jpg|thumb|220px|right|Neapolský dóm]] Díváme-li se na město z výšky, první věc, které si určitě všimnete je velký počet kopulí a křížů, které svědčí o množství kostelů. Neapol 18. stol. Bývala označována jako ''„la città dalle 500 cupole“'' (město pěti set věží). Nicméně i dnes je situace taková, že město má největší počet sakrálních staveb na světě. Mezi hlavní se počítá [[kostel sv. Kláry (Neapol)|klášter sv. Kláry]], v samém srdci historického centra města, postaveného v letech 1310 až 1340 z vůle Roberta z Anjou. Na původních gotických základech byla v 17.&nbsp;století provedena barokní přestavba, než byla stavba v roce [[1943]] téměř úplně zničená při masivních náletech [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenců]] a celkově restaurována ve své původní gotické podobě. Interiér, jenž hluboce zapůsobí svou prostorností a prostotou, obsahuje hrob krále Roberta za hlavním oltářem a mezi pohřbenými v kapli jsou také hroby královny [[Marie Kristýna Savojská|Marie Kristýny Savojské]] a národního hrdiny [[Salvo d'Acquisto|Salva d’Acquisto]]. Značné umělecké hodnoty je [[Majolika|majolikový]] [[ambit]] Klarisek, zahrada ohraničená arkádou nově vyzdobená barevnými majolikovými dlaždicemi z 18.&nbsp;století. [[Nový kostel Páně (Neapol)|Nový kostel Páně]] (je tak nazýván aby byl odlišen od [[Starý kostel Páně|Starého kostela Páně]]) je umístěn na stejnojmenném náměstí, v blízkosti sv. Kláry. Slavnostně vysvěcen roku 1597, byla požadována [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]] a postavena na místě, kde se již nacházel palác Sanseverino knížete ze [[Salerno|Salerna]]. V čistém [[Baroko|barokním slohu]], je bohatě zdobený interiér se zlatým štukováním, sochy a [[freska]] (většina z nich je od mistra [[Belisario Corenzio|Belisaria Corenzia]]). Je zde vzdána pocta mnohým světcům, mezi nimi např. sv. [[Ignác z Loyoly]] a [[Svatý Josef Moscati|Josef Moscati]]. Průčelí, které patřilo původnímu paláci, je vyvedeno technikou [[piperno]], s kvádry ve formě diamantu, jenž o tři desítky let předešel přibližně stejný ferrarský Diamantový palác. [[Neapolský dóm]] je stavba největší důležitosti na historické mapě. Na jeho místě dříve pravděpodobně stával chrám boha [[Apolón (božstvo)|Apolóna]], a první katedrála byla realizována za [[Konstantin]]a ve IV. stol. Samotný dóm byl postaven za vlády Anjouovců, ale byl postupně přetvářen během staletí a to až do bodu, kdy byl souborem mnoha rozličných slohů: novogotické průčelí zkonstruované v 19.století, portály v květnaté gotice, interiéry jsou z velké části barokní: zejména Cappella del Tesoro (kaple Pokladů) je v čistém slohu napoletánského baroka. Střed kostela, Cappella (Kaple) ukrývá bronzovou sochu [[Sv. Gennaro|sv. Gennara]] a 51 stříbrných soch „spolupatronů“. Zmíněný poklad je tvořen z rozličných darů od panovníků a bohatých věřících, mezi nimiž dominuje stříbrná mitra od Mattea Tregliy posázená drahokamy. V Kapli je také přechovávána lebka světce a především nádobka obsahující jeho krev, nejznámější „zázračný“ předmět. Kostel [[Kostel svatého Dominika (Napoli)|sv. Dominika]] je též dílem vrstvení stylů: postaven v letech 1283–1324 za vlády Karla&nbsp;II.&nbsp;z&nbsp;Anjou, pak po několika rozvratech a zmatcích v 17. století restaurován v barokním slohu, ale v 19. stol. byla snaha vtisknout kostelu jeho původní gotickou podobu. V Cappellone del Crocifisso (Kaple ukřižování) je schována právě (ovšem) stůl ze 13. století zobrazující krucifix, který podle pověsti promluvil k [[Tomáš Akvinský|Tomáši Akvinskému]], tehdy již studentem teologie v přilehlém klášteře, v té době Universitě. Sakristie je vyzdobená freskami s motivem ''vítězství [[Řád bratří kazatelů|řádu Dominikánů]]'' (jenž přebýval právě v tomto chrámu) od [[Francesco Solimena|Francesca Solimeny]] a také jsou zde pochováni panovníci a urození z aragonské dynastie. [[Soubor:Napoli piazza plebiscito.JPG|thumb|220px|Kostel San Francesco di Paola]] [[San Francesco di Paola|Kostel sv. Františka z Paoly]] (''San Francesco di Paola'') leží na náměstí Piazza del Plebiscito naproti [[Královský palác v Neapoli|Královského paláce]]. Jde o stavbu z počátku 19. století (dokončen 1816), která se podobá [[řím]]skému [[Pantheon]]u. [[Cappella Sansevero]] byla pravděpodobně postavena Giovanem Franceskem di Sangro vévodou z [[Torremaggiore]] roku 1590 a následně určena jeho vnukem Alessandrem k umístění hrobů rodiny San Severo. Mezi nepřeberným množstvím významných soch, v letech 1744 až cca 1770 od [[Raimondo di Sangro|Raimonda di Sangro]], VII. knížetem z Sansevera, se vyjímají zejména ''La Pudicizia'' (Cudnost) od [[Antonio Corradini|Antonia Corradiniho]], pro svou smyslnost, a známé dílo '''Zahalený Kristus''' (Cristo Velato) od [[Giuseppe Sanmartino|Giuseppa Sanmartina]] z roku 1753 v němž se ukázala schopnost uměleckého ztvárnění efektu splývajícího mramorového roucha na těle Krista: dílo lákalo Canovu při jeho neapolském pobytu, tak mocně, že se pokoušel je koupit, nicméně marně. Před několika lety, neapolská novinářka Clara Miccinelli v jistém neapolském notářském archivu vystopovala smlouvu, kterou kníže di Sansevero uzavřel se sochařem, z níž jasně vyplývá, že plátěné roucho vytvořil kníže procesem mramorování tkaniny jím vynalezeným. Sammartino, jenž vytesal Krista, měl za úkol dočistit roucho, broušením a leštěním. Viz knihu: Clara Miccinelli - Il tesoro del Principe di Sansevero - Ed. SEN 1984. == Neapol v různých jazycích == Jméno pochází z [[řečtina|řečtiny]], kde νέα πόλις ''nea polis'' znamená „nové město“. * ''Napolo'' [[esperanto]] * ''Nàpols'' [[katalánština|katalánsky]] * ''Nápoly'' [[maďarština|maďarsky]] * ''Napori'' ナポリ [[japonština|japonsky]] * ''Napulj'' [[chorvatština|chorvatsky]] * ''Napulj'' Напуљ [[srbština|srbsky]] * ''Neapal'' Неапаль [[běloruština|bělorusky]] * ''Neapel'' [[němčina|německy]], [[švédština|švédsky]] * ''Neapelj'' [[slovinština|slovinsky]] * ''Neapol'' [[polština|polsky]] * ''Neapol'' Неаполь [[ruština|rusky]], [[ukrajinština|ukrajinsky]] * ''Neapole'' [[lotyština|lotyšsky]] * ''Neápolē'' Νεάπολη [[řečtina|řecky]] * ''Neapoli'' ნეაპოლი [[gruzínština|gruzínsky]] * ''Neapolis'' [[latina|latinsky]], [[litevština|litevsky]] * ''Naapoli'' [[estonština|estonsky]] * ''Nabulesi'' 那不勒斯 [[čínština|čínsky]] * ''Nābūlī'' نابولي / نابولى [[arabština|arabsky]] * ''Napels'' [[nizozemština|nizozemsky]] * ''Nāpl'' ناپل [[perština|persky]] * ''Naples'' [[angličtina|anglicky]], [[francouzština|francouzsky]] * ''Napli'' [[maltština|maltsky]] * ''Nápoles'' [[portugalština|portugalsky]], [[španělština|španělsky]] * ''Nápolés'' [[tagalog]] * ''Napolí'' [[islandština|islandsky]] * ''Nāpōlī'' נאפולי [[jidiš]] * ''Nāpōlī'' นาโปลี [[thajština|thajsky]] * ''Napolli'' 나폴리 [[korejština|korejsky]] == YouTube == {| border="4" width="442" align="left" | {{#widget:YouTube|id=OxfGYKCEvts}} |- align="center" | '''The Beauty of Napoli in 4K''' |} {| border="4" width="442" align="right" | {{#widget:YouTube|id=ZfFuRWBjKHM}} |- align="center" | '''4K Beautiful Naples by Drone, Napoli''' |} <br style="clear: both;" /> {| border="4" width="442" align="left" | {{#widget:YouTube|id=i1im6s0Htqw}} |- align="center" | '''NAPLES, ITALY – 2019''' |} {| border="4" width="442" align="right" | {{#widget:YouTube|id=mgxD4JgdMYY}} |- align="center" | '''Naples and Pompeii – 2013''' |} <br style="clear: both;" /> == Partnerská města == * {{flagicon|GRE}} [[Athény|Atény]], [[Řecko]] * {{flagicon|AZE}} [[Baku]], [[Ázerbájdžán]] * {{flagicon|HUN}} [[Budapešť]], [[Maďarsko]] * {{flagicon|ROM}} [[Călărași]], [[Rumunsko]] * {{flagicon|TUN}} [[Gafsa]], [[Tunisko]] * {{flagicon|TUR}} [[İzmir]], [[Turecko]] * {{flagicon|JPN}} [[Kagošima]], [[Japonsko]] * {{flagicon|IND}} [[Kalkata]], [[Indie]] * {{flagicon|Gruzie}} [[Kutaisi]], [[Gruzie]] * {{flagicon|MAD}} [[Nosy Be]], [[Madagaskar]] * {{flagicon|ESP}} [[Palma de Mallorca]], [[Španělsko]] * {{flagicon|CUB}} [[Santiago de Cuba]], [[Kuba]] * {{flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Sarajevo]], [[Bosna a Hercegovina]] * {{flagicon|ROM}} [[Sighetu Marmației]], [[Rumunsko]] * {{flagicon|LIB}} [[Tripolis (Libanon)|Tripolis]], [[Libanon]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.comune.napoli.it/ Oficiální stránky] {{Flickr|Napoli}}{{Commonscat|Napoli}}{{Světové dědictví - Itálie}}{{Provincie Napoli}}{{Itálie}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Neapol]] [[Kategorie:Obce v provincii Napoli]] [[Kategorie:Světové dědictví (Itálie)]] [[Kategorie:Přístavy Středozemního moře]] [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Neapol“.