Písečná (okres Jeseník)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Písečná | status = obec | kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] | okres = Jeseník | ob.roz.půs = [[Jeseník]] | pov.ob = [[Jeseník]] | země = [[České Slezsko|Slezsko]] | výměra = 8,43 | obyvatelé = 1050 | obyv.datum = 28.&nbsp;8.&nbsp;2006 | zem.šíř = 50° 16’ 21’’ | zem.dél = 17° 15’ 25’’ | PSČ = 790&nbsp;82 | početzsj = 3 | početč = 3 | početk = 2 | adresa = Písečná&nbsp;123<br />79082 Písečná u Jeseníku | web = www.pisecna.cz | úř.web = | email = podatelna@pisecna.cz | starosta = Petr Slovák | foto = | popisek.foto = | znak = Image:Pisecna (Jesenik) CoA CZ.jpg | vlajka = File:Písečná (okres Jeseník) vlajka.jpg | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Písečná |lat_deg=50 |lat_min=16 |lat_sec=21 |lon_deg=17 |lon_min=15 |lon_sec=25 |float=center }} | NUTS5 = CZ0711 540684 | NUTS4 = CZ0711 | NUTS3 = CZ071 | nad.výš = 403 }} Obec '''Písečná''' (německy ''Sandhübel'') se nachází v okrese [[Okres Jeseník|Jeseník]], kraj [[Olomoucký kraj|Olomoucký]], v údolí řeky [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělé]] 7 km severovýchodně od [[Jeseník]]u. Ke dni 28.&nbsp;8.&nbsp;2006 zde žilo 1050 obyvatel. Písečnou vede [[železniční trať]] 292. == Historie == Název Písečná nese od roku [[1948]], předtím byla označována jako Sandhýbl, což byla podoba německého Sandhübel, tj. písečný vrch, kopec. Písečná leží v údolí řeky [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělé]] 7 km severovýchodně od Jeseníku (střední nadmořská výška 405 m n. m.), asi v polovině cesty z tohoto města na hraniční přechod s Polskem Mikulovice-Głuchołazy. Dnešní Písečná leží přibližně ve středu původní rozsáhlé vsi v údolí [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělé]], zvané Waltersdorf (Waltherovice), která se připomíná již roku 1284 a která pravděpodobně zanikla před rokem 1420. Daleko jistější je však vazba na jinou ves či část vsi s názvem Wüstekirche (Pustý kostel), která je jmenována roku 1373 a již tehdy zde byly hamry a dolovala se železná ruda i zlato. I tato ves však po roce 1443 zpustla a zarostla lesem a teprve o sto let později bylo místo opět osídlováno, tentokrát již jako Sandhübel. Počet usedlíků zde rychle rostl a po třicetileté válce roku 1689 měl Sandhübel již 40 sedláků a 26 zahradníků a domkářů. Bylo zde rovněž zákupní fojtství. Vedle zemědělství se obyvatelé zabývali také přadláctvím a tkaním plátna. V místě byla i pila, buchar a pískovna. Písečná patřila od počátku až do zrušení patrimoniální správy roku 1850 do majetku vratislavských biskupů, a to (nejpozději od roku 1497) v rámci [[Jeseník|frývaldovského]] panství. Počátky kostela v Písečné jsou nejasné. Snad již ve 14. století zde byla kaple, přestavěná později na kostelík a roku 1753 na barokní kostel. Od roku 1782 je u kostela rovněž římskokatolická farnost. Roku 1782 vznikla i zdejší škola, která stávala na místě nynějšího zdravotního střediska. V roce 1871 byla z důvodu velkého počtu žáků postavena škola nová - u schodiště ke kostelu, později byl v této budově obchod s potravinami, pak obchod s textilem, potom motorest Non-Stop a dnes po další rekonstrukci restaurace U Kohoutků. V roce 1883 byla opět přemístěna do budovy nynějšího obecního úřadu. A konečně v roce 1898 byla postavena další škola, která funguje dosud. Novodobá historie Písečné je spojena s rozmachem kamenického průmyslu v druhé polovině 19. a na počátku 20. století. V obci vznikla postupem doby celá řada kamenických závodů, resp. filiálek firem z jiných míst Frývaldovska, které se věnovaly hlavně zpracování a opracování žuly i mramoru. Největší byla firma H. Gessler, založená r. 1900, dále pobočka firmy F. K. Liemert z [[Mikulovice|Mikulovic]] od roku 1893, provoz firmy G. Franke z [[Černá Voda|Černé Vody]] od r. [[1903]], kamenictví J. Pohlner v místě od r. [[1908]] a další. Zvyšovala se také těžba písku, zejména po roce [[1930]]. Z dalších průmyslových odvětví jmenujme zejména továrnu na lepenku a pozdější celulózku (r. 1846), mlýn s pilou (1872) a také moderní elektrárnu s teplárnou ([[1927]]). Po druhé světové válce a [[odsun]]u německého obyvatelstva se udržela jen část zdejších průmyslových závodů, zejména celulózka, kde byl později zřízen provoz na výrobu traktorových přívěsů Brandýských strojíren, později PANAV. Z dalších závodů a provozů zde bylo několik kamenických závodů, z nichž nakonec zůstala jen slévárna a výroba litinové drtě Slezského kamene a.s. Jeseník, provoz Písečná. Rozsáhlá těžba štěrkopísku na severním okraji obce byla v roce [[1981]] zastavena, do lomu začala postupně prosakovat spodní voda, která s přítokem od Špičáku postupně lom zatopila, takže je možno jej nyní využívat k rekreaci (soukromý rybník Florián). Z dalších závodů je třeba jmenovat EXIMO s.r.o., Agroholding Bernartice - mlýn Písečná, K.S.V. Metal s.r.o. (areál bývalé celulózky), ŠROTMETAL Jeseník, Palírna Písečná. V roce [[1997]] byla obec postižena povodní, která zcela zničila část silnice, most ve středu obce, 2 mosty ve Studeném Zejfu, lávky pro pěší, 2 obytné domy a dalších 65 domů zatopila. Po odstranění škod na obecním majetku ve výši téměř 34 milionů korun byly v obci opraveny mimo jiné místní komunikace, chodníky, hřiště s příjezdovou komunikací, veřejné osvětlení a vodovod. Písečná je členem Mikroregionu Zlatohorsko, který se rozkládá v severovýchodní části bývalého [[okres Jeseník|okresu Jeseník]]. Tento svazek obcí vznikl v roce [[2001]] a přijal svůj název po názvu největší obce mikroergionu, města [[Zlaté Hory|Zlatých Hor]]. V současné době má sdružení 6 členských obcí - [[Zlaté Hory]], [[Mikulovice]], [[Písečná]], [[Supíkovice]], [[Hradec-Nová Ves]] a [[Velké Kunětice]]. Obec je také členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce bývalého [[okres Jeseník|okresu Jeseník]]. V Písečné je železniční stanice, pošta, základní škola s 1.- 4. ročníkem, mateřská škola (od roku [[1949]]), zdravotní středisko, 4 obchody, 5 pohostinství, 2 sportovní střelnice. V blízkosti obce jsou historicky významné Jeskyně na Špičáku (2 km), letiště v Nové Vsi (5 km). Přes Písečnou vede cyklotrasa, která je součástí mezinárodní cyklotrasy vedoucí z Polska přes celou Moravu a dále do Rakouska. V roce [[1924]] byly k Sandhýblu připojeny osady '''[[Studený Zejf]]''' a '''[[Chebzí]]'''. ===Správní vývoj<ref>Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003</ref>=== 1848 vévodství slezské, kraj opavský, [[Nisské knížectví]], panství Frývaldov * od [[1. leden|1. ledna]] 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov * od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Frývaldov * od roku 1868 do [[30. listopad]]u [[1928]] vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov * od [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]] do [[31. leden|31. ledna]] [[1949]] země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník) : kromě: ([[20. listopad]]) [[1938]]-[[1945]] říšská župa [[Sudety]] / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau ** od [[31. květen|31. května]] [[1945]] [[Slezská expozitura země Moravskoslezské]] * od [[1. leden|1. ledna]] [[1949]] do [[30. červen|30. června]] [[1960]] [[Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]] * od [[1. červenec|1. července]] [[1960]] do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1995]] [[Severomoravský kraj]], [[okres Šumperk]] * od [[1. leden|1. ledna]] [[1996]] do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1999]] [[Severomoravský kraj]], [[okres Jeseník]] * od [[1. leden|1. ledna]] [[2000]] [[Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]] ===Vývoj počtu obyvatel<ref>Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 33; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977</ref>=== ''Celá obec Písečná'' {|class="wikitable" ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1947 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 |- ! Počet obyvatel | 1001 || 1090 || 1218 || 1359 || 1480 || 1418 || 1639<ref group="p ">z toho: 37 Čechoslováků, 1576 Němců; 1604 řím. kat., 10 evang., 21 bez vyzn.</ref> || 1652 || 1031 || 1068 || 1095 || 1006 || 1079 || 1069 || 1060<ref group="p ">z toho: 593 Čechů, Moravanů a Slezanů, 61 Slováků, 22 Němců, 1 Polák; 324 řím. kat., 3 čsl. hus., 20 evang., 1 pravosl., 615 bez vyzn.</ref> |} <references group="p " /> ''Část obce Písečná'' {|class="wikitable" ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 |- ! Počet obyvatel | 734 || 797 || 904 || 1030 || 1130 || 1083 || 1240<ref group="p ">z toho: 31 Čechoslováků, 1180 Němců; 1213 řím. kat., 9 evang., 14 bez vyzn.</ref> || 808 || 839 || 783 || 869 || 896 || 896 |} <references group="p " /> ===Církevní správa=== Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá Písečná do [[farnost Písečná|farnosti Písečná]], která patří do [[děkanát Jeseník|děkanátu Jeseník]] [[diecéze ostravsko-opavská|diecéze ostravsko-opavské]]<ref>Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999</ref>. Farnost je dlouhodobě [[administrátor excurrendo|administrována excurrendo]] z [[Mikulovice (okres Jeseník)|Mikulovic]]. Evangeličtí věřící patří k farnímu [[sbor (církev)|sbor]]u v [[Jeseník]]u. V roce [[1949]] zde sice byla založena kazatelská stanice, ta však mezitím zanikla. Věřící [[Československá církev husitská|Československé církve husitské]] patří k náboženské obci v [[Jeseník]]u, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící. == Pamětihodnosti == * Římskokatolický farní kostel svatého Jana Křtitele, barokní stavba z roku 1753 * Kamenný obloukový most * [[Jeskyně Na Špičáku]] == Členění obce == === Části obce === * [[Chebzí]] * '''Písečná''' * [[Studený Zejf]] === Základní sídelní jednotky === * Chebzí * Písečná * Studený Zejf === Katastrální území === * Písečná u Jeseníka (612,24 ha) * Studený Zejf (231,51 ha) == Název == * Česky ''Chebzí'', německy ''Hollunder''. * Česky ''Písečná'' (1921-194? ''Sandhýbl''), německy ''Sandhübel''. * Česky ''Studený Zejf'', německy ''Kaltseifen''. == Galerie == <gallery widths=120px heighs=180px perrow=4> File:Pisecna (Jesenik) kostel CZ.jpg|Kostel svatého Jana Křtitele File:Pisecna (Jesenik) skola CZ.jpg|Základní škola File:Pisecna (Jesenik) obecni urad CZ.jpg|Obecní úřad File:Pisecna (Jesenik) reka bela CZ.jpg|Říčka Bělá File:Pisecna (Jesenik) hriste za skolou CZ.jpg|Hřiště za školou, přispěla EU File:Pisecna (Jesenik)namesticko CZ.jpg|Náměstíčko před obecním úřadem </gallery> == Reference == <references /> <!-- HlavičkaObecNav --><br /> [[Chebzí]]&nbsp;| '''Písečná'''&nbsp;| [[Studený Zejf]] <!-- PatičkaObecNav --><br /> {{Commonscat|Písečná (Jeseník District)}}{{Okres Jeseník}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Vesnice okresu Jeseník]]

Návrat na stránku „Písečná (okres Jeseník)“.