Obchodní dům

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:BRATISLAVA783.jpg|thumb|220px|Obchodní centrum Polus City Center v&nbsp;Bratislavě&nbsp;(2007)]] [[Soubor:Colombo April 2013-1.jpg|thumb|220px|Obchodní centrum Centro Colombo v&nbsp;[[Lisabon|Lisabonu]]&nbsp;(2013)]] [[Soubor:Edinburgh Jenners01.jpg|thumb|220px|Obchodní dům ''Jenners'' ([[Edinburgh]])]] [[Soubor:Mikimoto Flickr.jpg|thumb|220px|Obchodní dům Mikimoto v Ginze<br />(nejluxusnější oblast Tokia)]] '''Obchodní dům''', především jeho prodejní budova, je subjekt, který uskutečňuje [[maloobchod]]ní prodej. Z architektonického hlediska je to samostatný typologický druh, zařazující se do skupiny občanských budov. Existují dva základní druhy obchodních domů:''plnosortimentní'' a ''specializované obchodní domy''. Poskytují co nejúplnější nabídku spotřebitelského zboží všech hlavních [[sortiment]]ních skupin. Více než stoletá historie budování a existence obchodních domů vytvořila všeobecně uznávané zásady pro fungování i projektování obchodních domů. Rovněž vývoj a použití nových forem prodeje podnítily vznik několika vývojových modifikací obchodních domů: samoobslužný obchodní dům, klasický obchodní dům. == Klasický obchodní dům == Klasický obchodní dům má jednotnou organizaci řízení a provozu. Podle prodejní plochy rozdělujeme obchodní domy na: * Obchodní dům malého typu (2000 až 4000 [[Metr čtvereční|m²]] prodejní plochy) * Obchodní dům středního typu (4000 až 7000 m² prodejní plochy) * Obchodní dům velkého typu (7000 až 10000 m² prodejní plochy) Do sortimentní náplně plnosortimentního obchodního domu patří komplexní nabídka [[potraviny|potravin]] (pro všechny velikostní kategorie), stravovací služby (občerstvení pro všechny velikostní typy, [[Restaurace (pohostinství)|restaurace]] pro střední a velké typy), nepotravinářské zboží (pro všechny velikostní typy) s výjimkou [[Nábytek|nábytku]], který se neprodává v nejmenších velikostních typech. Pro obchodní dům jsou typické následující provozní a dispoziční principy: * Obchodního dům bývá umístěn obvykle v centru sídla s vícepodlažní zástavbou nad i pod [[terén]]em * Zásobování obchodního domu je komplikované zejména z důvodu jeho centrální polohy, v dosti nevhodných dopravních podmínkách. Tento problém se řeší pomocí detašovaných [[sklad]]ů mimo vlastní budovu obchodního domu. Rozmístění hlavních provozních celků obchodního domu: * Potravinářská [[samoobslužný prodej|samoobsluha]] je obvykle situována na prvním podzemním podlaží * Nepotravinářské zboží ([[Pultový prodej|obslužný prodej]], případně ve volném výběru jako zčásti otevřená nebo uzavřená samoobsluha) je zpravidla umístěno na druhém až čtvrtém nadzemním podlaží * Občerstvení a [[Restaurace (pohostinství)|restaurace]] jsou umístěny v návaznosti na potravinářskou samoobsluhu, nebo na nejvyšším podlaží * Hlavní centrální sklad se nachází buď v druhém podzemním podlaží nebo v některém nadzemním podlaží nad hlavními prodejními plochami obchodního domu * Pomocné provozy, technické zázemí, sociální zařízení a administrativa jsou buď ve zvláštním křídle, nebo v nejvyšších podlažích stavby. Způsob [[inkaso|inkasa]] je většinou decentralizovaný podle sortimentních úseků a skupin [[zboží]]. Hlavní druhy služeb poskytovaných obchodními domy jsou: rozvážková služba, poradenská služba, opravy, balení a úpravy zakoupeného zboží, [[úschovna]], atd.. Vertikální doprava návštěvníků v obchodních domech je prováděna velkokapacitními rychlo[[výtah]]y a [[eskalátor]]y. [[Schodiště]] jsou využívána zejména pro pohyb návštěvníků směrem dolů a jako únikové cesty. Jev, který má na projektování obchodní domů velký vliv, je časová nestejnoměrnost počtu návštěvníků. Ta se projevuje v tzv. prodejních špičkách. Praktickým opatřením k vyloučení nepříznivého působení tohoto jevu je dostatečné dimenzování ploch pro pohyb a pobyt návštěvníků jak na jednotlivých podlažích, tak i v komunikačních prostorách. == Samoobslužné obchodní domy == [[Soubor:DSC09152-Eatons Centre-DJFlickr.jpg|thumb|220px|Interiér nákupního centra Eatons&nbsp;Centre&nbsp;([[Toronto]])]] Při charakteristice samoobslužného obchodního domu je třeba uvést, že jde pouze o modifikaci klasického obchodního domu o velikosti přibližně 4000 až 6000 m² prodejní plochy. Nové prvky jeho koncepce ale není možné použít u klasického typu, protože to neumožňují jeho prostorové a stavebně technické podmínky. Základ stavebně dispozičního řešení koncepce samoobslužného obchodního domu tkví v tom, že objekt je rozdělen na hlavní halové části (obvykle na více podlažích), které slouží pouze pro prodej a skladování, a na ostatní části, v nichž jsou umístěna vertikální komunikační jádra návštěvníků, zaměstnanců a ostatní pomocné provozy. Toto řešení umožňuje vysoký stupeň flexibility mezi prodejními a skladovacími plochami i uvnitř těchto ploch. Dalším novým prvkem je zavedení tzv. etážové samoobsluhy, to znamená vždy jedné velké samoobsluhy v rámci celého prodejního podlaží obchodního domu. Soustředěným seskupením vertikálního komunikačního jádra do blízkosti hlavního vchodu se vytvoří stavební i dispoziční předpoklady pro uplatnění uzavřené samoobsluhy v rámci celého podlaží. Hlavní zásady prodeje zboží touto samoobslužnou formou: * Zákazník si při vstupu do samoobsluhy převezme [[Nákupní vozík|vozík]] nebo [[Nákupní košík|košík]] * Zboží je v objektu vystaveno na přístěnných regálech, středových gondolách, pultech, pódiích a na stojanech s volným přístupem a v dosahu spotřebitele bez jakýchkoliv zábran * Zboží je uloženo a uspořádáno podle skupin druhů, velikosti, apod. a je označeno cenami a dalšími potřebnými údaji * [[Pokladní místo|Kontrolní pokladny]] jsou umístěny u východu z prodejny V současnosti jsou obchodní domy na ústupu. Mnohem častěji se setkáváme s novodobými typy prodeje, jako jsou např. [[hypermarket]]y, [[supermarket]]y a rozlehlá nákupní centra. Čím dále, tím více se prosazuje nákup přes [[internet]]. Vývoj jde nezastavitelně dále, obchodní domy zůstanou výrazným prvkem architektury našich měst. Typickým příkladem je například bývalá síť obchodních domů [[Prior]] v [[Praha|Praze]], nebo obchodní dům Dunaj v [[Bratislava|Bratislavě]] (první obchodní dům na [[Slovensko|Slovensku]]). == Reference == * Sedláček, J. a kolektiv:''Občanské stavby 1.'', Praha [[1988]] == Externí odkazy == {{Flickr|Department+stores}}{{commonscat|Department stores}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Obchodní domy|Obchodní domy]] [[Kategorie:Maloobchod]] [[Kategorie:Prodejny]] [[Kategorie:Stavby]]

Návrat na stránku „Obchodní dům“.