Nepálština

'''Nepálština''' (nepálsky नेपाली, ''nēpālī)'' je jazyk z&nbsp;[[pahárské jazyky|pahárské větve]] [[indoárijské jazyky|indoárijských jazyků]], kterým se mluví v&nbsp;[[Nepál]]u a některých regionech [[Indie]] (v&nbsp;indickém [[Sikkim]]u plní dokonce úlohu úředního jazyka). Gramaticky i slovní zásobou se podobá [[garhwalština|garhválštině]], byl také ovlivněn sousedními [[tibetobarmské jazyky|tibetobarmskými jazyky]].

== Název ==

Nepálštinu nelze zaměňovat s&nbsp;[[nevarština|nevarštinou]], která sama sebe nazývá नेपालभाषा ''nēpālbhāšā.'' Výraz Nepál původně označoval pouze údolí kolem [[Káthmándú]] a nevarština je tibetobarmský jazyk jeho obyvatel. Původním názvem pro nepálštinu je खस कुरा ''khas kurā,'' tedy jazyk Khasů, rolníků z&nbsp;údolí řek [[Karnálí]] a [[Bhérí]] v&nbsp;západním Nepálu. Tento název vznikl jako protiklad ke खाम कुरा ''khām kurā,'' skupině tibetobarmských nářečí používaných Khámy, tj. obyvateli vysočiny, která odděluje karnálsko-bhérskou kotlinu od údolí [[Kálí Gandakí]] ve středním Nepálu.

Při sjednocování Nepálu získávala khas kurá postupně na významu. Až do roku [[1930]] byl však Nepál znám pod jménem ''Gurkha'' a jazyk jeho vládnoucí vrstvy jako gurkhština. Teprve po rozšíření názvu Nepál na celou zemi se i jazyku začalo říkat nepálština.

V&nbsp;Bhútánu se nepálštině říká ''lhotshammikha,'' tedy „jižní“ jazyk lidu ''Lhotshampa''.

== Historie a rozšíření ==

Jako všechny indoárijské jazyky se nepálština vyvinula ze [[sanskrt]]u. První nepálské nápisy pocházejí ze 14. století, jako literární jazyk funguje od století sedmnáctého. Dnes je nepálština úředním jazykem Nepálu a indického státu Sikkim (zatímco všeindická [[hindština]] a [[angličtina]] se objevují v&nbsp;komunikaci s&nbsp;federálními úřady).

== Charakteristika ==

Na rozdíl od hindštiny se v&nbsp;nepálštině neprojevuje tak silný persko-arabský vliv, zato byla gramaticky i lexikálně ovlivněna tibetobarmskými jazyky. Slovosled je poměrně pevný a řadí nepálštinu mezi [[SOV jazyky]] ''(subject – object – verb),'' tedy nejdříve [[podmět]], pak [[předmět]] a nakonec [[sloveso]]. Fonetickou výbavu více méně sdílí s&nbsp;ostatními indoárijskými jazyky, významným rysem jsou přídechové varianty ražených souhlásek a zvláštní řada retroflexních hlásek ''ṭ – ṭh – ḍ – ḍh – ṇ.''

== Abeceda a výslovnost ==

Nepálština používá písmo [[dévanágarí]], ve kterém každá [[souhláska]] obsahuje implicitní [[samohláska|samohlásku]] ''a'' a případné jiné samohlásky se vyznačují diakritickými znaménky nad, pod, před nebo za souhláskou. Kromě toho existují i samostatné znaky pro samohlásky, které stojí na začátku slabiky.

Tradiční abecední pořadí písmen v&nbsp;[[dévanágarí]] a dalších příbuzných písmech je podle fonetických vlastností, tedy nejdříve samohlásky, pak souhlásky, nejdříve ražené v&nbsp;pěti řadách podle místa tvorby (ka, ča, ṭa, ta, pa), v&nbsp;rámci řady vždy dvojice neznělých (bez přídechu a s&nbsp;přídechem), dvojice znělých a odpovídající nosová souhláska. Nakonec přicházejí polosamohlásky, sykavky a ostatní.

{| border="1" style="text-align:center;"
|-
| dévanágarí:    || अ || आ || इ || ई || उ || ऊ || ऋ || ए || ऐ  || ओ || औ || अं || अँ || अः || क || ख || ग || घ || ङ || च || छ || ज || झ || ञ || ट || ठ || ड || ढ || ण || त || थ || द || ध || न || प || फ || ब || भ || म || य || र || ल || व || श || ष || स || ह
|-
| transliterace: || a || ā || i || ī || u || ū || r̥ || ē || ai || ō || au || aṃ || ~ || aḥ || k&nbsp;|| kh || g || gh || ng || č || čh || j || jh || ň || ṭ || ṭh || ḍ || ḍh || ṇ || t || th || d || dh || n || p || ph || b || bh || m || y || r || l || v&nbsp;|| ś || ṣ || s&nbsp;|| h
|-
| výslovnost:    || a || á || i || í || u || ú || ri || é || aj || ó || au || an/am || ~ || ah || k&nbsp;|| kh || g || gh || ng || č || čh || dž || džh || ň || t || th || d || dh || ng || t || th || d || dh || n || p || ph/f || b || bh || m || j || r || l || v&nbsp;|| š || š || s&nbsp;|| h
|}

* Písmena अ, आ, ओ, औ, झ, ण mají v&nbsp;nepálštině alternativní tvary – srovnej tabulku Omniglotu pro [http://www.omniglot.com/writing/hindi.htm hindštinu] a pro [http://www.omniglot.com/writing/nepali.htm nepálštinu]. V&nbsp;nepálštině lze používat oba tvary dotyčných písmen.<ref>N. K. Guha: ''Learn Nepali in a Month.'' 200 pp. Readwell Publications, Naí Dillí. ISBN 81-87782-12-9 Str.&nbsp;13-16.</ref>
* Implicitní samohláska ''a'' se ve skutečnosti vyslovuje někde mezi českým ''a'' a [[schwa|schwou (ə)]]. [[IPA|Fonetická abeceda]] tuto hlásku označuje [[ʌ]].
* Samohlásky ए ''(ē)'' a ओ ''(ō)'' jsou polodlouhé nebo dlouhé, protože však nemají krátké protějšky, mnohdy se přepisují do latinky jen jako ''e'', resp. ''o''.
* Samohlásky ऐ ''(ai)'' a औ ''(au)'' si na rozdíl od hindštiny uchovaly výslovnost jako dvojhlásky.
* Písmeno ऋ v&nbsp;sanskrtu označovalo [[slabikotvorné r]], které se považovalo za samohlásku. V&nbsp;moderní nepálštině se však vyslovuje jako slabika ''ri.'' (Proto se také samotný název jazyka sanskrt přepisuje do angličtiny jako ''sanskrit.)''
* [[Retroflexní souhláska|Retroflexní (cerebrální) souhlásky]] ट, ठ, ड, ढ, ण se vyslovují tak, že se špička jazyka opře o tvrdé přední patro místo o zuby.
* Naopak řada odpovídajících zubových souhlásek त, थ, द, ध, न se vyslovuje více vepředu (větší kontakt jazyka se zuby) než české ''t, th, d, dh, n.'' Někdy se tedy tyto hlásky mohou blížit spíše znělému a neznělému anglickému ''th''.
* Písmeno व ''(v)'' se vyslovuje mezi českým [v] a anglickou polosamohláskou [w]. Na konci slova se vyslovuje jako [o] ve dvojhlásce s&nbsp;předchozí samohláskou, např. देव ''dēv'' [deo].
* Písmena श ''(ś)'' a ष ''(ṣ)'' se vyslovují [š]. Rozdíl, který mezi nimi byl v&nbsp;sanskrtu, z&nbsp;moderní nepálštiny vymizel.
* Znaménko ं se nazývá [[anusvár]] (अनुसवार) nebo ''vindu'' (विंदु, tečka) a obvykle se jím vyznačuje připojení nosové souhlásky za slabiku, nad níž se objeví. V&nbsp;praxi to znamená, že se na konci slabiky objeví nosová souhláska ze stejné řady, jako je počáteční souhláska následující slabiky (např. před ''k'' se objeví ''ng'', před ''b'' se objeví ''m'' atd.). V&nbsp;psaném textu se však stále ještě objevuje duální pravopis se zápisem příslušné nosové souhlásky. Někdy plní anusvár funkci anunásiku.
* Znaménko ँ se nazývá [[anunásik]] (अनुनासिक), též čandravindu (चंद्रविंदु, měsíc-tečka), a označuje [[nazalizace|nazalizaci]] samohlásky ve slabice, nad kterou se objeví. Ve spojení se samohláskami zapisovanými nad souhláskou se používá anusvár.
* Znaménko ः se nazývá [[visarg]] (विसर्ग) a označuje přídech za slabikou, za níž se objeví.
* Znaménko ् se nazývá [[virám]] nebo ''hal'' (हल्) a jeho připojení k&nbsp;souhlásce ruší [[inherentní]] ''a''. V&nbsp;psaném textu se ale objevuje zřídka, protože pro zápis dvou a více po sobě jdoucích souhlásek se obvykle používají [[spřežka|spřežky]]. (Až na pár výjimek vypadají jako první polovina první souhlásky plus celá druhá, takže obvykle není problém je přečíst.) Virám má však nezastupitelnou roli při zpracování nepálštiny na počítači: uživatel zapíše třeba ''ka+virám+ša'' a teprve software zodpovědný za práci s&nbsp;[[font]]em zařídí, že se místo těchto tří znaků objeví znak spřežky ''kša.''
* Existují i případy, kdy se implicitní samohláska nevyslovuje, přestože není použit virám ani spřežka. Je to zejména na konci slova, a pak také ve druhém znaku (slabice), jestliže třetí znak obsahuje jinou než implicitní samohlásku nebo když se slovo skládá z&nbsp;více než tří znaků (slabik).

== Gramatika ==
=== Podstatná jména ===
[[Podstatné jméno|Podstatná jména]] rozlišují [[mluvnický rod|rod]] mužský, ženský a střední. (N. K. Guha se zmiňuje i o čtvrtém, společném rodě pro zvířata bez rozlišení pohlaví, ale tento rod se neodráží v&nbsp;zájmenech ani ve slovesech a přídavných jménech, se kterými se podstatné jméno ve větě váže.) Přiřazení podstatného jména k&nbsp;rodu se řídí pohlavím; jména neživých věcí jsou rodu středního.

[[Množné číslo]] se tvoří příponou -हरू ''-harū.'' Podstatná jména, která v&nbsp;jednotném čísle končí na -ओ ''-ō,'' navíc mění v&nbsp;množném čísle tuto koncovku na -आ ''-ā.'' Přípona -हरू není povinná. Pokud je vynechána u [[podmět]]u, lze jeho množné číslo rozpoznat podle tvaru slovesa. Případná změna koncového -ओ na -आ se ale provede v&nbsp;každém případě. Příklady:

* छोरो ''čhōrō'' syn छोराहरू, छोरा ''čhōrāharū, čhōrā'' synové
* गाई ''gāī'' kráva गाईहरू, गाई ''gāīharū, gāī'' krávy
* मानिस मरयो ''mānis maryō'' „Muž zemřel.“
* मानिस मरे ''mānis marē'' „Muži zemřeli.“

Podle tradiční indické gramatiky podstatná jména rozlišují osm pádů ''(vibhakti),'' ale za pády se považují i některá spojení podstatných jmen se [[záložka]]mi (postpozicemi). Záložky vyžadují konkrétní pád podstatného jména, se kterým se pojí (často genitiv).

{|
|-
| &nbsp; || [[Jednotné číslo]] || [[Množné číslo]]
|-
| [[Nominativ]]<br />कर्ताकारक<br />''kartākārak'' || बालक, बालकले<br />bālak, bālaklē<br />chlapec || बालकहरू, बालकहरूले<br />bālakharū, bālakharūlē<br />chlapci
|-
| [[Akuzativ]]<br />कर्मकारक<br />''karmakārak'' || बालक, बालकलाई<br />bālak, bālaklāī<br />chlapce || बालक, बालकहरूलाई<br />bālak, bālakharūlāī<br />chlapce
|-
| [[Instrumentál]]<br />करणकारक<br />''karaṇakārak'' || बालकले<br />bālaklē<br />chlapcem  || बालकहरूले<br />bālakharūlē<br />chlapci
|-
| [[Dativ]]<br />सम्प्रदानकारक<br />''sampradānkārak'' || बालकलाई, बालकके<br />bālaklāī, bālakakē<br />chlapci || बालकहरूलाई, बालकहरूके<br />bālakharūlāī, bālakharūkē<br />chlapcům
|-
| [[Ablativ]]<br />अपादानकारक<br />''apādānkārak'' || बालकदेखि, बालकदेखिन्, बालकबाट<br />bālakdēkhi, bālakdēkhin, bālakbāṭ<br />od chlapce || बालकहरूदेखि, बालकहरूदेखिन्, बालकहरूबाट<br />bālakharūdēkhi, bālakharūdēkhin, bālakharūbāṭ<br />od chlapců
|-
| [[Genitiv]]<br />सम्बन्धकारक<br />''sambandhakārak'' || बालकको, बालककी, बालकका<br />bālakakō, bālakakī, bālakakā<br />chlapce, chlapcův, chlapcova, chlapcovo || बालकहरूको, बालकहरूकी, बालकहरूका<br />bālakharūkō, bālakharūkī, bālakharūkā<br />chlapců
|-
| [[Lokativ]]<br />अधिकरणकारक<br />''adhikaraṇkārak'' || बालकमा<br />bālakmā<br />v&nbsp;chlapci, na chlapci || बालकहरूमा<br />bālakharūmā<br />v&nbsp;chlapcích, na chlapcích
|-
| [[Vokativ]]<br />सम्बोधनकारक<br />''sambōdhankārak'' || हे बालक<br />hē bālak<br />chlapče || हे ओ बालकहरू हो<br />hē ō bālakharū hō<br />chlapci
|}

* Volba genitivní koncovky závisí na rodě a čísle přivlastňovaného podstatného jména: koncovka -की je určena pro ženský rod, koncovka -का pro množné číslo. Příklady:
** रामको छोरो ''rāmkō čhōrō'' „Rámův syn“
** रामका छोराहरू ''rāmkā čhōrāharū'' „Rámovi synové“
** रामकी छोरी ''rāmkī čhōrī'' „Rámova dcera“
** रामका छोरीहरू ''rāmkā čhōrīharū'' „Rámovy dcery“
* Záložky dále zjemňují systém pádů (vibhakti). Příklady:

* लागि ''lāgi''
: Odpovídá české předložce „pro“. Pojí se s&nbsp;genitivem. Příklad: बालकको लागि ''bālakakō lāgi'' „pro chlapce“. Celé spojení má význam podobný dativu a bývá pod něj někdy řazeno (N. K. Guha).

* -ले ''-lē''
: Tato záložka (resp. koncovka) se používá s&nbsp;[[nominativ]]em původce děje u [[přechodné sloveso|přechodných sloves]] v&nbsp;dokonavých časech. Původce děje se odborně označuje též jako [[agens]], proto se tato vazba nazývá [[agenciál]].

* -लाई ''-lāī''
: Koncovka akuzativu (předmětového pádu). Používá se pouze u podstatných jmen a zájmen označujících lidské bytosti a i u nich se vynechává, pokud předcházelo podstatné jméno v&nbsp;dativu.

=== Přídavná jména ===

Některá [[přídavné jméno|přídavná jména]] jsou nesklonná, některá mění tvar podle čísla a v&nbsp;jednotném čísle i podle rodu.

Koncovka -ओ ''-ō'' se v&nbsp;množném čísle mění na -आ ''-ā:''

* कालो कोट ''kālō kōṭ'' = „černý kabát“
* काला कोट ''kālā kōṭ'' = „černé kabáty“
* गोरो छोरो ''gōrō čhōrō'' = „bílý syn“
* गोरा छोरा ''gōrā čhōrā'' = „bílí synové“

Rod přídavných jmen se mění jen v&nbsp;jednotném čísle a jen u životných jmen z&nbsp;mužského na ženský. Koncovka -ओ ''-ō'' a některá -आ ''-ā'' (-हा ''-hā,'' -वा ''-vā,'' -टा ''-ṭā)'' se mění na -ई ''-ī:''

* कालो केटो ''kālō kēṭō'' = „černý chlapec“
* काली केटी ''kālī kēṭī'' = „černá dívka“
* काला केटाहरू अथवा केटीहरू ''kālā kēṭāharū athavā kēṭīharū'' = „černí chlapci nebo dívky“

Další příklady přídavných jmen:

* ठूलो ''ṭhūlō'' = „velký“
* सानो ''sānō'' = „malý“
* नयाँ ''nayā̃'' = „nový“
* पुरानो ''purānō'' = „starý“
* असल ''asal'' = „dobrý“
* खराब ''kharāb'' = „špatný“

==== Stupňování přídavných jmen ====

[[Stupňování]] se neprojevuje přímo na tvaru přídavných jmen. Druhý stupeň se tvoří připojením přípony nikoli k&nbsp;přídavnému jménu, ale k&nbsp;tomu podstatnému jménu, které vykazuje vyšší míru vlastnosti. Třetí stupeň se tvoří zcela analyticky pomocí příslovce, které lze přeložit do češtiny jako „nejvíce“.

'''1. stupeň:'''

{|
|-
| Nepálsky: || यो फूल राम्रो छ।
|-
| Transliterace: || Yō phūl rāmrō čha.
|-
| Doslova: || Tento květina hezký je.
|-
| Překlad: || Tato květina je hezká.
|}

'''2. stupeň:'''

{|
|-
| Nepálsky: || यो फूल त्यो फूलभन्दा राम्रो छ।
|-
| Transliterace: || Yō phūl tyō phūlbhandā rāmrō čha.
|-
| Doslova: || Tento květina tamten květina-než hezký je.
|-
| Překlad: || Tato květina je hezčí než tamta květina.
|}

'''3. stupeň:'''

{|
|-
| Nepálsky: || यो फूल सबैभन्दा राम्रो छ।
|-
| Transliterace: || Yō phūl sabaibhandā rāmrō čha.
|-
| Doslova: || Tento květina všechno-než hezký je.
|-
| Překlad: || Tato květina je nejhezčí ze všech.
|}

=== Zájmena ===

Používání osobních [[zájmeno|zájmen]] jako podmětu není povinné. Zájmena vyjadřují různé stupně zdvořilosti. Tykání je ve většině indoárijských jazyků jednosměrné, vyjadřuje společenskou nadřazenost toho, kdo tyká, nad tím, komu tyká: používá se při hovoru s&nbsp;dítětem nebo se sluhou. Použije-li se vůči někomu jinému, dává se tím najevo pohrdání. Výjimkou z&nbsp;tohoto pravidla jsou božstva, kterým se při modlitbě tyká také. Naopak pro vyjádření úcty slouží zvláštní zájmeno तपाई ''tapāī,'' které se také pojí se zvláštními slovesnými tvary.

Zájmena 3. osoby rozlišují vzdálenost a blízkost. Standardní on / oni jsou vzdálení, tato zájmena lze tedy také přeložit jako tamten / tamti. Pro osoby nacházející se blízko se použijí jiná zájmena s&nbsp;významem tento / tito.

{|
|-
|  || [[Jednotné číslo]] || [[Množné číslo]]
|-
| [[1. osoba]] || म ''ma'' já || हामी ''hāmī'' my
|-
| [[2. osoba]] || तँ ''tã'' ty || तिमी ''timī'' vy
|-
| [[3. osoba]] || त्यो ''tyō'' on, tamten || तिनीहरू ''tinīharū'' oni, tamti
|-
|  || यो ''yō'' tento || यिनीहरू ''yinīharū'' tito
|}

Ukazovací (दर्शक ''darśak''), tázací (प्रश्नार्थक ''praśnārthak'') a vztažná (सम्बन्धी ''sambandhī'') zájmena (též zájmenná přídavná jména a zájmenná příslovce) se často vyskytují ve čtveřicích: dva tvary ukazovací (blízko a daleko) a po jednom tvaru vztažném a tázacím (na rozdíl od češtiny, kde se většina tázacích a vztažných zájmen shoduje, v&nbsp;nepálštině se tyto kategorie odlišují).

{|
|-
| || [[ukazovací zájmeno|Ukazovací]] || || [[vztažné zájmeno|Vztažné]] || [[tázací zájmeno|Tázací]]
|-
| Který || यो<br />''yō''<br />tento || त्यो / उ<br />''tyō / u''<br />tamten || जो, जुन<br />''džō, džun''<br />kdo, který || को, कुन<br />''kō, kun''<br />kdo, který
|-
| Kde || यहाँ<br />''yahā̃''<br />tady || वहाँ<br />''vahā̃''<br />tam || जहाँ<br />''džahā̃''<br />kde || कहाँ<br />''kahā̃''<br />kde
|-
| Kam || यहाँ सम्म<br />''yahā̃ samma''<br />sem || वहाँ सम्म<br />''vahā̃ samma''<br />tam || जहाँ सम्म<br />''džahā̃ samma''<br />kam || कहाँ सम्म<br />''kahā̃ samma''<br />kam
|-
| Jak || यस्तो<br />''yastō''<br />jako tohle || त्यस्तो<br />''tyastō''<br />jako tamto || जस्तो<br />''džastō''<br />jako || कस्तो<br />''kastō''<br />jak
|-
| Pro koho, co || यस्को निम्ति<br />''yaskō nimti''<br />pro tohle || उस्को / त्यस्को निम्ति<br />''uskō / tyaskō nimti''<br />pro tamto || किन भने<br />''kina bhanē''<br />protože || के को निम्ति / किन<br />''kē kō nimti / kina''<br />pro co / proč
|}


Některá „zájmenná přídavná jména“ mají jiný tvar v&nbsp;množném čísle.

{|
|-
| [[Jednotné číslo]] || यो, यस, त्यो, सो, त्यस, उ, उस, जो, जुन, जस, को, कुन, कस
|-
| Transliterace || ''yō, yasa, tyō, sō, tyasa, u, usa, džō, džun, džasa, kō, kun, kasa''
|-
| Překlad || tento, tamten, který, kdo, co
|-
| [[Množné číslo]] || यी, ती, ऊ, जो, जुन, को, कुन
|-
| Transliterace || ''yī, tī, ū, džō, džun, kō, kun''
|-
| Překlad || tito, tamti, kteří, kdo, co
|}


Příklady:

* यो किताब ''yō kitāb'' = tato kniha
* कुन घर ''kun ghar'' = který dům
* त्यो मानिस ''tyō mānis'' = tamten muž

=== Číslovky ===

Na [[číslovka|číslovkách]] je dobře vidět příbuznost nepálštiny se slovanskými a ostatními indoevropskými jazyky.

{|
|-
| १ || एक || ēk&nbsp;|| jeden
|-
| २ || दुह || duh || dva
|-
| ३ || तीन || tīn || tři
|-
| ४ || चार || čār || čtyři
|-
| ५ || पाँच || pā̃č || pět
|-
| ६ || छः || čhaḥ || šest
|-
| ७ || सात || sāt || sedm
|-
| ८ || आठ || āṭh || osm
|-
| ९ || नौ || nau || devět
|-
| १० || दश || daś || deset
|}

=== Slovesa ===

[[Infinitiv]] má příponu -नु ''-nu''. Slovesný kmen je část infinitivu bez této přípony.

==== Pomocné sloveso छुनु ====

Pomocné sloveso छुनु ''čhunu'' „být“ v&nbsp;jednoduchém přítomném čase:

{|
|-
| || [[Jednotné číslo]] || [[Množné číslo]]
|-
| [[1. osoba]] || म छु<br />ma čhu<br />já jsem || हामी छौं<br />hāmī čhaun<br />my jsme
|-
| [[2. osoba]] || तँ छस्<br />tã čhas<br />ty jsi || तिमी छौ<br />timī čhau<br />vy jste
|-
| zdvořile || colspan=2 | तपाई हुनु हुन्छ<br />tapāī hunu hunčha<br />vy jste
|-
| [[3. osoba]] || त्यो छ<br />tyō čha<br />on je || तिनीहरू छन्<br />tinīharū čhan<br />oni jsou
|}

== Základní fráze ==
'''mero nām ālok ho मेरो नाम आलोक हो''' = Moje jméno je Alok

'''ma nepālī hũ म नेपाली हूँ''' = Jsem Nepálec

== Literatura ==
* N. K. Guha: ''Learn Nepali in a Month.'' 200 pp. Readwell Publications, Naí Dillí. ISBN 81-87782-12-9

== Reference ==
<references/>

{{Článek z Wikipedie}}
{{Indoíránské jazyky}}
[[Kategorie:Jazyky Nepálu]]
[[Kategorie:Jazyky Bhútánu]]
[[Kategorie:Jazyky Indie]]
[[Kategorie:Pahárské jazyky]]
[[Kategorie:Indoíránské jazyky]]