Opéra Garnier

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Paris Opera full frontal architecture, May 2009.jpg|thumb|240px|Hlavní průčelí Palais Garnier]] [[Soubor:The Paris Opera-TRFlickr.jpg|thumb|240px|Hlediště a interiér Opéry Garnier v [[Paříž|Paříži]].]] [[Soubor:The Ceiling of the Paris Opera House HDR.jpg|thumb|240px|Fantastický [[strop]] Opéry Garnier (HDR)]] '''Opéra Garnier''' též '''Palais Garnier''' je jeden ze dvou [[opera|operních]] domů v [[Paříž]]i, které využívá [[Opéra national de Paris]]. Opéra Garnier byla otevřena v roce 1875 a nachází se v [[9. obvod (Paříž)|9. obvodu]]. Nese jméno svého [[architekt]]a [[Charles Garnier|Charlese Garniera]]. Od otevření [[Opéra Bastille|Opéry Bastilla]] v roce [[1989]] se Opéra Garnier zaměřuje hlavně na [[balet]]ní představení [[Ballet de l'Opéra national de Paris]] a na klasickou operu. Významná budova dala název nejen zdejší ulici (''Avenue de l'Opéra''), náměstí (''Place de l'Opéra''), stanici metra ([[Opéra (stanice metra v Paříži)|Opéra]]), ale i celému [[9. obvod (Paříž)|9. obvodu]]. == Historie == Budovu opery postavil v letech 1860-1875 stavitel a architekt Charles Garnier, pověřený [[Napoleon III.|Napoleonem III.]] Bezprostředním důvodem pro novou stavby byl neúspěšný pokus o [[atentát]] na Napoleona 14. ledna 1858, když s císařovnou navštívili tehdejší operní sál v ulici ''Rue Lepeletier''. Staveniště vybral [[prefekt]] [[baron Haussmann|Haussmann]] v rámci probíhající [[přestavba Paříže během druhého císařství|přestavby Paříže]] a v architektonické soutěži v roce 1858 překvapivě vyhrál mladý a nepříliš známý architekt Garnier. V roce 1860 začaly obtížné a zdlouhavé stavební práce. Už samotný terén působil stavitelům problémy, protože vysoká hladina podzemní vody znesnadňovala položení základů. Pod budovou opery byla vytvořena rozsáhlá podzemní sběrná nádrž, která je pravidelně kontrolována [[hasičská brigáda v Paříži|hasiči]] a odčerpávána. Kromě toho byla výstavba zpožděna [[prusko-francouzská válka|prusko francouzskou válkou]] a zánikem [[druhé Francouzské císařství|Druhého císařství]]. Po požáru tehdejší operní budovy v roce 1873 rozhodla vláda [[třetí Francouzská republika|Třetí republiky]] o dokončení stavby a nový operní dům byl slavnostně otevřen 5. ledna 1875. == Architektura == [[Soubor:Le grand foyer-2.jpg|thumb|240px|Grand Foyer]] Architekt Garnier navrhl budovu, která měla svou pompézností a luxusem oslavit císařství, proto zvolil v architektuře i výzdobě [[novobaroko|novobarokní]] styl. Ve velkoleposti stavby se odráží i skutečnost, že v 19. století byla návštěva opery především společenskou událostí. S ohledem na tyto potřeby architekt vytvořil velkolepé [[mramor]]ové schodiště, ''Grand Foyer'', okrouhlý ''Salon du Glacier'' a v červené a zlaté barvě zdobené obrovské [[hlediště]]. Hlediště ve tvaru podkovy neumožňuje dobrý výhled na [[jeviště]] především na jeho okrajích, kde diváci sedí proti sobě. Se svou rozlohou 11 237 m² je největším divadlem na světě (ačkoliv [[Vídeňská státní opera]] a [[La Scala]] v [[Milán]]ě mají více sedadel). Hlavní sál je osvětlen osmitunovým [[křišťál]]ovým [[lustr]]em, na schodiště bylo použito přes 30 druhů mramoru. Hlavní [[fasáda]] je zdobená mnoha sochami. Mezi spodními pilíři jsou [[alegorie|alegorické]] sochy představující: Lyrickou poezii, Hudbu, Idylu, Deklamaci, Zpěv, Drama, Tanec a Lyrické drama. V [[nika|nikách]] nad okny do [[lóže|lóží]] jsou pozlacené [[bronz]]ové busty významných skladatelů ([[Jacques Fromental Halévy|Halévy]], [[Giacomo Meyerbeer|Meyerbeer]], [[Gioacchino Rossini|Rossini]], [[Daniel Auber|Auber]], [[Gaspare Spontini|Spontini]], [[Ludwig van Beethoven|Beethoven]] a [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozart]]). [[Atika (architektura)|Atika]] je zdobená sochami [[Domenico Cimarosa|Cimarosy]], [[Joseph Haydn|Haydna]], [[Giovanni Battista Pergolesi|Pergolesiho]] a [[Johann Sebastian Bach|Bacha]]. Na atice stojí pozlacené bronzové sousoší Lyrické poezie s [[Múzy|Múzami]] a Duch slávy. Obrovská kupole je korunována sochou [[Apollón]]a s [[lyra|lyrou]] doplněná po stranách postavami [[Pegas]]ů. V roce [[1963]] vytvořil [[Marc Chagall]] novou malbu pro strop v hledišti. Původní malba nebyla zničena, ale zůstala uchována pod novým obrazem. Návrh původní nástropní malby je k vidění v muzeu v Palais Garnier. == Fantom Opery == Tento operní dům je dějištěm [[fáma|příběhu]] o Fantomovi opery. Reálnou základnou pro jeho vznik byly tajemné zvuky z podzemí během prvních představení a rovněž nikdy plně neobjasněná nehoda, při které 20. května 1896 spadlo protizávaží těžkého lustru a zabilo 56letou domovnici Madame Chomette. Tyto události a strach zaměstnanců z rozsáhlého labyrintu chodeb v suterénu a podzemních zásobáren vody daly vytvořit mýtu o Fantomovi pařížské opery. Tento příběh zpracoval jako první ve svém románu [[Gaston Leroux]] a na jeho základě vznikly i další zpracování, [[film]]ové i [[muzikál]]ní. == Reference == {{Geo dms|48|52|19|N|s|2|19|54|E|v|type:landmark}} == Externí odkazy == * (francouzsky) [http://www.operadeparis.fr/cns11/live/onp/ Oficiální stránky Pařížské opery] * (francouzsky) [http://fr.structurae.de/structures/data/index.cfm?ID=s0006040 Historie stavby] na Structurae.de * (francouzsky) [http://www.culture.gouv.fr/public/mistral/merimee_fr?ACTION=CHERCHER&FIELD_1=REF&VALUE_1=PA00089004 Záznam v evidenci historických památek] {{Flickr|Opéra+Garnier}}{{Commonscat|Opéra Garnier}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Opéra national de Paris]] [[Kategorie:Novobarokní stavby]] [[Kategorie:Historické památky v Paříži]] [[Kategorie:9. obvod (Paříž)]]

Návrat na stránku „Opéra Garnier“.