Obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Počet obyvatel [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]''' se podle různých zdrojů značně liší - řádově až o 600 tisíc osob. Zatímco podle odhadu [[Organizace spojených národů|OSN]] žilo v zemi v roce [[2007]] 3&nbsp;981&nbsp;239 obyvatel<ref>http://www.un.org/esa/population/publications/wpp2006/WPP2006_Highlights_rev.pdf</ref>, [[Ústřední zpravodajská služba|CIA]] uvádí 4&nbsp;552&nbsp;198 obyvatel (červenec 2007)<ref>{{Citace elektronického periodika| příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = People Bosnia and Herzegovina | periodikum = The World Factbook | odkaz na periodikum = The World Factbook | datum vydání = | den vydání = | měsíc vydání = | rok vydání = 2008 | datum aktualizace = | datum přístupu = 28. 3. 2008 | ročník = | číslo = | strany = | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/BK.html | issn = 1553-8133 }}</ref> (v současnosti se podle pokynů OSN počítá s brzkým zahájením příprav [[sčítání lidu]] a s jeho praktickým provedením pravděpodobně nejpozději v roce 2010). Ze 44 států Evropy je tak Bosna a Hercegovina mezi 26. až 29. místem, podobný počet obyvatel mají [[Norsko]], [[Chorvatsko]], [[Moldavsko]], [[Irsko]], [[Albánie]] a [[Litva]]. Na světě je Bosna a Hercegovina kolem [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|120. místa]] ze 194 států. == Vývoj počtu obyvatel == V roce 1991 žilo v Bosně a Hercegovině 4&nbsp;355&nbsp;000 obyvatel, v roce 1995 2&nbsp;920&nbsp;000 obyvatel, v roce 2001 3&nbsp;724&nbsp;582 obyvatel<ref>http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/stat.asp?StaID={0D6F4B44-BED1-4B4B-AE9B-E7971F6FB593}#1.3.</ref>. Počet obyvatel země byl radikálně ovlivněn nejkrvavějším konfliktem v Evropě po skončení druhé světové války, [[válka v Jugoslávii|válkou v Bosně a Hercegovině]] v letech 1992 - 1995. Během ní zahynulo kolem 200&nbsp;000 lidí a z téměř dvou milionů obyvatel se stali běženci. Proces návratu válečných uprchlíků kulminoval v letech 2002 - 2003, avšak od té doby počet vracejících se uprchlíků každoročně klesá a podle odhadu [[Vysoký komisař Organizace spojených národů pro uprchlíky|UNHCR]] se až 1,1 milionu osob již trvale usídlilo v nových domovských státech (především v [[Srbsko|Srbsku]], [[Chorvatsko|Chorvatsku]], [[Německo|Německu]], [[Švédsko|Švédsku]], [[Dánsko|Dánsku]], [[Spojené státy americké|USA]]) a o návratu do Bosny a Hercegoviny neuvažuje. Zemi nadále opouštějí nejmladší a nejvzdělanější lidé, kvůli čemuž populace jako celek stárne. == Demografické ukazatele == [[Soubor:Pyramide Bosnie-Herzegovine.PNG|thumb]] [[Porodnost]]: 8,8 ‰ (2007) - 5. nejnižší v Evropě po [[Německo|Německu]], [[Andorra|Andoře]], [[Itálie|Itálii]] a [[Rakousko|Rakousku]] <br /> [[Úmrtnost]]: 8,42 ‰ (2007) - 9. nejnižší v Evropě <br /> [[Přirozený přírůstek]]: 0,38 ‰ <br /> [[Plodnost]]: 1,23 dětí na ženu (2007) - 3. nejnižší v Evropě po [[Litva|Litvě]] a [[Bělorusko|Bělorusku]]<br /> [[Migrace|Migrační saldo]]: 9,65 ‰ (2007) <br /> Celkový populační růst: 10,03 ‰ (2007) === Věková struktura === 0-14 let: 15 % (muži 353&nbsp;163/ ženy 331&nbsp;133) <br /> 15-64 let: 70,4 % (muži 1&nbsp;615&nbsp;011/ ženy 1&nbsp;587&nbsp;956) <br /> 65 let a více: 14,6 % (muži 273&nbsp;240/ ženy 391&nbsp;695) (2007) <br /> Průměrný věk: celkově: 38,9 let, muži: 37,7 let, ženy: 40,1 let (2007) <br /> [[Střední délka života|Naděje dožití při narození]]: celkově: 78,17 let (což je nejvíce mezi devíti státy [[Jihovýchodní Evropa|Jihovýchodní Evropy]], v celé Evropě se řadí na 21. místo), muži: 74,57 let, ženy: 82,03 let (2007) == Národnostní složení == Bosna a Hercegovina je 4. [[národnost]]ně nejméně homogenním státem Evropy (po [[Andorra|Andoře]], [[Černá Hora|Černé Hoře]] a [[Monako|Monaku]]). Ovšem v současnosti již není národnostně smíšená jako před rokem [[1992]], ale jen složená z národnostně odlišných oblastí, které jsou vnitřně téměř homogenní. Některé zdejší kraje byly etnicky vyčištěny [[genocida|genocidními]] způsoby<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | odkaz na autora = | titul = Dějiny jihoslovanských zemí | vydavatel = NLN | místo = Praha | rok = 2001 | isbn = 80-7106-266-9 | kapitola = VII. Jihoslovanské státy po rozpadu jugoslávské federace | strany = 648 }}</ref>. <br /> Podle [[Sčítání lidu]] z roku [[1991]] v BaH žilo 43,77 % [[Bosňáci|Bosňáků]] (kteří se tehdy přihlásili jako Muslimové), 31,46 % [[Srbové|Srbů]] a 17,34 % [[Chorvati|Chorvatů]]; dalších 5,5 % lidí se deklarovalo jako [[Jugoslávci]] a 1,93 % patřilo k řadě dalších národností. V roce [[2000]] žilo v Bosně a Hercegovině podle údajů americké agentury [[Central Intelligence Agency|CIA]] 48 % [[Bosňáci|Bosňáků]], 37,1 % [[Srbové|Srbů]], 14,3 % [[Chorvati|Chorvatů]] a 0,6 % ostatních<ref>{{Citace elektronického periodika| příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = People Bosnia and Herzegovina | periodikum = The World Factbook | odkaz na periodikum = The World Factbook | datum vydání = | den vydání = | měsíc vydání = | rok vydání = 2008 | datum aktualizace = | datum přístupu = 28. 3. 2008 | ročník = | číslo = | strany = | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/BK.html | issn = 1553-8133 }}</ref>. <br /> [[Bosenština]], [[srbština]] a [[chorvatština]] jsou v současné Bosně a Hercegovině uznávány jako samostatné a rovnoprávné oficiální jazyky. Rozdíly v mluvené formě jsou nepatrné, ovšem zejména u bosenštiny a chorvatštiny je snaha ke kodifikaci nových nebo regionálních výrazů, které by zdůraznily specifičnost jednotlivých komunit. Nové výrazy se již objevují v jazyce úředních dokumentů a ve školních učebnicích. Psaná forma používá v bosňácko-chorvatské [[Federace Bosny a Hercegoviny|Federaci]] [[latinka|latinku]], v [[Republika srbská|Republice srbské]] převážně [[cyrilice|cyrilici]]. == Náboženské složení == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' Islám v Bosně a Hercegovině}} : ''Související informace můžete najít také v článku:'' Římskokatolická církev v Bosně a Hercegovině}} Tak jako je Bosna a Hercegovina třínárodnostním státem, je i státem třech náboženství. Náboženské rozdělení kopíruje rozdělení etnické. Podle sčítání lidu z roku 1991 bylo přes 90 % Bosňáků [[islám|muslimy]], 99 % Srbů [[pravoslaví|pravoslavnými]], 88 % Chorvatů [[katolictví|katolíky]]. Agentura CIA uvádí, že v zemi žije 40 % muslimů, 31 % pravoslavných, 15 % katolíků a 14% ostatních. Z evropských států má tak Bosna a Hercegovina druhý nejvyšší podíl muslimů (po Albánii). == Hustota zalidnění == Bosna a Hercegovina má hustotu zalidnění v závislosti na uváděném počtu obyvatel 78 - 88 obyvatel na km². == Urbanizace == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' Seznam měst Bosny a Hercegoviny}} Ve městech žilo v roce 2002 z celkového počtu obyvatel Bosny a Hercegoviny pouhých 43%<ref>{{Citace monografie | příjmení = Šára | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Poznáváme svět v číslech | vydavatel = NČGS | místo = Praha | rok = 2003 | isbn = 80-86034-55-0 | kapitola = Demografické charakteristiky | strany = 25 }}</ref>. Patří tak mezi tři státy s nejnižším podílem městského obyvatelstva v Evropě - se stejným podílem jako Albánie a jen o 2 % vyšším než [[Moldavsko]]. Největšími městy jsou [[Sarajevo]], [[Banja Luka]], [[Tuzla]], [[Zenica]] a [[Mostar]]. == Externí odkazy == {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Geografie Bosny a Hercegoviny]] [[Kategorie:Demografie podle zemí|Bosna a Hercegovina]] [[Kategorie:Společnost v Bosně a Hercegovině]]

Návrat na stránku „Obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny“.